28.12.2010 [14:16], Ree, ze série Chyťte Víru, komentováno 18×, zobrazeno 3565×

Všechna tajemství jednou prasknou. A nejen ty nevinná...

„Mami! Tati!“ slyšela jsem už z auta a když jsme vystoupili vrhla se k nám Malá. Byla lehce zasněžená, ale culila se na nás. Tváře a nos úplně červené a ve vláskách kousky ledu.

„Proboha, co tady s tebou vyváděli?“ zeptala jsem se se smíchem.

„Koulovali jsme se. Stlejda Emmett a teta Lose mi pomáhali ploti stlejdovi Jaspelovi a tetě Alice.“

„A kdo vyhrál?“ Zkrabatilo se jí čelo, jak přemýšlela.

„Nevím,“ přiznala nakonec smutně.

„Jasně, že jsme vyhráli my,“ zahulákal Emmett. „Jak jinak asi?!“

„No, tak když už jste dohráli, půjdeš se domů trochu zahřát a navečeřet, jo?“ Přikývla a když jsem ji pustila, rozeběhla se do domu.

S Edwardem jsme posbírali tašky s dárky, které byly naštěstí už zabalené, a za Emmettova Co jste mi koupili? jsme je vynesli nahoru.

Když jsme procházeli kolem mírně nakrknuté Alice, Edward se rozesmál, až málem upustil tašky.

„To není vůbec vtipné,“ sykla po něm a založila si ruce na hrudi.

„Co je?“ ptala jsem se napůl zmateně a napůl zvědavě.

„Fakt jsme na tebe úplně zapomněli Alice, omlouváme se. Jenom nevím, jestli se do Vánoc stihneme pro něco stavit,“ omluvil se jí se zadržovaným smíchem. A teprve tehdy mi došlo, čemu se smál a proč byla nakrknutá hlavně na mě. Posunula jsem svůj dar o další stupínek k dokonalosti, takže nejenom, že jsem na něj nemyslela, ale ani jsem si neuvědomovala, na jaké vize jí její dar měním. Teď se viděla u rozdávání dárků, jak jsme se jí s Edwardem omlouvali, že jsme na ni zapomněli.

Sladce jsem se na ni usmála a raději rychle zmizela v pokoji, než se na mě snese Alicin hněv.

Byla jsem v mžiku převlečená, abych šla udělat večeři, protože mi už vážně kručelo v břiše, ale když jsem vystrčila nos z pokoje, udeřila mě do ní tolik známá vůně.

„Palačinky s masem,“ vykřikla jsem zbožně a za sekundu už jsem stála v kuchyni a strkala mámě nos k pánvím.

„Kušuj!“ zasmála se a vyhodila mě ke stolu. A když přede mě postavila talíř, zavolala Malou, aby jí nandala večeři taky. Obě jsme se oblizovaly ještě dlouho po ní.

Večer jsme trávili u televize. Malá sledovala pohádky, takže kromě táty a Eleazara, kteří něco probírali v pracovně, a mámy s Carmen, které drbaly v kuchyni, jsme všichni seděli a koukali se s ní.

Byl to super večer, ale jen do té doby, než v pohádce zaštěkal pes a vzápětí se ozval Coryin nepříjemný hlas.

„Kdybych měla psa, pojmenovala bych ho po tobě,“ řekla zamyšleně. „Bella… typické jméno pro psa.“ Vysloužila si několik naštvaných pohledů, ale mě naštvat nedokázala. Aniž bych se na ni otočila, v klidu jsem odpověděla:

„Vážně? To já bych ho po tobě nepojmenovala. To bych mu nemohla udělat. Ještě by si o něm všichni mysleli, že je blbý a nic neumí. No, prakticky by si mysleli, že je stejný jako ty,“ řekla jsem a na konci své řeči jsem se na ni se sladkým úsměvem otočila.

„Bello!“ ozval se z kuchyně mámin káravý hlas.

