Sekce

Galerie

/gallery/10311895_10201155317364610_791803018_n.jpg

Konečně jsem tady s další kapitolkou tak snad se bude líbit. :) A nezlobte se, že mi  to tak trvá  :*

Bella

Seděla jsem na gauči zabalená do deky a sledovala jsem Jacoba, jak mi v kuchyni připravuje čaj. Nevěřila jsem tomu, co se vlastně mezi námi odehrálo. Ani v tom nejdivočejším snu by mě nenapadlo, že Jake bude ten, který mě první políbí - doopravdy políbí. Nebrala jsem na vědomí pusu, kterou mi dal v klubu. Tam mě líbal, protože se mi chtěl pomstít. Ale to jak mě líbal na pláži… Jakmile jsem si na to vzpomněla, srdce se mi divoce rozbušilo a musela jsem se pousmát. Neměla jsem tušení, co se ve mně vlastně odehrávalo, byla jsem zmatená a… šťastná.

Protiva Jacob, jako by se vypařil a místo toho se přede mnou objevil úplně jiný Jacob. Takový, jakého jsem neznala a kterého jsem chtěla poznávat čím dál víc. S úsměvem na rtech jsem potřásla hlavou. Všechno se událo tak neuvěřitelně rychle.

„Jsi v pohodě?“ ptal se mě starostlivě. Přisedl si vedle mě na gauč, podal mi šálek s čajem a přitom si mě pozorně prohlížel. Potřebovala jsem nějak zaměstnat ruce, a proto jsem opatrně sevřela v dlaních bílý hrnek, který měl na sobě obrázek s červeným medvídkem a nápisem STÝSKÁ SE MI! Pomalu jsem se napila a pak jsem položila hrnek na stolek vedle pohovky.

„Jo, je mi dobře, já… Víš, akorát jsem z toho zmatená, promiň,“ omlouvala jsem se a přitom jsem pozorovala Jacoba. Sledoval mě něžným pohledem a já v tu chvíli nechápala, proč jsme si šli odjakživa po krku.

„Jo, to mi nemusíš říkat, jsem na tom stejně. Ale víš co? Jsem moc rád, že se to stalo.“ Vzal si mě na klín, a jakmile se mě dotkl, v břiše mi začalo poletovat snad hejno motýlů. Podíval se mi do očí a stiskl mou dlaň. Na tohle jsem nebyla zvyklá. Cítila jsem, že se červenám a proto jsem před jeho uhrančivým pohledem raději uhnula.

„Pokud to tak ovšem nechceš…“ řekl tiše a mě se zdálo, jako by se v jeho hlase odrážel smutek. Rychle jsem se na něj podívala a stiskla mu ruku. „Ne! Ne, to ne, já jen…“ Slova se mi vykouřila z hlavy. „No, víš, já jen… Nesnášeli jsme se a já nechápu, kdy se to změnilo.“

„Věř mi, že já taky ne, ale už mi na tom ani nezáleží,“ zakroutil hlavou. Upřeně sledoval moje rty a mě polilo horko.

„Je to šílený!“ rozhodila jsem rukama. Snažila jsem se, aby můj hlas zněl klidně, ale marně.  Vnímala jsem, jak se skláním k mým rtům a těžce jsem polkla.

„Stejně jako my dva,“ zašeptal a když vzal můj obličej do dlaní, tak mě jeho dech zašimral na tváři. Zavřela jsem oči a čekala jsem, než se svými rty dotkne mých. A když to udělal, poddala jsem se jeho polibkům a opětovala mu je tak, jak jsem si myslela, že nikdy nebudu umět. Srdce mi splašeně tlouklo a celé tělo se mi chvělo. Bylo mi dobře, cítila jsem se, jako ještě nikdy ve svém životě. Měla jsem pocit, jako by ze mě spadla velká tíha a já se mohla konečně nadechnout. Vlastně jsem si uvědomila, že od prvního dne a při každém našem setkání jsem si hluboko ve svém srdci přála, aby mě Jacob takhle líbal.

 

Ležela jsem v posteli a pořád dokola si den strávený s Jacobem. Bylo neuvěřitelné, jak některé situace dokážou ovlivnit život. Nebýt toho, čeho chtěl dosáhnout Edward, byla bych neustále nabroušená na Jacoba a nikdy bych si nepřiznala, co k němu cítím. Ale co k němu vlastně cítím? Neměla jsem nejmenší tušení, ale ať už to bylo jakkoliv, nezáleželo na tom, protože jsem byla šťastná, že se to mezi námi vyvrbilo zrovna takhle. Zachumlala jsem se do peřiny a s úsměvem na rtech jsem zavřela oči a pokoušela jsem se odebrat do říše snů, jenže neúspěšně. Nemohla jsem uklidnit tok svých myšlenek, které se netýkaly ničeho jiného, než Jacoba. Ještě nikdy jsem se netěšila do školy tak moc, jako tu noc. Dalo by se říct, že jsem nemohla dospat.

