27.01.2011 [06:00], Hanetka, Povídky jednorázové, komentováno 31×, zobrazeno 5382×
Drabblík o Nessiině daru, jak ho neznáme...
Křik. Zoufalý dětský pláč.
Kde všichni vězí?
Carlisle se marně rozhlížel po prázdném domě. No, Edward s Bellou zřejmě v domečku potřebují trochu… soukromí, ale kde je zbytek? Nakonec pokrčil rameny a sklonil se k vnučce.
„Copak se děje, zlatíčko? Co potřebuješ?“
Z postýlky vystřelila drobná ručka a připlácla se dědečkovi na obličej. Carlisle zaskučel nad syrovou realističností toho obrazu.
„Tak vymění někdo té chudince konečně tu plínku?“ zavyl, dovolávaje se anděla spásy, leč marně.
Zase je to na mně, pomyslel si při záchranné akci, s kolíčkem na nose. Ještě, že Nessie umí reprodukovat jen obrazy. Vůně by asi nepřežil.
10) Twilly (27.01.2011 09:24)
Haničko, úžasný... vtip na jedničku s hvězdičkou
, Carlisle je přeci jenom chlap
pravý a nefalšovaný
9) Aalex (27.01.2011 08:05)
Krása.
6) Alorenie (27.01.2011 07:10)
chudáák!
3) Judy (27.01.2011 06:08)
Moc pěkné. Tohle je první drabble, který čtu. 100 slov jsem nepovažovala za dostatešné na to, aby mohlo vzniknout něco zajímavého, ale po přečtení tohohle to s nima asi vyzkouším.
11) kamčí (27.01.2011 09:59)
jo jo dědo, jen se snaž.