„No co? Měla na to právo!“ zastal se mě Jasper a Edward mi povzbudivě položil ruku na koleno. Když si toho všimla Cory, zasyčela a při odchodu před dům nezapomněla třísknout dveřmi.

Patřilo jí to. Nemá si začínat.

Vrátila se až ke konci filmu, takže jsme se mohli v klidu dodívat. Teď se celé osazenstvo rozprchlo. Emmett s Rose zmizeli do ložnice a Alice s holkama si chtěly udělat pyžamovou párty, na kterou jsem měla dorazit, až dám spát Malou.

„Tak šup, do postele,“ popohnala jsem ji. Jen zavrtěla hlavou. „Musíš jít spát.“ Znovu zavrtěla hlavou. Chtěla jsem ji vyhubovat, když se ke mně Edward naklonil, že s ním a klukama chtějí Carlisle s Eleazarem mluvit, a jestli to tady s Cory zvládnu, aniž bychom se pozabíjely. Nebyla jsem moc nadšená, ale souhlasila jsem, že se o to pokusím. Slíbil, že bude co nejdřív zpátky.

A já se zase snažila přemluvit Malou, aby šla spát. Tvrdošíjně odmítala a když jsem ji chtěla chytnout, utíkala.

„Faith! Je pozdě! Musíš jít spát!“ okřikla jsem ji, když zase obíhala kolem gauče.

„Neee!“ vykřikla a zamračila se na mě.

„Fracek!“ sykla Cory. Naštvaně jsem se na ni otočila a raději mlčela. Musí mě štvát ještě ona, že?!

„Pojď spát,“ přikázala jsem jí a chtěla ji chytit, ale odběhla. Kdybych chtěla, chytím ji, ale v tuhle chvíli jsem byla už dost vyčerpaná.

„Neměli jste si ji tak rozmazlit,“ vmísila se do toho zase Cory a tentokrát jsem zticha nezůstala.

„Drž zobák! Může ti být jedno, jak jsme si ji vychovali.“

„Jo, jenže tady teď trpíme všichni.“

„Nikdo tě tady nenutí být. Klidně můžeš odejít,“ usmála jsem se na ni, přestože bych ji nejraději vlastníma rukama dostrkala za dveře.

„Měli jste si ji dát raději ke svačině.“ Prudce jsem se narovnala a zavřela oči. V tu samou chvíli se ozvalo několikeré zavrčení a pár prasknutí nějakých věcí.

„Zlatíčko,“ sehla jsem se k Malé, „jdi za tatínkem, ano?“

„Já chci zůstat tady.“

„Jdi teď za ním. Určitě má u sebe nějaké sladkosti,“ usmála jsem se. Zasvítily jí očka a rozeběhla se po schodech nahoru.

Otočila jsem se zpátky na Cory. Vím, že jsem něco slíbila Edwardovi, ale tohle prostě nešlo vydržet.

„O co ti jde?“ vyhrkla jsem na ni. „Pochybuju že jenom o to, že nechtěla jít spát. Tak co tě žere, Cory?!“ Postavila se naproti mě a oči jí plápolaly hněvem.

„Zničila jsi mu život,“ křikla na mě.

„Ehm… Cože?“

„Kvůli tomu frackovi si teď musí hrát na to, že je ženatý. Připoutala sis ho k prstu, protože jsi žárlila!“ Chvíli mi trvalo, než mi to v hlavě všechno seplo.

„Edward? Tohle všechno je kvůli Edwarda?“ zeptala jsem se nevěřícně.

„Nedělej hloupou. Tohle všechno jsi měla předem vypočítané,“ sykla.

„Cože? Takže já jsem zavinila tu nehodu jen proto, abych si mohla vzít Edwarda? Sakra, posloucháš se, Cory? To je absurdní.“

„Možná sis ho podmanila nějakou svou mocí, ale nikdy ti nebude patřit úplně!“ zasyčela.

