Cesta ke štěstí je klikatá - 1. kapitola | Stmívání FF

Sekce

Galerie

Breaking Dawn, Part I.
Breaking Dawn, Part II.
Eclipse

Non-twilight tvorba

Nenechte si ujít!

Sponzoři

Naše ikonka

Přidejte se k nám!

Affiliates

Návštěvnost

25.01.2012 [16:00], maryblack, ze série Cesta ke štěstí je klikatá, komentováno 9×, zobrazeno 2751×

Děj se odehrává pár let po Rozbřesku. Volturiovi o Ness nevědí, nebyli ve Forks, když byla malá a nekonala se žádná rozhodující bitva. Ness a Jacob jsou zamilovaní a jejich láska sílí čím dál víc.

Vydrží jim, jejich společné štěstí?

Cesta ke štěstí je klikatá.

Jacob

Nemůžu tomu uvěřit! Já se otiskl do Renesmeé? To nejde, je to dcera Belly a Edwarda – upíra, mého přirozeného nepřítele! Vždyť jsem přece Bellu miloval, nemůžu milovat její dceru, jsem jako nějakej… Měl jsem v hlavě strašnej zmatek, ani ne tak z citu, který se bude více a více prohlubovat mezi mnou a tím mrnětem. I když tak dlouho zas takovej prcek nebude, ale spíš z toho, jak si se mnou osud pohrál. OTISK!

To je fakt něco, sice si vaše duše najde tu spřízněnou, ale někdy to nadělá pěknej kolotoč ve vaší hlavě. A myslím, že nejen v té mojí.

1.kapitola

„Jakeu?“ vyrušil mě z přemýšlení Seth. Sakra, toho mi byl čert dlužnej. Neříkám, že bych ho neměl rád, ale někdy je fakt otravnej tím, jak mele.

„Co je Sethe, fakt na tebe nemám náladu,“ řekl jsem mu.

„Promiň, já jen jestli si nechceš promluvit o tom, co se stalo?“ odpověděl tiše Seth.

„Ne, Sethe, to je v pohodě. Jen tomu pořád nemůžu uvěřit, víš. Otiskl jsem se do dcery své nejlepší kamarádky, kterou jsem miloval. A pak je tu Edward.“ Jeho jméno jsem procedil zuby jako nejhorší nadávku. „Nevím, co mám dělat, fakt nevím.“ Otočil jsem se k němu čelem a přestal čučet do lesa jako uhranutej.

„No víš,“ odkašlal si, „já myslím, že to přeháníš. Nikdy se mezi tebou a Bellou nestalo nic tak horkýho, abys z toho byl takhle mimo. A myslím, že kdybys nebyl vlkodlak a Edward upír, byli byste docela kámoši, ne?“ Myslel jsem, že ho na místě zaškrtím. S tímhle… No prostě neměl bych ho rád, ani kdyby mi za to někdo zaplatil.

„Sethe, jestli nechceš, abych se hned teď přeměnil, tak laskavě sklapni. Přišel jsi mě snad vytočit?“ začínal jsem se třást.

„Promiň, Jaku, nemyslel sem to špatně,“ podival se na mě omluvně. Vztek mě opouštěl, vždyť on za nic nemůže.

„Promiň, Sethe, jsem z toho prostě úplně mimo, asi bych měl jít za tím prckem, co si mě tak omotal kolem prstu,“ pousmál jsem se, jen co jsem si představil, jak se na mě usměje.

„Jo, to bys teda měl,“ zasmál se. „Řeknu ti, Jaku, až Renesmeé vyroste, bude z ní fakt žába k nakousnutí. Budeš mít co dělat, aby ti ji někdo neklofnul,“ smál se jako blbec.

„Jestli nechceš, abych ti jednu natáhl, tak laskavě radši nemluv, jo!“ Tím skončila moje diskuze s ním. Věděl jsem ale jistě, že ať se stalo cokoliv mezi mnou a Bellou, dokonce i tou pijavicí Edwardem - NIKDY se nevzdám svojí Nessie! Nikdy tohle nedopustím, i kdyby proti nám stál celý svět. Ona je součástí mě a já jí, na tom nezmění nic ani samo peklo. S tímhle rozhodnutím jsem se vydal i se Sethem v patách ke Cullenovic domu.

Bella

Jak si snámi osud hraje! Můj nejlepší přítel miluje, ne, bude milovat moji dceru, kterou mám s jeho úhlavním nepřítelem. Ale co to mluvím, vžyť já už jsem taky upír. Bude docela těžké se s touhle situací vypořádat. Ale my už si nějak poradíme.

Podívala jsem se ještě jednou na ten krásný výhled na lesy a pak na svoji malou Renesmeé, která před chvílí sladce usnula. Jsem šťastná, že ji mám, ona je naše světélko ve tmě a je krásná. Edward je z ní unešený asi ze všech nejvíc. Nejde mu do hlavy, jak někdo jako on mohl zplodit něco tak krásného. Teď nemyslím fyzickou krásu, ale duševní. Renesmée je totiž nevinná, jako každé dítě normálního člověka. Má jen pár upířích vlastností. Umí třeba posílat ukázky svých zážitků dotekem ruky. Prostě všechno, co se jí kdy přihodí, nemusí vykladat, ona to hned ukáže. Je rychlá jako upír a kouše, ale krev nepije. A tomu jsme se právě divili, protože v těhotenství jsem musela pít jen krev, jinak bychom obě zemřely, protože lidské jídlo mi nechutnalo, nemohla jsem ho ani cítit. My ovšem nezabíjíme lidi. Živíme se krví zvířat. Taky má sílu a rychle roste, moje Renesmeé má jeden rok, ale vypadá na pět let. I po psychické stránce se chová na pět let. To byl také dar od upírů, ale nevíme, jestli se její zrychlený vývoj zastaví, nebo ji ztratíme tak rychle, jak jsme ji přivedli na tento svět. Nechci na to dál myslet. Podobu zdědila po mně, až na barvu vlasů, tu má po Edwardovi. Bronzový odstín vlasů, bílá pleť, ne jako ta upíří, ale bledší než jiných lidí. Velké hnědé oči a krásné plné rtíky. Až vyroste, bude neodolatelná.

Z přemýšlení mě vyrušil zvuk ze zdola. Někdo se tam hádal. Netrvalo dlouho a poznala jsem Jacobův hlas. „Tohle nemůžeš myslet vážně, ty pijavice! Nemůžeš mi znova vzít to, co miluju!“

Jacob

Přicházeli jsme se Sethem ke Cullenovic domu. Seth řekl, že na mě počká venku. Nechtěl se dívat na to, jak se určitě zase chytnu s tím nagelovaným panákem. Nevím, proč se nejde postavit do obchodu za výlohu, seklo by mu to tam. Nikdo by nepoznal rozdíl. Musel jsem se usmát. „Však on tě ten smích přejde, čokle!“ ozvalo se u dveří.

„Nebudu se s tebou hádat. Přišel jsem za Nessie, tak mi dej pokoj,“ řekl jsem.

„Musíme si promluvit, ale v klidu. Nechceš přece vzbudit Nessie? Před chvílí usnula,“ řekl Edward. Naznačil, abych šel dál do domu. Suverénně jsem šel přímo k pohovce a praštil s sebou na ni. Smrděla, jak na ni seděli upíři, ale za ten rok, co si sem chodím hrát s Nessie, už jsem si docela na ten puch zvyknul.

„Tak co mi chceš?“ podíval jsem se na něj odměřeně.

„Chci, abys věděl, že plánujeme odjet z Forks, není to tady pro Nessie bezpečné. To ty pro ni nejsi bezpečný, mám strach, že jí ublížíš, tak jako Sam ublížil Emily. Chci ji odvézt pryč, než dospěje do takového věku, kdy tě začne milovat.“ Cože?! Tohle se mi snad jenom zdá!

„Tohle nemůžeš myslet vážně, Edwarde! Nemůžeš mi znova vzít to, co miluju! Zrovna ty mi máš co mluvit o tom, abych jí neublížil. Už jsi asi zapomněl, co jsi provedl Belle?! Co si kvůli tobě vytrpěla?! Proč mě zrovna ty budeš v něčem odsuzovat! Já bych Nessie takhle nikdy neublížil, ona je pro mě důvod, proč dýchám! Jsi blázen, jestli si myslíš, že se ti podaři nás rozdělit!“ To už jsem se neválel na pohovce, ale stál jsem před Edwardem se zaťatými pěstmi.

