19.09.2010 [14:49], Carlie, Povídky jednorázové, komentováno 25×, zobrazeno 5317×

Kdopak to slaví?

Moje rodina a jiné katastrofy 3 aneb Byl pozdní večer – třináctého září

„Byl pozdní večer – třináctého září

třináctého září – byl Belliných narozenin čas,

Edwardův zval ku lásce hlas,

kde borový zaváněl háj…“

song

„Sám běž do háje!“ kontroval smějící se Edward a hodil po Emmettovi (protože to on recitoval výše zmíněné verše) složené noviny.
„Helee, co mě mlátíš novinama, copak jsem nějakej čoklík, co se vyčural na koberec?“ durdil se Emmett.
„Co? Jacob a Nessie už se vrátili?“ přispěchala Rosalie, která slyšela jen poslední slova konverzace.
Emmett schoval smějící se obličej za noviny a Edward se raději otočil k oslavenkyni a zdusil smích v jejích vlasech.
Rosalie se zmateně rozhlédla po ostatních a po chvíli se optala Emmetta: „Copak to čteš, lásko?“
Emmett spolkl vysvětlení typu, že to jsou noviny, a poškádlil svou manželku: „Ale, koukám na seznamku.“
Rosalie mu věnovala přeslazený úsměv a jedním sotva postřehnutelným pohybem vzala ze stolu nůžky a druhým upravila denní tisk tak, že Emmettovi v rukou zůstala jen skládanka ze samých panáčků, kteří se drželi za ruce.
„Hm, koukám, že je to rubrika ´On hledá jeho´,“ podotkla přemile a v mžiku byla na opačném konci obývacího pokoje a předstírala, že prostříhává povadlé lístky rostlin v květináčích.
Emmett dělal, jako by právě takovýto tvar novin odjakživa chtěl, a se soustředěným výrazem z novin vzniknuvší řetěz aranžoval na vzrostlý ibišek - ala vánoční stromek.
Edward s Bellou si sedli v objetí na zem a rozesmáli se.
Přidali se k nim i Alice s Jasperem, kteří celý výjev sledovali ze schodiště.

Esme přišla za ruku s Carlislem z nákupů a oba se nechápavě rozhlédli po veselé společnosti.
„Čemu se smějete?“ zeptal se se zájmem Carlisle.
„To ona, to on…“ zalykali se smíchem přítomní „My nevíme!“
Esme se otočila káravě na Jaspera: „To ty?“
Jasper se zatvářil dotčeně, a pak dodal: „Já nic nevysílal!“
„Ne, on ne, porucha je na našem přijímači,“ mlela nesmyslně pochechtávající se Bella.
„Ach jo, asi si najdeme jiné děti, které nejsou v pubertě!“ otočila se Esme na svého muže, jenž však už na místě, kde ho hledala, nebyl.
Se slovy: „Noc je mladá, my jsme mladí!“ vskočil doprostřed obývacího pokoje a otevřel láhev sektu, k Esmeině neradosti s lahví však před tím nezapomněl řádně zatřást, takže v ní zůstalo sotva trochu na dně.
„Oops,“ zaculil se Carlisle při pohledu na vykoupané členy své rodiny „no co, stejně to nepijeme!“
Esme sepjala ruce, obrátila oči v sloup a zašeptala: „A ještě k tomu manžel se zastydlou pubertou!“
Carlisle hned kajícně přispěchal za svou ženou do kuchyně a šeptal jí do ucha: „Jak to můžu napravit, miláčku?“
Esme naštvaně sebrala z kuchyňského stolu utěrku a zatímco se marně snažila vrátit si civilizovaný vzhled, ucedila: „Ale, vlez mi na záda!“
Carlisle pozvedl laškovně obočí: „Tady, zlato?“
Esme praštila utěrkou svého muže a rozesmála se taky.

„Je pozdní večer – třináctého září – třináctého září – je Belliných narozenin čas; mobilův zve ku konverzaci hlas: ´Edwarde! Bello!! Carlisle!!!´,“ recitoval Emmett, zatímco nesl zvonící přístroj, jehož displej hlásal, že volá Renesmé Blacková.
Edward kroutil pobaveně hlavou a vzal si od bratra telefon: „Nessie, zlatíčko, kdypak dorazíte?“
Všichni Cullenovi si dál se smíchem povídali, dokud je neutl Edwardův šokovaný hlas: „Ve vězení? Jacob?“

Za půl druhé hodiny už všichni Cullenovi překvapeně stáli před vazební celou v malém bezvýznamném městečku a zpovídali rozpačitého Jacoba a uplakanou Renesmé.
„Za co tu jseš? Za rušení nočního klidu?“ pochechtával se Emmett narážejíc na skutečnost, že Jacob s Renesmé byli stále na svatební cestě a měli se vrátit až tento večer na oslavu Belliných narozenin.
„Ne, za nahotu na veřejnosti!“ usadil ho Jacob.
Emmett se zubil, než mu došlo, že Jacob to nemyslí jako vtip, a pak si neodpustil rýpnout do své neteře: „Nessie, ty dračice!“
Edward zaskřípěl zuby: „Emmette!“
Jacob počítal do deseti a po hlubokém nádechu a výdechu pokračoval: „Prostě jsem byl na lovu a když jsem se vracel a přeměnil, tak jsem potkal místního šerifa,“ vysvětloval rozpačitě.
Všichni se rozesmáli.
„Těžký život měniče,“ podotkl usmívající se Carlisle.
Emmett se rozhlédl a se slovy: „Tak to nebudeme zdržovat a jdeme slavit Belliny narozky.“ začal rukama roztahovat mříže cely.
Esme ho zarazila: „Emmette!“
Emmett se zaculil jako poškoláček a vrátil mříže do původního stavu.
„Uděláme to mým způsobem,“ mrkl na svou rodinu Carlisle a vytáhl svazek bankovek.
Tomuto slangu místní hlídač zákona rozuměl a Jacob byl brzy volný.

„Na topole nad jezerem seděl Edward podvečerem: ´Sviť, měsíčku, sviť, ať na Bellu vidím líp.´,“ přednášel procítěně Emmett procházejíc se za ruku s Rosalií pod jmenovaným stromem.
Oslava v domě byla u konce a páry se věnovaly samy sobě.

„Všechno nejlepší k narozeninám, moje lásko,“ zašeptal Edward prostě a objal Bellu kolem pasu.
Seděli u samého vrcholu stromu a sledovali usínající krajinu pod sebou.
„To tady mám,“ odpověděla Bella a položila si hlavu na manželovo rameno.

Byl pozdní večer – třináctého září –
třináctého září – byl Belliných narozenin čas.
Netopýří  zval ku lásce hlas,
než sluneční svit kůži milenců rozzáří.
O lásce šeptal Edwardův dech;
z tváří ženě slíbal jemný pel,
svou ukolébavku Edward Belle pěl,
manželku jeho jevil vonný vzdech.

Povídky od Carlie

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

1 2   »

24)  Kate (13.07.2013 17:09)

23)  kajka (21.03.2012 11:45)

Carlie, to byla zase paráda! Cullenovic rodinka v tvém podání mi vždycky zvedne náladu!

22)  Cathlin (05.12.2011 21:33)

Carlie, máš zajímavý a velmi osobitý styl. Teď nemyslím humor, ale způsob skládání vět. Je to osvěžující, musíš se číst velmi pozorně, protože slova jsou do sebe zapletená velmi těsně. Moc hezké!
O vtípcích ani nemluvím - Jacob ve vězení za nahotu... No jo! Jak prostý a jak vtipný. A Em a jeho ostraňování mříží a kárající Esmé... Všechno do sebe zapadá.
Jen v tomhle Edwardovi a Belle zatím nejsem schopná vidět Edwarda a Bellu... Ale to kouzlu tvých povídek vůbec neubírá!

21)  Carlie (25.03.2011 16:35)

Díky, Aldi, jsi moc milá

20)  Alda (24.03.2011 20:16)

Máš to moc pěkný ! Klaním se ! Děkuju moc !!!

19)  Carlie (05.12.2010 09:43)

Díky, Karolko, má to reciproční efekt, Ty mi svými návraty sem a komentáři zvedáš náladu

18)  Karolka (05.12.2010 08:38)

Je neděle pátého prosince, osm hodin a jednatřicet minut, tedy nejvyšší čas vložit do stojanu další infúzní láhev s nápisem Carlie. A zase jsem si to náramně užila! Vzhledem k mé aktuálně slabosti pro pár Emmett a Rose jsem si úplně nejvíc užívala tyhle dva.
„Hm, koukám, že je to rubrika ´On hledá jeho´,“ podotkla přemile.
„Co? Jacob a Nessie už se vrátili?“
A závěrečná scéna zachraňování Jacoba nejdřív Emmetovým a potom Carlisleovým stylem.
A pak přišla fáze, kterou ve tvých povídkách miluju stejně jako tvůj humor: ...Oslava v domě byla u konce a páry se věnovaly samy sobě...
Děkuju!!!

17)  Carlie (17.10.2010 21:08)

Díky, díky, zapomínám se děkovat, ale to si pište, že všechny komenty vnímám a nasávám do svého nafouklého ega a až já jednou prasknu! Semisko, ej, tak to radši dál nečti , pětkou to končí... no ale máš pravdu, že rodinky se nevzdám a jinak moc psát asi neumím, takže byť jiný námět, daleko před Cullenovými a sebou neuteču Well, we will see

16)  semiska (17.10.2010 21:00)

Nádherná, Carlie. Moc se u tvé povídky bavím a básnička ala Mácha se mi opravdu moc zamlouvá Jen tak dál, Rodinku začínám milovat.

15)  Nerissa (21.09.2010 14:02)

To bylo úžasný!

14)  SarkaS (21.09.2010 13:24)

Ano, Emmett zase perlí, to se prostě jinak nazvat nedá a Rose mu zdatně sekunduje. Sladká rodinná idilka s lehce střeleným otcem, jehož chování je opravdu osvěžující. Shrnuto a podtrženo, dokonalá povídka. Jdu si přečíst i ty další

13)  krista81 (19.09.2010 22:13)

krása, kam se hrabe Erben
zase parádní povídečka, náladu 100% zvedla a zítřejší práce se nejeví tak hrozná
těším se na další

12)  Carlie (19.09.2010 20:53)

Děkuji vám všem (Ann, Ambro, Ivanko, Hanetko, Evelyn, Gassie, Mystery, Alrobell, Belko, Sfingo, eMusko) za krásné ohlasy

Hanetko: někdy mám pocit (ano i z vlastní zkušenosti ), že puberta je něco jako Lassie - pořád se vrací

Evelyn a Alrobell: tak vykročte do výroby pravou, dámy

Sfingo: dokonalá předělávka, Erben je proti tomu hadr , ale chci okamžitě do ochrany svědků , protože jinak nedožiju rána, jak mám se svou slabou fyzičkou asi tak utéct vlkům, ha? Neusmlouváme to ještě nějak? Nemůže Ti Jacob dát umělé dýchání nebo tak něco?

eMusko: jej, já se šokla, že tam mám fakt něco špatně... trochu jsem popravdě uvažovala, kdy jsem asi tak poslala Ness s Jakem na svatební cestu, jestli tam nejsou třeba půl roku nebo tak , no doufám, že jsem v předchozí části žádné takové údaje neuvedla, takže beru šok zpět a jen se červenám

Btw. asi bych měla něco prásknout, neumím přijímat lichotky , ale jen houšť, terapie realitou - člověk musí čelit svým stresům (jen vtipkuju, těší mě, že se bavíte a neberu se nijak vážně )

11)  eMuska (19.09.2010 20:30)

Carlie, ja mám taký pocit, že je niečo zle. Tvoja prvá poviedka bola absolútne dokonalá, no stále kladieš latku vyššie a vyššie. Ako to robíš, dievča?

Nahota na verejnosti???

10)  sfinga (19.09.2010 20:08)

Zemřela Sfinga a do hrobu dána,
Blackovi po ní zustali,
i přicházeli každičkého rána a
Carlie pořád honili.
Přečetla Sfinga povídku její,
přečetla jí a smála se,
teď mrtva všem se Sfinga jeví,
při čtení udusila se.

8)  Alrobell (19.09.2010 17:35)

Krásné zpříjemnění dnešního odpoledne, taky už začínám myslet na to, že musím zítra do rachoty.

Vtipem protkaná povídka a u některých hlášek jsem se opravdu hodně nasmála!

Takže ti děkuju, že di me zvedla náladu!

Al

7)  Mystery (19.09.2010 17:04)

Carlie, jak ty to jenom děláš?
Tohle a vlastně všechno z tvé dílny je prostě perfektní!

6)  Gassie (19.09.2010 16:28)

Carlie, nádhera

1 2   »