„Stejně tak jako tobě,“ zasmála jsem se. „Nikdy tě nechtěl a nechce tě ani teď, tak se s tím smiř.“ Tahle hádka byla naprosto absurdní. Zatímco já jsem s ním chodila, ji nikdo z rodiny neměl rád.

„Cítí se k vám být zavázán. Držíš ho tady. Možná mocí, možná nějakými výhružkami. Možná by měl jen výčitky svědomí, kdyby teď odešel se mnou, když jste si adoptovali toho fracka!“ Tep se mi pořád zvyšoval, jak moc jsem jí chtěla skočit po krku. Pomalu jsem se k ní přiblížila a jen z pár centimetrů jí hleděla do očí.

„Tak proč s tebou neodešel předtím? Měl na to skoro patnáct let. Přesto s tebou neodešel. Nemyslíš, že to o něčem svědčí? Třeba o tom, že ho vůbec nezajímáš? Že prostě nejsi ta, kterou by mohl milovat? Vzpamatuj se a už mu dej pokoj.“

„To, že jsi papírově jeho žena, neznamená, že víš, co chce. Přestaň tady na mě křičet, já na tvé výlevy nejsem zvědavá. A odešel se mnou. Užívali jsme si společné chvilky do sytosti a nevylezli z postele. Je dokonalý milenec. Nikdy předtím jsem netušila, že se můžu cítit utahaná,“ zasmála se. „Klidně žárli, ale ty jsi oproti němu jen póvl. Vždyť jsi jenom poloupírka.“

Zaskočila mě. Tvrzením, že s ní spal. Ale věděla jsem, že si to jenom vymýšlí, a pořád jsem se svému mozku snažila nakecat, že její zabití by nebylo správné. Jenže ten pocit uspokojení, kdybych jí alespoň utrhla hlavu, z čehož se dokáže vzpamatovat, mi z hlavy nešel. V tu chvíli však nahoře silně praskly dveře a najednou se vedle mě objevil Edward, který se ještě před chvílí hádal s Emmettem, ať ho pustí, že ji zabije.

„Drž hubu, Cory!“ zavrčel a přitáhl si mě k sobě, aby mě chránil před jejím případným útokem.

„No tak. Vždyť jsem jenom řekla pravdu,“ usmála se na něj. Vážně jsem měla chuť jí zakroutit krkem. „Proč bys tady jinak zůstával, hm?“

„Možná proto, že tohle je moje rodina. Že jsme s Bellou manželé,“ odsekl jí.

„Ale no tak, vždyť to jsou jen zfalšované doklady.“

„Ne, Cory, tys to nepochopila,“ usmál se na ni. „My jsme doopravdy spolu.“ Aha. Naděje, že to neslyšel nikdo z rodiny, je asi mizivá, že?

Chvíli otevírala a zase zavírala pusu. Vypadala jako ryba na suchu. Nakonec ze sebe dostala jen prosté: „Nevěřím ti!“

Zasmál se. „To je mi celkem jedno.“ Nafoukla se a naštvaně se na mě podívala.

„To si ještě vyřídíme,“ sykla a vyběhla z domu.

„Opovaž se!“ zavrčel ještě za ní a potom se obrátil ke mně. „Tvůj nápad s trháním hlavy nebyl špatný, ale Carmen s Eleazarem by asi nebyli moc nadšení,“ řekl a objal mě na uklidnění.

„Byli,“ ozval se za námi Eleazarův hlas a když jsme se na něj podívali, stáli tam všichni a zírali na nás. Malá si hověla v Jasperově náruči a usínala.

„Omlouváme se za její chování. Tohle přehnala. Až se vrátí, požádáme ji, aby odešla. I od nás,“ ujistila nás Carmen.

„Ne, já… tohle jsem nechtěla. Kvůli mě ne,“ řekla jsem znepokojeně.

„Není to jen kvůli tobě. Už nám udělala hodně ostudy a život s ní není peříčko,“ usmála se na mě Carmen a pohladila mě po ruce. Usmála jsem se na ni a objala ji.

