29.08.2010 [14:15], Carlie, Povídky jednorázové, komentováno 41×, zobrazeno 7558×
- první z volně navazujících jednorázovek na téma Cullen-klan převážně nevážně
Explosion kiss, explosion kiss, the world
Explosion kiss, explosion kiss, the love
Explosion kiss, explosion kiss, for real
Basy duněly plným klubem a ovládaly rytmus těl a (až na šest výjimek) i srdcí tančícího davu.
Bella a Alice půvabně a neunavitelně poskakovaly přímo pod mixážním pultem, to aby mohla Alice do toho nešťastlivce DJ neustále vandrovat, jakou další skladbu má pustit a již dobrou hodinu (tedy prakticky od jejich příchodu sem) tak měla pod palcem hudební režii večera.
Edward s Jasperem dávali přednost podpírání baru a sledování děvčat (těch svých, tedy víceméně, za ty části těl jiných dívek, co se jim vnutily do periferního pohledu, přeci nemohli - domluvili si okamžitě „zatloukací“ verzi pro své manželky).
Edward si užíval čtení rozjařených myšlenek přítomných tanečníků a Jasper zase nasával nadšenou atmosféru a oba pak navíc nasávali tequilu, věrni heslu „alkohol podávaný v malých dávkách neškodí v jakémkoliv množství“.
Emmett a Rosalie, kteří nedávno dočetli poutavou psychologickou studii na téma podprahového vnímání, si „nemohli pomoci“, poslechli „skrytý příkaz“ v právě hrající písničce a nyní uprostřed diskotékového parketu úspěšně zavazeli okolo tančícím postavám v jednom explodujícím polibku.
Edward s Jasperem stereo zaúpěli, neboť i přes mlžný opar z destilované agáve poznali, jaká zkáza se na ně řítí. Alice chytla romantickou slinu a za moment „požádá“ o zahrání ploužáku a oni budou muset tančit, slovy tančit, t-a-n-č-i-t.
Mrkli na sebe v náhlém záchvěvu pudu sebezáchovy, což byl první krok na cestě k jejich plánu ala Prison break (Útěk z vězení).
Než se stihli shodnout, kdo z nich má širší a mužnější hruď, aby si na ni vytetoval mapu únikových cest, odvlekly je jejich lepší (aspoň tak to říkaly ony samy) polovičky pod žhnoucí a přepestře blikající stroboskopy. Jasper si pomyslel něco o tom, že nebýt upír, má z toho blikání určitě epileptický záchvat par excellence, tomu se Edward srdečně zasmál, za což si oba vykoledovali od svých něžnějších (jak to může někdo tvrdit, když podpatky by měly být zařazeny mezi zbraně hromadného ničení, pomysleli si oba) poloviček jednu výchovnou.
DJ ohlásil následující song, sál naplnila nejen z reproduktorů, ale i z hlasivek zdejších zejména tanečnic emotivní Je t´aime od Lary Fabian a Edwardovi a Jasperovi přestala vadit nutnost pohybu, který zlidověl pod názvem tanec, a ubírající jim hrdé mužnosti (dle jejich názoru, který okolo stojící divačky a jejich Pavlovovy reflexy nesdílely).
Ač v sobě písnička nesla lehce medem upatlaný punc klišé, prožívali ji všichni přítomní nesmrtelní stejně jako náruč svého partnera, partnerky, protože právě ta slůvka „Je t´aime“ způsobovala, že se jejich existence stala životem.
Bella měla v úmyslu viset Edwardovi kolem krku, no vzhledem k množství zkvašeného mexického moku, který uvedený zkonzumoval, zvolila plán B (tedy „Bella“, aneb „co si sama neudělá, to nemá“), držela ona jej, kolem pasu.
„Je mi báječně,“ zašeptala svému muži do ucha, když se již nějakou dobu kolébali v libé melodii a Edward i ve snaze nalézt rovnováhu.
„Mně taky, kočko moje,“ zamumlal mazlivě Belle do ucha Edward.
„Není nám až moc skvělé? Bojím se, že se něco stane. To přece není normální, takový úžasný život a po zbytek věčnosti...“ změnila Bella iracionálně (totiž logicky – budeme-li nahlížet optikou logiky ženské) ladění svých úvah.
Edward se neubránil pohledu do stropu a malé násobilce, než znovu promluvil, proč ženy pořád musejí hledat problém tam, kde žádný není? Ale pak starostlivě přitiskl své rty na Bellino čelo a jeho sametový hlas ji hladil: „Neblázni, lásko, už máme zaplacenou daň ne na jednu, ale několik věčností dopředu!“
Alice se k Belle přitočila a její hlas zazvonil jako rolničky: „Neboj, budoucnost je nudně dokonalá!“
Bella se pousmála a vzápětí zděšeně vykřikla směrem k Jasperovi: „No dobrý, dobrý, už jsem v pohodě, přestaň s tím vysíláním nálad, s takovou budu za chvíli tančit kolem tyče!“
Edwardovi zhoroucněla barva očí, ale Bella rázně zavelela: „Nejvyšší čas jít domů! Kromě toho, Nessie je venku s Jacobem, musíme jí jít příkladem s dodržováním večerky, viď, tatínku!“
Edward se naklonil k Belle a se zavrčením: „Ano, mamko!“ se zcela neslušně vloupal do jejích úst.
Belle se podlomila kolena a chvíli hledala své rozsypané IQ, než posbírala aspoň takový kvocient, aby mohla artikulovaně povzdechnout: „No, ale ty půjdeš hned do ložnice, s přednáškou na téma alkohol a střídmost bychom teď neobstáli!“
Edward kousl manželku do ušního lalůčku: „Ano, samozřejmě, hned do ložnice!“
Mávli na Rosalii a Emmetta a z vedlejší budovy, kde probíhala oldies a rocková párty, se pokusili vyzvednout Carlisleho a Esme, kteří zrovna zuřivě třásli hlavami, přičemž účes Esme tím značně ztratil na kultivovanosti.
„Nee, já ještě nechci jít domů,“ mračila se trucovitě Esme a Carlisle právě hodil šipku do davu, který jej nesl na do výšky natažených dlaních, a tak se jejich adoptované děti raději rychle otočily a vzdálily, víc děsivých představ mít v paměti nepotřebovaly.
Rosalie s Alice si daly závod ztemnělými ulicemi Forks a po pár minutách rudé BMW a kanárkové Porsche vplulo souběžně do garáže pod domem Cullenových.
Všechny tři páry se vydaly v objetí ke vstupním dveřím a zůstaly překvapeně mlčky stát.
Před domem postávala Nessie, totiž poskakovala zimou a vedle ní si Jacob rozpačitě pohrával špičkou boty s kamínkem.
Alice se zachichotala, Jasper překvapeně hvízdl a Edward zavrčel.
Zbylí tři se zmateně dívali po těch s – v téhle chvíli – použitelnějším darem a snažili se aspoň z jejich výrazů vyčíst, oč běží.
Edward procedil skrz zuby hlasem, z něhož odkapával sarkasmus: „Tady máš tu svou pohromu, drahá! Jacob přišel požádat o Nessiinu ruku!“
Belle se překvapením rozšířily zorničky. Než stihla najít řeč, Edward suše dodal: „Totiž nejen o ruku, rád by ji celou,“ tlumočil Jacobovy myšlenky, za což si od dotyčného vysloužil vyčítavý pohled ala atomový hřib.
Emmett zahlaholil: „No supeer, tuhle uklízela Esme na půdě a já jí říkal, že ten kočárek po Ness nemá vyhazovat!“
Pohledy ostatních se na něj zděšeně upřely a vzápětí se – jako při tenisovém zápasu – přesunuly na Renesmé a Jacoba.
Jacob zvedl v obraně dlaně: „Ne, to není tak, my nečekáme…“ V hrdle mu vyschlo a bleskl pohledem po Renesmé: „Nečekáme?“
Renesmé byla jeden velký ruměnec a praštila ho (za náhlé prozrazení mety, na kterou se již dostal) pod žebra: „Buď potichu!“
Edward si s Bellou vyměnil šokovaný výraz.
Renesmé důrazně prohlásila: „Nemusíme se brát, jenom chceme, je to tak těžké pochopit, kolikrát jste se vzali vy všichni!“
Tomu se nedalo než zasmát.
Bella se poťouchle usmála: „Tak sem s tím, Jacobe, ať to máme za sebou, co sis připravil?“
Emmett si neodpustil: „Dáš pac?“
Edward odkudsi vytáhl láhev tequily, notně si zavdal a posléze bodře všechny přerušil: „Pojďme do domu! Začínají se slézat lesní zvířátka, takové malé bílé myšičky, na puťapuťa…“
Jacob při chůzi po schodech do domu bez mrknutí oka nenápadně podrazil Emmettovi nohy.
Jasper se snažil na Edwarda působit, aby vystřízlivěl a přestal rušit svým: „Myšičko myš, pojď ke mně blíž…“
Jacob dlouze hleděl Belle do očí, oba mlčky vzpomínali na historii jejich vztahu a Jacob si pak odkašlal, zpoza zad vyprostil pošramocenou kytici a předal ji najednou dojaté Belle.
„Nikdy jsem nebyl na dlouhé řeči, chceme se s Ness vzít, je pro mě vším, dám na ni pozor, miluju a budu ji milovat. Dáte nám své požehnání?“
Renesmé se tiskla Jacobovi k boku a hladila ho po paži.
Edward s Bellou je neschopni slova (nyní již oba pouze dojetím) objali.
Jacob si neodpustil: „A teď už vám můžu říkat mami a tati?“
Edward se vrhl po svém budoucím zeťovi a po chvíli se již vlk v závěsu s upírem proháněli lesem.
Renesmé zamrkala a rozpačitě se rozhlédla po zbylých členech rodiny.
Taková normální rodinka, fakt.
40) kajka (18.03.2012 14:45)
Carlie, já tě fakt musím!!!!
Budu se opakovat, ale zase hřejivý, třeskutě vtipný a neuvěřitelně milý! Alkohol podávaný v malých dávkách neškodí v jakémkoliv množství. Tohle by se dalo tesat do kamene.
U rozsypaného IQ a dávání pac jsem se válela po stole.
Díky.
39) Cathlin (01.12.2011 16:53)
Tahle věta: "chvíli hledala své rozsypané IQ, než posbírala aspoň takový kvocient, aby mohla artikulovaně povzdechnout." to je tedy skvost. Vážně povedené!
A co mě fakt rozesmálo: "Než stihla najít řeč, Edward suše dodal: „Totiž nejen o ruku, rád by ji celou,“ tlumočil Jacobovy myšlenky"
Jinak celkově - hmmm, představa opilého Edwarda... áááááj! Sem s ním! K tomu jsem se zatím nikdy neodvážila...
36) Twilly (02.05.2011 23:36)
ty jo Carloušku, já fakt nevím co mě dostalo víc, jestlipak Jasper s Edwardem POPÍJEÍCÍ a podepírající bar, nebo "podprahový" polibek Emmetta s Rose, tahleta část věty: "Než se stihli shodnout, kdo z nich má širší a mužnější hruď, aby si na ni vytetoval mapu únikových cest", Bella zamýšlející vyset Edwardovi na krku - ale v konečném důsledku jej přiožralého podepírá, nebo myšlenka na Bellin tanec kolem tyče. Taky mě dost pobavila oldies party, Carlislova šipka i Esmeino metal-háro. A pak jsi na mě vytasila tenisovej zápas Emmett kontra Jacob s Renesmé a jejich méty a kočárek. Podaný pac a totálně ožralej Éda to zabil napořád (pokuď jsem nebyla už dávno smíchy mrtvá)
Taková normální rodinka, fakt.
31) Gassie (06.02.2011 11:28)
Carlie, dnes jsem se probudila (byla probuzena) s příšernou náladou. Tak jsem se rozhodla si ji zlepšit četbou a dobře jsem udělala. Tahle povídka je tutovka.
U: „Totiž nejen o ruku, rád by ji celou,“ Jsem se už plazila po zemi a statečně hýkala...
Perfektní.
30) Carlie (03.12.2010 19:02)
Karolko a Broky: díky, díky, za pohlazení ega a za prevenci Alzheimera, normálně už zapomínám, co jsem sama napsala
29) Broky3581@seznam.cz (Terry) (03.12.2010 16:20)
tak jako nejvic me rozdrtilo Emmet : Dáš pac?
boze chcipnu smihcy
28) Karolka (02.12.2010 17:30)
Tohle se prostě dá číst pořád!!! Nevím čím to, ale mám podezření, že ta skladba slov působí přímo na mou nervovou soustavu. Zhruba jako nějaký opiát typu rajský plyn. Jak jinak vysvětlit nekontrolovatelné chichotání a polohlasné opakování replik.
V podstatě to bylo vražedné sakum prásk! (Jak jsem už koukám kdysi psala). Teď ti ale chci vypíchnout věci, které působily i jinak než na bránici:
U: „Ano, mamko!“ jsem se stala kandidátem na trojitý bypass.
"Belle se podlomila kolena a chvíli hledala své rozsypané IQ, než posbírala aspoň takový kvocient, aby mohla artikulovaně povzdechnout..." Nejen, že je to neskutečně vtipný, ale ještě navíc je to naprosto geniální!
A tohle... tohle by prostě mohlo být napsané na deskách Ságy: "...protože právě ta slůvka „Je t´aime“ způsobovala, že se jejich existence stala životem..."
Znovu děkuju a těším se na zítřek.
27) Carlie (31.10.2010 18:45)
A Ty bys měla běhat maraton , Jani
, vážím si toho, že jsi se do mých výrobků pustila a díky za milé komentáře
26) Janeba (30.10.2010 16:48)
Nádherně strhující, od začátku až do konce!
Páni, to byla jízda!
Fakt umíš perfektně polechtat bránici!
Díky!
25) Carlie (17.10.2010 21:25)
I tu dodatečně připojuji své poděkování, jsem moooc vděčná za milé komentíky
24) SarkaS (21.09.2010 13:33)
já umírám, ale umírám šťastná. dokonalá povídka. Měla jsem co dělat, abych se smíchy neudusila. Navrch to byl humor inteligentní a prostě takový jaký by měl být. Nic laciného, klaním se
23) ambra (01.09.2010 10:14)
Ženská, Ty budeš moje smrt
Tequila, Carlisle, dosažená meta a asi tisích dalších věcí tady se mnou vymetá podlahu
FANTASTICKÉ!!!
22) sfinga (30.08.2010 20:41)
Četla jsem to ve vlaku, když jsem měla depku z toho, že se vracím z báječné dovolené do šedivé reality.
Spravilo mi to náladu o 1000%, díky.
41) anetta (21.03.2012 20:59)
Moooockrát děkuju za vylepšenou středu
Z toho na puťapuťa se rozchechtám kdykoliv