04.02.2011 [07:00], Estampida, ze série Chodili spolu z čisté lásky, komentováno 14×, zobrazeno 2850×

Kapitola 2 - Butterfly effect

Každé šlápnutí vedle má své důsledky. Bude důsledkem minulých událostí nějaké změna mezi Edwardem a Bellou?

 

Jejich láska je hluboká a pravá. Ale jak ji dát nejevo, když je mezi nimi propast rozdílů a nástrah. Najdou k sobě Bella s Edwardem cestu?

Hleděli si do očí. Hlavou se jim honily miliony myšlenek. Přesto byli úplně neschopni jediného slova. Jako by jim někdo svázal jazyk.

Edwarde. Edwarde, co tu děláš? Co se stalo? Jak je to možné? To se mi všechno jenom zdálo? Nehoda. Nemocnice. Rozhovory s doktory. To byl jenom sen? Nebo je tohle jenom sen? Sním o tom, že jsi tu? Sama sobě bych se nedivila.

Ach Bello. Bello, moje lásko. Stále se sám sebe ptám, jak se to stalo? Kéž by se Ti to jenom zdálo. Nehoda. Nemocnice. Rozhovory s doktory. Kéž by to byl jenom sen.

Dva páry očí na sebe zoufale koukaly. Pohrouženi do vlastních myšlenek, které pro ně bylo těžké vyslovit nahlas.

Edwarde? Řekni něco. Cokoli. Uvěřím všemu, co mi řekneš. Hlavně prosím neodcházej. Teď, když jsme si tak blízko. Prosím neodcházej. Pro moje dobro. Nebude to tak lepší, věř mi…

Uvěříš mi někdy, že jsem tohle nechtěl? Uvěříš mi někdy, aniž bych Ti musel říct krutou pravdu? Bello, musím odejít. Pro Tvoje dobro. Bude to tak lepší, věř mi! Promiň. Promiň. Promiň…

Zvedl se a odešel. Jejich nevyřčená slova visela ve vzduchu a oni si neuvědomovali, jak blízko si byli.

„Milý deníčku,

všechno je tak zvláštní a zmatené. Je to měsíc, co jsem měla autonehodu. Co mě Edward Cullen nejprve srazil svým autem, a pak mne odnesl do nemocnice. Vše si bohužel pamatuji jen vzdáleně. Dnes mě ale propustili domů. A já jsem se rozhodla, že si toho pana Cullena najdu. Teď už mám OPRAVDU důvod jít ho oslovit! Žádné výmluvy tentokrát. Hezky mi pěkně vysvětlí, co to mělo znamenat! Jak mě dostal do nemocnice? Jak to, že sám nebyl zraněný. A proč mi nic neřekl, když mě přišel navštívit? Já vím, silná slova, ale skutek utekl, viď? Ale slibuju, deníčku, že tentokrát se opravdu odhodlám. Víš, přemýšlela jsem, že to asi tak mělo být. Víš, říkala jsem si, že kdyby se nestala ta hrozná nehoda, možná bychom na sebe do nejdelší smrti nepromluvili. Takhle je k tomu aspoň důvod!

Tvá Bella“

„Butterfly Effect - nebo také efekt motýlího křídla, vyjadřuje citlivou závislost vývoje systému na počátečních podmínkách, jejichž malé změny mohou mít za následek velké variace v delším průběhu. Název se vztahuje k myšlence, že i něco tak malého, jako třepetání motýlích křídel, může v konečném důsledku vyvolat tajfun třeba i někde na druhé polovině světa.

Nevěřím na osud. Ani jsem nikdy nevěřil na úkazy, jako je Butterfly Effect. Ale to, co se přihodilo v minulém měsíci, nebyla náhoda! Já to vím! Já to cítím! Jsme si s Bellou souzeni!“

V městečku Forks se kalendář přehoupl do krásného májového počasí. Dívka jménem Bella se jako zázrakem již zcela zocelila z nešťastné autonehody. To, že celou tragedii způsobil upír Edward Cullen, se vědělo po celé škole, ovšem Bella byla tak diskrétní, že nikdo pořádně nevěděl, jak k tomu došlo. To co Bellu opravdu trápilo, ale nebyly fámy samovolně se rozšiřující po škole, nýbrž to, že se stále po dvou měsících neodhodlala jít za Edwardem, aby jí všechno vysvětlil. Každý den sedávala u jídelního stolu, nyní už ne sama, a říkala si, že dnes už to udělá. Jenže polední přestávka tak rychle utekla a Bella měla najednou vždycky co na práci. Čistě náhodou samozřejmě.

Edward Cullen si městečko Forks zamiloval ze dvou důvodů. První byl ten, že tam málokdy svítilo slunce a on si nemusel dávat pozor, že by prozradil svojí pravou upíří totožnost. A druhý byl ten, že se tam nastěhovala jistá Isabella Swan, která mu okamžitě zamotala hlavu. Poslední dva nebo tři měsíce za ním chodila spousta lidí, aby jim vysvětlil, proč přejel „tu novou divnou holku“. I když se mu pokaždé vařila krev, vždycky odpovídal jednoduše a klidně, že to byla nehoda, a on že si sám málo pamatuje. To, že jemu se samozřejmě nic nestalo, a že dokonce vzal Bellu doslova na ramena a donesl ji do nemocnice, věděl pouze jeho otec, dr. Carlisle Cullen, který mladou slečnu Swan přijal a odoperoval. Co ovšem Edwarda trápilo daleko víc, než neustále se vyptávající spolužáci, byl fakt, že i přes veškerou snahu jeho cit k Belle neochládal.

Proboha, co to dělám? Já jsem se asi úplně zbláznila! Asi jsem prostě přestala myslet a samovolně se zvedla. Protože tohle bych sama sobě určitě nikdy nepřikázala. Tak jo, ještě je čas. Ještě se můžu otočit a jít zpět. Ach můj bože, už tu jsem. Tak tohle by bylo fakt trapný, kdybych se teď otočila a šla pryč. Tak jo, s chutí do toho! Tak tedy, ahoj Edwarde!

„Ahoj Edwarde“

Jde sem. Jde sem. JDE SEM! Co budu dělat, až sem dojde? Nemůžu ji ignorovat. Ale také ji nemůžu vysvětlit, proč na ní tak divně civím a držím si nos, když stojí vedle mě! Chci s ní mluvit, ale také nesmím! Cožpak to nechápe, jak je to těžké? Cožpak si vážně myslí, že všechno je tak jednoduché? Copak ona asi ví? Co mohla poznat za svých „ubohých“ sedmnáct let? … Hele, už je tu!

„Ahoj Bello“

A opět si hleděli do očí. Tentokrát ovšem Bella sebrala veškerou svou odvahu a nenechala svoje myšlenky plout ve své mysli.

„Víš, chtěla bych s Tebou mluvit. Sama. Třeba venku.“ Chtěla, aby to působilo rozhodně, ale hlas se jí třásl.

„Ehm.“ Ani Edward zrovna neoplýval svojí jindy neochvějnou sebejistotou.

Ani jeden nevěděli, co si budou venku říkat. Ale věděli, že si už nebudou jen koukat do očí.

Za všechno mohl butterfly effect.

předchozí kapitoladalší kapitola

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

1

14)  Jalle (05.12.2012 16:59)

ten Edward vie panikáriť

13)  Estampida (19.02.2011 19:38)

Joooo, jednou se mi povedlo napsat vtipnou scénu!! Ne, vážně, vtípky mi moc nejdou, já jsem spíš na ty city, takže jsem ráda, že reakce byla taková, jak jsem to myslela! Děkuju )

12)  Evelyn (19.02.2011 09:06)

Jde sem, jde sem Docela dobře si umím představit Edwardovu paniku.
Krásná kapitola

11)  semiska (17.02.2011 23:16)

Tak se přeci jen odhodlala... Ty jejich myšlenky a deníčky prostě miluju

10)  Estampida (06.02.2011 15:24)

Děkuju holky!!
Chtělo by to další kapitolku, co?
Bohužel v pátek mi hodný pan zubař vytrhl dvě osmičky, tak mi celý víkend zatemněvola mozek bolest!
Ale dneska už snad budu pokračovat

9)  Janeba (04.02.2011 15:23)

No teda, Estampidko, bezvadné! Líbí se mi Tvůj styl vyprávění a jen tiše doufám, že to bude mít podobný HE na který jsme si zvykli! Bude, viď?
Děkuji!!

6)  Estampida (04.02.2011 12:38)

Děkuju, děkuju, děkuju!!

5)  Dennniii (04.02.2011 10:09)

Krásná kapitolka, strašně moc se mi líbí tvůj způsob psaní. Je to úžasný. Ty jejich myšlenky, deníky všechno na týhle povídce je super. Moc se těším co se stane venku, jakpak to asi bude pokračovat!!

4)  eMuska (04.02.2011 09:10)

Tak, oddnes zbožňujem butterfly effect! Úplne prekrásne! A konečne spolu idú rozprávať! sa.

Som nadšená, čakám pokračovanie!

3)  Nosska (04.02.2011 08:38)

Jen ať si pořádně promluví Jinak je to moooc zajímavá povídka

1)  Bosorka (04.02.2011 07:18)

Jde sem. Jde sem. JDE SEM!........ať je mu 17 nebo 117 pořád je to stejné

1