Sekce

Galerie

/gallery/10311895_10201155317364610_791803018_n.jpg

Bella prožije den s Angelou, dozví se pár informací o Rose a obdrží pozvání na ples. Kdo bude ten dotyčný, který ji požádá, aby s ním šla?

5. kapitola

 

Bella

Sledovala jsem, jak odchází, a celá jsem se třásla. Co to sakra mělo znamenat?! Proč jsem ho neodstrčila? Nebo mu nedala pořádnou facku?

„Protože jsi chtěla, aby tě líbal!“ ozvalo se moje podvědomí.

„Budeš ticho!“ okřikla jsem ten protivný hlas ve své hlavě.

Co se to s ním stalo? Co to na mě vlastně zkoušel? O co mu šlo?! A o co jde vlastně mně?

Stála jsem na místě několik minut a pořád dokola si přehrávala tu scénu. Srdce mi tlouklo jako splašené a na svých rtech jsem cítila letmý dotyk těch jeho. Bylo toho na mě moc. Marně jsem uvažovala, proč se tohle děje právě mně. Ani nevím jak, ale najednou zvonilo, a na chodbě začalo být rušno.

Byla jsem tak mimo z toho, co se stalo, že jsem si ani nevšimla, když ke mně přistoupila Angela.

„Co tady tak stojíš?“

Podívala jsem se na ni. „Co?“

„Bello, jsi v pohodě?“ Svraštila starostlivě obočí.

„Jo, jsem, já jen… Ale to nic, řeknu ti to až po škole,“ vymluvila jsem se.

 

Myšlenky na Jacoba se mě držely celé dopoledne a i doma jsem se jich nemohla zbavit. Doufala jsem však, že mi den strávený s Angelou pomůže zapomenout.

Doma jsem rychle připravila tátovi večeři, dala mu jí do lednice, nastartovala auto a rozjela se za Angelou. Když jsem dorazila k jejímu domu, čekala na mě venku a nervózně přešlapovala z místa na místo. Jen jsem zastavila, aby mohla nasednout, a vyrazily jsme se do Port Angeles.

„Tak řekneš mi už konečně, co se ti dneska ve škole stalo?“ prolomila ticho v autě.

Zaváhala jsem, ale nakonec jsem Angele všechno řekla.

„No páni!" houkla překvapeně. „Myslím, že se mu líbíš.“

„Angie, prosím tě, já a Jacob se nesnášíme, co si pamatuju. Tohle je jen nějaká jeho pitomá hra, jak mě ponížit. Určitě se mi chce pomstít za to, že jsem si z něj chtěla udělat srandu,“ protestovala jsem.

„Možná jo a možná taky ne," připustila. „Hele, chápu tvoje obavy, Jacob Black je největší holkař na škole, teda až po Cullenovi, holky za ním lezly odjakživa. Ale ty jsi jiná a to se mu třeba líbí.“

„Angelo, přestaň!“

„Třeba je zamilovanej,“ tvářila se zasněně. Podívaly jsme se na sebe, a když jsme si uvědomily, jak absurdně to zní, obě dvě jsme se rozesmály.

„Tohle byl ten nejlepší vtip, co jsem slyšela.“ Utřela jsem si uslzené oči.

„Jestli je to pravda a je zamilovanej…“ nedala se Angela. Následoval další výbuch smíchu.

„Tak co?“ hihňala jsem se.

„Třeba se jednoho dne vezmete...“ Záchvat veselosti, který následoval, mě přinutil zastavit, abychom se ještě někde nevybouraly.

Když jsme se konečně opět uklidnily a nabraly dech, nastartovala jsem a pokračovaly jsme v cestě.

„Dobře, té osoby bylo pro dnešek až dost, radši změňme téma, oukej?“ poprosila jsem ji.

Zhluboka se nadechla. „Dobře, tak začni.“

„Co bys řekla na to, kdybychom zajely ke tvé zubařce a pak někde zkusily sehnat kontaktní čočky?“

„Jenže já na dnešek nejsem objednaná a navíc kontaktní čočky nesnesu,“ protestovala.

„Ráno jsi říkala něco jinýho," nedala jsem se. Angela nakonec po chvilce váhání definitivně kapitulovala.

„Generále!"

„No, když já jsem podle tebe generál, tak ty jsi voják a musíš mě poslouchat," dobírala jsem si ji a ona mě za odměnu šťouchla. „Málem bych zapomněla, musím ti něco důležitého říct!" nadhodila jsem tajuplně.

„Co? Povídej!“

„Seth mi dnes prozradil, kdo se mu z našeho ročníku líbí nejvíc.“ Usmála jsem se a pozorovala Angeliny rudnoucí tváře. „Nejdřív mi to nechtěl prozradit, ale pak jsem z něj vymámila, že se mu líbíš ty!“

Angela na mě vyvalila oči. „Bello, doufám, že jsi mu nic neřekla?!“ zeptala se vystrašeně.

„Ne, to bych neudělala. Jen jsem chtěla vědět, jak je na tom on. Seth je fajn, je to můj kamarád a ty moje kamarádka, ale oba jste stydliví až hrůza.“

„Takže děláš dohazovačku?“

„Tak něco,“ usmála jsem se na ni.

„Nemám slov, Isabello Swanová! Ty jsi kuplířka!“ tvářila se šokovaně.

„Nevím, o čem to mluvíš…“ Vystrouhala jsem na ni nevinný obličej a zbytek cesty se culila na všechny strany.

 

U zubařky se ukázalo, že Angelin strach z této návštěvy byl celkem zbytečný. Doktorka jí řekla, že už nemusí nosit rovnátka na pevno, ale dostane jiná, sundavací. Takže když jsme odcházely z ordinace, cenila na mě svoje krásně bílé a nezadrátované zuby.

Nakonec souhlasila i s tím, že si pořídí nové brýle a dokonce i kontaktní čočky. Zašly jsme tedy do optiky, kde jsem jí pomohla vybrat nové rámečky.

„Jak vypadám?“ zeptala se mě, když jsme vyšly z obchodu. Měla rozpuštěné vlasy, nové čočky, které nezakrývaly její obličej, a moc jí to slušelo.

„Nemůžu se dočkat, až tě uvidí Seth!“ řekla jsem místo odpovědi.

„Takže vypadám dobře?“ trvala na svém.

„Vypadáš skvěle!" souhlasila jsem ochotně. „A teď pojď, mám hlad jako vlk, mohly bychom se jít někam najíst.“

Zašly jsme do malé restaurace, která byla, až na jeden stolek u okna, plně obsazená.

„Vidíš tu blondýnu?“ pohnula jsem hlavou směrem ke stolu naproti nám. Angela se nenápadně ohlédla. Seděly tam dvě holky asi v našem věku. Krátkovlasá brunetka vypadala mile, ale blondýna, která seděla s ní, nás sjížděla vražedným pohledem.

„To je Rosalie Haleová, největší primadona čtvrtého ročníku, a ta brunetka, to je sestra Edwarda Cullena, Alice,“ zašeptala.

„Nevíš, proč se na mě dívá, jako by mě chtěla zabít?“ Ukázala jsem na Rose přes jídelní lístek.

„Myslím, že viděla tu scénu, kterou jsi měla v klubu s Jacobem,“ odpověděla mi stejně zamaskovaná Angela.

„No a?“ nechápala jsem.

„Ona a Jacob spolu kdysi něco měli,“ řekla tajuplně.

„Ale on je třeťák!“ Byla jsem pobouřená.

„Jacob vloni propadl,“ vysvětlila mi Angela rychle.

„Já pořád říkám, že je to debil,“ neodpustila jsem si.

„Rose má teď zálusk na Emmetta," změnila radši téma. „Je to hezoun.“

„Tak proč jí vadí to, co se stalo v klubu?“ Nešlo mi to do hlavy.

„Já nevím, třeba si taky myslí, že je Jacob zamilovanej,“ nadhodila mi opět ten svůj pitomý úsudek.

„Přestaň s tím,“ zamračila jsem se na ni a ona pochopila.

„Dobře, dopovím ti to. Ti dva spolu nechodili, ale říká se, že Rose chtěla, jenže Jacob to bral pouze jako flirt.“

„Co jinýho by se od něj dalo čekat,“ zavrčela jsem.

„No jo, jenže Rose se k němu nehodila, zato ty jsi pro něj jako stvořená,“ rýpla si a nasadila masku neviňátka. Sjela jsem ji pohledem. „Fajn, už mlčím, už mlčím!" vzdávala se.

„Díky," vydechla jsem a věnovala jí pohled plný vděku. „Mohly bychom si konečně objednat a přestat řešit Blacka, jeho bejvalky a cokoli jiného, co se ho týká? Dnes už ho mám vážně plný zuby.“

Zahloubaly jsme se do jídelních lístků a pak si užívaly zbytek volného odpoledne. Rose jsem si přestala všímat, i když jsem na sobě cítila její pohled celou dobu, co jsme byly v restauraci. Ona a Jacob měli nedořešené věci a já jsem neměla zájem se do toho plést.

 

Jacob

Přišel jsem domů až za tmy. Byl jsem vyvětraný, promrzlý a hladový jak vlk. Celý den jsem strávil na útesech v rezervaci a přemýšlel nad tím, co se se mnou děje.

Nakonec jsem došel k závěru, že to, že jsem z Belly tak vedle, je jen tím, že ona mě odmítá a je drzá. Každá holka, o kterou jsem kdy projevil zájem, mi podlehla. Až na ni. A to pro mě bylo výzvou. Proto jsem se rozhodl, že ji dostanu, a jakmile se to stane, přestane mě zajímat a já budu konečně v klidu. Musel jsem jen přijít na způsob, jak to udělat. Věděl jsem, že s tím budu potřebovat pomoct, a jediný, na koho bych se mohl obrátit, byl Cullen. Věděl jsem, že mu postačí připomenout naši sázku a trošku ho popostrčit, aby se pustil do akce.

 

„Kde jsi byl celý den?“ ozvalo se z obývacího pokoje, když jsem se konečně vrátil. Táta seděl u televize a sledoval zprávy.

„Ve škole a na pláži, potřeboval jsem se trošku provětrat,“ odpověděl jsem mu na půl pusy a vyndal z lednice balenou vodu.

„Děje se něco, Jacobe?“ ozvalo se najednou za mnou. Přijel do kuchyně, ani nevím jak. Posadil jsem se ke stolu, podíval se na něj a napil jsem se.

„Ne, nic, všechno v pohodě, nedělej si starosti.“ Mávl jsem ledabyle rukou a položil jsem láhev na stůl.

„Poslední dobou mi připadá, že nejsi ve své kůži,“ promluvil vážně a přijel za mnou ke stolu. Neměl jsem chuť vykládat mu o Belle, o našich hádkách a pošťuchování, určitě by se mi pokoušel namluvit, že jsem do ní zamilovaný. Přesto netrvalo dlouho a vysypal jsem to ze sebe. Nebylo mi vůbec jasné, jak na to přiznání ze mě dostal.

„Tohle je zamilovanost, kamaráde,“ zkonstatoval, když jsem domluvil. Protočil jsem panenky a vrhl na něj podrážděný pohled. Už mě přestávalo bavit, jak mě každý obviňoval, že jsem se do ní zabouchl.

„Tati, já nejsem zamilovanej," řekl jsem mu razantněji, než jsem měl původně v úmyslu. „A až se jednou zamiluju, tak určitě ne do Belly Swanový. Dalo by se říct, že ona je jen… Já nevím, prostě mě vytáčí do nepříčetnosti,“ marně jsem se snažil najít to správné slovo.

