01.11.2012 [21:15], Twilly, ze série Kdopak by se vlka bál... , komentováno 19×, zobrazeno 2857×

Milé dívky, milé ženy a především milá HMR. Tenhle lehce post-haloweenský speciál je věnován zejména tobě ♥. V duchu tradic tohodle svátku je v dnešní kapitole vše, co má. Prosím... nenechte se vybízet a TŘESTE SE, MUHEHEHEHEHEHHEHEHE (dodáno na žádost dnešní hlavní autorky, Bos)

Do vily se vraceli postupně jeden po druhém podle toho, co museli zařídit. Všichni však zůstávali po návratu stát dole v hale, jako by v pospolitosti hledali útěchu. Jako poslední se ve dveřích objevil Emmett. Jeho ruce byly až po vykasané rukávy košile pokryty souvislou vrstvou hlíny a bláta. Šel s hlavou sklopenou přímo ke schodišti, aby ze sebe smyl tu špínu. A taky děs.

„Emmette?“ ozval se tichý Edwardův hlas.

Emmett nezvedl pohled z podlahy a jen tiše odvětil: „Tělo nenajdou.“

Esme zavzlykala a přitiskla se k Carlislovi. Edward se bezmocně zhroutil do křesla, kde jenom konsternovaně pozoroval své dlaně. Jak se jen tohle mohlo stát? Proč právě on? Nevěřícně zakroutil hlavou a snažil se nevzpomínat. Marně.

Pohled, který se mu naskytl, když rozrazil ty dveře, by nejraději navždy vymazal z paměti. Nevěděl, co bylo horší – to, jak se Manuel krčil nad tělem Suzan, nebo jeho vlastní reakce, kdy mu vlastní podvědomí diktovalo, ať odstrčí Maniho a zaujme jeho místo?

A ta krev…tolik krve! Byla všude. Výstřiky z tepenného krvácení poskvrnily bíle vymalované stěny i strop rozkošným vzory. Už jenom z pomyšlení na to všechno, co se v té zatracené místnosti udály a ke všemu ještě divoce zvládatelné pocity, tak moc podobné těžké drogové závislosti, které se u něj díky těm myšlenkám objevovaly, se mu dělalo špatně. Uvědomil si, že se Suzan pravděpodobně bránila, protože Mani měl na svém těle pod roztrhanou košilí krvavé stopy jejich nehtů. Proti rozběsněnému tvoru s Manuelovou tváří ale neměla šanci. Pod jejím tělem se rozlévalo tratoliště krve a barvu béžového koberce, do kterého měla Suzan bezmocně a křečovitě zaťaté prsty, úspěšně přebíjela neustále se zvětšující rudá skvrna.

Přišli s Alicí pozdě. Lidské srdce už sebou jenom dvakrát vysíleně škublo a pak ticho narušovalo už jen srkání snad bezedného Manuelova chřtánu.

Oba tam stáli, jak začarováni tou podívanou, když se Manuel konečně odtrhl od rozdrásaného hrdla. Díval se na ně divokýma očima a tvář mu zohyzdil vzteklý nepřátelský škleb. Z hrdla se mu vydralo zavrčení a z kůtku úst mu vytekla krev, kterou už nebyl schopen pojmout. Stékala mu pomalým čúrkem přes bradu až na košili…

Edward si zakryl oči, jako by ten pohled mohl smazat. Když konečně s pomocí Carlisla Maniho konečně zpacifikovali, naprali ho sedativy a dostali úspěšně domů, museli smazat všechny stopy toho, co se tam stalo. co za svinčík po něm všude zůstal.

Všichni dostali své úkoly – uklidit tu spoušť, zabalit věci, odstranit auto, napsat náhlou výpověď a dopis, kde Suzan oznamuje odchod za svou tajnou láskou. A všichni je taky bez jediného slova splnili.

To, co se stalo, se nikdo nesměl dozvědět! Hlavně nikdo z La Push. Lidé se přece stěhují a ztrácejí pořád. Tak proč by to nemohla udělat i ta bláznivá Suzan?

Maniho převlékli a zmámenou lidskou schránku, v jíž se Mani momentálně změnil,  uložili do postele. Jeho tělo nezvládalo množství krve, které požil a tak z toho chvílemi zvracel. Z toho důvodu se u něj střídaly Alice a Juls. Ošetřovaly ho, aby se jí nezalknul. Jaká ironie!

Edward se už teď děsil, v jakém stavu bude, až se probere. Jak tohle zvládne? Už teď byl na sesypání kvůli Winie a po tomhle…

Bože můj, proč?!!!

Všichni se pomalu probírali ze své letargie, když Edward najednou padl na kolena a zmučeně zasténal. Jasper, který cítil už takhle zjitřené emoce v domě, byl už téměř paralyzovaný bolestí, kterou najednou cítil.

Šokem ze scény, která se před nimi odehrávala, nevnímali, jak se k jejich domu někdo blíží.

Dveře se prudce otevřely a mezi nimi stál Paul. Pozoroval všechny krví podlitýma očima.

„Kde je?“ spíš zavrčel než promluvil.

V myšlenkách všech se objevila jediná otázka – Jak to proboha Paul zjistil a co teď bude dál? Bezmyšlenkovitě se přemístili, jako živá hráz před schodiště do patra. Všichni kromě Edwarda, který stále klečel na zemi neschopen pohybu.

Nikdo nevěnoval pozornost malému uzlíku, který svíral Paul v náručí.

První to byl Carlisle, který postřehl tlukot dalšího srdíčka.

„Winie...“ vydechl a chtěl se rozběhnout ven.

„Teď už není kam pospíchat,“ zavrčel dutě Paul a Carlisle se zastavil pod tíhou jeho slov i výrazu v půli kroku.

Jako by si teprve teď uvědomil, co svírá v rukou, odtáhl Paul zakrvácený uzlík, co nejdále od těla.

„Slíbil jsem Winie, že tomu neublížím, ale vemte si to, nebo…“ celým tělem mu projel nebezpečně působící třas.

Esme k němu přiskočila a vzala z jeho dlaní malou zrzavou holčičku, která si spokojeně cucala zakrvácenou pěstičku a na štěstí nevnímala nic z dramatu, který se kolem ní odehrává.

„Kde jste, kurva, byli? Proč jste nezvedli ten zasraný telefon?!“ zařval Paul najednou a udeřil plnou silou pěstí do stěny, až v ní zůstal divě působící dolík, pod kterým se na podlaze zformovala opadaná omítka do malé kupičky.

Dítě se toho dunivého zvuku leklo a rozplakalo se. Esme ho přivinula k sobě ještě blíž a se vší sílou své přirozené mateřskosti snažila se ho utěšit, zatímco Paul se na něj díval šílenýma očima a udělal krok směrem k nim.

„Odnes ji, prosím,“ zašeptal tiše Carlisle, který ne okamžitě odhodlaně postavil před ně v obranné pozici.

Paul se zastavil. Nevšímal si krve, odkapávající mu z roztříštěných kloubků a díval se na něho nevěřícíma očima.

„ Slíbili jste ji pomoct. Tak, kde jste byli, když jí to dítě roztrhalo vnitřnosti a prokousalo se ven? Kde byl jeho otec? Kde byl ten zkurvysyn…“ šeptal prázdným hlasem plným šílené bolesti.

„Paule…“ Carlislovi se zlomil hlas.

„Ona je pryč, Carlisle, rozumíš? Pryč!“ Paul bezmocně zatínal pěsti a slzy mu tekly po tvářích. Najednou jako by se probral. Tvář mu ztvrdla do neproniknutelné masky plné zášti.

„Vyřiď mu, že má dítě. Ale my máme Winii! Zůstane s námi…napořád. Ať se nepokouší navštívit její hrob. Pokud překročí hranici, sám ho s radostí zabiju.“

Ještě naposledy všechny výhrůžně přejel svým pohledem, vycouval ze dveří a už v podobě vlka běžel zpět do La Push.

Uctít a pohřbít svou sestru.

Shrnutí

předchozí kapitoladalší kapitola

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

1

19)  monikola (05.11.2012 09:54)

no clovek si na par dni odide nacerpat pokoj a energiu a ked sa vrati prve co sa mu pred oci dostane je takyto krvak Boziiiiiiicku pevne verim, ze je to iba taka halloweenska pamlska a skutocnost dopadne trosilinku inak...napr. ja si faaaaakt viem predstavit, ze by Winie mohla v bruchu nosit nejaku krasnu rišavu polodlakoupiricu pre Paula a všetci žili šťastne, kým si Bosi s Twillušou nezoberu na paskal dalsieho člena rodiny...urcite sa nejaky najde

18)  Bosorka (03.11.2012 07:12)

NEmyslím, Hančí, že by Paul přijal to dítě v případě, že by Winie umřela Kvůli Winie by ho nezabil, ale starat se o něj, mít ho každý den na očích... obzvláště, kdyby se fakt narodilo klasickým poloupířím způsobem.
A v add 3) Mani přežil

17)  HMR (02.11.2012 23:25)

čičí si nestěžuje... ne, ne, ne

16)  Twilly (02.11.2012 22:53)

Vše ve stylu Bos, tak nač si stěžuješ, Čičí?

15)  HMR (02.11.2012 22:15)

slina??? krvavá??? jedovatá???

14)  Twilly (02.11.2012 20:53)

Koukám Čičí, že je to tři nula proti Manimu chudáááááček, zato Paul by si pokaždé "užíval" otcovských povinností. Hele a polodlak málem mi ujela slina tam, kam nemá

13)  HMR (02.11.2012 20:04)

hlásím, že kočky přežily... teda vlastně jedna kočka... já... jen koukám, že nepřežila kudlanka... hele, Bos ono to má být obráceně... to samička zlikviduje samečka a až PO... jak k tomu ta chudák holka přijde... no a s tím rozlobeným vlčákem... jo, já o tom taky takhle uvažovala... jen jsme si říkala, že existují tři varianty... teda kromě té a žili šťastně dokud... tak přemýšlím dokud CO vlastně... dokud je neroztrhal náhodný kolemjdoucí... dokud si nehráli na hasiče...
add1) Mani zemře a Winnie i s dítěte zůstane s Paulem... /třeba by se neudržel a pak by ho museli zlikvidovat... nakažen šílenou kudlančí krví.../
add2) Winnie umře při porodu a Mani žalem... či jinak a nemluvně zůstane Paulovi... /víš, mrně, tvoje máma byla úžasná vlčice... a přestaň si hrát s tím králíkem.../
add3) umře Winnie a Mani si neví rady s malým polodlakem, tak ho nechá v rezervaci... Paulovi, chicht /nebo Leah/
jen z toho vždycky vyjde Mani jako... mrtvola a já si nebyla jistá reakcí jisté krvinky krvelačné... to víš, kočkovité šelmy jsou prý nejchutnější...

12)  HMR (02.11.2012 19:27)

Tak já jdu na to... hele... když "je to speciálně pro..." nebudou se týrat chlupatí čtyřnožci, že ne? na čičičíííííííí na na...

11)  Clea (02.11.2012 15:24)

Bos, radostně mrkající oběšence nemusim a už aby tu byl regulérní díl mrk mrk

10)  julie (02.11.2012 13:07)

A...kurňa... Twilly, koukám, že když už, tak pořádně!!!

9)  Bosorka (02.11.2012 12:22)

Omlouvám se ti, LadyS, za ten šok . Já si chtěla jen vyzkoušet napsat něco jiného, trochu hororového. Takže to bylo uvěřitelné?

8)  LadySadness (02.11.2012 11:51)

do hája, vieš ako dlho mi trvalo, kým som sa spamätala? od včera večera, toto mi nemôžeš robiť takéto šoky, to je o infarkt, mysli na moje srdce ešte, že je to špeciál, tak teraz dúfam, že pokračovanie nebude také drastické

7)  Bosorka (02.11.2012 10:41)

Teda Śárko!

6)  SarkaS (01.11.2012 22:30)

Hezkyyyyy... Tomu říkám haloweenský nářez! Ještěěě! Ješ-tě! Ješ-tě! Ješ-tě! Ehm, jinak já nemám sadistické sklony, jo? To abyste si nemyslely

5)  Bosorka (01.11.2012 21:51)

Cleoušku, ale co jiného psát tuto roční dobu?
Teď, když jeden neví,jestli ta světýlka, co svítí v tmách, jsou plaménky svíček nebo oči démonů, jež by nás chtěly rozervat kus po kuse, sval po svalu, obratel po obratlu... jestli šelest, který se ozývá od téměř opadaných stromů, vydávají zbytky suchých listů nebo vyschlá mrtvola oběšencova, která se vesele houpe a radostně na nás mrká...a pokřivené stíny trčíčí ze zeme, můžou křovím, ale taky to mohou být spáry nestvůrných umrlců toužících stáhnout nás k sobě dolů....

4)  Clea (01.11.2012 21:46)

když na to se prostě nedá jinak reagovat...

3)  Twilly (01.11.2012 21:41)

Tssssssssssssssss

2)  Clea (01.11.2012 21:37)

VRAHUUUUUUUUUUUU ...však ty víš

1)  Bosorka (01.11.2012 21:17)

1