„To se ještě uvidí. Vím, co jsem provedl Belle, a nikdy si to nepřestanu vyčítat, ale ona je moje dcera. Zkus pochopit můj strach, Jacobe. Ty bys na mém místě nebyl o nic lepší,“ řekl klidně. A já věděl, že v tomhle má pravdu. Víme všichni, co se stalo Samovi. Neovládl svůj vztek a proměnil se, jenže Emily stála moc blízko a Samovi zůstala vzpomínka na to, co provedl. Emily má půl obličeje zjizveného. Sam ji nechtěně podrápal, když se přeměnil. A nikdy si to neodpustil, i když Emily mu odpustila. Milovala ho. Ale tohle já nedopustím, nepřijdu kvůli vlkovi v sobě o to nejdražší, co mám. Umřel bych bez ní. Copak já nemám právo být konečně šťastný? Já mám taky právo milovat, už se nechci pořád trápit.

Nemusel jsem to říkat nahlas, Edward si moje myšlenky přečetl a podíval se na mě s lítostí.

„Dobře, nebudu ti bránit, ale jen jedna chyba a roztrhám tě na kousky,“ ukončil náš rozhovor. Zůstal jsem ještě chvíli stát jako přibitý. On mi dal šanci na štestí. Chápu ho, je to její otec, nesmím to nějak pokazit, jestli mi ji odveze umřu steskem a ona by se trápila taky, to vím jistě. Šel jsem do kuchyně požádat Esmé o vodu, z toho hovoru mi vyschlo v krku.

Bella

Stála jsem u schodů a poslouchala jejich rozhovor. Dělá si Edward srandu? Tohle by Jacobovi nemohl udělat! Vždyť jen díky tomu, že se otiskl do Renesmeé, nás Sam a jeho smečka nerozcupovali na kousky. Jacob stál při nás. Zradil svoje bratry, aby mě chránil před smrtí. Tohle Edwardovi nedovolím. Jake by jí nikdy neublížil, bude ji chránit, i kdyby ho to mělo stát život. Tím jsem si byla jistá. Chránil tak i mě, miloval mě, kdyby neexistoval Edward, byli bychom spolu. Vím to jistě, viděla jsem, jak by náš život vypadal, kdyby věci byly tak, jak mají. Tenkrát, když mě Jake políbil tam v horách.

Má právo být šťastný, moje dcera taky a vím, že bude šťastná jen s ním. Tak jako jsem já šťastná s Edwardem. Byli spřízněné duše.

„Jakeu?“ zavolala jsem na něj, když se vracel z kuchyně. To už jsem stála na schodech. Podíval se na mě a já mu naznačila, aby šel nahoru za mnou.

„Ahoj Bells, co potřebuješ?“ usmál se na mě, ale v tom úsměvu byl smutek.

„Pojď nahoru, chci s tebou mluvit o samotě.“ Šla jsem do pokoje, kde spala Renesmeé, a myslela jsem na to, jak jsem ráda, že i po mé proměně jsme s Jakem pořád nejlepší přátelé. Čekala jsem v pokoji, než Jake přijde a dívala se na mojí dceru. Nedovolím, aby je někdo nebo něco rozdělilo. I kdyby to měl být sám Edward.

„Děje se něco, Bells?“ vyrušil mě Jake. Otočila jsem se na něj a viděla jsem, jak se dívá na tu moji malou holčičku, která pro něj znamenala všechno na světě.

„Slyšla jsem tvůj a Edwardův rozhovor,“ řekla jsem a viděla, jak se ztěžka nadechl. Podíval se na mě se smutkem v očích.

„Jo, Edward ví, jak zvednout člověku náladu. Hned se cítím líp,“ řekl sarkasticky. Podívala jsem se na něj s pochopením.

„Neboj, nedovolím, aby on sám pošlapal své dceři štěstí. Vím, že ty jsi pro ni ten, na kterého se bude moci vždy spolehnout. Tak jako jsem mohla já. Jsi můj nejleší přítel, Jakeu, mám tě ráda a svoji dceru miluju. Nechci, abyste se oba trápili jen kvůli tomu, že je Edward paličatý. Já nebyla tvůj osud, ale ona je. Všechno do sebe zapadá tak, jak má a nikdo na tom nebude nic měnit.“ Stál tam a v očích se mu zaleskly slzy.

„Děkuju ti, Bells, tohle jsem nečekal. Myslel jsem, že budeš proti jako on. Ale vidím, že ty jediná chápeš, co pro mě znamená a co já budu znamenat pro ni. Mám tě moc rád, Bells. A děkuju.“ Objal mě.

„Dobře, dobře, mačkáš mě, Jakeu, a smrdíš jak zmoklej pes. Pusť mě už,“ podívla jsem se na něj a on se rozesmál. Nenechal si ujít poznámku vůči mně. „No, ty jsi sice nadlidsky krásná, ale taky zrovna nevoníš,“ začala jsem se taky smát. Tohle je Jake, jakého mám nejradši.

„Mami?“ ozvalo se najednou. Oba jsme se otčili za tím nejkrásnějším hláskem.

„Ano, zlatíčko? Jsem tady. A dívej, kdo tě přišel navštívit.“

„Ahoj Nessie, jakpak se máš?“ řekl Jake s něhou v hlase. Dívala jsem se, jak se na ni dívá, se starostí, něhou, láskou a věděla jsem, že dělám dobře, když při něm stojím. Už teď na něm byla Nessie závislá.

„Ahoj, Jakeu,“ vyskočila z postele a rozběhla se k němu, jako by ho neviděla týdny. On ji vyzvedl do náruče a objal. „Jakeu, co budeme dnes dělat? Půjdeme spolu na hřiště? Chtěla bych, abys mě houpal na houpačkách jako minule,“ začala švitořit a Jake jen kýval hlavou, že tam s ní půjde.

„Dobře, Jakeu, hlavně na ni dávej pozor. A ty, Ness, nezlob Jacoba. Ano? Ale nejdřív byste se měli najíst, jak vás znám tak vás ten hlad chytne někde po cestě.“ Vyšli jsme z pokoje a vydali se do kuchyně, kde už měla Esmé nachystané jídlo.

Jacob

Nemůžu uvěřit, že Bella stojí při mně. Když si vzpomenu na to, jak byla naštvaná, když zjistila, že jsem se otiskl do Nessie. Přemýšlel jsem a žvýkal poslední sousto jídla. Malá Nessie seděla vedle mě a pomalu ani nedýchala, jak se cpala jídlem. Jedno musím Esmé přiznat, na to, že je upír, umí fakt dobře vařit. Čekal jsem, až Nessie dojí. Bella jí šla ještě převléknout oblečení. Obvykle to dělá Rosalie, někdy i Alice, ale ta raději nakupuje a zbytek nechává na Rosalii. Teď tu nejsou, Rose s tím svým Rambem odjela na vysokou školu a Alice s Jasperem odjeli na líbanky, které nebudou zrovna nejkratší. Nessie už utíkala dolů po schodech a já se na ni usmál.

„Tak co, prcku, vyrazíme? Venku na nás čeká i Seth.“

„Jé, mami, půjde s námi i Seth, to zase bude sranda, minule po sobě házeli s Jacobem bláto.“ Bella se jen usmála na svou dceru a ještě jednou ji upozornila, ať mě poslouchá a nikam neodbíhá. Podíval jsem se na ni s vděčností, že mi nijak nebrání vídat se s Nessie. A ona mi pohledem naznačila, že tu pro nás bude vždycky.

„Tak jdeme?“ zeptal jsem se Ness.

„Jdeme,“ usmála se na mě tím usměvem, který mě vždycky odzbrojí a dala svou malou ruku do té mé. Už teď do sebe zapadají. Teď jsem pro ni jako starší bratr, ale až přijde ten správný čas, změní se to. Já a ani nikdo jiný jí nesmí říct o otisku, tuhle blbost si vymyslela Bella asi před půl rokem. Řekla jen: „ Ať na to přijde sama, aby věděla, že je to skutečné, aby poznala ten pocit, jaké to je se do někoho pomalu, ale jistě zamilovat.“ Asi má pravdu, bude to tak lepší.

Přestal jsem přemýšlet a vydal se s Nessie ven. Teď už jsem byl spokojený. Žádný upíří puch, jen já a ta malá uličnice. A Seth, můj kamarád, který stojí vždycky při mně. I když bych ho někdy pořádně nakopl.