16.01.2011 [10:00], Hanetka, Povídky jednorázové, komentováno 24×, zobrazeno 5534×

Tak jsem zkusila napsat i drabble, který by nebyl vtipem. Posuďte, jestli se mi to povedlo.

Skočila.

Je pozdě… Už ji neodprosí. Vlastní vinou už nikdy neuvidí její hnědé oči plaché laně, jak v nich svítá poznání, pochopení… a odpuštění. Už ji neobejme, nepolíbí.

Představa jejího chladného mrtvého těla ho srazila do kolen.

Přestože venku dávno vládla noc, teprve teď se mu před očima rozestřela tma. Jako by náhle oslepl, pro něho navždy skončil den.

Pak ho zachvátila divoká naděje. Rychle zvedl sluchátko.

„Swanovi,“ ozvalo se a on formuloval otázku.

„Není tady.“

„A kde je?“

„Je na pohřbu.“

Suché zapraskání ho probralo a rozdrcený telefon mu vypadl z dlaně.

Teď už mu nezbývá nic.

Jen smrt.

Shrnutí

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

«   1 2

2)  milica (16.01.2011 10:50)

Krásné, nádherné

1)  eMuska (16.01.2011 10:32)

To bolo... beznádejné... Úžasné! Som nadšená, bolo to fakt krásne! Aj keď smutné... Ale krásne!

«   1 2