15.04.2010 [13:40], Ajjinka, ze série Beautiful Evil, komentováno 13×, zobrazeno 5144×

Mám tu pro vás první kapitolu nové povídky Beautiful Evil (Krásné zlo). V příběhu jsou hlavními postavami Edward s Bellou, kteří si užívají své bezmezné lásky. V téhle povídce nečekejte žádnou akci, píšu ji především jako oddechovku :)

1. kapitola

Připadal jsem si jako v ráji. Bella ležela vedle mě schoulená na posteli a spala. Paže jsem měl složené pod hlavou, zíral do stropu a přiblble se při tom usmíval. Před očima jsem si promítal dnešní den, který jsme spolu strávili v Port Angeles… Zašli jsme na oběd do naší oblíbené restaurace. Bella si jako obvykle objednala kuřecí směs a já jako obvykle… nic.

Stačilo mi sledovat ji. Už vzdala jakoukoliv snahu o to, abych se na ni při jídle nedíval. Sama moc dobře zjistila, že je to zbytečné. Prostě jsem si nemohl pomoct.

Po obědě jsme si udělali menší procházku do parku kousek za městem. Parčík o víkendech zrovna ve švech nepraskal a tak jsme toho využili. Celé hodiny jsme se procházeli, sem tam se posadili na dřevěnou lavičku, kterých tu bylo nespočet. Povídali jsme si, smáli se a byli šťastní, že vůbec můžeme trávit čas s tím druhým.

Náš vztah už se dávno nedal nazývat školním poblouzněním. Bylo to něco mnohem, mnohem silnějšího. Nedokázal jsem si už život bez ní představit. Stala se mou láskou, oporou, štěstím. Byla mi vším.

Večer jsme završili návštěvou kina. Nedávali nic světoborného, ale i přesto jsme se skvěle bavili. Celou dobu jsme se drželi za ruce, zatímco se Bella ládovala slaným popcornem. Párkrát mi dokonce se smíchem nabídla a já se na ni vždy jen zašklebil.

Když film skončil a lidé ze sálu postupně začali odcházet, naklonila se ke mně. Nevěděl jsem, co dělá. Její oči nic neprozrazovaly a tak jsem jen čekal… Vyškrábala se mi do klína a naklonila se ještě blíž, až mi obličej ovíval její rozkolísaný dech.

Svými rty projížděla kolem těch mých, ale nespojila je. Provokovala mě. Moc dobře věděla, co se mnou její blízkost dělá, a stále si nedala říct. Zavřel jsem oči a užíval si to náhlé jiskření mezi námi, když v tom se trochu poodtáhla, chytila mě za lem trička u krku a přitáhla si mě blíž k sobě. Uvnitř mě to hořelo. Nebyl tu nikdo, kdo by nás rušil. Tedy zatím.

Když už jsem si myslel, že konečně ochutnám její rty, zasmála se a zbytek popcornu mi vysypala za tričko.

Čekal jsem hodně, ale tohle opravdu ne. Pevně jsem ji chytil za ramena a díval se jí do očí. Pobaveně jiskřily a já se začal taky smát. Vypadala tak nevinně a přitom jí v hlavě dozrávaly takovéhle nápady.

„Ty malá mrško!“ vyjel jsem na ni na oko vážně a stále ji držel za ramena. „Ty mě budeš zlobit?“

Pevně semkla rty k sobě, aby zadusila smích a s pohledem stále zaklesnutým do mých očí horečně přikývla.

„Hmmmf,“ zabručel jsem a zkoumal její výraz. „A co když ti to nedovolím? Co pak?“

Chvilku vypadala, že urputně přemýšlí, pak se na mě usmála a jednou rukou mi začala přejíždět po krku… Cítit na své kůži její teplé prsty bylo skoro jako zásah elektrickým proudem. Její dotek byl něžný, skoro jako pohlazení pírkem.

Přiblížila svůj obličej k mému. „Tak tě podplatím,“ vydechla a zas mě dokonale omámila.

„Podplatíš?“ zeptal jsem se pochybovačně a hlasitě polkl. Co na mě zase kuje?

Rty mi přitiskla na čelist a přejížděla jimi až k bradě, tam a zpátky. Začal jsem zrychleně dýchat. „Podplatím,“ zamumlala znovu se rty stále přitisknutými na mou tvář.

„Jak?“ dostal jsem ze sebe přidušeně. Uvnitř mě kolovaly plameny, plameny vášně, které jsem nemohl uhasit.

Natáhla se ke mně a rty jemně přejela po těch mých. „Takhle,“ řekla svůdně a přitiskla znovu svá ústa na má. Líbala mě něžně a láskyplně, přesto však bylo za každým pohybem jejích rtů cítit vzrušení a potlačovaná vášeň. Naposledy mě lehce políbila a o kousek se odtáhla… Její srdce divoce tlouklo a já si ten zvuk užíval. Už dávno jsem netoužil po její krvi tak, že bych jí mohl ublížit.

Otevřela oči a usmála se na mě. Skousla si spodní ret, sklopila oči a pod svou dlaní, kterou jsem měl na její tváři, jsem ucítil, jak se jí do obličeje nahnala červeň. Oba jsme ještě divoce oddechovali.

„Radši zlob,“ byla má poslední slova, než jsem si ji za zátylek přitáhl zpátky k sobě. Líbal jsem ji náruživěji, neměl jsem dost. Po chvíli jsem se odtáhl, abych jí dal možnost se nadechnout. Nervózně se zasmála a hlavu si opřela o důlek na mém krku, kam mi vtiskla letmý polibek. Bylo krásné být blízko ní, cítit její teplo, které i mě dokázalo zahřát…

Když jsme přijeli domů, bylo už pozdě večer. Doprovodil jsem ji ke dveřím a loučil se s ní. I když jsem věděl, že ji během hodiny zase uvidím, vůbec se mi od ní nechtělo odejít.

Stáli jsme v objetí na verandě. „Nemusíš odcházet,“ zamumlala mi do košile a já bych s ní nejradši souhlasil, ale Charlie, který už odpočítával vteřiny, kdy se otevřou dveře, byl jistou překážkou.

„Charlie čeká,“ zabručel jsem. Povzdechla si. „Brzy budu u tebe,“ zašeptal jsem jí do ucha. To ji evidentně povzbudilo, protože se uvolnila.

Vykroutila se z mého sevření a jednou rukou se natáhla po klice… Odkašlal jsem si a ona po mě hodila nechápavý pohled. Zatvářil jsem se ublíženě a jí se na tváři roztáhl kouzelný úsměv.

„Promiň,“ řekla omluvně a rychle mě políbila. Zasmála se a vběhla do domu.

Vždycky byla plná energie a elánu a i přes její nemotornost to dávala značně najevo. Nikdy mě nepřestane udivovat, co se v té její krásné hlavince vyklube za nápady… Další z nevýhod toho, že Belle jako jediné nedokážu číst myšlenky. Netušíme, čím to je, ale ona je za to ráda. A já možná trochu taky.

A teď tu ta dívka překypující energií leží vedle mě a spí. Sem tam něco ze spaní zamumlá a mně se na tváři vždy vyloupne úsměv. Někdy dokáže namluvit šílené hlouposti, ale je tak roztomilá.

Trošku sebou trhla a slabě zakňourala. Ihned jsem byl v pozoru a sledoval její tvář. Trošku se mračila, to se mi nelíbilo. Užuž jsem ji chtěl pohladit po tváři, ale najednou se její výraz změnil. Usmála se.

Přetočila se, ještě chvíli se vrtěla a pak se ke mně, stále ve spánku, přitulila. V tu chvíli mě polil neskutečný pocit blaženosti.

Přehodil jsem přes ni deku, aby jí nebyla taková zima. Jedna velká nevýhoda chození s upírem – je ledově chladný - a já rozhodně nechtěl, aby Bella onemocněla… Jakmile byla přikrytá, její rty se znovu roztáhly do podvědomého úsměvu. „Edwarde,“ zakňourala znovu skoro neslyšně a víc se ke mně přimáčkla. Zase se jí zdá o mně. Mé srdce se skoro nadmulo pýchou.

Celou noc spala neklidně. V 6 ráno Charlie odjel do práce. Byla sice neděle, ale jej jeho práce bavila, a navíc moc dobře věděl, že Bella celý den stráví se mnou. Kdyby tak věděl, že se mnou tráví i noci! Samozřejmě ve vší počestnosti, ale myslím, že jeho by to nijak neuklidnilo.

Kolem 9. se Bella začala převalovat. Každou chvíli se probudí, pomyslel jsem si, a taky že ano. Během 20 minut od sebe odlepila víčka a zamžourala do světla. To ji zjevně oslepilo, protože oči znovu rychle zavřela a hlavu zabořila zpátky do polštáře.

Zasmál jsem se jejímu počínání… Něco si pro sebe zabručela a pak mě po hlavě přetáhla polštářem. To můj smích ještě víc povzbudilo.

„Jsi po ránu děsně protivný,“ postěžovala si a vyškrábala se z postele. Trošku se zapotácela, až jsem si chvíli myslel, že ji budu muset rychle zachytit, ale naštěstí znovu našla balanc a ustála to. Neudržel jsem se a zachichotal se.

Odpovědí mi byla pouze její záda a zvednutý prostředníček na pravé ruce. Znovu jsem se rozesmál, byla tak roztomilá, když se zlobila.

Slyšel jsem jen hlasité bouchnutí dveří do koupelny a pak proud vody. Ranní sprcha ji určitě probere a já pro ni zatím přichystám nějakou snídani.

Tiše jsem seběhl schody a zastavil se až v kuchyni. Ze spodní skříňky jsem vytáhl pánev a z ledničky všechny potřebné ingredience na vajíčka se slaninou… Během několika chvil už se kuchyní linula „vůně“ smažené slaniny.

Nahoře bouchly dveře a pak bylo slyšet jen hlasité dupání po schodech. Dolů seběhla má kráska. Zastavila se u dveří kuchyně a začichala.

„Hmmm,“ zamumlala se zavřenýma očima a šla po čichu až ke mně. Zezadu mě objala kolem pasu a opřela se o má záda. „Vajíčka a slanina,“ pronesla procítěně. Vypadala jako by týden, či možná dýl nejedla.

„Posaď se,“ řekl jsem a vytáhl z jedné z nástěnných skříní talíř, nahrnul na něj všechno jídlo a donesl ho přímo před ni. „Děkuju,“ pronesla vroucně a věnovala mi rychlý polibek. Pak se vrhla na jídlo.

Nikdy jsem přesně nepochopil, co jí na tom může chutnat, ale ona byla samozřejmě člověk. Rychle do sebe házela vrchovaté lžíce vajíček, až jsem chvíli zvažoval, kdy se začne dusit. Během okamžiku dojedla, napila se pomerančového džusu, který jsem jí mezitím nalil do sklenice, a pohodlně se uvelebila na židli.

Zasněně jsem se na ni díval. Pořád ještě nebyla úplně probraná, to na ní bylo vidět. Všimla si, že ji pozoruju a přešla ke mně. Sedla si mi do náruče, přitulila se ke mně a spokojeně zavřela oči.

„Jak ses vůbec vyspinkala?“ zeptal jsem se a pohladil ji po vlasech. Zdlouhavě vydechla.

„Krásně,“ řekla rychle a začervenala se. „Zdálo se mi o tobě,“ vysvětlila po chvilce, když jsem stále nic neříkal. Usmál jsem se, moc dobře jsem věděl, že se jí o mně zdálo.

„A ty?“ zeptala se. Co já? Všimla si mého zmateného výrazu a zasmála se. „Jak ses vyspal ty?“

Rozesmál jsem se s ní. „Lépe než obvykle, řekl bych.“

„To je dobře,“ zahuhňala a zívla si. Je možné, aby byla ještě ospalá? Prospala skoro 11 hodin a pořád vypadala unaveně.

„Co dneska podnikneme?“

To mě zaskočilo. Na dnešek jsem žádný plán neměl. „Co budeš chtít,“ řekl jsem prostě.

„Dobře,“ zamručela spokojeně a poslepu si přitáhla můj obličej k svému, aby mě mohla políbit.

Ajjinka >>

předchozí kapitoladalší kapitola

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

1

13)  Twilly (19.01.2012 10:05)

Jo jo, rozjezdy pro hvězdy

12)  Janeba (07.12.2011 21:31)

Ajjinko, tohle jsem zrovinka potřebovala! Žádný nervydrásající krvák, zkrátka takovéhle pohlazení!!!
Děkuji!!!

11)  Paja (06.11.2011 23:19)

Tohle vždycky zvedne náladičku o 100%, Edwarda a Belly není nikdy dost A když vím, že mě nečekají žádné nervydrásající scény, jsem za to ráda, užiju si prostě chvíle plné romantiky a nekonečné zamilovanosti...

10)  Ajjinka (29.10.2011 13:42)

Však jo, říkám, že to beru Nejsem typ, kterej by se z kritiky sesypal, navíc tohle neberu jako kritiku, ale tvůj názor a ten má každej jinej

9)  SarkaS (29.10.2011 13:38)

Já ho beru, tohle tě nemělo nijak urazit. Asi to vyznělo hůř než jsem to myslela, omlouvám se. Ale když něco čtu, komentuju to svým názorem, to není berná mince, rozhodně to netvrdím. Jen zastávám názor že kritika je dobrá, jinak by se nikdo nemohl vyvíjet, sama jsem ráda, když mi někdo napíše svůj názor na moje díla a vytkne mi tam něco čeho bych si třeba sama nevšimla. Prostě to neber tak že se do tebe navážím, to není můj styl, ale stojím si za tím že upřímnost je lepší než planá chvála. Pokud by se tě to tedy dotklo, tak mě to mrzí, vážně to nebyl můj záměr

8)  Ajjinka (29.10.2011 13:15)

Milá Šárko, od toho je FF - prolínání vlastního světa do již vytvořeného. Nikdo tě nenutí číst tu věci, které jsou podle tebe špatné, nebo bys je jednoznačně napsala líp. Je mi upřímně jedno, jestli si myslíš, že každá moje holčičí postava je stejná, když někdo přečte dvě věci a jsou tam podobnosti, jinak si to nevyloží, chápu Ale je mi to jedno, už jsem si na tvoje "znalecký" posudky zvykla a jsem vůči nim imunní
Já beru tvůj názor, ty ber zase můj, tak to chodí

7)  SarkaS (29.10.2011 13:01)

Mám silný pocit, že by se ti to psalo líp s jinými jmény, protože charakterů se nedržíš ani co by se za nehet vešlo. Edward, že by se choval takhle? A Bella s fakáčem? Bleht... Kdyby to bylo úplně originální, tak bych nebyla proti. Přijde mi, že máš jen základní charakter pro holku a ať už je postava jakákoliv, vždycky jí ho změníš na ten svůj jeden univerzál. Ale i tak je na tom vidět, jak jsi se za tu dobu vypsala, když to porovnám s posledními díly na BH

6)  Janeba (23.01.2011 22:48)

Ajjinko, krásně pohodová povídka a těším se na další!
Děkuji!!

5)  Ree (19.06.2010 12:37)

Zvednutý prostředníček od Belly? heh Ale jinak úžasná povídka... Já to věděla. Já věděla, že to mám číst. Jenom se bojím, že se se mnou teď nebudeš bavit Ale ono je to vlastně fuk, když si můžu dočíst tvoje povídky

4)  ambra (19.06.2010 00:54)

Tak jsem dopadla přesně jako Edward - přiblble se usmívám a dělám hech, ách, uch a jéje! A Tebe, Ajji, podezřívám, že přesně o to Ti šlo!!!

3)  Karolka (12.06.2010 09:28)

Ááách! Jo! Tohle přesně potřebuju! Na další kapču si ale strčím nohy do lavoru se studenou vodou. Krásný, Ajji.

2)  Nebraska (04.06.2010 07:03)

Bella mu ukázala fakáče? Ona se nezdá
Je to vážně pohodička, krásně se mi to čte

1