19.09.2010 [14:49], Carlie, Povídky jednorázové, komentováno 25×, zobrazeno 5319×

Kdopak to slaví?

Moje rodina a jiné katastrofy 3 aneb Byl pozdní večer – třináctého září

„Byl pozdní večer – třináctého září

třináctého září – byl Belliných narozenin čas,

Edwardův zval ku lásce hlas,

kde borový zaváněl háj…“

song

„Sám běž do háje!“ kontroval smějící se Edward a hodil po Emmettovi (protože to on recitoval výše zmíněné verše) složené noviny.
„Helee, co mě mlátíš novinama, copak jsem nějakej čoklík, co se vyčural na koberec?“ durdil se Emmett.
„Co? Jacob a Nessie už se vrátili?“ přispěchala Rosalie, která slyšela jen poslední slova konverzace.
Emmett schoval smějící se obličej za noviny a Edward se raději otočil k oslavenkyni a zdusil smích v jejích vlasech.
Rosalie se zmateně rozhlédla po ostatních a po chvíli se optala Emmetta: „Copak to čteš, lásko?“
Emmett spolkl vysvětlení typu, že to jsou noviny, a poškádlil svou manželku: „Ale, koukám na seznamku.“
Rosalie mu věnovala přeslazený úsměv a jedním sotva postřehnutelným pohybem vzala ze stolu nůžky a druhým upravila denní tisk tak, že Emmettovi v rukou zůstala jen skládanka ze samých panáčků, kteří se drželi za ruce.
„Hm, koukám, že je to rubrika ´On hledá jeho´,“ podotkla přemile a v mžiku byla na opačném konci obývacího pokoje a předstírala, že prostříhává povadlé lístky rostlin v květináčích.
Emmett dělal, jako by právě takovýto tvar novin odjakživa chtěl, a se soustředěným výrazem z novin vzniknuvší řetěz aranžoval na vzrostlý ibišek - ala vánoční stromek.
Edward s Bellou si sedli v objetí na zem a rozesmáli se.
Přidali se k nim i Alice s Jasperem, kteří celý výjev sledovali ze schodiště.

Esme přišla za ruku s Carlislem z nákupů a oba se nechápavě rozhlédli po veselé společnosti.
„Čemu se smějete?“ zeptal se se zájmem Carlisle.
„To ona, to on…“ zalykali se smíchem přítomní „My nevíme!“
Esme se otočila káravě na Jaspera: „To ty?“
Jasper se zatvářil dotčeně, a pak dodal: „Já nic nevysílal!“
„Ne, on ne, porucha je na našem přijímači,“ mlela nesmyslně pochechtávající se Bella.
„Ach jo, asi si najdeme jiné děti, které nejsou v pubertě!“ otočila se Esme na svého muže, jenž však už na místě, kde ho hledala, nebyl.
Se slovy: „Noc je mladá, my jsme mladí!“ vskočil doprostřed obývacího pokoje a otevřel láhev sektu, k Esmeině neradosti s lahví však před tím nezapomněl řádně zatřást, takže v ní zůstalo sotva trochu na dně.
„Oops,“ zaculil se Carlisle při pohledu na vykoupané členy své rodiny „no co, stejně to nepijeme!“
Esme sepjala ruce, obrátila oči v sloup a zašeptala: „A ještě k tomu manžel se zastydlou pubertou!“
Carlisle hned kajícně přispěchal za svou ženou do kuchyně a šeptal jí do ucha: „Jak to můžu napravit, miláčku?“
Esme naštvaně sebrala z kuchyňského stolu utěrku a zatímco se marně snažila vrátit si civilizovaný vzhled, ucedila: „Ale, vlez mi na záda!“
Carlisle pozvedl laškovně obočí: „Tady, zlato?“
Esme praštila utěrkou svého muže a rozesmála se taky.

