Sekce

Galerie

/gallery/Zrada1.jpg

Příběh nás zavede o pár” let dále. Edward se částečně vyrovnal s tím co se stalo a snaží se žít dál se svou rodinou. Jenže...

Mohl jsem konečně jít, vrátit se domů. Jenže pocit svobody se stále odmítal dostavit. Dokonce ani když jsem znovu uviděl náš dům a celá má rodina mě drtila v objetí, nedokázal jsem být úplně šťastný. Jako by mi něco chybělo. Něco o čem jsem dříve nevěděl, ale nyní jsem už nedokázal být bez toho.

5. díl: Objev

Uběhlo už téměř čtyřicet let a já se snažil jít dál. Zapomenout na to, co se stalo. Alespoň jsem se o to tedy snažil. Ten pocit prázdna byl stále tam uvnitř, jen se mi jej podařilo zastrčit hlouběji. Ta změna kterou jsem prošel nešla přehlédnout. Má rodina i já jsme se s tím však naučili žít.

Vše vlastně ubíhalo dál jako předtím, jen ty pohledy, které si mezi sebou vyměňovali a pocity, které je k sobě vázaly pro mě nabyly jiný význam. Najednou jsem chápal, proč byl Jasper ochoten udělat pro Alici cokoliv. Proč bez ohledu na sebe či jiného půjde vždy za ní. A také proč na něj ona tak dlouho čekala...

Sledoval jsem obrys ostrých výčnělků skal, zatím co zbytek rodiny se pachtil dál. Jen Rose s Emmettem chyběli. Měli jen pramalé pochopení pro tyhle rodinné výlety, které pro nás Carlisle občas vymýšlel. Vybral vždy zajímavé místa plné historie či památky, které bývaly lidem často nedostupné.

Tentokrát vybral ostrůvek nedaleko Řecka, kde mezi vegetací stále ještě stály pozůstatky starých chrámů. Okolo ostrova bylo množství ostrých skalisek, která odrazovala lidi od návštěvy tohoto místa. Tak jsme se nemuseli obávat, že by nás někdo spatřil blyštící se ve slunci.

Jediným nebezpečím vlastně bylo, že to tu Rose s Emmettem celé zničí. Naštěstí se vytratili dostatečně daleko a my je alespoň nemuseli celý den poslouchat. Byl jsem rád alespoň za tyto dary.

Jenže náš klid skončil jediným výkřikem.

„Alice!” Jasper se vrhl k Alici, která měla opět svůj nepřítomný výraz, ale sotva odezněl, tak se začala hroutit k zemi. Jasper ji na poslední chvíli zachytil než dopadla a v kleku ji svíral v pažích. Byla naprosto vyděšená, stejně jako on.

„Alice drahoušku, co se stalo?” Esme byla už u ní a starostlivě jí přejížděla prsty po tváři.

„Emmett a Rose,” zašeptala a my ztuhli. „Nevidím je, jako by zmizeli ze světa.”

Podívali jsme se po sobě a bez jakýchkoliv dalších slov vyrazili směrem, kudy před několika hodinami odešli. Carlisle běžel jako první a já hned za ním. Esme za námi stále po očku kontrolovala Alici, která byla ještě pořád v šoku. Jasper ji objímal okolo pasu a snažil se s námi udržet krok.

Náš zběsilý běh zastavil až pohled, který nás přikoval na místě. Postupně všichni jsme zůstali stát a zírali na Rose s Emmettem. Alice se zhroutila v Esmině náručí a Jasper se jako neřízená střela vyřítil kupředu.

Emmett měl štěstí, že stihl alespoň vstát, jinak by mu ji Jasper ubalil přímo v leže. Rosalie byla okamžitě také na nohou a po prvotním šoku na sebe hodila alespoň Emmettovu košili.

„Co tu vyšilujete?!” hleděla na nás nechápavě. My jí ten pohled opláceli.

„Zmizeli jste, vůbec jsem vás neviděla,” hlesla Alice, která už se dávala do kupy. „Celá vaše budoucnost zmizela, jako by jste už ani žádnou mít neměli.”

Rose na ni zůstala zírat s pusou otevřenou. Podívala se na Esme, která z toho byl také mimo.

„Ale vždyť jsme nic nedělali... Teda nic jiného než obvykle.”

„Alice,” ozval se Carlisle. „Teď už jejich budoucnost vidíš?”

Poslušně zavřela oči, aby se mohla soustředit. Během setiny vteřiny je však rozevřela zděšeně dokořán a zavrtěla hlavou.

„Nevidím budoucnost nikoho z nás!”

Než měl kdokoliv šanci zareagovat, Carlisele nás utnul.

„Jenže všichni jsme rozhodně tady a v pořádku.” Podíval se znovu na Rose v košili a jen zběžně na Emmetta, který si nějaké oblečení teprve zkoušel najít. „Nemyslím, že by s tím měli co dělat oni. Něco ruší tvoje vize. Možná je to prostě jen tohle místo.”

Pohlédl jsem na Carlisla, který si oddechl, když se rodina začala opět zklidňovat. Svou pozornost jsme přenesli na prostor okolo. Vypadalo to jako jedna z trosek po nějakém z chrámů. Bílé kamenné desky a místy i zbytky stěn byly vyšisované od slunce a zarostlé vegetací. Jen jedno místo se lišilo.

„Není to divné?” zeptala se Esme, když mezi pískovcovými deskami objevila žulovou. Carlisle byl okamžitě vedle ni.

„Někdo ji sem musel dát ještě nedávno,” zamumlal a přejel po hladkém povrchu prsty.

„Proč by se někdo namáhal táhnout se do takové pustiny s tak těžkou deskou?” zavrtěl Emmett hlavou. „Jako by tu neměli šutrů dost.”

Carlisle se po něm ohlédl a s úlevou zaznamenal, že konečně našel svoje kalhoty.

„Mohl bys mi jít pomoct?”

Carlisle s pomocí Emmetta a pak i Jaspera zvedli a odkulili žulovou desku. Měla do hloubky přes půl třetího metru. Emmett desku ještě odsunoval, aby nespadla zpátky, když Esme zůstala zírat na vrypy ze spodní strany.

„Bože na nebesích,” hlesla přiškrceným hlasem a dlaní si překryla ústa, jako by se snažila zastavit vyděšený výkřik. Pak teprve pomalu přistoupila k jámě po desce a pohlédla dolů.

předchozí kapitoladalší kapitola

Přidat komentář

Autor:

Text:

Komentáře

1

Wendy

14)  Wendy (13.11.2010 21:10)

No fuj, to se dělá, takový konec, zlá, ošklivá holka :D

Ještě že můžu jít hned na další kapitolu :D

Texie

13)  Texie (07.11.2010 17:31)

lacerta:
N jo, no jo. Před pár minutkami jsem dorazila a raději vložím další kousek - to víš, pud sebezáchovy je hodně silný stimulant.:D

12)  lacerta (06.11.2010 16:38)

Tyyy jeeednáááá potvoro!!!!!!!!! ZAS KONČÍŠ V NEJLEPŠÍM počkej, jestli Tě někdy potkám, tak Tě kousnu! K má tohle vydržet!

11)  mary (06.11.2010 16:14)

mazec , určitě tam najdou Bellu, vsadim boty, že jí tam nechal Aro pohřbít zaživa, aby nemohla nikde vykládat o tom tajemství, co jí předal Edvard

sakraprace

10)  sakraprace (06.11.2010 11:43)

Tak variant mám několik, ale jsem strašně zvědavá. Taky na to, jestli to, co tam bylo zavřeno, ještě žije nebo ne

9)  hellokitty (06.11.2010 11:43)

8)  Lucie (06.11.2010 10:05)

Bellina

7)  Bellina (06.11.2010 01:30)

Tak to by mě teda zajímalo, co se tady děje.. doufám že z pod žuly nevyskočí Bella a všechny Culleny nezničí nebo že by nějaký vlkodlak??

Ewik

6)  Ewik (05.11.2010 23:10)

Úžasný díl Texie. Hezky jsi to vymyslela, ale je to strašně krátký. :( Těším se na další.

Yasmini

5)  Yasmini (05.11.2010 21:38)

Takže má hlava pracuje. Měniči, Bella, něco jiného... Tipovala bych to na tu mapu. No rozhodně jsem zvědavá co bude dál...
Díky ti.
Y.

Baruu

4)  Baruu (05.11.2010 21:31)

Tak tohle bude ještě zajímavý
Nasadila jsi mi brouka do hlavy, tak doufam, že to co nejdřív rozluštíš

3)  bb (05.11.2010 21:07)

žulová deska? a takhle obrovská? a na spodní straně jsou vrypy... Alice nic nevidí ... tak mozek mi jede na plné obrátky neříkej mi, že tam někde v té jámě je uvězněná Bella - nic lepšího jsem nevymyslela
skvělý dílek , jsem napnutá, co tam teda najdou

2)  SofiaN (05.11.2010 20:47)

1)   (05.11.2010 18:25)

Čtyřicet, čtyřicet... tak moc??
Alice je nevidí. Chudinka z toho je celá špatná:( :(
Ta deska! takhle to utnout! teď si budu říkat co tam asije, a budu vytvářet hrozné scénáře... to jsi neměla dělat!

1

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek