01.01.2011 [17:00], Evelyn, ze série Klavírista, komentováno 40×, zobrazeno 6043×

Jacob...

Malého Antonyho Williama jsme viděli, až když ho jedna ze sester vezla na podrobnější testy. I když vše vypadalo v pořádku, Bonniin lékař chtěl mít jistotu, že má miminko v pořádku plíce a uzavřené spojení mezi velkými cévami srdce. Přece jen se narodil sedm týdnů před termínem a jistá rizika tu byla.

Já věděl, že je naprosto zdravý, okamžitě. Dýchal krásně pravidelně a srdce mu bilo bez jakéhokoliv šelestu nebo nadbytečných ozev. Až když jsem se na něj díval přes sklo inkubátoru, uvědomil jsem si, že tak malé a čerstvé dítě jsem nikdy dříve neviděl. Najednou jsem docela chápal Rosalie a tu její stále tak živou touhu po dětech. Neubránil jsem se představě, že se takhle dívám na vlastní dítě. Na živého tvora, který je plodem mé a Belliny lásky. Toužil jsem po možnosti, aby se ta představa jednou mohla stát skutečnou. Chtěl jsem dítě, mé a Bellino. Ale má podstata, to, čím jsem se stal, něco tak krásného nemohla nikdy dovolit. A Bella asi myslela na to samé.

Přitiskla se ke mně a já ji objal kolem ramen. Tiše jsme pozorovali, jak Antony sevřel a uvolnil pěstičku a pak dál nerušeně spal.

,,Je nádherný,” zašeptala Bella, jakoby se bála, že když promluví jen o trochu hlasitěji, vzbudí ho.
,,Ano, to je,” odpověděl jsem s náhle tak zvláštně vyprahlým hrdlem. Neměl jsem žízeň, s tou tenhle stav neměl vůbec nic společného. Jasper by mou náladu pravděpodobně nazval dojetím.
,,A je tu jen díky tobě,” usmála se Bella hrdě a otočila se ke mně. ,,Kdybys nereagoval tak rychle a nezachránil Bonnie, umřela by ona i tenhle maličký. Jsi můj hrdina.”
Vytáhla se na špičky a políbila mě.

,,No tak, no tak, mládeži. Já vím, že ten malý je vážně kouzelný, ale prosím, vy dva se ještě nějakou dobu plození vyhněte,” zahlaholil za námi Charlie. V zaujetí nad Antonym a později zaměstnán oplácením Belliných polibků jsem ho úplně a dočista přeslechl. Jeho poznámka zabolela. Nějaká doba byla v mém případě nekonečnou věčností.

,,Tati,” sykla Bella a rozkošně zčervenala.
,,No co co, staří už jste na jisté aktivity dost a tohle,” ukázal na Antonyho, ,,to se stane jedna dvě. Jake to taky zrovna neplánoval.”
,,Ty jsi něco pil?” zeptala se Bella svého otce s najednou docela pobaveným úsměvem. Ani ona si nemohla nevšimnout, že si Charlie šlape na jazyk a vyslovovat plynule a jasně mu dělá trošku potíže.
,,Jo! Billy a já jsme si v kantýně ve vestibulu dali něco malého na oslavu narození jeho vnuka. A jestli si myslíš, že já jsem opilý, tak jsi ještě neviděla jeho,” vítězoslavně se zazubil.
,,Jenom ten Jacob zatracenej není a není k sehnání. Narodil se mu kluk jako buk a on to ještě ani neví,” zamračil se a jen lehce nekoordinovaným pohybem vytáhl z kapsy saka telefon.

Bella vedle mě strnula a pevně mi stiskla ruku. Oba jsem věděli, že Charlie se Jakovi dovolat nemůže. Neměl jsem ho rád. Něco takového snad mezi upírem a vlkodlakem ani nebylo možné, ale nepřál jsem mu nic zlého. Zvláště teď, když měl rodinu, která ho potřebovala.

,,Pořád nedostupný. Co ten kluk blázivej jenom dělá?” zamumlal Charlie a telefon zase schoval.
,,Jdu zpět za Billym a tou výbornou pálenkou, co dole nalévají,” oznámil nám Charlie a poněkud vrávoravě se rozešel směrem k výtahu.
,,Charlie, nepřišel jste nám něco říct?” zavolal jsem na něj a musel přemáhat smích, když se Charlie otočil a překvapeně se na mě zahleděl.
,,Sakra, Edwarde, ty mi snad vidíš do hlavy, ale ještě že tak. Bello, Molly, teda jako máma Bonnie, tě prosí, jestli bys nezajela k nim domů a nepřivezla sem nějaké její věci a tašku, co má připravenou pro miminko.”
,,Samozřejmě, ale proč tam nezajede ona sama?”
,,Ona totiž Molly tak trochu oslavuje s náma, víš.”

Bella se mi opřela hlavou o rameno a schovala tak svůj rozesmátý obličej.
,,Zítra bude mít táta příšernou kocovinu a bude mu špatně. Normálně skoro vůbec nepije,” smála se.
,,Pokud ale vím, tak k oslavám narozením dítěte, alkohol a následný bolehlav patří.” Líbnul jsem ji na čelo.
,,Edwarde, ty jsi vážně z jiné doby,” pobaveně zakroutila hlavou.

Antony se probudil a okamžitě začal natahovat k pláči. Bella se na něj poplašeně dívala a rychle zmáčkla zvonek přivolávající sestru, která od malého odešla předat lékaři výsledky prvních testu.
,,Edwarde, on pláče! Co mu asi je? Myslíš, že ho něco bolí? Proč to té sestře tak trvá?” panikařila Bella.

Mysl novorozeného dítěte pro mě byla velkou neznámou, ale to, že má hlad, jsem dokázal říct s jistotou. Než jsem to ale stihl, objevila se sestra.
,,Co se děje?” ptala se hned mezi dveřmi a spěchala ke svému malému pacientovi.
,,Začal plakat. Z ničeho nic,” sdělovala jí Bella rychle a spolu se sestrou se naklonila blíž k inkubátoru.

Sestřička měla naštěstí spoustu zkušeností a téměř bezbřehou trpělivost, takže Belle nevynadala, že zbytečně plaší a vyrušila ji od práce.
,,Řekla bych, že tenhle maličký se dožaduje něčeho k snědku. Odvezu ho k jeho mamince, že jo, sluníčko,” usmála se na plačícího hladovce.
Bella studem zčervenala.
,,Já se omlouvám. To mě nějak nenapadlo. Bála jsem se, aby mu nebylo něco vážného,” tiše si mumlala pod fousy.
,,To je v pořádku, slečno. Stejně už jsem byla na cestě zpátky sem. Maminka Tonyho se po vás ptala. Můžete jít se mnou.”
Bella se zhluboka nadechla a na okamžik zavřela oči. Jednou jsme k Bonnie jít museli, nešlo to odkládat donekonečna, ale teď ještě ne. Oba jsme byli zbabělci.

,,Zajedeme jí pro nějaké oblečení a věci pro malého a pak se za ní stavíme,” odpověděla sestře, která pokývala hlavou a už vezla Antonyho pryč z pokoje.

Celou cestou k domu Bonniny matky jsme mlčeli. V nemocnici jsme snad na chvíli dokázali zapomenout na Jaka a stav, v jakém po té nehodě byl, ale teď jsme se obavám neubránili.
,,Myslíš, že… že to nezvládnul?” vysoukala ze sebe Bella a lehce se zachvěla. Nedívala se na mě, ale sledovala krajinu za okýnkem auta. Na skle se odrážela její tvář. Trápila se. Oči se jí leskly a nos zčervenal. Přesto jsem jí nemohl lhát. Nemohl bych jí říct, že věřím, že to její přítel zvládne a bude v pořádku, i když jsem se byl téměř jistý, že bojuje o život a všechna jeho zranění jsou až moc zdatným protivníkem.

,,Já nevím, Bell. Nedokážu to odhadnout,” přiznal jsem.

Ticho mezi námi vydrželo během balení Bonniiných věcí i jízdy zpět do nemocnice. Až na nemocničním parkovišti ho přerušilo zvonění Bellina mobilu. Lekla se, až nadskočila. Já sebou jen trhl. Telefon položený na palubní desce vyhrával jednu z mých písní složeným pro Bellu. Ten zvuk, ta hudba, se k atmosféře obav a strachu ani trochu nehodila. Bella telefon pozorovala s rozšířenými panenkami a zběsile bijícím srdcem. Mohl jí volat operátor s nabídkou výhodného tarifu, ale taky to mohl být někdo ze smečky s tou zprávou, které se tak bála.

Nadechla se a odvážně se pro mobil natáhla. Při pohledu na display zbledla a sípavě zalapala po dechu.
,,Sam,” zašeptala tak tiše, že člověk by ji neslyšel.

Povzbudivě jsem ji vzal za ruku. Zavřela oči a hovor přijala.
,,Same,” hlas se jí třásl a nedokázala říct nic víc.
,,Bells, Jake se uzdravuje,” zahulákal Sam tak nadšeně a hlasitě, že Bella musela telefon o kus vzdálit od ucha.
,,Vážně?” ujišťovala se opatrně, ale já na ní viděl, že o pravdivosti slov toho vlka nepochybuje.
,,Jo! Sice to s sním chvilku vypadalo nahnutě, ale pak volal Billy, že má Jake syna a my mu to pořád dokola opakovali a on se najednou začal hojit. Vlastně se to stalo ve chvíli, kdy už jsme ho začínali oplakávat, ale je to pašák. Teď se o něj stará náš kmenový léčitel a ten říká, že některá zranění jsou moc vážná, aby se uzdravila úplně beze zbytku, ale prý bude Jacob v pořádku.”
Bella se rozvzlykala, ale zároveň se smála.
,,Děkuju za zprávu. Hned to řeknu Bonnie, určitě si dělá hrozné starosti.”
Slyšel jsem, jak se Sam nadechl a chystal se ještě něco říct, ale Bella mu nedala šanci. Bez rozloučení ukončila hovor a přitiskla si mou ruku na svou tvář. Seděla nehnutě a jen se se zavřenýma očima šťastně usmívala.

,,Bell, chtěla jsi něco říct Bonnie. Myslím, že čím dříve k ní půjdeme, tím dřív se o Jaka přestane bát,” vyrušil jsem ji z rozjímání.
,,Máš pravdu. Já jen… hrozně moc se mi ulevilo,” zašeptala.

Nemocnici jsme skoro proběhli. Bella jen zářila a najednou se nemohla dočkat, až bude s Bonnie mluvit.
Nakonec nemusela ani nic říct. Bonnie stačilo, když se na ni podívala, aby věděla, jak na tom Jake je. Radostně výskla a rozbrečela se. Ani já jako upír jsem Bellin pohyb nepostřehl. V jednu chvíli stála se mnou ve dveřích pokoje a v další seděla u Bonnie na posteli a objímala ji.

,,Uzdravuje se. Pomalu, ale jistě,” smála se Bella a Bonnie se k ní hned přidala.

V její mysli jsem četl nezměrné štěstí, ale i vysilující únavu. Byl to náročný den a ona potřebovala odpočívat. Její synáček klidně spal a i ona už mohla usnout, aniž by ji budily noční můry plné hrůzy a obav o Jacoba.

,,Bell, myslím, že Bonnie teď touží po spánku. Měli bychom jít,” ozval jsem se, když Bonnie začala pomalu padat víčka. Ta se na mě vděčně usmála a usnula, ještě než jsme s Bellou prošli dveřmi.

………….

Přemlouvala jsem Edwarda, aby u mě přes noc zůstal. Charlie mi poslal velmi zmatenou SMS, ale pochopila jsem z ní, že noc stráví u Billyho. Měli bychom dům jen a jen pro sebe, ale on nechtěl. Vymlouval se, že musí na lov.
Lhal.
Už jsem se naučila číst z jeho očí a ty měly nyní teple zlatou barvu. Žízeň nemohl mít.

Mrzelo mě to, ale když odešel, uvědomila jsem si, jak moc jsem unavená. Jen jsem se rychle osprchovala v horké vodě a zalezla si do postele. Usnula jsem okamžitě.


Ráno mě probudil domovní zvonek. Tak nějak jsem předpokládala, že je to táta, který nemůže najít klíč, případně se jím trefit do zámku. Spletla jsem se.
Za dveřmi stál Jacob. Neměl ani šanci něco mi říct a už jsem se mu vrhla kolem krku. Zmoženě heknul a bolestně zasyčel.

,,Bello, já jsem rád, že stojí, ale i to je dost namáhavý. Promiň, ale seš docela těžká,” zasípal a já ho hned pustila.
Pořádně jsem si ho prohlídla. Nevypadal úplně zdravě, ale v žádném případě bych neřekla, že před pouhými čtyřiadvaceti hodinami skoro umřel. Spíš působil jako po pořádném flámu.
,,Měl bych ještě ležet a léčit se, ale musím vidět Bonnte a našeho syna. Táta byl tak opilej, že mi ani nezvládl říct, jak se jmenuje. Mysleli jsme si, že budeme mít holku a pro kluka jsme nějak neměli vymyšlené jméno.”
I když ho určitě ještě bolelo celé tělo, zářil jako sluníčko.
,,Antony William Black,” usmála jsem se na něj.
,,Antony William Black. Můj syn Tony. Zní to dobře, že jo? Tony Black. Jo, Bonnie má skvělý vkus a vybrala krásné jméno. A táta musí být v sedmém nebi, že je William po něm. Antony bude asi z nějaké knížky. Musím se Bonnie zeptat,” radoval se a já nějak neměla to srdce a odvahu říct mu, že si myslím, že Tony není podle knižního hrdiny, ale je to druhé jméno mého upíra.

,,Bonnie ti to určitě objasní, neboj. Jen se rychle obléknu a hodím tě do nemocnice,” objasnila jsem svůj plán a Jake mně opatrně objal.
,,Děkuju. Za všechno,” trochu zrozpačitěl, ale vzápětí se zase rozzářil. ,,Vidělas ho? Mého synka?”
,,Viděla a je ti podobný. Máte stejnou bradu a nos. Teda tys takovej nos měl, teď ho máš trochu nakřivo,” zasmála jsem se, než jsem se odběhla převléknout.


Bonnie ležela na boku a něžně hladila po bříšku spícího Tonyho. Spokojeně se usmívala a působila velmi klidně a šťastně.
,,Bonnie,” zašeptal Jake náhle nejistým a nakřáplým hlasem. Já stála hned vedle něj a sotva ho slyšela. To, že ho zaslechla Bonnie, jsem přičítala malému zázraku.
Chtěla jsem jim nechat soukromí, ale Jake potřeboval, abych ho podpírala. Sám sice chodit mohl, ale šlo mu to ztěžka a bolela ho levá noha. Sice nic neřekl, ale domyslela jsi si, že ji měl hodně pochroumanou.

,,Jaku,” usmála se na něj a já najednou měla pocit, že úplně zřetelně a jasně září. ,,Máme kluka. Holčička bude až příště.”

Jacob se zasmál a s citem, který z něj téměř prýštil, se k Bonnie naklonil a políbil ji na čelo.
,,Antony Williame, tohle je tvůj báječnej táta,” pošimrala Tonyho na bříšku. Ten na chvilku otevřel oči, zamrkal na Jaka a asi usoudil, že takový táta se mu líbí, protože vzápětí oči zase zavřel a znovu se ponořil do spokojeného spánku.

,,Antony… Líbí se mi to, lásko, moc, ale jak jsi  na tohle jméno přišla?”
,,Bella a Edward sem jeli se mnou a u příjmu museli nahlásit svoje jména a adresy. Kdybychom měli tu očekávanou holčičku, byla by Amanda Isabella. Ale máme kluka a no… víš, jednak jsem si říkala, že bys asi nepřekous, kdyby se tvůj syn jmenoval jako jeden známý upír, a taky se mi jméno Edward moc nelíbí. Promiň, Bello. Ale Antony, to už je něco jiného,” vysvětlovala Bonnie a Jake blednul.
,,Jako… jako že náš syn má jméno po… po pijavici?” zeptal se naprosto nevěřícně.
Bonnie k němu vzhlédla a najednou ani trochu nevypadala jako křehce.
,,Jmenuje se po muži, který nás zachránil. Kdyby ten dotyčný, mimochodem Bellin přítel, nebyl upír, byli bychom teď všichni tři mrtví.”
Jake zrudnul a provinile sklopil pohled.
,,Máš pravdu, lásko. Navíc se k malému to jméno tak nějak hodí,” usmál se nesměle a Bonnie se okamžitě zase rozzářila.
,,Že jo? A že je dokonalý? Podívej, má na bradě stejný dolíček jako ty. Ale tvar očí má po mně. Vsadím se, že jednou zamotá hlavu spoustě holek…”

Nenápadně jsem vycouvala z pokoje. Teď už mě nebylo potřeba a připadala jsem ji úplně nadbytečná.
Pochybovala jsem, že by Jake v nejbližších hodinách opustil Bonniin pokoj, takže jsem s klidným svědomím odjela domů. Srdce se mi radostí rozbušilo, když jsem si na příjezdové cestě všimla, že na schodech přede dveřmi sedí Edward. Na dnešek jsme původně plánovali výlet k jezeru v blízkých horách a když jsem teď věděla, že je Jake v pořádku, neviděla jsem důvod, proč náš výlet rušit. A Edward naštěstí taky ne.

předchozí kapitoladalší kapitola

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

«   1 2

20)  plyshovymedvidek (01.01.2011 23:55)

podlehla jsem akutní potřebě áááchnout si

17)  Linfe (01.01.2011 20:53)

15)  Hanetka (01.01.2011 20:11)

Sláva! Moc jsem se bála, jak to dopadne. No, naštěstí nejsi vrah postav, takže jsem si mohla oddechnout. A miminko... panečku, to bylo... dojemné. A jsem strašně zvědavá, jestli to Charlie nezakřikl...

11)  sfinga (01.01.2011 19:29)

Poslušně hlásím, že jsem diabetik a měla jsem docela strach, že po téhle krásné a sladké kapitole, mi cukr v krvi bude dělat brikule
Naštěstí se rozhodl, že i mě občas trochu sladkého nezaškodí
Charlie byl roztomilý ve svém "jiném" stavu
Celou dobu sjem se strachovala o Jacoba přece jen jeho zranění byla vážná i pro vlčí regeneraci, ale naštěstí to zvládl
A Edward a Bella? Prostě zlatíčka
Moc se těším na další kapitolku a omlouvám se za svou delší absenci komentářů

8)  Domik (01.01.2011 18:40)

že i Edward a Bella budou mít své miminko
Skvělá kapitola! Těším se na další!

7)  Janeba (01.01.2011 18:22)

Tak tomu říkám novoroční povídka!!
Nádherně optimistická a přetékající emocemi! Jsem moc ráda za Jacobovo uzdravení a také, že pochopil, že jméno Anthony malému náležitě patří! Jenom mi dělá starost, proč Edward nezůstal s Bellou! Že by ho to malé rozhodilo mnohem víc?! Evelynko, děkuji Ti za krásný dárek k Novému roku, jsi už dnes druhá, komu se to podařilo! Povídka je vpravdě SKVOSTNÁ a já jsem ráda, že Tě smím číst!!! Děkuji!!!

6)  Lenka326 (01.01.2011 18:21)

to bylo tak krásné . Všichni jsou živí a zdraví (teda Jacob ještě ne úplně, ale je to vlk, že? ), všichni se rozplývají nad Tonym, prostě nádhera . Chudák Edward, jak se rozplývá nad miminkem a trápí se, že on nikdy dítě mít nebude. Ale Stepheniin Edward měl tento splín taky a jak se pak divil . No, nic, nebudu spekulovat.
A Jacobův vztah k pijavici taky dostal pěknou ťafku opravdu skvělý dílek. Díky

5)  Carlie (01.01.2011 18:17)

Evelyn, to je nádherné To nadšení miminkem, i když s hořkou příchutí pro Edwarda , ale není všem dnům konec, že ne... , slavící Charlie s Billym a Molly (ty hlášky, umírám ), Jakeovo postupné zjišťování, odkud vítr vane stran jména jeho syna ... a Edwardovo vyhýbání se společné noci... Já se tolik těším dál

4)  eMuska (01.01.2011 17:41)

úžasné. teším sa, je to krásne. som nadšená tým, ako to všetko dopadlo. A bábätko - ako po ňom Edward zatúžil... dúfam, že im nejakého malého chrobáčika dopraješ...

3)  Gassie (01.01.2011 17:37)

Dopadlo to dobře... Co dobře, skvěle
Jacob je v pořádku
Zajímalo by mě, jestli uděláš rodiče i s Belly a Edwarda

1)  Nosska (01.01.2011 17:31)

Všechno je v pořádku Jake překousnul i původ jména jeho syna
Doufám, že teď napětí povolí a přijde na řadu zase romantika

«   1 2