03.08.2011 [15:00], Pawi, ze série Celý život spolu?!, komentováno 3×, zobrazeno 2752×

Kdo to je? Jinak nudný den. Enjoy, Pawi.

4. Kapitola

„Jseš tu špinavá,“ otíral mi horní ret. Zatrnulo mi. Ještě víc se naklonil a otřel se svými rty o ty mé. Nereagovala jsem, ale když začal jazykem lízavě pátrat mezi mými rty, jako by mě to probralo z transu. Přitáhla jsem si ho blíž k sobě a zapletla mu prsty do vlasů. Z jemného něžného polibku se stal vášnivý francouzák. Vyrušilo nás zakašlání.

„Můžete mi říct, co tu děláte?“ ozvalo se vedle nás. Zvedla jsem pohled a dívala se do očí Jasperovi, který se potutelně usmíval.

„Eh…“ poškrábal se na hlavě Edward.

„Edward měl pusu od kečupu a… nechtělo se nám na záchodky…tak…to…no…jsme to vyřešili takhle,“ podívala jsem se na něj s rudými tvářemi.

„Jo… tak to bylo,“ řekl a oslnivě se usmál. Jasper se dusil smíchy.

„Jo, jasně. To vám budu věřit,“ pronesl na oko vážně, ale bylo vidět, jak zadržuje smích. Radši jsem to přehlížela a zvedla se. Pomalu jsme odcházeli do garáží.

„To už jedeme domů?“ zeptala jsem se nevěřícně.

„JO!!!“ Slyšela jsem Edwarda, jak vykřikl, až se pár lidí otočilo.

„Jo, Alice už všechno nakoupila, teda alespoň doufám,“ zazoufal Jasper. Nastoupili jsme do výtahu a jeli dolů. Zbývalo poslední patro a Jazz se ke mně nahnul.

„Jaká byla první pusa, Bell?“ šeptnul mi do ucha.

„No…“ skousla jsem si ret a pohled zabořila do podlahy.

„Ona nebyla první?“ řekl nevěřícně a pak se rozlechtal snad na celou budovu. Ohnala jsem se po něm a mé oči zaznamenaly Edwarda s pyšným úsměvem.

„Tak to je gól,“ vyřkl Jazz a smál se dál. Naštvaně jsem složila ruce a dělala, že ho neznám.

Vystoupili jsme a Emmett se hned ptal, co se děje, že má Jazz takový záchvaty. Tentokrát prosebně jsem se na Jaspera podívala. Ten se jen rozchechtal ještě víc.

„To se brzo dozvíš sám, bratříčku,“ dostal ze sebe. Emm se uraženě stáhl. Rose zakroutila hlavou a nastoupila do auta, Alice se jen usmála a nasedla si na místo řidiče.

„Jazzíčku, ty asi nebudeš moc řídit, když se tak směješ viď, tak ti nebude vadit, když tu tvojí rachotinu projedu,“ usmál se Emmett.

„Tsss, jakou rachotinu? Náhodou je to nejnovější model MV AGUSTA F4 F4CC Claudio Castiglioni,” pronesl pyšně Jasper a nasedl na ni. Byla jsem ráda, že ho Emmett probral. Sedla jsem si za něj, narazila helmu na hlavu a vyjeli jsme. Alice nás se zbytkem rodiny následovala, ale po chvíli jsme jim ujeli. Ty dva dny uběhly docela rychle. S Edwardem jsem neměla možnost si pořádně promluvit, pořád někdo rušil. I v myšlenkách to bylo těžký. Jasper se smál, Emmett pořád vyzvídal u Edwarda, protože pokaždé, když už to chtěl Jazz říct, tak jsme ho buď já, nebo Edward zastavili. Ono by nebylo moc příjemný, kdyby se to Emmett dozvěděl.

Dneska je neděle. Zrovna sedíme na gauči a Emmett vybírá film, na který se budeme dívat. Vybral jakoby horor Jennifer’s Body. Byl to divný film. Kolem šesté večer končil.

„Co teď budeme dělat?“ zeptala jsem se.

„Nevím,“ řekli všichni unisono. Mamka s tátou jeli na romantický lov. Vrátí se během noci.

Emmett už zase hučel do Jaspera, proč se tak smál v tom obchoďáku.

„Řekni mi to, prosím,“ sepjal ruce a nasadil ten svůj psí kukuč.

„No, víš, já přišel k Mc’Donaldu a Bella s Edwardem…“ začal, ale dopovědět to nestihl, protože jsem vzala citrón, co tu ležel na míse a narvala mu ho do pusy.

Všichni na mě šokovaně koukali, jen Edward si oddychl. To by bylo, kdyby to věděl Emmett, a kdyby se to dozvěděla máma, určitě by Eda přestěhovala jinam.

„Co se stalo tak hroznýho, že to nemůžeme vědět?“ zvedla Rose své dokonale upravené obočí.

„Hí, no…“ začala jsem, ale přerušil mě výkřik.

„Áááááá já zapomněla na legíny!!!“ zakřičela Alice, až se dům otřásl v základech.

Já v duchu děkovala, že odvedla téma.

„Ale néé, Alice si jediný upír, co má sklerózu,“ řekl nešťastně Edward.

„Tsss, kdybych viděla ve vaší přítomnosti budoucnost, tak bych si vzpomněla,“ pronesla uraženě.

„No jo, promiň, ale já s tebou nikam nejedu,“ řekl, zvedl se a odcházel nahoru.

„Já taky ne,“ řekla jsem a šla do kuchyně se najíst. Neměla jsem náladu na nákupy.

„Já bych tam s tebou zajela,“ navrhla se Rose.

„Jdeme na lov, Jazzi, ne?“ zazoufal Emm.

Jasper si pořád třel jazyk a mě probodával očima. Škoda, že jde do kuchyně z obýváku vidět. Nejdřív se kouknul na mě, pak na strop a pak na Emmetta. Zakroutil hlavou.

„NE! Musim ještě to…“ nechal větu vyznít do ztracena.

„Tak to pojedeš s námi!“ zavýskla Alice.

„Ale ne,“ povzdechl si Emm.

„Neboj Emme, někdy ti to vynahradím,“ poplácal ho Jasper po zádech. Emmett jen sklopil zrak a loudal se za holkama. Když odjeli, já akorát dojídala večeři a Edward zrovna přicházel si něco uvařit.

„Proč si nejel s Emmettem na lov, už bys měl, máš hnědé oči,“ podotkl Edward.

„A nechat vás dva samotné doma? Kord po tom, co se stalo v tom Mekáči?“ řekl a opřel se o futra v kuchyni.

„Tsss, co si o mně myslíš?“ prskla jsem naštvaně.

„Já ti to už vysvětlila, měl pusu od kečupu a nechtěla jsem, aby se ztrapňoval před tolika lidmi, když byl záchod tak daleko,“ dořekla jsem.

„Jo jasně, záchod byl daleko, viď? 50 metrů! To je dálka! Kolem vás by stihlo projít miliony lidí, že?“ pronesl ironicky. A já nevěděla, co říct. Jen jsem nasucho otevírala pusu jak ryba.

„A jak došlo k té první puse?“ zeptal se teď už se zájmem.

„Byla to jen pusa na dobrou noc,“ vyhrkl Edward, který teď už skládal nádobí do myčky.

„Jo ahá, tak na dobrou noc? Bello, ty draku,“ řekl a začal se smát. Jen jsem protočila panenky.

„Jazzi, slib, že to Emmettovi neřekneš,“ sepjala jsem ruce v prosebném gestu. Chvíli zaváhal a nakonec poraženě kývl hlavou.

„Díky!!!“vypískla jsem a skočila mu kolem krku.

„Ale teď bych ti měl něco oplatit,“ řekl a uličnicky se usmál. Edward ztuhl, jak si to přečetl v jeho myšlenkách a pak se začal pochechtávat. Mně ztuhnul úsměv na rtech, ale to jsem už nestíhala nic pobrat, protože Jasper vzal šlehačku a celou ji na mě vystříkal. Já jen tupě zírala před sebe. Tohle jsem opravdu nečekala. Hlasitě jsem se nadechla, shrábla si bílou hmotu z hlavy a hodila, jenže jsem trefila Eda a tak začala naše šlehačková bitva. Vypatlali jsme ještě několik šlehaček ve spreji, kterou mamka koupila, protože na ní ujíždím- stihnu jednu dopoledne a druhou odpoledne.

