Sekce

Galerie

http://www.stmivani-ff.cz/gallery/thumbs/Jacob%20a%20Bella.jpg

Jak to dopadlo s Emily?

Mění se vlci?

Jak to vypadá s Jacobem?

Do La Push jsme celý týden už nejeli. Vlastně nikde jsme nebyli. Charlie mě skoro celou dobu držel doma. Vyžíval se v tom, že jsem díky nehybným prstům nebyla schopná řídit a všude mě vozil. Moje plány na návštěvu Carlisla vzaly za své. Doufala jsem, že bych s ním v tuhle dobu už mohla být v kontaktu a kromě krátkého setkání na chodbě zatím nic.

Mrzelo mě to. Ani Jacoba jsem ještě neviděla a začínal mi chybět. Pořád byl mé slunce. Můj nejlepší přítel. I tady by se jím mohl stát. Do mých úvah se znovu dostávala myšlenka na poškození auta. Hlavně po tom, co mi Charlie několik minut barvitě popisoval o Jacobově šikovnosti. Místo toho jsem trávila večery s televizí a úkoly. Charlie naštěstí chodil brzo a večeři vozil z blízké restaurace.

Na příjezdové cestě zastavilo auto. Podle zvuku motoru jsem byla schopná už poznat, že to je Charlieho služební. Odvolali ho! V sobotu, když měl mít konečně volno. To se běžně nestávalo. Celkem mi to vadilo, protože jsem nebyla ráda sama.

„Slib mi, že se budeš vyhýbat lesu,“ vpálil mi Charlie do obličeje ještě dřív, než si odložil služební zbraň. „Teď se obleč,“ pokračoval stále jedním dechem.

„Co se stalo? Kam jedeme?“ zajímala jsem se, když jsem cpala ruce do rukávů.

„Pamatuješ na Emily?“

Kývla jsem a srdce se mi zastavilo. Došlo mi, co se stalo. Přestala jsem dýchat. Nepomohla jsem jí. Mé racionálnější já mi říkalo, že jsem udělala maximum. Nestačilo to. Nemohla jsem se Emily divit, že mi nevěřila. Přesto se mi chtělo křičet a brečet. Proč se mi nemohlo povést aspoň to málo.

„Napadl ji medvěd,“ řekl Charlie tragickým tónem. Já ale věděla, že to nebyla tak docela pravda. To byla jen verze pro lidi. Určitě se ode mě čekalo, že se zeptám, co se jí stalo, ale nebyla jsem schopná mluvit. V duchu jsem viděla ty tři dlouhé červené čáry, jizvící její obličej.

„Chce tě vidět,“ dodal ještě a výraz jeho hlasu byl spíše překvapený. „Vy se znáte?“ položil mi konečně otázku, která ho podle všeho pálila nejvíce.

„Jen tak zběžně,“ zamumlala jsem rychle a doufala, že se v tom Charlie nebude dál vrtat.

 

Charlie mě vysadil před domem Emily. Prý chtěla vidět jen mě. Nikoho jiného. On na mě počká u Blacků. Prý stačí zavolat a vyzvedne si mě. Ale to se nestane. Měla jsem jiný plán. Cestu jsem znala. Dojdu tam pěšky. Potřebovala jsem vidět Jacoba. A byla jsem rozhodnutá, že toho dneska dosáhnu, i kdybych měla udělat scénu.

Když jsem vcházela do malého, známého domku, bála jsem se toho, co mě čeká. Největší strach jsem měla z toho, že to vím. Znovu jsem polykala slzy. Zhluboka jsem se nadechla a připravila se na známou Emily. Už ne tu nezraněnou, kterou jsem viděla před pár dny. Třesoucí rukou jsem zaklepala.

„Pojď dál,“ ozval se známý hlas.

Stiskla jsem kliku a vstoupila do temné místnosti. Chvíli mi trvalo, než jsem se rozkoukala. Prohlížela jsem si známý pokoj a vzpomínala na den, kdy jsem tam byla prvně. To jsem se dozvěděla, že je Jacob vlkodlak. Celý ten den jsem byla zmatená. Bála jsem se toho, že zabíjí lidi.

Teď ale bylo všechno jinak. Pokoj vypadal jinak. Nebylo tolik uklizeno. Všude se válely masti a obvazy. Na pohovce ležela Emily. Překonala jsem svůj strach a podívala se na ni.