„Je pozdní večer – třináctého září – třináctého září – je Belliných narozenin čas; mobilův zve ku konverzaci hlas: ´Edwarde! Bello!! Carlisle!!!´,“ recitoval Emmett, zatímco nesl zvonící přístroj, jehož displej hlásal, že volá Renesmé Blacková.
Edward kroutil pobaveně hlavou a vzal si od bratra telefon: „Nessie, zlatíčko, kdypak dorazíte?“
Všichni Cullenovi si dál se smíchem povídali, dokud je neutl Edwardův šokovaný hlas: „Ve vězení? Jacob?“

Za půl druhé hodiny už všichni Cullenovi překvapeně stáli před vazební celou v malém bezvýznamném městečku a zpovídali rozpačitého Jacoba a uplakanou Renesmé.
„Za co tu jseš? Za rušení nočního klidu?“ pochechtával se Emmett narážejíc na skutečnost, že Jacob s Renesmé byli stále na svatební cestě a měli se vrátit až tento večer na oslavu Belliných narozenin.
„Ne, za nahotu na veřejnosti!“ usadil ho Jacob.
Emmett se zubil, než mu došlo, že Jacob to nemyslí jako vtip, a pak si neodpustil rýpnout do své neteře: „Nessie, ty dračice!“
Edward zaskřípěl zuby: „Emmette!“
Jacob počítal do deseti a po hlubokém nádechu a výdechu pokračoval: „Prostě jsem byl na lovu a když jsem se vracel a přeměnil, tak jsem potkal místního šerifa,“ vysvětloval rozpačitě.
Všichni se rozesmáli.
„Těžký život měniče,“ podotkl usmívající se Carlisle.
Emmett se rozhlédl a se slovy: „Tak to nebudeme zdržovat a jdeme slavit Belliny narozky.“ začal rukama roztahovat mříže cely.
Esme ho zarazila: „Emmette!“
Emmett se zaculil jako poškoláček a vrátil mříže do původního stavu.
„Uděláme to mým způsobem,“ mrkl na svou rodinu Carlisle a vytáhl svazek bankovek.
Tomuto slangu místní hlídač zákona rozuměl a Jacob byl brzy volný.

„Na topole nad jezerem seděl Edward podvečerem: ´Sviť, měsíčku, sviť, ať na Bellu vidím líp.´,“ přednášel procítěně Emmett procházejíc se za ruku s Rosalií pod jmenovaným stromem.
Oslava v domě byla u konce a páry se věnovaly samy sobě.

„Všechno nejlepší k narozeninám, moje lásko,“ zašeptal Edward prostě a objal Bellu kolem pasu.
Seděli u samého vrcholu stromu a sledovali usínající krajinu pod sebou.
„To tady mám,“ odpověděla Bella a položila si hlavu na manželovo rameno.

Byl pozdní večer – třináctého září –
třináctého září – byl Belliných narozenin čas.
Netopýří  zval ku lásce hlas,
než sluneční svit kůži milenců rozzáří.
O lásce šeptal Edwardův dech;
z tváří ženě slíbal jemný pel,
svou ukolébavku Edward Belle pěl,
manželku jeho jevil vonný vzdech.

Povídky od Carlie

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

«   1 2

5)  Evelyn (19.09.2010 15:59)

Carlie, Ty jsi báječný zvedák nálady Je neděle odpoledne a pomalu začíná pracovní "depka", ale tahle milá povídka mi opět vykouzlila úsměv na tváři
skvěle jsem se bavila, děkuji

4)  Hanetka (19.09.2010 15:48)

Uááááááááá! Konečně! Carlisleovi je jenom 23 a věřím mu to! Ostatní jsou puberťáci a jsou prdlí!A nejstarší Esmé nemá žádnou šanci to umravnit! Jsem nadšená. Takhle to mohla Steph napsat. To by byl teprve trhák!

3)  Ivanka (19.09.2010 15:43)

Miluju tvůj styl psaní a ta písnička k tomu dokonale sedla. ještě zvýšila moje pobavení...

2)  ambra (19.09.2010 15:27)

Jako vždy - počet hluchých míst - 0. Počet míst k popukání - 1. - poslední řádek!!! Skvělé, Carlie!!!

«   1 2