„Co to tu děláte!!!“ ozvalo se autorativně ve dveřích kuchyně a jedna velká šlehačková koule zasáhla i upíra ve dveřích. Zjistila jsem, že to je Rose, ale ta se se zavrčením vrhla k nám a přidala se.

Emmett se k nám přidal taky. Chudáka Alici zasáhl, když nás chtěla uklidnit, ale jen, co vyřkla něco o nákupech, tak ztuhnul a začal jí s omluvami leštit boty od šlehačky. My se svíjeli smíchy.

„Alicinko, promiň mi to, já nechtěl, byl to jen reflex,“ omlouval se už po stý Emmett Alice přes zeď, protože jsme byli všichni na cestě do sprchy. Ale Alice ne a ne od nákupů povolit. Já a Edward jsme se odešli osprchovat k nám a ostatní do svých pokojů. Koukla jsem se na Edwarda a na dveře koupelny, on udělal to samé a oba jsme se naráz rozeběhli proti dveřím do koupelny. Po cestě jsme se shazovali a všelijak prali, až mě něco napadlo. Přisála jsem se Edwardovi na rty a začala ho líbat. Ten se naprosto podvolil. Když byl naprosto omámený, chtěla jsem se odtrhnout, ale nešlo to. Chutnal tak sladce. Vyrušil mě až hlas z vedlejšího pokoje.

„Je tam podezřelé ticho, doufám že né zase,“ šeptal Jasper. Rychle jsem se od Edwarda odtrhla a zavřela se v koupelně.

„Ty si mi ale pěkně vypočítavá mrška,“ začal Edward nadávat za dveřmi. Jen jsem se zasmála a osprchovala se. Pak mi došlo, že nemám jiné oblečení.

„Alice?!“ zakřičela jsem.

Ta už věděla, o co jde, tak pomalounku otevřela dveře a šoupla mi sem pyžamo. Oblékla jsem se do mé nové sametové tyrkysovo-černé noční košilky. Vyšla jsem ven a do koupelny ihned vpadl Edward. Jen jsem si lehla do postele, okamžitě jsem spala. Ráno mě probudil Edward.

„Bell, vstávat a cvičit, no dělej hop! Hop! Hop!“ postrkoval mě z postele.

„Já ještě nechci,“ zabručela jsem a převalila se na druhou stranu.

„Jdeme do školy, zlato,“ řekl a zmizel za dveřmi, když jsem po něm hodila polštář. Tak jsem tedy vylezla z postele a šla rovnou do koupelny. Rychle jsem udělala ranní hygienu, oblékla se do růžových šatů, namalovala se, vyžehlila vlasy a ofinu sepnula sponkou nahoru, aby to vytvářelo bouli.

Vzala jsem si moje druhé nejoblíbenější boty se středně vysokou průhlednou platformou a růžovými pásky. Sešla jsem dolů, kde jsem měla i batoh.

„Wow, ségra, ty ses nám nějak rozjela, čéče,“ prohodil Emmett.

„Sluší ti to,“ řekla Rose. Alice jen uznaně kývla, Ed rychle zavřel pusu a Jasper pozoroval Edwarda se zvednutým obočím.

„Taky vám to sluší. Kde je mamka?“ zeptala jsem se.

„No víš, volala, že se trošku zdrží,“ řekla Alice.

„To víš, ještě bourají les, taťka je určitě řádnej kabrňák, když ho mamka nechce pustit domu,“ zasmál se Emmett. Rose mu hned ubalila. Jen jsem zakroutila hlavou a šla si dát snídani. Hodila jsem do sebe misku cereálií a hrnek krve a mohli jsme vyrazit.

„Dělej ségra, trvá ti to,“ stepoval Emmett u auta.

„Nevopruzuj pořád, Emmette,“ prskla jsem. Je opravdu na zabití.

„No jo no jo, jen se těšim,“ řekl a zalezl do jeepu.

Já, Edward a Alice jsme jeli Aliciným porsche, protože nás musela hodit na základku, která je na druhé straně města. Já jdu do osmé, Ed do deváté a Alice, Emm, Jazz a Rose do druháku. Alice nás odvezla před školu. „Hodně štěstí,“ popřála nám a zmizela. Zato já a Edward jsme se vydali do jámy lvové…

< ® >

předchozí kapitoladalší kapitola

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

1

3)  Jalle (25.09.2012 18:06)

do ôsmej triedy

1