 

„Ahoj, Bello,“ ozvala se za mými zády Angela. Nesnášela jsem pondělní rána, ale ten den tomu tak nebylo. Těšila jsem se, až uvidím Jacoba, ale byla jsem i nervózní. Obejme mě? Políbí mě? Nebo bude dělat, že se nic nestalo, aby si nezkazil svoji reputaci sukničkáře? Byla jsem jako na jehlách a přitom nedočkavá, jak dítě na Štědrý den, když se těší, až si rozbalí dárek.

„Ahoj, Angie,“ přivítala jsem se s ní, zavřela jsem dveře od náklaďáčku a usmála jsem se na ni. Věděla jsem, že si musíme promluvit o tom, co se stalo na pláži. Nejen proto, že kdybych jí o tom neřekla, asi by se mnou už v životě nepromluvila, ale taky proto, že jinak bych asi explodovala, kdybych se neměla komu svěřit.

„Dneska si nějaká usměvavá," řekla Angie pobaveně. „Stalo se snad něco, o čem nevím?“ položila otázku a začala si mně zkoumavě prohlížet.

„Ne!“ Semkla jsem rty a zakoulela jsem očima pěkně zleva doprava. Byl to chabý pokus o to vypadat jako neviňátko.

„Nelži!“ smála se Angela, když viděla můj výraz.

„Já nic, já muzikant,“ rozesmála jsem, když odhalila mou lež. „Dobře, řeknu ti to,“ souhlasila jsem nakonec. Hodila jsem si batoh na rameno a vykročila jsem směrem ke škole.

Angela celou dobu, co jsem jí vyprávěla o dni stráveném s Jacobem, nadšeně vykřikovala.

„Angie, ticho! Nemusí o tom vědět celá škola,“ napomenula jsem jí naoko přísně, když jsme stáli u skříněk a já se tu svou pokoušela otevřít.

„Ty naděláš!" odfrkla si Angela. „Co je na tom, když se to někdo dozví?“ nedala mi pokoj.

„Nic, jen…“ Nestihla jsem jí to dopovědět, protože se před námi zničehonic objevil Seth.

„Ahoj krásko,“ usmál se na Angelu a políbil. Ta zrudla jak pivoňka a já byla Sethovi vděčná, že ji aspoň na pár sekund umlčel. Sledovala jsem ty dva, jak se k sobě mají, a pousmála jsem se. Bylo moc hezké vidět je takhle spolu.

Když se od sebe konečně odlepili, dočkala jsem se Sethova pozdravu a taky nečekané novinky. „Musím vám něco říct," začal důležitým tónem. „Cullen po tom incidentu, co s tebou měl, odjel z města. Jeho otec ho prý poslal za tetičkou do Denali."

„A proč?“ zeptaly jsme s Angelou zároveň.

„Edward se totiž v sobotu vůbec neukázal doma, jeho fotřík se po něm sháněl a našel ho v tom srubu. A jak byl Edoušek vytočenej, nechtěně mu prozradil, co chtěl udělat.“

„A?“ pobídla jsem ho, aby pokračoval, a doslova jsem mu visela na rtech, nedočkavá z toho, co z něho vyleze.

„Jakmile se jeho táta dozvěděl, že zdrogoval šerifovu dceru, sbalil mu saky paky, a poslal ho pryč.“

„To si děláš, prdel?“ vyletělo ze mě.

„Ne,“ vyvrátil mi to a usmál se. Objal Angie kolem ramen a políbil ji do vlasů.

„A jak ses to dozvěděl?“ ptala jsem se dál.

„Moje sestra se kamarádí s Alice Cullenovou, slyšel jsem, jak s ní mluvila včera po telefonu,“ vysvětloval Seth.

„To je bezvadný!“ zavýskala Angie nadšeně. „Konečně máme od toho zmetka pokoj!“

Já její nadšení ovšem nesdílela, tušila jsem, že Edward Cullen ještě neřekl poslední slovo.

„Co je Bello? Ty nemáš radost, že je pryč?“ Angie se na mně podívala se svraštěným obočím.

„Ale jo, to mám, jenže co když tohle udělá nějaké jiné holce?“ Když jsem si představila, že jiná dívka nebude mít Jacoba, který by ji přišel zachránit, udělalo se mi zle.

„Myslím, že jeho fotřík si ho už pohlídá a ty se tím netrap,“ ozval se za mnou zničehonic Jacob. Srdce mi prudce zabušilo a do tváří se mi vkradla červeň.

Rychle jsem se otočila a prohlédla si ho. Slušelo mu to. Měl na sobě bílé tričko, modrou mikinu a tmavě modré džíny. Vlasy měl ještě vlhké ze sprchy a mně se při pohledu na něj podlomili kolena a myslela jsem že, že mi srdce vyletí z hrudi ven. Sledovala jsem, jak se ke mně přibližuje a nespouští ze mě oči.

„Ahoj,“ pozdravil mě. Pak se ke mně sklonil a políbil mě.

„Ahoj,“ odpověděla jsem, když jsme konečně popadla dech. Rozhlédla jsem se kolem sebe. Angela se Sethem se někam vypařili, aby nás nechali o samotě, ale našlo se pár zvědavců, kteří po nás pokukovali.

„Chyběla si mi,“ zašeptal mi do ucha a rty se zlehka dotkl mého boltce. Objal mě kolem pasu a přitáhl si mě k sobě. Abych mu viděla do obličeje, zaklonila jsem hlavu.

„Počkej, Jacobe, koukají se na nás,“ bránila jsem se a snažila jsem se mu vymanit. Byla jsem z těch čumilů nervózní.

„Ať se koukají, mě je to jedno,“ zněla jeho lhostejná odpověď. Držel mě pevně. Sklonil se a znova mě políbil, tentokrát vášnivěji.

„Musím si na to zvyknout,“ prohlásila jsem se smíchem, když mě konečně pustil. Rty se mu roztáhli do širokého úsměvu a pak mě políbil na čelo. „Měla bys, budu to totiž dělat každej den,“ zašeptal a stihnul mě ještě políbit na špičku nosu.

„S tím souhlasím,“ řekla jsem třesoucím hlasem. Jeho polibky ve mně vzbuzovali pocity, které jsem do téhle chvíle ještě nikdy necítila. Pár minut jsme si dobírali jeden druhého a pak jsme rozešli do tříd.

Celý den probíhal tak, že jakmile jsme měli volnou chvilku, trávili jsme ji spolu. Buď zalezlí v úklidovém kumbálu, kde jsme se líbali tak dlouho, než nás vyrušilo zvonění. Nebo jsme si zabírali každý kout, kde nestál hlouček lidí. Dalo by se říct, že jsme nebyli schopní nasytit se jeden druhého.

„Co máš v plánu dělat po škole? Zajdeme do toho kina?“ zeptal se mě u oběda.

Seth se mezitím pokoušel sníst Angele sendvič a Angela se div nepočůrala smíchy, když na ni dělal grimasy. S úsměvem jsem je sledovala.

„Nemám v plánu nic, co by se netýkalo tebe,“ odpověděla jsem popravdě. Podívala jsem se na něho a věnovala mu letmý polibek.

„Hmm, to se mi zamlouvá. Dej mi ještě jednu!“ Vzal můj obličej do dlaní a polibek mi opětoval.

Snažila jsem se nesmát. Nenechal si ujít ani jednu příležitost, kdy by mě nedráždil svými rty.

„Hele vy dva, přestaňte se okusovat!“ okřikl nás Seth, hodil po nás kus salátu a hlasitě se rozesmál.

„Sklapni, Clearwatere!“ uzemnil ho Jake a kus salátu letěl zpět k Sethovi.

„Hele, Bello, co takhle si dnes zajít do Doupěte?“ přerušila jejich hádku Angela.

„A co já?“ skočil ji do řeči Seth, udělal na ní psí oči a upustil salát zpět do talíře.

„A já?“ napodobil ho Jacob a zlehka mě kousnul do ucha.

„Je jasný, že byste šli s námi," zakoulela Angela očima a rozesmála se. „Ježiš, Jacobe, přestaň ji pořád ocumlávat!“

„Je jako, bernardýn, pořád na ni slintá,“ přidal se Seth.

„Abych vás taky nekousl do prdele, když jsem tak velkej pes!“ odsekl jim se smíchem.

„Nechte toho!" klidnila jsem je. „Sice jsme měli v plánu jít do kina, ale stejně tam asi nebude nic zajímavýho,“ řekla jsem Angele. „Já bych do klubu zašla, co ty?“ Podívala jsem se na chechtajícího Jakea.

„Jsem pro každou špatnost,“ plácl si se Sethem a oba se rozesmáli.

„Jste jak malý kluci,“ Angela protočila oči a já se rozesmála.

předchozí kapitoladalší kapitola

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

1

Empress

5)  Empress (19.06.2014 11:56)

Tvoje dielka vždy

maryblack

4)  maryblack (19.06.2014 11:34)

To jsem ráda, že tě to pořád baví číst.

Empress

3)  Empress (19.06.2014 11:24)

Jáááj, zlato, no konečne. Aj keď ja viem, že mám čo o tom hovoriť...
Každopádne kapitolka to bola milá, oddychová a naozaj som si ju aj po 150-ty krát užila

maryblack

2)  maryblack (19.06.2014 08:55)

Evelsten, děkuji :) další kapitolku vložím dnes, tak snad se bude taky líbit. :)

1)  evelsten (18.06.2014 22:32)

Maryblack: Úžastná kapitolka, tak sladká, romantická a úsmevná je tá láska týchto dvoch som neskutočne rada, ako im to klape, ale myslím, že ešte len hádka príde a Jacob moho povedať pravdu hneď na začiatku o tej stávke, ešte si len narobí problémy,och, och Teším sa nedočkavo na ďalšiu kapitolku, dúfam, že bude čoskoro

1

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek