15.11.2010 [20:00], MisaBells, +Zpovědnice, komentováno 32×, zobrazeno 6297×

Do parády jsem si vzala tu, jejíž přezdívka prý znamená Zrozená z vody a milující přírodu.

Chcete vědět, proč chce dětem kupovat Malého chemika a od kdy jí nevadí vousatí muži? Jaký lék používá na chřipku a čeho se bojí pětadvacetiletá Linfe, autorka Zlomených upířích duší, nebo Jméno není všechno?

Já už to vím a jsem ráda, že tyhle drby můžu poslat dál.

1) Začneme něčím lehčím na rozehřátí, aby ses hned nelekla, víš jak. Jsi jedna z mála, co nemá přezdívku spojenou se Ságou. Jak se to stalo? Kde jsi k ní vůbec přišla a proč zrovna Linfe?

Tak to je dost zajímavá otázka hned na úvod. Tuhle přezdívku jsem dostala od svého vedoucího na letním táboře. Bylo to myslím o prázdninách před mou devátou třídou. Tenkrát se nás tam sešlo pár, kteří jsme měli rádi Pána Prstenů a Dračí doupě, takže jsme společně trávili čas dobrodružstvím s našimi imaginárními postavami po Středozemi. A tehdy jsem dostala tuhle přezdívku. To jméno je složením slov z elfštiny a znamená zrozená z vody a milující přírodu. Prosím, neptejte se mě z jakých, protože to nevím. Jméno jsem dostala a od té doby ho všude používám. Elfštinu jsem nikdy nestudovala, ač mám všechno od Tolkiena přečtené.

2) Už nesčetněkrát se mluvilo o tom, kdo je jaký tým a kdo je pro koho idol v tom správném slova smyslu, ale mě spíš zajímá, jaký idol jsi měla v dětství. Kdo byl tvá první láska a kdy jsi dostala první pusu? Pamatuješ si to?

Nepamatuju si, že bych v dětství ani v současnosti měla nějaké idoly v tom smyslu, že bych obdivovala jejich krásu nebo tak něco. Měla jsem a mám oblíbené osoby, ale jsem realista. Nemyslím si, že je vhodné ztrácet čas obdivováním někoho, s kým není možné se ani setkat, natož si promluvit. Raději se budu věnovat hledání svého pana dokonalého. Ale abych odpověděla na otázku. Z dětství si pamatuju plakát Michaela Jacksona nad postelí a všechny ty protancované hodiny v pokojíčku na jeho hudbu. Měla jsem ho moc ráda. První originální cédéčko, které jsem dostala, bylo jeho album History a od rodičů jsem ve třinácti dostala lístky na jeho koncert na Letné. Tenkrát to byl největší koncert u nás a mamka ho odnesla bolavými zády, protože mě celou dobu musela držet na ramenou, abych se mohla taky podívat. Teď jak nad tím tak přemýšlím, zjišťuji, že si z něj vlastně pamatuju jenom útržky. Lidská mysl je tak děravá a ta moje obzvlášť.

Moje první láska vám asi nic moc neřekne, tak proč to tady řešit. Byl to kluk a ta láska trvala něco kolem dvou prázdninových měsíců po prváku na střední. A tu první pusu jsem dostala od výše zmíněného vedoucího na letním táboře. A od té doby mi taky nevadí fousatí chlapi.

3) Co tě dokáže zaručeně vytočit k nepříčetnosti a naopak maximálně uklidnit?

Bohužel nemám žádnou konkrétní věc, která mě zaručeně dokáže naštvat. Nebo alespoň si na ni nemůžu teď vzpomenout. Dost záleží na mé momentální náladě. Jednou mě ta nějaká věc dokáže naštvat a podruhé jí s klidem přejdu a ještě mávnu rukou.  Co opravdu nemám ráda je, když mi někdo nedokáže odpovědět na nejjednodušší otázku nebo splnit nejjednodušší úkol, který po něm chci. V souvislosti s tím, že často něco zařizuji, organizuji a spolupracuji s hodně lidmi najednou, jsem se naučila po nich vyžadovat jenom to nejnutnější, ale o to víc mě naštve, že i přesto, jak moc se snažím jim to zjednodušit, někteří nejsou schopni splnit i to málo.

A bytostně nesnáším, když se někým mluvím a on mi ani gestem nedá najevo, že mě vnímá. A když někdo neodpovídá na SMS, ICQ, apod. Věta OK, nemám čas nebo moment přece nikomu neublíží. Takže jsme se nakonec přece jenom dostali k tomu, co mě spolehlivě naštve. Ale ono já své naštvání už nedávám tolik najevo. Přijde mi, že čím jsem starší, tím víc věcí dokážu akceptovat a přejít, než vybuchnu.

Věcí na uklidnění je hodně. Mám pár písniček, které mi vykouzlí úsměv na tváři pokaždé, když je slyším. Pak se uklidňuju a odpočívám u sledování zahraničních seriálů (jsem hodně velký fanda) a čtením knih. Někdy k uklidnění potřebuju naopak trochu fyzické námahy a endorfinů. Když už je nejhůř, zavolám přátelům.

4) Existuje nějaké motto, u kterého bys na sto procent mohla říct: „No jasně, takhle žiju a tohle jsem já“?

Nikdy neříkej nikdy. Co můžeš v práci udělat hned, odlož na zítřek. Život je otázkou priorit.

5) Co pokládáš za svůj největší dosavadní úspěch a je něco, co bys chtěla – kdybys měla šanci – změnit?

Moc jsem toho ještě v životě nedokázala a něco, co jsem dokázala nebo mám, není až tak úplně mým přičiněním. Za čistě svůj největší úspěch zatím považuju získání inženýrského titulu. Bylo to hodně těžké. Ale jsem taky ráda, že už teď mám svou vlastní střechu nad hlavou a nejsem více méně závislá na rodičích. Ale tu střechu mám právě díky tátovi. Díky kterému budu ale asi taky brzo mít první šediny.

Už jsem o tom párkrát přemýšlela, jestli bych chtěla něco změnit. Nemám na triku ještě žádné závazky nebo povinnosti, takže bych se klidně vrátila v čase zpět. Nevím, jestli bych pak něco měnila, ale chtěla třeba prožít znovu svůj život s tím, aby mi v hlavě zůstalo všechno, co tam teď mám. Bylo by zajímavé sledovat, co udělám stejně a co ne.

6) Studuješ chemii, proč zrovna ji?

Chemie je přece bezva. A je to proto, že už na základce mě nikdy nebavil český jazyk ani žádné jiné humanitní předměty, na které jsem se opravdu musela učit. Chemie mi šla sama a byla to zábava. O rok výš jsem měla spolužáka, který mě brával do kabinetu chemie místo normálních hodin a já tam poprvé objevovala „svět“. Zkoumali jsme x let staré lahvičky s podivným obsahem, tavili síru a podobné věci. To byla pravá škola hrou. Takže asi proto. Každému rodiči doporučuji koupit svému dítku Malého chemika.

7) Jak ses dostala k psaní povídek a co se ti píše lépe? Příběhy postav, u kterých je už charakter vymyšlený, nebo spíš tabula rasa? (malá reklama musí být)

Tak po té, co jsi mi vysvětlila, co znamená v překladu výraz tabula rasa, na to už můžu odpovědět. U Zlomených upířích duší jsem si vypůjčila všechny hotové charaktery a trochu si s nimi pohrála. Tu a tam jsem jim přidala nějaké vlastnosti, aby byli přesně takoví, jaké jsem je chtěla mít. Jinak jsou v podstatě stejní. Ale myslím, že mi to u tak rozsáhlé povídky, jakou jsou ZUD, asi na delší čas stačilo. Teď už si asi budu vytvářet spíš svoje postavy. Vlastně už jsem začala. Ugly je prostě Ugly a nikdo nemůže popřít, že je jedinečný a jenom můj. A Sfingy. Občas jí ho půjčuji na hlídání, když už mi přerůstá přes hlavu. A u hrdinů z povídky Jméno není všechno! už jsou stejná jenom jména. Ty holky jsou totiž celá já. Teď v současnosti si myslím, že se začínám dostávat do fáze, kdy moje další věci budou patřit už spíše na BH. A možná taky ne. Kdo ví, co bude pak (mimochodem, tohle je moc krásná písnička).

(Poznámka: Zajímala mě ta písnička, vás nejspíš také, takže tadá! Ok, ok... Utišíme se a pokračujeme...)

Psaní povídek předcházelo čtení. Hodně dlouhou dobu. Až pak, když jsem viděla, co všechno jste schopné vykouzlit, jsem si řekla, že by bylo fajn přenést něco málo z mojí hlavy taky na papír a stvořit si vlastní povídku. Pak následovalo čekání, jestli se to bude adminkám líbit a další čekání, zda to bude mít úspěch i u čtenářů. Občas jsou to nervy. Zjistila jsem, že tohle volné psaní mě neskutečně baví. Když mě do toho nikdo nenutí jako ve škole.

8) Jakou domácí práci ze srdce nenávidíš?

Žehlení

9) Každý si vysnil svou budoucnost, nebo o ni průběžně sní. Jak by měla vypadat ta tvá podle tvých představ?

Na rovinu říkám, že všechno, co bych si přála, tady psát nechci ani nebudu. Ale něco snad prozradit můžu. Nemám žádné velké ambice. Nechci upadnout do stereotypu, ať už se jedná o práci nebo život. Nestojím o nic jiného a menšího než je prima muž a dvě děti, pěkný domov, společně trávený čas různorodými aktivitami a pár dobrých přátel. Chci mít prostě koho milovat a někoho, kdo bude milovat mě. A k tomu práci, která mě bude bavit a bude rozmanitá. Jestli je něco, čeho se fakt bojím, je to stereotyp a nuda.

10) Nemůžu si pomoct a snad se nebudeš moc zlobit, ale je po období podzimních chřipek. Máš nějaký zaručený lék, jak se té potvory zbavit?

To ty jsi potvora! Kdybychom tohle už spolu neřešily, že? Ale ano, mám. Můj zaručený lék je pořádně to vypotit s mužem v posteli. Pak jsem schopná ráno vyskočit a cítit se jako rybička.

Problém je, že já zásadně chřipky nemám, spíše angíny. Teď doufám, že žádnou nechytnu, protože v nejbližším okolí není žádný lék.

11)Tomuhle se říká malá rychlosmršť, takže: Nejoblíbenější filmová hláška? Oblíbená barva? Oblíbené jídlo? Místo? Už tě štvu?

Zoubky!

Modrá, tmavě fialová, černá

Špagety se sýrem a kečupem, krvavý steak a pravá italská pizza

Sjezdovky ve Val di Fiemme, u sebe doma. Ale oblíbené místo je každé, kde jsem spokojená a šťastná.

Ne, neštveš.

To už je konec?

Tak pa.

Ne, to je pro tebe teprve začátek, milá Týnko.

Shrnutí Linfe

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

«   1 2

12)  Bosorka (15.11.2010 21:38)

Bye - i ty Brute?

11)  Bosorka (15.11.2010 21:38)

Ahoj Linfe!
A já mám taky dotaz - až dokojím a odvrhnu děcka do náruče milujícímu muži vyrazíme někam zapařit? (Pokud si teda tou dobou budu ještě pamatovat, jak se to dělá... )
A pokud svou tvorbu přesuneš na BZ, dáš mi to doufám vědět

10)  Bye (15.11.2010 21:33)

Milá Týnko, Miso, tahle zpověď se Vám moc povedla. Je dobře, že jste ji obě pojaly tak zodpovědně, že se člověk něco dozvěděl. Dokonce tak zodpovědně, že mě nenapadaj celkem žádný doplňující otázky
Nebo jinak... doplňující otázky si nechám na osobní posezení někdy u dobrého moku, až to konečně přijedu do Prahe pořádně roztočit!

9)  semiska (15.11.2010 20:55)

Moc pěkně povedená zpověď. Byla tak vyčerpávající, že jsem si ji užívala od začátku do konce. Kdyby mě přeci jen něco napadlo a já už to sem nestihla napsat, zdrbnu si tě u obídku zítra,ju?

8)  Linfe (15.11.2010 20:39)

Karolko, je mi ctí.
1) z tvého výběru víno, ale jinak nejsem ten typ, co by si otevřel večer lahvinku. O samotě určitě ne. A jinde, když se bavím tak většinou spíš gin-tonik, vodka-džus, mojito
2) rozhodně!!! kavárna. Ve vyjímečných případech čajovna
3)to je jako by ses ptala léto nebo zima Jasně, že hory, ať už se mi to Amisha snaží rozmluvit jak chce
4) kočka, ale to je snad taky jasný ne
5) Redford a Zaříkávač koní
6)viz hory
7) sova

Děkuju

7)  Karolka (15.11.2010 20:30)

Nejdřív veliké díky za zevrubný a velmi příjemný rozhovor!
A dál... hihi jsem trochu v šoku, kolik toho máme společného. Původně, po přečtení odpovědi na první otázku jsem chtěla napsat: "Elanor Calwen zdraví Linfe!"
Vlastně bych hodně těžko hledala něco, co mám jinak. Aha, vlastně jo. Ta chemie.
Ta písnička je jedna z mých nej a v určité fázi mého života byla úplně nej. Takže teď honem přemýšlím, jaké otázky doplnit, abych otestovala, jestli se ještě v něčem shodneme...
Takže já udělám takový tem klasický vyřazovák. Předem děkuju!
1) Pivo nebo víno?
2) Hospoda nebo kavárna?
3) Rybník nebo hory?
4) Pes nebo kočka?
5) Redford nebo Newman?
6) Léto nebo zima?
7) Skřivan nebo sova?

6)  Linfe (15.11.2010 20:23)

Sfin, obecně bych ráda jakoukoliv dovolenou trávila na sněhu a v horské chatě před krbem. Z Cullenů s Emmettem, což už dobře víš. Z tvého dalšího výběru má volba padá na Zsadista na koho jiného. Mám ráda drsný chlapy o který se dá opřít.

5)  Linfe (15.11.2010 20:20)

Evelynko, když chci vypnout relaxovat a na nic nemyslet sáhnu pro něco, co už znám. Takže třeba Harry Potter. Když mám depku, tak většinou nečtu raději koukam na zmíněné seriály. A když mi nic nechybí tak čtu všechno, co má nálepku fantasy a není to od českého autora. V poslední době, když už mám nějakou tu korunu navíc si už knížky kupuju. U mě v knihovně najdeš Tolkiena, Pottera, Wardovou, Školu noci, všechny Hlídky od Lukjaněnka, celou ságu Meče Pravdy (před 20 dílů), Pratchetta, knihy z Forgotten Realms, Eragona atd atd.

4)  sfinga (15.11.2010 20:15)

Ahoj Týnko, obě víme, že se už dost známe a tak se nebudu ptát na oblíbený seriál (Glee, Vampire diaries) ani na oblíbenou hudbu (mám ji od tebe staženou v PC), ale zeptám se na následující: Ve dvou povídkach úspěšně předstíráme, že se známe s Cullenovými, smečkou a Volterskými. Kdyby tomu tak skutečně bylo, kde bys s nimi chtěla strávit dovolenou a koho bys pro sebe uchvátila a proč?

A ještě jedna otázka - Wrath, Zsadist nebo Rhage?

3)  Evelyn (15.11.2010 20:15)

Tak já si neodpustím klasickou otázku - oblíbené knihy a autoři? Po jakém příběhu sáhneš, když máš depku, a jaký si naopak ráda a s chutí přečteš, když ti nic ke štěstí neschází?

2)  Linfe (15.11.2010 20:14)

Dess, doporučím Mága od R.E. Feista. Tenhle člověk napsal neskutečnou sérii knih z Midkemie, ale i kdyby si přečetla jenom tuhle určitě se pobavíš. Pro dobrou knihu to není ke mě daleko ať už vybereš jakýkoliv žánr.

1)  DeSs (15.11.2010 20:12)

Chytré otázky, skvělé odpovědi...
Líbí se ti Stmívání (což je zřejmé) a výše jsi zmínila Tolkienovy elfí příběhy. Takže máš ráda fantasy? Mohla bys mi doporučit něco z tohoto žánru? (Ono je těžké najít dobrou knihu)

«   1 2