„Ty jsi s ní opravdu spal?“ zeptal se Jasper a svou otázku směřoval za mě. Tohle byla věc, která mě teď zajímala ze všeho nejvíc. Jestli s ní spal…

Povzdechl si, což znamenalo jediné. Smutně se na mě podíval a s pohledem zabořeným v mých očích přikývl.

„Ale jen jednou. A byla to moje největší chyba v životě,“ ospravedlňoval se. Prudce jsem vydechla.

„A nemyslíš, že jsem měla právo to vědět?“ zeptala jsem se naštvaně a bylo mi jedno, že tohle znamená odtajnění našeho vztahu.

„Já…“ Zarazil se.

„Co?“ vypálila jsem na něj a když dlouho neodpovídal, zavrtěla jsem nevěřícně hlavou a odkráčela ven.

„Bello, já ti to vysvětlím,“ křikl za mnou zoufale. Ještě ve dveřích jsem se otočila.

„Já nechci vysvětlení. Věřila jsem ti, Edwarde! I proto jsem…“

I proto jsem se s tebou milovala, dodala jsem v duchu. Promiň, ale tohle beru jako obrovskou zradu! Otočila jsem se a třískla za sebou dveřmi.

„No moment,“ slyšela jsem za sebou Rose, „tys Cory nelhal s tím, že jste spolu?“

„Ne,“ odpověděl rezignovaně.

Ree

předchozí kapitoladalší kapitola

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

1

18)  Alda (16.03.2011 21:01)

Já tleskám !!! DÍK !!!

17)  Janeba (21.01.2011 16:06)

No moment Ree, co to provádíš?! Já se tady tetelím blahem, jak všem spadne čelist, až se dozví, že Bella a Edward jsou opravdu spolu a zatím ta čelist spadla mně!! To přece nemůžeš!
Tak teda díky!!

16)  Ree (04.01.2011 21:27)

eMusko, sledovala jsem celou tvou statečnou cestu touhle povídkou a jelikož nechci, abys umřela (respektive se bojím, že mě fakt přijdeš strašit ), dej mi pár minut

15)  eMuska (04.01.2011 21:20)

Ty to takto zakončíš, hej? Mňa asi klepne! Ešte nikdy som nerevala pri takejto situácii, ale toto je veľa aj na mňa! Ak mi od žiaľu pukne srdce, tak ťa budem chodiť strašiť!

13)  kytka (02.01.2011 19:19)

Pěkná kapitolka. těším se na pokračování.

12)  eElis (01.01.2011 13:04)

Všechny ty kapitolky, které mi teď nějaký ten čásek unikali, jsem shltla na jeden zátah. A musím říct, že byli naprosto všechny dokonalé. I Ta Cory se mi vůbec, ale vůbec nelíbila a teď, když už jsem myslela, že se jí zbaví, tak se musela Bella dozvědět o něm a Cory, to bylo hnusný.

11)  BellaMcCullen (31.12.2010 20:52)

9)  Nosska (28.12.2010 19:20)

Hmm, tak příště bude pěkně veselo...

6)  Lenka326 (28.12.2010 17:02)

O-ou, říkala jsem si, kdy se něco po... Byla to taková pohodová povídka, čerstvá láska a nová rodina. A pak se objeví jedna zlá a závistivá Cory a je to!
Bella sice reagovala přehnaně, ale vzhledem k tomu, jak byla na Cory naštvaná už delší dobu, tak se to dalo čekat. Podle mě se zas tak moc nestalo, snad se to vyřeší, jen už jaksi nemají co tajit. Držím jim palce, aby se rychle usmířili, už kvůli Faith.

3)  Evelyn (28.12.2010 15:29)

Jo, řešit milostný život před celou rodinou je fakt fajn A nechat na sebe naprášit rodičům své lásky, že jsem spal s jinou, kterou ona nemá zrovna v lásce, ještě lepší

1