Zalapala jsem po dechu! Její tvář zůstala nepoznamenaná. Vydechla jsem úlevou.

„Kde tě zranil?“ zeptala jsem se cizím hlasem. Pořád příliš v šoku z toho, že mě nakonec poslechla… Aspoň částečně.

„Na zádech. Otočila jsem se, než se stihl přeměnit. Jak jsi věděla, co se stane?“ zeptala se bez zbytečných okolků.

„To ti nemůžu říct…“ Zamyslela jsem se. Chtěla jsem, aby znala pravdu, ale bála jsem se toho, že to řekne Samovi. Nepotřebovala jsem, aby se to pak dozvěděl i Jake.

„Pokud si to necháš pro sebe a neřekneš to ani Samovi,“ slevila jsem rychle. „Tak ti to povím.“

Kývla a vybídla mě, ať se posadím. Vděčně jsem přijala nabízenou židli a začala povídat celý příběh. Rozhodla jsem se nic nevynechat. Mluvila jsem o celém svém předchozím životě. O upírech a vlcích. O jejích jizvách, o mém vztahu s Jacobem i o tom nejtěžším… O Cullenových. Popsala jsem jí své manželství, přeměnu i Renesmeé. Jako vždy mi při vyslovení jejího jména tekly po tvářích slzy a nedaly se zastavit. Nakonec jsem se dostala k posledním okamžikům tam a svému probuzení tady.

V očích Emily se zaleskly slzy. „Bello, to je… Je mi to líto. Nevím, co říct. Nedovedu si představit, jak se cítíš,“ zašeptala. Věřila mi. Skoro jsem to nečekala. Byla jsem připravená na její smích i nevěřícné pohledy. Rozhodně ne na lítost a slzy.

„Neříkala jsem ti to, abys mě litovala.“ Sklopila jsem oči. Tolik se mi ulevilo, když už někdo znal pravdu. „Děkuji, že jsi mě poslechla. Jsem ráda, že zná někdo pravdu,“ přiznala jsem a považovala téma za uzavřené. „Už se Sam proměnil zpátky?“ Zajímala jsem se pod dojmem z minulého života, kdy pak údajně běhal jako vlk několik dní a nebyl schopný se uklidnit.

Zakroutila hlavou. Viděla jsem v jejích očích nepopsatelnou lítost. Teď ho potřebovala a on tu nebyl.

„Neboj, přejde ho to a zlepší se to.“ Nechápala jsem, proč jí to říkám. Možná jsem potřebovala vidět pravou lásku někoho jiného, když jsem přišla o tu svou.

„Proměnil se už někdo další?“ změnila jsem téma hovoru dřív, než mě mohla zatáhnout lítost do svých spárů.

„Paul a Jared,“ řekla opatrně. Viděla jsem, že má strach o tom s někým mluvit.

„Už?“ vypadlo ze mě. To bylo nějak podezřele brzy. Čekala jsem, že mi řekne, jak ti dva hicují, že rostou před očima, ale že už má smečka tři členy jsem nečekala. V mém prvním životě se začali proměňovat až mnohem později a to kus dál bydlela sedmičlenná rodina. To znamená jediné. Carlisle tu není sám. Otřásla jsem se.

„Teď jsou ve vlčí podobě a uklidňují Sama.“ Emilin hlas ke mně doléhal z velké dálky. Krev mi tepala ve spáncích jak po dlouhém běhu. Co když tu jsou nějací normální upíři.

„Budu muset jít,“ vysoukala jsem ze sebe. Chtěla jsem se ptát dál, ale toho, kdo mě zajímal nejvíce, jsem potřebovala vidět.

„Dobře. Doprovod asi nepotřebuješ,“ odtušila. „A Bello,“ řekla, když už jsem stála mezi dveřmi. „Zavolej, nebo klidně i přijeď.“

„Díky,“ usmála jsem se na ni. Byla jsem jí vděčná. Myslela jsem, že jí pomáhám a zatím pomohla hlavně ona mně.

 

Procházela jsem La Push. Obklopovala mě tma. Na chvíli mě napadlo, že to byl hloupý nápad se tu potulovat tak sama. I když tady to bylo snad ještě méně nebezpečné než ve Forks. Tady nehrozil ani útok od upírů. Žádný normální upír by sem nelezl. Pořád jsem měla v živé paměti, jak hodně vlci páchnou. Přitom mi Jacob vždycky voněl. Těšila jsem se, až mu zase zabořím hlavu… kamkoliv. Pokud o to bude stát. Třeba tu má nějakou holku. Při té představě jsem se otřásla. Nebo to možná bylo tím, že se přede mnou objevily dvě obrovské postavy.

„Co tu děláš?“ zavrčel na mě známý hlas a mně se úlevou podlomila kolena. „Kolem se toulá medvěd. Copak jsi právě neviděla Emily?“ vyčítal mi. „Charlie se může zbláznit strachy a slečna se tu toulá.“

Byla jsem tak šťastná, že ho vidím, že jsem se ani nezmohla na odpor. „Jacobe,“ vydechla jsem a bylo mi jedno, že bych ho neměla znát.

Mračil se. Když jsem se na něj podívala blíž. Viděla jsem ty rysy, které jsem na něm nikdy neměla ráda… Přeměna začala. Když jsem se soustředila, mohla jsem cítit to teplo, které z něj vyzařovalo.

„Víš, jak Charlie vyváděl, když zavolal Emily a zjistil, že už tam nejsi? Pojď.“ Tvrdě mě chytil za paži, až jsem sykla.

„Jacobe, pusť ji,“ napomenul ho druhý známý hlas. Embry. I on vypadal, že brzy rozšíří smečku. Bylo to zvláštní. Šlo to příliš rychle. O důvod víc, abych co nejdříve zkontaktovala Carlisla.

To ho probralo. Byla jsem ráda. Na malou chvíli jsem měla strach, že by se mohl prvně přeměnit. Rozhodně jsem tu nechtěla být s vlkem v jeho prvních okamžicích.

„Promiň.“ Jacobův hlas byl najednou tišší a jemnější. „Všichni se o tebe báli. Touláš se sama v místech, které neznáš.“ Pořád mě držel, ale už o poznání jemněji. Táhl mě k nim domů. Znala jsem tu cestu až příliš dobře.

„Embry, to už zvládnu,“ řekl kamarádovi, který se s námi rozloučil a šel svou cestou.

Jacobova pozornost se soustředila na mě. „Jak je možné, že jsi mě poznala. Neviděli jsme se už aspoň pět let!“ Jeho nával zlosti se zase obnovil. Cítila jsem, jak se chvěje. Dobře si uvědomoval změny, které se s ním za tu dobu udály.

„Tys mě taky poznal,“ pokusila jsem se o nějaký argument.

„Jasně! Je hrozný problém poznat cizí holku v indiánské rezervaci.“

„Jacobe, nevím, co za tím hledáš. Zkusila jsem to a vyšlo to,“ zalhala jsem a doufala, že to neprohlédne. „Jsi jeden z mála, koho tu znám.“

„Aha,“ znovu se uklidňoval. Nevypadal přesvědčeně. Upřel na mě své hnědé oči. Cítila jsem nutkání ho pohladit po tváři. Chránit ho. Byl to jen malý zmatený kluk.

„Díky, za to auto,“ změnila jsem rychle téma.

Usmál se. „Jsem rád, že ho máš ty. A neboj, že vypadá staře. Má generálku motoru.“

„To ty sám?“ hrála jsem si na překvapenou a znovu byla vděčná, že je tma.

„Auta mě baví,“ přiznal. Už byl úplně klidný a díky tomu jsem se uklidnila i já. Až moc dobře jsem viděla, co dokáže vlk, který se neovládá.

„Teď dělám Volkswagen Rabbit,“ pokračoval nadšeně. Vzpomněla jsem si na naše první setkání. To taky mluvil o autech… O tom jednom.

 

Doma jsem se dlouho nerozmýšlela a sáhla po telefonu. Využila jsem toho, že Charlie dost prskal a pod návalem špatné nálady šel brzy spát.

„Emily?“ zašeptala jsem opatrně, když bylo vyzvánění přerušeno tichým hlasem.

„Bello,“ oslovila mě a z jejího hlasu jsem slyšela radost.

„Už se Sam vrátil?“ Nechtěla jsem se ptát, jestli se proměnil. Co kdyby náhodou Charlie poslouchal.

„Jo. Před chvílí…“

Nenechala jsem ji domluvit. „Řekni mu, ať si hlídá Jacoba. Dneska jsem s ním mluvila asi dvacet minut a málem dvakrát vybouchl.“

Odpovědí mi krátké ticho, kdy jsem jen slyšela Emilin dech. „Bello, Sam říkal, že narazili na stopu a není to Cullen.“

předchozí kapitoladalší kapitola

Přidat komentář

Autor:

Text:

Komentáře

1

Empress

20)  Empress (21.03.2012 01:44)

Jupí konečne Jacob
Takže Emily už to vie Výborne, aspoň s niekomu sa môže Bella zveriť

maryblack

19)  maryblack (21.03.2012 01:23)

Konečně Jacob na scéně jdu rychle dál

Pilly

18)  Pilly (29.12.2011 19:35)

Som veľmi zvedavá kto to je

Bosorka

17)  Bosorka (07.12.2011 21:09)

Byl tam! Byl teda pouze se o něm mluvilo, ale byl TAM! Tak se hezky Bos uklidni a komentuj!
takže jiní cizí upíři? Sam se nepřeměnil jako první? A Jacob... srdíčko malý navztekaný a plný hormonů.
Jsem "ráda", že to Emily odnesla jen na zádech.

Lampas

16)  Lampas (18.07.2011 12:25)

Evelyn

15)  Evelyn (22.08.2010 22:01)

Jé, jsem moc ráda, že se Emily stihla otočit
Další, zlí upíři? Je to napínací

14)  Leni (21.08.2010 22:08)

Vrátila jsem se z dovolené a s radostí čtu pokračování. Moc se mi líbí zápletka a rozhodně mě zajímá, jak se to vyvine. Myslím,že rozhovot s Carlislem by lecos objasnil.

Gassie

13)  Gassie (20.08.2010 20:50)

Moc vám všem děkuji za komentáře. Děláte mi obrovskou radost, že povídku čtete a že se vám líbí

12)   (20.08.2010 16:35)

Páni

Lioness

11)  Lioness (20.08.2010 15:50)

Mám nervy jak na drátku... vyrovnané za sebou a hotové k prasknutí. A oči navrch hlavy.
To s Emily bylo geniální. Záda! Jsem zvědavá, co bude, jestli si promluví se Samem.
Jacob. Bella prakticky přichází o oba své nejdůležitější muže. Ale doufám, že získá alespoň jednoho. Že získá své slunce (pohled na avatar u povídky něco značí, ne?).
Promluví už si Bells s Carlislem? Pochopila jsem dobře, že je sám? A kdo je ten neznámý? Edward? Kde je zbytek Cullenů? Toulá se po světě? Nejdou rodinou? Snad byli přeměněni, bez nich by to nebylo ono. Ale taková Rose by byla vděčná...

10)  Yasmini (19.08.2010 10:00)

Hlasuji pro další díl, kdo se přidá? :)
Y

Hanetka

9)  Hanetka (18.08.2010 23:38)

Jejda, to je napínavé, sákryš... No honem další... jsem zvědavá, kdo to tam je.

Ewik

8)  Ewik (18.08.2010 23:19)

Nádherný díl
Emily je úžasná, poslechla. Dost se děsím toho rychlého přeměňování:/ Co za tím asi bude? Doufám, že se brzy setká s Carlislem.
Těším se na další díl.

7)  Rea (18.08.2010 22:55)

Perfektní! Jsi zlatíčko, že si přidala, tak rychle další kousek
Já se tak těším až potká Carlisla, ale jestli tam nebude Edward to bude můj konec, ještě hroznější by bylo kdyby ji nechtěl :/ :/ :/

Abera

6)  Abera (18.08.2010 20:43)

arisa

5)  arisa (18.08.2010 20:41)

doufám že brzy přibyde další skvělá kapitola jako tahle

milica

4)  milica (18.08.2010 20:36)

Krásná kapitola i celý příběh

3)  Rene5esme (18.08.2010 20:16)

Krásné jak k Belle byla Emily hodná:D:D rychle další

Michangela

2)  Michangela (18.08.2010 20:16)

Mají tam novou věštkyni... Snad se objeví brzo i další známí!

Mili

1)  Mili (18.08.2010 20:01)

No páni to byla fantastická kapitola, nemám slov

1

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek