11.09.2010 [21:15], Carlie, Povídky jednorázové, komentováno 43×, zobrazeno 6370×

parodie

Jednoho dne na jednom mokrém místě zvaném Forks

„Nadežeň mi ho, Emmette!“ zvolal Jasper.

„To není žádná zábava, vždyť se to plazí jako šnek!“ ozvalo se v odpověď od Emmetta.

„Když se dva hádají,…“ odtušil Carlisle a lapil kořist jako první.

Uprostřed hlubokého lesa, kterým pronikala jen slabá vlhká nazelenalá záře, posléze bratři společně s Carlislem povečeřeli a odebrali se směrem k domovu.
Zaburácel hrom a stromy se otřásly pod nárazem silného větru.
Zrychlili krok.

„Maaaamiii,“ ozval se vysokofrekvenční (žárovky vydržely jen silou vůle) hlásek pětileté holčičky s kaštanovými vlásky a očima barvy oříškové zmrzliny, teď trochu rozteklé vinou srdceryvných slz „Emmett, Jasper a Carlisle snědli toho malého hlemýžďka, co čistil sklo!“

Candy Morganová vzala svou dcerku kolem ramen a odlepila její čelíčko od skla akvária, na které miniaturní verze bohyně pomsty ťukala rozzlobené staccato.

„Ty, ty, ty!“ hrozila holčička buclatým prstíkem třem zlatým rybkám proplouvajícím, nic netuše o zdroji nezvyklé tsunami, lesem řas.

Paní Morganová se snažila zachovat si vážnou tvář: „A dalas jim napapat, Steph?“

Dívenka polkla slzy a našpulila pusu: „Jo, ale oni to buď nechtějí jíst, anebo jim to celé sní Jacob!“ Upřela prstík – žalobníček na tmavou rybku schovávající se v lastuře opodál.

„No, asi budeme muset ty zlaté rybky od těch tmavých oddělit,“ podotkla Stepheniina matka.

„A s kým půjde ta malá hnědá?“ vzlyklo bezradně děvčátko.

„Která?“ nevěděla Candy, o kterém obyvateli zeleného ráje, který si malá majitelka pojmenovala Forks, tato mluví.

„No ta nešikovná, co občas narazí do skla, ta, co byla tak smutná, když ta nazrzlá zlatá rybka zmizela!“ vysvětlovala nemotorně Stephenie.

„Aha, ty myslíš tu, co chtěla spáchat sebevraždu skokem z akvária,“ podotkla zamyšleně matka.

„Nee, to by Bella neudělala,“ vzdorovala malá slečna „to bylo jen pro zábavu, skákala nad hladinu a nějak to přehnala!“

Maminka se jen shovívavě usmála a pohladila svou ratolest s nadrozměrnou fantazií po vláskách.

„Ty jsi hloupá, Steph!“ ozvalo se z rohu pokoje od Stepheniina bratra Setha „Ti tam pošlu Ara a Jane, ať udělají v tom tvém praštěném ráji pořádek!“

Stephenie upřela zděšený zrak na Sethovo akvárium se dvěma piraněmi.

„Mamiii,“ žalovala.

„Ale no tak, děti!“ okřikla je oba matka a vrátila se k přípravě večeře.

Malá brunetka se zahleděla zpátky do svého akvária.

Je den před vánoční nadílkou a zároveň její narozeninový den a i když Santa přijde už zítra ráno, možná by si mohla ještě honem něco přát, byla hodná, to věděla skoro jistě, snad by jí mohl splnit jedno last minute přání.
Šlo by, aby se ta malá hnědá rybka taky změnila na zlatou?
Aach, to by bylo přeci překrásné.
Pak by mohla zůstat s tou rezatou pořád a žily by spolu navždy – ehm, tedy minimálně tak dlouho, dokud by ji bavilo čistit jim akvárium.

Dívence se na tváři objevil nepřítomný výraz, už byla zase lapena ve svých fantaziích.

Povídky od Carlie

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

«   1 2 3

3)  Hanetka (11.09.2010 21:18)

Jé, to bylo skvělé! To se mi moc líbilo! Kam na takové nápady chodíš? Jen tak dál, víc takových povídek!

2)  Carlie (11.09.2010 21:17)

Ou jé , na limit jsem zapomněla, omlouvám se (no všechno na barvu vlasů nesvedu, teď jsem to byla prostě já )

1)  Evelyn (11.09.2010 21:10)

Carlie, sice je to trošku kratší, než by mělo být (pro příště - minimum je 500 slov), ale naprosto úžasné! Smála jsem se a o 100% jsi mi zvedla náladu. Děkuji

«   1 2 3