Sekce

Galerie

/gallery/zapomenuté království.jpg

Svatební přípravy

Svatba. Svatba s Edwardem. Stane se jeho manželkou a nic a nikdo už je nikdy nerozdělí. Nic a nikdo až na smrt. Na její smrt, která jednou musela přijít. Nechtěla na to myslet. Byla to příliš vzdálená budoucnost a ona si sama sebe neuměla vůbec představit jako starou vrásčitou babičku. Babičku bez vnoučat, samozřejmě. Samotnou ji překvapilo, jak rychle a snadno se smířila s myšlenkou, že nebude mít děti. Nikdy po nich nijak zvlášť netoužila, ale vždy počítala s tím, že jednou je asi mít bude. Bylo by to přeci logické. Od chvíle, kdy řekla své rozechvělé Ano byla jejich absence v jejím životě nezpochybnitelnou jistotou. Nevadilo jí to. Nic jí nemohlo vadit, pokud to byla cena za štěstí po boku Edwarda.

Seděla v houpacím křesle zachumlaná do teplé deky, v rukou svírala hrnek s ještě horkým svařeným vínem a pomalu ho usrkávala. Dívala se do ohně líně plápolajícího v krbu. Kromě praskajícího dřeva a skučení větru za okny bylo všude po domě ticho. Bellina budoucí rodina vyrazila na lov a jí se podařilo přemluvit Edwarda, že zvládne být jeden den doma sama. Obyčejně nemuseli lovit tak často, ale její přítomnost v domě jim způsobovala příchod žízně dříve, než když se nepohybovali v blízkosti lidí. Smála se Edwardově přehnané starostlivosti o její bezpečí a pohodlí. Jí bylo občas samotné dobře. Milovala ticho a klid a vychutnávala si chvíle, kdy byla jen se svými myšlenkami.

Napila se vína. Když pozvedla hrnek ke rtům, zavadil její pohled o prstýnek na prsteníku. Neubránila se úsměvu a vzpomínkám na nečekané zásnuby.

Po té, co ji Edward tak náhle požádal o ruku a ona přijala, pociťovali oba až moc velké štěstí, než aby mohli hned začít plánovat. Edward ji, stejně jako když byla nemocná, nakrmil a pak si vlezl k ní do postele. Zabalil ji do dvou tlustých peřin a až přes ně ji objal. Stulila se mu na hrudníku a vůbec jí nevadilo, že ač má ucho nad jeho srdcem, nic neslyší. Věděla, že jeho srdce není z kamene ani mrtvé. Sice nebilo, ale přetékalo citem. Tím si byla jistá a nikdo jí to nemohl vymluvit. Vískal ji ve vlasech a po chvíli, kterou nedokázala přesněji odhadnout, začal broukat rozkošnou a velmi něžnou melodii. Zavřela oči a usmívala se. Bylo jí krásně jako asi ještě nikdy v životě.

Tu chvíli dokonalého souznění a němého vyznávání lásky přerušil návrat rodiny. Z ničeho nic se ozvalo tichoučké ťukání na dveře doprovázené Edwardovým povzdechem.

,,Alice,” zašeptal a jmenovaná v tu samou chvíli vtančila k nim do pokoje. Zářila a radost z ní doslova sálala. Bez vyzvání se posadila na křeslo, kde přes noc seděl Edward, a mlčela. To u ní nebylo úplně obvyklé. Edward si ji měřil obezřetným pohledem a Bella se dívala z jednoho na druhého. Po pár minutách ticha nevydržela.

,,Alice, chtěla jsi nám něco?” zeptala se a lesk v Aliciných očích jí prozradil, že doufala, že se zeptá.
,,Víš, Bello, to vlastně ještě nevím. Myslím, že nejprve byste vy dva chtěli něco říct mně a celé rodině,” usmála se na ni a zatvářila se rošťácky.
Bella na ni nechápavě koukala a snažila se vymyslet, co by Alici měla chtít říct, když ona už o tom stejně ví. Najednou si uvědomila, že Alice ví všechno dopředu, když padne rozhodnutí. Mírně pobouřeně se nadechla a pak zase vypustila vzduch. Zamračila se a našpulila rty.
,,Ty!” ukázala na ni prstem. ,,Ty to víš!”
Alice se rozesmála zvonivým smíchem a přikývla. Bella se na ni ještě chviličku mračila, ale pak neodolala a smála se taky. Dokonce po budoucí švagrové hodila polštář. Alice zavýskla a skočila k nim do postele, aby je oba láskyplně objala.