Táta se na mě díval s vážnou tváří. „Jacobe, tvoje matka mě taky vytáčela do běla a stejně jsem ji miloval. Navíc si zapamatuj starou pravdu, že od nenávisti bývá k lásce jenom malý krůček,“ pravil moudře a nechal mě s mojí popletenou hlavou samotného.

To mi byl čert dlužný, aby mě můj otec chtěl svést dohromady s dcerou svého nejlepšího přítele. Vstal jsem od stolu a vztekle odhodil prázdnou láhev do koše. Potřeboval jsem si dát dlouhou sprchu a doufal jsem, že se mi podaří smýt ze sebe tu frustraci. Za celý den jsem toho měl skutečně dost. Jenže jakmile jsem si vzpomněl na Bellu, tak se i můj žaludek přestal dožadovat jídla.

 

 

Nemohl jsem spát. Převaloval jsem se na posteli a zabral jsem až ve tři ráno, ale k mé smůle mě Bella pronásledovala taky ve snech. Nebylo teda divu, že jsem byl ráno protivný i na svůj odraz v zrcadle. Z předešlého dne jsem měl tak stažený žaludek, že jsem do sebe dostal jen jeden suchý toust a kafe. Neměl jsem nejmenší tušení, jak vůbec zvládnu trénink, ale musel jsem se posbírat. Vzal jsem si věci předem připravené na židli a vydal jsem se do školy.

***

„Co to do tebe dneska vjelo, Blacku?!“ řval na mě trenér, div mě nestáhl z kůže. „Vypadni se posadit, dneska už si ani neškrtneš!“ Nebylo divu, že byl tak rozčilený. Podíval jsem se na Mikea, kterému z nosu tekla krev a Cullena, který měl doslova natržený úsměv. „Tohle není americký fotbal, ale lakros!“ zakabonil se na mě.

Nemělo smysl dál zůstávat v hale. Rozrazil jsem dveře do šatny a vztekle odhodil lakrosovou hůl do kouta. Den teprve začal a už stál za starou bačkoru. Šel jsem se zchladit do sprchy a pokoušel se zklidnit, ale moc se mi to nedařilo. Vymrzlý ze studené vody jsem se vrátil do šatny, kde už byl zbytek týmu.

„Co se ti stalo, vole? Dneska jsi nás tam skoro všechny zmrzačil!“ dobíral si mě zpocený Cullen.

„Co ta naše sázka?“ zeptal jsem se místo odpovědi. Jeho to sice zarazilo, ale hned na to se mu na tváři objevil úšklebek.

„Já myslel, že to padlo,“ smál se. Otevřel skříňku, vytáhl z ní ručník a já se mezitím oblékal.

„Nic nepadlo," vyvrátil jsem jeho domněnku. „Jdeš do toho nebo ne?“ zeptal jsem se ho a natáhl si kalhoty.

„Si piš! Počínaje dneškem tedy zahajuji lov na Bellu Swanovou!“ kývl sebejistě hlavou a natržené rty se mu zvedly v úšklebku. Na potvrzení dohody mi podal ruku a já ji přijal. „Máš se na co těšit!"

„Fajn, tak se předveď!" vyzval jsem ho. „Hlavně bacha na hubu před Sethem, je to její kamarád, a kdyby něco, mohl by ti natrhnout i druhej koutek!“ Stačil jsem ho upozornit v pravý čas, protože dotyčný zrovna vešel do šatny.

Jelikož jsem byl hotový, vzal jsem si batoh a odešel jsem. Měl jsem v plánu nechat Cullenovi volnou cestu. Jakmile začne na Bellu dotírat, a že dokáže být opravdu dotěrný, byl jsem připravený zasáhnout.

 

Bella

Zaparkovala jsem před školou a čekala na Angelu, která se pomaličku blížila k mému autu. Vlasy měla rozpuštěné, usmívala se na mě od ucha k uchu, a když jsem se zadívala pořádně, všimla jsem si, že nemá brýle. Byla jsem ráda, že ty staré křápy nechala doma a vzala si čočky.

„Angelo, vypadáš krásně!“ vyskočila jsem z auta, abych si ji prohlídla zblízka.

„Řekla jsem si, že když už, tak se vší parádou.“ Rozesmála se.

„Nikdo tě nepozná, ani Seth! Vypadnou mu oči z důlků!“ prorokovala jsem a taky se rozesmála.

„Uvidíme,“ řekla s úsměvem.

Byla to úplně jiná Angela, než jakou jsem poznala. Vysmáté jsme vešly do budovy, kde na nás u vchodu bafnul Seth. Když si uvědomil, kdo vedle mě stojí, brada mu spadla až ke kolenům.

„Angelo?“ zeptal se nevěřícně. To bylo poprvé, kdy ji oslovil, a Angela zrudla.

„No páni! Já tě málem nepoznal!" přiznal se s údivem. „Moc ti to sluší.“

„Díky, Sethe," odpověděla mu v rozpacích a vrhla na něj krátký pohled. „Ale za to všechno může jen a jen Bella.“

Tu poznámku jsem nechala bez povšimnutí a obrátila jsem se na Setha. „Hele, dáš mi na ni pozor? Já už musím jít.“ Nechala jsem je o samotě a šla jsem pryč. Se zadostiučiněním jsem přemýšlela, jestli jsem v minulém životě nebyla dohazovačka. Ještě jsem se krátce ohlédla přes rameno, abych se ujistila, že se spolu baví. A bavili! Můj plán vyšel...

Došla jsem ke skříňce a dmula jsem se pýchou nad svým činem. Stačilo tak málo, aby spolu ti dva začali komunikovat.

„Ahoj, Bello!“ ozvalo se vedle mě, až jsem nadskočila úlekem. Naproti mně stál Edward Cullen a cenil na mě zuby v širokém úsměvu.

„A – ahoj?“ zakoktala jsem se. „Děje se něco?“ Nechápala jsem, co po mně chce, protože si mě dřív ani nevšiml.

„Ne, nic, jen jsem se konečně odhodlal, abych tě pozdravil.“

„Tak to je od tebe moc hezký. A ještě něco?“ zeptala jsem se, když stál pořád na místě a neměl se k odchodu.

„No, vlastně jo," přikývl. „V sobotu je v klubu taková menší akce, uzavřená společnost, jen pro třetí a čtvrtý ročník a já bych tě moc rád pozval!“ Vpíjel se mi do očí a u toho se usmíval.

„Myslím, že raději zůstanu doma, díky!“ odmítla jsem ho rovnou. Nemněla jsem nejmenší chuť někde s ním trajdat.

„To nepůjde," zakřenil se a jednou rukou se ležérně opřel o dvířka skříňky. „Je to něco jako maškarní ples a účast je povinná.“ Culil se dál.

„Tak proč mě zveš, když je to povinné?“ zeptala jsem se nechápavě.

„Protože bych chtěl jít s tebou,“ prozradil mi a u toho mě hypnotizoval pohledem, ze kterého se mi zřejmě měla podlomit kolena.

„Já myslela, že jsi s Jessicou,“ rýpla jsem si.

„Já a Jessica... to je minulost. Vím, určitě si říkáš, že je tady plno jiných holek, tak proč zvu zrovna tebe,“ mlel dál.

„No, to máš pravdu,“ potvrdila jsem mu, protože mě fakt zajímalo, co z něj vyleze.

„No, ber to jako přivítání do našeho města a školy. Tím, že půjdeš se mnou, se zapíšeš jako čestný obyvatel Forks.“

„Co je to za nesmysl?“ vykulila jsem oči a hodila si batoh na rameno.

„To je studentská tradice,“ zasmál se.

Jeho kecy postrádaly smysl a navíc jsem neměla chuť tam jít a určitě ne s ním. Jenže mezi kluky jsem zatím neznala nikoho jiného kromě Setha. Ale ten tam určitě půjde s Angelou, tím jsem si byla jistá. A Jacob... toho jsem radši rovnou zavrhla.

„No dobře, půjdu,“ rezignovala jsem.

„Fajn, ještě se domluvíme," radoval se. Pak vzal moji dlaň do svých rukou, políbil ji a otočil se k odchodu. Zůstala jsem na něj zírat s pusou dokořán.

Neměla jsem tušení, o co přesně mu šlo, ale jeho pověst se nesla po celé škole, a věděla jsem, že budu muset být opatrná. To, že mě pozval Edward Cullen, nebylo jen tak.

předchozí kapitoladalší kapitola

Přidat komentář

Autor:

Text:

Komentáře

1

14)  evelsten (17.05.2014 19:42)

maryblack: to nie je chválenie, to je realita:D A na teba sa oplatí čakať,tak sa vôbec neospravedlňuj,si úžastná v tom čo robíš, takže si radi počkáme...

maryblack

13)  maryblack (17.05.2014 11:28)

Evelsten díky, ale nesmíš mě tak chválit, pak se cítím ještě víc provinile, že tak dlouho čekáte na další kapitolu. Omlouvám se, že to tak trvá

12)  evelsten (16.05.2014 15:57)

Maryblack: prepáč, že ťa tak naháňam s pridaním ďalšej kapitolky, lebo si zaslúžiš ohromnú vďaku, zato ako rýchlo pribúdajú kapitolky a teraz to nemôžeme chvíľu vydržať... Ale zato môžeš tak trochu aj ty, lebo píšeš úžastne a svojou poviedkou si nás úplne namotala...

maryblack

11)  maryblack (16.05.2014 11:58)

Ahojte! Moc se omlouvám :p čekám, až mi drazí opravené kapitolky a hned budu přidávat. Vydržte děvčata, hned jak to budu mít, okamžitě vám další kapitolky zveřejním. Děkuju, že jste si povídku oblíbily.

10)  evelsten (16.05.2014 09:12)

Prosím, prosím, kedy pribudne ďalšia kapitolka...

KajinaS

9)  KajinaS (15.05.2014 23:45)

Nedočkavě čekám na další díl a stále nic, jakto? :p
Potřebujeme pokračování, tahle povídka je další moje závislost

maryblack

8)  maryblack (10.05.2014 12:09)

Evelsten děkuji, tvůj komentář mě potěšil. Co se týká Jacoba, je v tom blbec, až po uši No a Bella je tvrdohlavá jako mezek.

7)  evelsten (09.05.2014 22:30)

No ak to pôjde takto ďalej...no proste nemám slov, len sa skláňam
Úžastná kapitolka a Jacob je somár, keď sa ešte stále nevzdal tej stávky s dikobrazom ksichtíkom:D Už by mohol vedieť, že už je poriadne namotaný na našu Bellu, ale som aj rada, že Bella súhlasila s tým plesom, nech jacob vidí, o čo prichádza vlastnou zaťatosťou.Len tak ďalej veľmi sa mi to páči Teším sa na ďalšiu kapitolku

maryblack

6)  maryblack (09.05.2014 21:50)

Děvčata moje zlatý, ani nevíte jakou mám z komentářů radost. Jste bezvadný! Všechny! Empress, ty máš moje velikéé děkuji, za pomoc při psaní povídky Další kapitolka bude až po víkendu a snad se bude taky líbit. Diky moc

5)  Seb (09.05.2014 21:03)

Moc se mi kapitola líbila.

4)  alexa (09.05.2014 19:29)

Parádní

3)  tess (09.05.2014 19:28)

2)  Niki (09.05.2014 19:05)

nooo tak tenhle Edward se mi teda určitě nelíbí...

Empress

1)  Empress (09.05.2014 16:55)

No pekne Belle konečne dochádza, že k Jakeovi cíti viac, než len nenávisť aj keď si to prirodzene nechce priznať...
A Jacob je pekný trubiroh teda, ale aj tak mu držím palce
Čo sa týka "dikobrazieho ksichtu" tak ten bol teda ohromne vtipný :D úchylák jeden
Bravó, ďalšia podarená kapitolka

1

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek