09.09.2013 [17:30], Nikol18, ze série Mé oči se nepletou I. + II., komentováno 1×, zobrazeno 1788×

FanFiction k mé FF Mé oči se nepletou II.

Eve se bojí snít, ale ne všechny sny jsou špatné.

Jaké je to toužit po někom, kdo je tak daleko, ale zároveň tak blízko?

Sto slov a vyřazená část z MON II., kterou mi bylo líto uklidit do šuplíku.

Natáhla jsem ruku vedle sebe a vsunula ji do jeho ledové dlaně. Předběhl mi z toho mráz po zádech a zamravenčilo v podbřišku. Nadzvedla jsem se na lokti a zadívala se do jeho zlatavých očí.

„Snění je nádherné,“ zašeptala jsem. Edward se pousmál. Položil mou ruku na prostěradlo a svými prsty mi přejel od zápěstí až k rameni. Dlaní mi zchladil divoce tepoucí žílu.

„Za krátký čas to sen už nebude.“ Nahnul se nade mne, zavřela jsem oči, a věnoval mi letmý chladný polibek na lícní kost.

Probuzení ve mne vyvolalo uklidňující pocit a sílu zaplavující mi tělo. Již brzy.

předchozí kapitoladalší kapitola

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

1

1)  Kate (09.09.2013 17:38)

Ta písnička je úžasná! Moc se mi líbí tvoje FF k MONku. Dávám palec hore.

1