,,To je tak báječné! Mám z vás obrovskou radost. Jsem nadšená, že jste se našli a chcete spolu být. Nemusíte se bát, ostatním jsem nic neřekla a nemají o tom ani tušení. Říct jim to můžete sami. Budou tu přesně za sedm minut a deset vteřin. Trochu jsem jim utekla,” smála se Alice, zatímco svými drobnými pažemi oba snoubence tiskla k sobě.
,,To je vážně skvělé, Alice, ale jestli mě hned nepustíš, nebude svatba, ale pohřeb, jelikož mě udusíš,” vysoukala ze sebe zčervenalá Bella. Alice se okamžitě uvelebila zpátky v křesle.
,,Promiň, zapomínám, jak se k tobě musím chovat opatrně. Jsi už pro mě jako sestra a brzy jí skutečně budeš, ale do té doby by asi bylo vhodné, aby vás ostatní neviděli v objetí v posteli. Jsme trošku staromódní a tak nějak se to nehodí,” zakřenila se Alice. Ve skutečnosti by nikomu z rodiny společné lože Edwarda a Belly nevadilo, ale Alice věděla, že Edward si moc přeje udělat všechno správně a tradičně. To v jeho představě o ideálním chodu světa se nehodilo, aby spolu nesezdaný muž a žena sdíleli postel. I když ve vší nevinnosti.

Edward se stále vznášel na svém obláčku štěstí a ani jeho ztřeštěná sestra ho nemohla rozhodit. S úsměvem zamilovaného muže políbil Bellu cudně na čelo a vstal z postele. Přešel k dalšímu křeslu, přitáhl ho blíž k posteli a posadil se. Bella ho sledovala a důkladně pozorovala každý jeho sebemenší pohyb. Všechny byly tak ladné a elegantní. Tohle mu záviděla a za sebe se styděla. Vždy byla nemotorná, ale vedle něj si připadala jako úplné nemehlo. Náhle si uvědomila, že čas běží a zbytek rodiny tu bude každou chvíli. Nebyla zrovna nadšená, že by jim zprávu o své plánované svatbě sdělovala z postele. Rychle se posadila.

,,Lásko, dej mi prosím chvilku na člověčí záležitosti. Alice, mohla bys mi pomoc?” promluvila na ně pevným a rozhodným hlasem. Mělo-li být vše jak se sluší a patří, musela být i ona jako ze škatulky. Edward jí samozřejmě okamžitě vyhověl a opustil pokoj. Jakmile se za ním zavřely dveře, Alice vyskočila do stoje a zatleskala.

,,Dáme se do toho,” usmála se a zmizela Belle z očí. Ale pokoj neopustila. Pohybovala se přirozenou rychlostí. Otevřela skříň a vybrala vhodné šaty i šál, který se k nim hodil a který podtrhne Bellinu křehkost a něžnou krásu. V toaletce našla hřeben, sponu do vlasů, pudr a růž, kterou ale zase vrátila na její místo. Bella se červenala přirozeně a nebylo potřeba malovat jí tváře. Se svým nákladem se vrhla k Belle a v rychlosti, jaké ta jen jako člověk byla schopná, jí pomohla se svléknout a převléknout. Pak ji vmanévrovala na stoličku a šetrně rozčesala spánkem zacuchané vlasy. Hbitými prsty jí je upravila do jemných vln a vrchní vlasy na temeni sepnula zdobenou sponou. Přepudrovala jí čelo nos a bradu. Pak kousek odstoupila a spokojeně mlaskla. Přesně v tu samou chvíli klaply domovní dveře. Bellino srdce zrychlilo a krev se jí nahrnula na líčka. Alice se usmála, nyní byla její nastávající švagrová dokonalá.

,,Tak pojď, už se po tobě ptají,” vybídla ji a podala jí ruku, kterou Bella s úlevou přijala. Společně vyšly do obývacího pokoje.

Edward netrpělivě čekal, až se otevřou dveře Bellina pokoje a Alice ho vyzve, aby se vrátil. Byl příliš zabrán do vlastních myšlenek, než aby se věnoval těm Aliciným. Proto ho velmi překvapilo, když se dveře otevřely a on cítil Bellinu sladkou vůni. Otočil se na ni a mohl na ní oči nechat. Byla tak krásná! Vlasy se jí vlnily kolem zrůžovělého obličeje. Přes ramena měla upevněný stříbřitý šál, díky němuž se barva jejích očí zdála být ještě tmavší a teplejší. Drobné štíhlé tělo měla oděné do blankytně modrých šatů s temně modrým živůtkem a zdobením. Působila na něj jako pohádková víla. Vykročil k ní a ona mu vklouzla do náruče.

Objal ji a ona se v bezpečí jeho objetí otočila na rodinu. Všichni se na ně dívali mírně překvapeně a s očekáváním. Což se změnilo, jakmile Edward promluvil.

,,Esmé, Carlisle, Rosalie, Emmette, Jaspere, Alice,” oslovil všechny a na poslední jmenovanou se podíval pobaveně. ,,Chtěli bychom vám s Bellou něco říct…”

Víc říkat nemusel. Na tvářích jeho rodiny se zračilo pochopení a radost. Nebylo těžké uhodnout, jakou zprávu jim chtějí oznámit. Jen slepý by si nevšiml jejich zářících očí a kradmých doteků. Pro potvrzení domněnky stačilo rychle stočit pohled k Bellině levé ruce a veškeré zbylé pochybnosti se rozplynuly.

,,Budeme se brát,” vyhrkla Bella, když se Edward neměl k dokončení myšlenky. V tu chvíli jim všichni překotně a jeden přes druhého začaly se smíchem gratulovat.

To bylo před třemi dny. Od toho okamžiku se Bella ocitla ve víru svatebních oslav. Už měla navržené a z větší části ušité šaty. Milovala za to Esmé, která si Alicin návrh vzala na starost a vlastnoručně šaty šila. Vysvětlila Belle, že svatební šaty šije všem svým dcerám. Tehdy Bella prvně během příprav plakala. Podruhé to bylo, když Esme s Alicí sestavovaly svatební menu. Jedla sice jen Bella, ale ony ji nechtěly o nic ochudit. A protože svatba byla naplánovaná na Štědrý den, nesměly chybět tradiční vánoční pochoutky. Husa a šunka politá brusinkovou omáčkou jako hlavní chod, dýňový koláč, pudink s brandy, biskupský chlebíček a několik druhů cukroví jako zákusky a dezerty. Potřetí se Bella zhroutila pod náporem slz, když jí Rosalie nesměle nabídla několik svých šperků na ozdobu. Byla tak šťastná, že nemohla uvěřit, že se to všechno skutečně děje. Za pár dní se měla vdávat a získat tak báječnou novou rodinu.

Při pomyšlení na rodinu posmutněla. Její rodina už nebyla. Neměla jediného pokrevního příbuzného. Mrzelo ji, že ji nemá kdo odvést k oltáři. Mrzelo ji, že nikdo z jejích blízkých neuvidí, jak moc je šťastná a zamilovaná. Zároveň si ale uvědomovala, že její rodina by Edwarda nikdy nepřijala. Povzdychla si a podobné myšlenky a vzpomínky na tetu, synovce, babičku i matku zaplašila. Patřily minulosti a ta se změnit nedala. Trápením se kvůli ní nic nemohla získat. Před ní se rozprostírala krásná a naplněná budoucnost a na tu bylo třeba myslet a té se věnovat.

Již opět s úsměvem vstala, pohrabáčem pohrabala žhavé uhlíky v krbu a pak na ně opatrně naskládala polena suchého dřeva. Ani nestačila zpátky usednout do křesla, když kolem ní zavál ledový vzduch a kolem pasu ji objaly stejně studené paže.

,,Nemohl jsem se dočkat, až tě uvidím. Každou minutu jsem na tebe myslel víc a víc, tak jsem se rozhodl se k tobě rychle vrátit,” zašeptal jí Edward něžně do ucha. Přitiskla se k němu a opřela si mu hlavu o rameno.

,,Taky jsi mi chyběl,” odpověděla po chvíli. Vytáhla se na špičky a vyhledala jeho rty. Líbali se jemně a hravě, s tím nejčistším citem.

,,Už jen čtyři dny a budu tvoje manželka. Pak už mi nebudou stačit jen polibky,” usmála se na něj uličnicky. Zasmál se její průhledné touze po něm a radostně ji políbil do vlasů.

,,To doufám, protože mně taky ne,” pošeptal jí a víc ji v tu chvíli už překvapit nemohl.

předchozí kapitoladalší kapitola

Přidat komentář

Autor:

Text:

Komentáře

1

MejBi

19)  MejBi (16.07.2010 17:23)

18)  Andrea (15.07.2010 23:04)

Paraaaaada

Karolka

17)  Karolka (15.07.2010 09:15)

Já vím, to moje uááááááááááá už je trošičko ochozené. Ale já se u takové krásy na nic víc nezmůžu. Já se tááák těším na svatbu!

P.S. A kromě zrychleného tepu jsi mi tentokrát přivodila i děsnou chuť na něco dobrýho. :-D

16)  hellokitty (13.07.2010 10:12)

sakraprace

15)  sakraprace (13.07.2010 09:15)

Evelyn, tak krásné. Tomu říkám romantika. A svatba o vánocích. Jsem celá uáchaná a moc se na ni těším.

mina

14)  mina (12.07.2010 19:45)

kraaasa...tesim sa na svadbu...

krista81

13)  krista81 (12.07.2010 19:07)

Krásný, taková romantika vánoční svatba - nemůžu se dočkat.
Snad se nic nestane a nic se nepokazí.
Těším se na další díl

Michangela

12)  Michangela (12.07.2010 12:58)

Díky.

Evelyn

11)  Evelyn (12.07.2010 12:44)

Holky, vy jste zlatíčka Teď jsem celá rozněžnělá zase já Děkuji Vám

Hanetka

10)  Hanetka (12.07.2010 12:00)

Nádhera, Evelínko. Romantka, a áááách, vánoční svatba... Jen se bojím, že je to tak pohodové a krásné, že se něco zákonitě pokazí... Ale doufám, že se pletu.

semiska

9)  semiska (12.07.2010 11:57)

Taková romantika, úplně jsem si to užívala. V očích jseme měla slzičky na krajíčku, ale asi při svatbě se mi vyklubou na povrch a rychle pak zmizí směrem dolů.
Nádhera a moc se těším na další díl.

Silvaren

8)  Silvaren (12.07.2010 10:23)

áááách úplně jsi mě rozněžnila. Je to překrásné. Tuším, že svatbu opláču.

dorianna

7)  dorianna (12.07.2010 10:08)

krásný díl

6)  Shindeen (12.07.2010 10:04)

To byla nádhera! Tak romantické a moc, moc pěkné!
Moc se těším a další díl, prosím, prosím, ať je brzy.

Amisha

5)  Amisha (12.07.2010 10:04)

To bylo úžasné, jsem ten svařák cítila až sem. Taková úžasná atmosféra. To umíš jenom TY.

eMuska

4)  eMuska (12.07.2010 09:19)

To bola úžasná kapitola. neviem, čo by som ti k tomu mala ešte poveaď, proste dokonjalé...

Bye

3)  Bye (12.07.2010 09:07)

Hani, tahle kapitola byla koncentrovaná Evelyn. To jsi prostě Ty!
Něžná, romantická, nevinná... (Když jsem Tě viděla, pochopila jsem, že to ani jinak být nemůže )
Teď vážně skoro čekám, že se vezmou a budou spolu šťastný až do smrti (Belly). Nebo se pletu?

Ewik

2)  Ewik (12.07.2010 08:43)

Nádherný díl

Moc se těším na jejich svatbu.

1)  belko (12.07.2010 08:35)

Tuto povídku mám moc ráda. Je napsaná tak jemně, lehce, s citem.
Docela se bojím, že přijdou "nečekané" komplikace.
Ale těším se na další pokráčko!!!!!

1

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek