Sekce

Galerie

http://www.stmivani-ff.cz/gallery/thumbs/Kristen-Stewart_l.jpg

Edward, Bella, láska nebeská. Není to moc ohrané?

Já vlastně ani nevím, proč si Edward vybral právě ji, když neberu ohled na její krev, ale dejme tomu, že Edward je člověk.

Nepopírám, že je do Belly zamilovaný, ale lidé dělají chyby. Jaké?

Z mého snění mě vyrušil zvonící mobil na celý dům. Už zase.

Nemusela jsem se dívat na display, moc dobře jsem věděla, kdo se tak vehementně snaží o to, abych hovor přijala a dělala, jako by se nic nestalo.

„Tůůdle,“ zašklebila jsem se na telefon a hlavu zabořila zpátky do polštáře. Ať mi dá pokoj, pro zatím. Nestojím o to. Po minimálně třiceti nepřijatých a ukončených hovorů by mi mohl dát konečně svátek.

Přece si nemyslí, že to jen tak hodím za hlavu a bud dělat jako by nic.. Taková nejsem.

Druhé zvonění. Připadalo mi, že je ještě hlasitější než to první. Že by to nějak dálkově ovládal? To už jsem si nedala říct a telefon odhodila na protější stěnu pokoje.

Vypl se, konečně. Sama jsem neměla dost odvahy vzít telefon do ruky a zmáčknout to červené tlačítko, které mě tak moc lákalo. Nemohla jsem, nešlo to. Tohle bylo daleko lepší řešení.

Je to pár týdnů, co se mi začal život sypat pod rukama. A jak už to bývá, má chyba to nebyla.

Táta, nebo-li Charlie, se z ničeho nic rozhodl nás opustit a přestěhovat se do nově zařízeného bytečku, který před námi úspěšně zatajil. A aby toho nebylo málo, měl sebou i svou kořist, která bude jeho luxus také obydlovat.

Máma, Reneé, se mi zhroutila do náruče a začala brát život takový, jaký je. Její tvář opustil každodenní úsměv a vlastně vše pozitivní. Připadalo mi, že od teď ho začala brát hůř. Z té špatné stránky, ale vzhledem k tomu, jak se Charlie zachoval, chápala jsem to.

Já se úspěšně starala spíše sama o sebe a nikde nezpůsobovala žádné haló (když nepočítám Charlieho).

Každý den jsem chodila vzorně do školy a dělala, jako by se nic nestalo. Neupozorňovala na sebe, nezapojovala se, byla sama sebou.

To ovšem praktikovat každý den nešlo. Pár kamarádů má chtěnná osamělost zaujala a nedali si říct. Stejně jako ten, který ve mně probudil dosud nepoznaný pocit. Pro ostatní naprosto sexy a úžasný, Edward Cullen.

Pro mě ten, z něhož se mi srdce nekontrolovatelně rozběhlo a díky kterému se mi v momentě orosilo čelo a já vypadala jako úkaz z jiné planety. Chlapec se smaragdově zelenýma očima, bronzovými rozčepířenými vlasy a dokonalou sportovní postavou. Sakra, byl sexy a sexy pořád je! Kde jaká holka si to s ním chtěla rozdat na školní lavici, nebo na stole v jídelně, ale já si ho takhle nepředstavovala. Já v něm viděla něco zvláštního, zajímavého a přitažlivého.

Možná proto jsem byla vždycky tak divná.

Později jsem si všimla, že mé sympatie k jeho osobě mu nejsou lhostejné. Mírně se usmíval, po očku sledoval a vybíral si momenty, aby mohl být poblíž mě. Bylo to roztomilé a mě se to líbilo.

Seznámili jsme se a mě připadalo, že k sobě prostě patříme. Jako puzzlík do skládačky.

Sbližovali jsme se pořád víc a víc. Nechápala jsem, proč zrovna já jsem ho zaujala, proč zrovna se mnou se dal do řeči a pak také, proč zrovna se mnou začal chodit. Měl tolik možností výběru a on šáhne zrovna po mně. Připadalo mi to jako z nějaké pohádky či teleovely, a nebo neskutečný sen, ze kterého se probudím a po Edwardovi nezbude ani stopa.

Časem jsem totiž zjistila, že ho neskonale miluji. Jeho city mi mou lásku oplácely a my vážně tvořili krásný pár. A hlavně, byla jsem šťastná.

Chvíle s ním byli nenahraditelné. Zapomněla jsem na všechny starosti doma, na Charlieho i na tu jeho fuchtly, na školu, na kamarády, na všechno. Ty momenty jsem si užívala, pařtily totiž jen a jen nám.

Týdny naší společné lásky utekly jako voda. Byla jsem v sedmém nebi a podle všeho, byl tam i Edward. Zasypával mě dárečkami, výletami, prožívali jsme spolu každou noc, kdy to šlo a užívali si života. Vše patřilo jen nám, až do chvíle, kdy...

Dostali jsme se do fáze, kdy mě chtěl představit svým rodičům a sourozencům. Má matka nebyla výjimkou, proto bylo na čase ji představit mého prince. Zalíbil se jí. Troufla bych si říct, že až moc. Edward na sobě nedával nic moc znát, ale má matka se mu také velice líbila.

Pak se ale něco stalo. Škola mi skoro nedala spát a aby toho nebylo málo, čekali mě přednášky a také jedna krátká „dovolená“ se spolužáky před koncem školy. Všichni to plánovali a já z toho měla doslova plnou hlavu.

Také proto se často stávalo, že jsem nespala doma, ale u kamarádky, a nebo jsem byla tak unavená, že jsem chtěla být raději sama. Chyběl mi, to ano, ale musela jsem myslet i na jiné věci.

Jsou to dva dny, co jsem se vracela domů o hodně dřív, než obvykle. Chtěla jsem dohnat čas, kterým jsem zanedbávala Reneé a hlavně Edwarda. Nakoupila jsem spoustu jídla a domů se vyloženě těšila. Asi je už každému jasné, co se dělo. Nikdo můj příchod neočekával a troufám si říct, že nikdo nehlídal ani ten spropadenej čas.

Ve chvíli, kdy jsem úspěšně našla svou matku se svým přítelem v její ložnici a v její posteli, všechno se ztratilo. Nenávratně.

Má láska k ní, láska k němu.

„Bello, počkej, stůj,“ slyšela jsem za sebou jeho hlas, jak se snaží mě zastavit. Věděla jsem, co by udělal. Přemlouval, naléhal, prosil... Kdo ví. Třeba by mi mohl říct, jak bezmezně miluje mou drahou matku a že se mnou se rozchází. Ať to bylo cokoliv, nevnímala jsem. Se zaslzenýma očima jsem se ocitla venku a utíkala k lesu.

Můj stav mi nedovoloval se vyhýbávat všem překážkám, proto jsem několikrát spadla a ušpinila se. Bylo mi to fuk. Jedné, co jsem z hlavy vyhnat nemohla, ač jsem hrozně chtěla, byl obrázek těch dvou.

Usnula jsem, napadlo mě, když jsem se celá rozespalá vymotávala z peřiny. Přála jsem si nějaký krásný sen a ono tohle. Opět. Celé, od začátku až do konce. Vše se sesumírovalo do několika vteřin a já zase procitla. S pocitem, že to nebyl jen sen, ale opravdu se to stalo.

Zradila mě má vlastní matka, zradil mě můj milující přítel. A já?

Pořád ho miluju, i přesto všechno.

Odpustím jim někdy?

Přidat komentář

Autor:

Text:

Komentáře

1

Hanetka

8)  Hanetka (06.02.2011 20:44)

No, Baruu, není to špatné, ale... když čtu něco takového, bohužel se ze mně dere na povrch moje učitelská profese. Jen namátkou:
pro zatím - prozatím
zvonící mobil na celý dům - mobil zvonící na celý dům
po třiceti hovorů - po třiceti hovorech
chtěnná - chtěná
vypl se - vypnul se
rozčepířené - rozčepýřené
mě se to líbilo - mně se to líbilo...
Mám pokračovat? Nejsem ještě ani v půlce. Holka, to je chyb jako máku. Prosím, nech si to příště někým zkontrolovat nebo si to alespoň po sobě přečti sama! Je to vážně škoda.:( :( :(

Evelyn

7)  Evelyn (05.02.2011 13:01)

Povídka není špatně napsaná, to vážně ne, ale absolutně vůbec nechápu, co kromě jmen má společného s TS...

semiska

6)  semiska (05.02.2011 12:09)

Až moc reálné ;) A koukám, že nejen mě napadl již zmiňovaný film. Povedené a moc hezky napsané.

Nosska

5)  Nosska (05.02.2011 09:42)

Jééé to bylo hezky napsané, připomnělo mi to Ženy v pokušení
Jen mi tu chybí to rozuzlení, prosííím dopiš to

4)  Aalex (05.02.2011 06:53)

Skvělá povídka, neotřelé téma. Píšu jedničku.

eMuska

3)  eMuska (04.02.2011 22:42)

Odpustíš, hneď v ďalšej kapitole, drahá Bella!

Neuveriteľné! Edward, Renée... a Bella. Nikdy som nemala rada také poviedky, v ktorých Edward miloval raz Bellu, potom jej matku, prípadne Bellu a JEJ dcéru... Ale toto bolo niečo iné. Toto bolo - reálne! Čisto ľudský príbeh, čisto ľudské osudy, s ktorými sa ktosi tam hore, prípadne tam dole, veľmi zákerne pohral. Ale napísala si to fakt úžasne a očakávam nejaké pokráčko, aj keď si nie som istá, či by mala Bella dať Edwardovi ešte šancu. Nechávam to na teba, čakám, dúfam...

Baruu

2)  Baruu (04.02.2011 20:10)

Omlouvám se, ale psalo mi to, že tolik měl.

Ree

1)  Ree (04.02.2011 19:32)

Perex má mít 100 px...

1

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek