19.06.2015 [08:45], kala, ze série Black - Cullen, komentováno 9×, zobrazeno 2261×

Bella mě odmítla následovat. Ano, měla důvod, zvědavost. Chtěla poznat další našeho druhu a já ji tam odmítl nechat jen s rodinou. Nedokázal jsem to. (Edward)

Edward

Jasperovi přišla ohlášená návštěva a už ode dveří jsme na sebe vrčeli. Nenávist nezmírnila ani Carlisleova přítomnost. Byl jsem překvapen, když se Bella schovala za moje záda, chytila mě za ruku a pokoušela se mě odvést ven zadními dveřmi. Jasper se na mě mračil a já ho chápal.

Bylo domluveno, že se po dobu jejich návštěvy půjdu proběhnout do lesa, ale Bella mě odmítla následovat. Ano, měla svůj důvod, zvědavost. Chtěla poznat další našeho druhu, ale a já ji tam odmítl nechat jen s rodinou. Nedokázal jsem to. Byla moje. Když nyní viděla, jak málo stačí, abychom se tam všichni servali, tahala mě pryč.

Neměla zdání o tom, co se tehdy stalo ve Forks.

Podvolit se jejímu přání bylo to nejrozumnější, co jsem mohl udělat. Vlastně mi to i lichotilo. Měla o mě starost a nechtěla, aby se mi něco stalo. Běželi jsme do lesa a já věděl, že budu muset odpovídat. Provázelo nás vrčení a slova plná nenávisti. Výrazy magore, vrahu a ty vegeratiánský úchyle byly ty nejmírnější. Jasper je krotil a Bella se chvěla. Normálně bych taková oslovení ani náhodou netoleroval a serval bych se s nimi, ale slyšel jsem jejich myšlenky a měl jsem pro ně pochopení. Stále cítili bolest a křivdu ze ztráty jejich známého, ale já nemohl jinak. Udělal bych to znovu. Pro ni ano, i kdyby mě to mělo stát mé přátelství s Jasperem a Alicí. Bella tušila, že šlo do tuhého.

Zastavili jsme až daleko od domu. Do mé tváře hleděly dvě rudé oči se zlatými žilkami a čekaly na vysvětlení. Odmítl jsem na to reagovat. Nevěděl jsem, jak jí to říct. To, že jsem kvůli ní zabil. On toužil po její teplé krvi a já odmítl riskovat, že se neovládne a zaútočí. Její krev ho vábila, zpívala a on tolik chtěl. Zabil jsem ho dřív, než se dostal až k ní, a bohužel i dřív, než si ostatní všimli, že se chystá lovit. Bylo to pak jen mé slovo proti jejich. Přitáhl jsem si ji do náruče a objal ji. Znamenala pro mě příliš mnoho.

„Edwarde, promiň, že jsem tě neposlouchala a chtěla se s nimi vidět. Proč tě tak strašně nenávidí? Jsou to přeci Jasperovi přátelé.“ Nechápala to a já se rozhodl, že bude lepší, když se to dozví ode mě, než od nich.

„Jejich přítel, dá-li se to tak říct, porušil dohodu. Když přijdou na návštěvu, nesmí na našem území lovit. Je to Carlisleovo pravidlo.“

„Ve Forks ale nikoho nezabili.“ Mezi obočím se jí utvořila vráska, jak se na to pokoušela vzpomenout.

„To možná jen proto, že jsem dřív zabil já jeho.“ Povzdechl jsem si, ale litovat jsem nedokázal.

„Mohl jsi ho přeci jen zpacifikovat a oni by si ho odvedli.“ Sklonil jsem hlavu. Říkala to samé, co všichni ostatní, a já jen pokroutil hlavou.

„Nemohl jsem riskovat, že se vrátí a vezme si to, po čem tolik touží.“

„Mohl jsi říci vlkům, aby se o to postarali.“ Pokýval jsem hlavou. Ano, to jsem určitě mohl, ale jak jsem jí měl vysvětlit, že i já měl před očima rudou mlhu. Ne z lovu, ale ze vzteku. Chtěl něco mého a mě v tu chvíli ani nenapadlo, prosit se o pomoc nějakého vlka. Politická situace mě nezajímala, bylo důležité jen její bezpečí. Tohle se těžko vysvětlovalo, pokud jsem nechtěl říct, že šlo ženu, kterou miluju, a jejíž přítomnost konečně dává mé existenci nějaký smysl. Ještě stále nebyla připravena slyšet, co všechno pro mě znamená. Vždycky znamenala. Zakroutil jsem hlavou.

„Myslel jsem, že to spěchá. Nevěděl jsem, kolik mám času, než zaútočí.“ Dívala se na mě smutnýma očima a já netušil, co vidí. Pohladila mě po tváři a její dotek hřál.

„Ať si ostatní říkají, co chtějí. Já vím, že tě to mrzí.“

„Udělal bych to znovu,“ vyhrkl jsem, než jsem se stačil zamyslet. Usmála se.

„O tom mluvím. Mrzí tě to, ale stále si myslíš, že jsi neměl na vybranou. Všimla jsem si, že ti Jasper odpustil.“ Jak si to mohla myslet, když ani já jsem si nebyl jistý.

„Vím, jak se na tebe dívá. Možná má hlavu plnou výčitek a nadávek stejně jako oni, ale ty jsi jeho bratr. Oni jsou jeho přátelé, ale v konfliktu by se rval za tebe.“ Nevěřícně jsem na ni hleděl. Tohle přeci nemohla vědět. Já to nevěděl. Znovu se na mě vědoucně usmála.

„Řeč těla, Edwarde. Pohledy a drobná gesta.“ Jo, vždycky v tom byla dobrá. „Řekneš mi někdy, pro koho jsi zabil?“ Prohnul jsem se v zádech, jako kdyby mě šlehla a ona se rozesmála zvonivým smíchem. „Řeč těla, vzpomínáš? Vím, že nyní nechceš, a budu to respektovat. Nikoho se nezeptám, ale slib mi, že ni to řekneš, až mé oči zezlátnou.“ Kývnul jsem zcela paralyzován. Plánoval jsem jí toho říct daleko víc a doufal jsem, že ona to bude cítit alespoň trochu podobně. Doufal jsem v zázrak a přitom to bylo nereálné, stejně jako to, že večer usnu a ráno se probudím jako člověk. Která matka by opustila své děti? Můj čas, než si to uvědomí, se krátil, ale zatím jsem to byl já, koho hladila, o koho se bála a koho chtěla.

Dřív, než se k nám připojila naše rodina, slyšel jsem jejich myšlenky. Hledali nás. Bella měla pravdu. V domě došlo k ostré výměně názorů, ve které se Jasper přiklonil na mou stranu. Jeho hosté odešli a možná už navždy. Když stanul proti mně, ve tváři se mu neznačilo nic jiného než zuřivá agrese. Jeho mysl však byla překvapivě klidná. Zlobil se na mě celým svým bytím, ale měl mě rád. I Bellu měl rád. Ani na malý okamžik nezalitoval svého rozhodnutí. Jeho postoj však byl v přímém rozporu s jeho smířlivými myšlenkami.

Bella ho překvapila, když zaujala obranné postavení po mém boku, ale nedal to na sobě znát. Když se nic nedělo, propletla si své prsty s mými. Tak důvěrné gesto vyprovokovalo mého bratra ke škodolibé akci. Jasper zachoval tvář pokerového hráče a rozhodl se vyzkoušet svůj dar. První si vybral Bellu. Snažil se ji vyprovokovat, aby na mě zaútočila, nebo aby alespoň pustila mou ruku. Jako emočně nevyrovnaná novorozená měla být snadný cíl.

Trhlo to s ní, když si uvědomila, o co se Jasper snaží. Stáhla své obočí k sobě v nesouhlasu a špatně potlačovaném vzdoru. Sevřela mou ruku o poznání pevněji. Zlobila se na Jaspera, ale ten, kdo málem otevřel ústa úžasem, byl právě on. Jeho myšlenky na mě mluvily.

„Edwarde, má štít. Použila štít. Nemůžu vůbec nic, pokud mi to nedovolí.“ Předpokládali jsme, že Bella nějaký štít mít bude, ale skutečnost, že ho dokázala požít takhle brzy, nás zaskočila.

Ušklíbl jsem se. Konečně Jasper věděl, jak moc frustrován se cítím, když na Bellu nefunguje můj dar. Urazil jsem jeho ego. Naštval jsem ho a on se rozhodl pohrát si s mými emocemi. Vycenil jsem na něho zuby, ale bylo mi to k ničemu. Když chtěl, byl jsem v jeho rukou jak loutka. Moc dobře věděl, jak na mě. Slyšel jsem jeho myšlenky a vnímal jeho soustředění. Bylo to stejné jako vždy a přesto jiné. Jemné varovné vrčení se dralo z Belliny hrudi a s přimhouřenýma očima hleděla na Jaspera. Pravidelně a namáhavě dýchala. Proč?

Zpomaleně jsem sledoval, jak Jasper vyvalil oči a v údivu pootevřel ústa. Několik vteřin nebyl schopen žádné reakce a vlastně ani já ne. Bella dokázala roztáhnout svůj štít i na mě.

Byla ještě novorozená. Tohle by v žádném případě dokázat neměla.

Když se Jasper trochu vzpamatoval, důrazně mě v myšlenách prosil, abychom jí to neříkali dříve, než si o tom promluvíme s Carlislem. Byl si jistý, že Bella by byla schopna v budoucnu odolávat i darům Aleca a Jane. Kývl jsem a Jasper uvolnil svůj postoj. Přátelsky ke mně natáhnul ruku a já ji přijal.

Všichni si oddechli a jen Bella nás podezřívavě sledovala.

Naše podané ruce neznamenaly smíření, ale stvrzovaly naši dohodu o mlčenlivosti. Shodli jsme se na tom, že by nebylo dobré, aby Bella věděla o velikosti svého daru. Zatím.

Oba jsme chtěli počkat, až pomine její novorozenecké období.

Jasper se těšil a já se neskutečně bál.

Děkuju

předchozí kapitoladalší kapitola

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

1

9)  Janebka (24.06.2015 05:33)

Mylá kalo, další skvělá kapitolka. Jen se zase bojím o krapítek víc. Moc jim to přeju, Edward se na Bellu načekal už dost dlouho. Určitě to nějak skvěle vymyslíš, aby byli všichni šťastní. Jedna velká rodina!
Děkuji!!!

8)  kala (20.06.2015 08:13)

Děkuji za komentíky

Bětuška... Ano, Edward se bojí, že až si Bella úplně vzpomene, bude chtít být se svým manželem a dětmi.

1)  Marcelle (19.06.2015 09:17)

1