Sekce

Galerie

http://www.stmivani-ff.cz/gallery/thumbs/e+btemn%C3%BD.jpg

Osobní představa o bolesti

 

Tak, konečně další kapitolka naší klubové záležitosti (Karolko, díky za ten úžasný termín:-)) a slibuju, že další bude rozhodně dřív!

 

Bohužel podivnej pocit, kdy výstřelem omráčený uši potlačily tu skutečnou bolest, trval vážně jen pár vteřin. Na kolena mě srazilo něco, co jsem si ani neuměla představit, že existuje. Kreténský seriály! Postřelený hrdinové i padouši stihnou navykládat spoustu neužitečnejch tlachů – mně by teď stačil jen ždibec síly na to, abych to malý vyděšený děcko, ve který se Claire změnila, když uviděla všecku tu krev, přemluvila k zavolání doktora.

Fakt smíšený pocity – těšila jsem se, až budu mimo, a zbavím se tý bolesti, zároveň jsem tušila, že pokud teď odpadnu, je to můj konec. A taky Samův! Ten záblesk, tíha i nádhera tý naší šílený propojenosti, ze mě nakonec skoro vykoply potřebný množství slov.

„Claire, zlato, musíš zavolat doktora, jinak přísahám, že tě budu chodit do smrti strašit!“

A pak už pode mnou byla ta špinavá podlaha, a pak už ani to ne, a já byla naprosto sobecky šťastná, že jsem se vod tý nevydržitelný bolesti nějak odpojila.


xxx


Byl jsem přesvědčený, že žádný druh fyzického utrpení se nemůže srovnávat s hrůzou působení Alecova daru. Měl jsem tu čest s Jane, čímž jsem získal ten nejlepší předpoklad pro své vyhodnocení. Odstřižení od vlastních smyslů je samo o sobě skoro nepředstavitelné, ale pokud oběti zároveň zůstává vědomí existence spojené s naprostou bezmocí, pak Alec je skutečným vtělením ďábla.

To, že jsem právě cítil, jak se vynořuji z bažiny jeho vlivu, znamenalo jen jedno – zatím mě nezničili.

Teď stál ten nikdy nedorostlý vyslanec pekla nade mnou a nevědomky napodoboval postoj svého pána a chlebodárce. Jenže u Ara neustále trochu předpažené ruce v gestu, které se nejvíce podobalo modlitbě, znamenaly trvalou pohotovost jeho výslechového nástroje, kdežto u Aleca – no, prostě to vypadalo jen směšně.

Ležel jsem v tmavé kamenné chodbě, na níž byla nejzajímavější ta směsice pachů. Lidských i upířích. Zatuchlý prostor tu stovky let konzervoval miliontiny atomů bytostí, ze kterých už dávno nezbylo nic.

Aro si počkal, až – chtě nechtě – zamíří můj pohled k tomu jeho. Zase ten úsměv, který u všech – živých i nemrtvých – vyvolával už po tisíciletí děs. Jenže já viděl, co mu právě letí hlavou, a kombinace toho šklebu a jeho myšlenek spíš směřovala k tomu, že se stanu prvním upírem v historii, který se pozvrací hnusem.

„Copak Edwarde, náš milý příteli, opravdu si myslíš, že tuto báječnou příležitost zahodím?

A vy jste navíc skutečně zlobili! Vážně jste doufali, že vás navěky nechám ohrožovat přirozený řád světa? A ti vaši páchnoucí chlupatí přátelé…“

Nečekal na mou odpověď. Bylo zřejmé, že si jen nacvičuje budoucí veřejnou proklamaci. Mně nemohl nic nabulíkovat. Jenže zůstalo nevyřčeno a nepomyšleno ještě něco – ve chvíli, kdy ta chodící esence toho, proč jsem vždy sám sebe tolik nenáviděl, domluvila, začal v duchu přeříkávat podivné texty. Poznal jsem aramejštinu. Něco tají. Dozvěděl se něco v době, kdy jsem byl mimo… Bella

Moje hrdost se rozplynula.

„Aro,“ řekl jsem už k jeho zádům, „musím vědět, jestli je v pořádku. Já tě prosím…“

Ohlédl se přes rameno a lehce si olízl rty. Nasadil svou druhou nejoblíbenější masku – upřímný soucit.

„Drahý Edwarde, pokud Belle skutečně něco hrozí, potom ty jsi jedinou příčinou.“

Aro dávno zmizel za vzdáleným ohybem chodby a mně se zdálo, že jsem přimrzl k sešlapaným balvanům, na kterých jsem stále ležel.

Alec tolik nespěchal.

S mírně zdviženým obočím pozoroval postupnou obnovu mého těla. Jistě – zajímavá novinka – pokud nedojde k roztrhání, oheň na to sám nestačí. I když zanechá své stopy. Čerstvá dávka strachu o Bellu, kterou mi Aro tou poslední větou vstříknul přímo do srdce, ale zatlačila fyzické utrpení na samý okraj mého vnímání.

„Nejsi tak zajímavý, Cullene, Aro byl jen zvědavý, jak vypadá hojení neobvykle poničeného upíra.“

Ten kluk vážně není normální. Celou dobu, co mě Aro pozoroval, běželo skrčkovi hlavou, jestli skutečně udělal dobře, když mě z toho auta vytáhnul. Zvažoval, jestli pozice, kterou mohu získat v tom jejich šíleném panoptiku, neohrozí ještě víc tu jeho dosavadní. Jenže nevynikal v předvídání budoucnosti, a tak ho spíše zahlcoval pocit naprostého štěstí – výsledek Arova letmého poplácání po rameni, když mě dopravil na hrad.

Byl to jen nápad. Jen malá naděje. Jak často bere Aro Aleca za ruku? Po dnešku definitivně ví, že mu může bezvýhradně věřit.

Mají svoje dary. Ale všichni jsou otroky své ctižádosti. My na ni můžeme buď doplatit, nebo ji využít.

Mám poslední kartu ve hře.

„Alecu?“ Můj hlas zněl znovu nezúčastněně.

„Umíš si představit, jak důležití brzy pro Ara budeme?“ Pochopil to, ale bavilo mě sledovat, jak si to ještě nechce připustit.

„Alice, Bella, já. Copak bude z našeho Aleca? Jen nástroj při čistkách. Maličký, blonďatý a jinak naprosto nedůležitý vojáček.“ Tohle už znělo smutně. A zároveň výsměšně.

Přimhouřil oči. Jeho mysl vířila ve zmateném chaosu.

„Zvedni se, Cullene, tvůj pokoj je připraven.“


xxx


Alici jsem bezvýhradně důvěřoval.

Přesto – když jsme s Emmettem z bezpečné vzdálenosti pozorovali, jak se zkracuje rozestup mezi Edwardovým a Alecovým autem a jak Edward mizí za okrajem srázu, měl jsem sto chutí nechat se strhnout Emmovým bojovným rozpoložením, vyskočit z našeho auta a rozběhnout se tam nejvyšší možnou rychlostí. Místo toho jsem ho musel uklidňovat…

Věřím Alici!

I když okamžik potom, co vedle Aleca zastavilo další auto a z něj vystoupil Demetri, a pak oba chvíli bez náznaku jakékoliv emoce hleděli dolů na plameny a oblak dýmu… Kdyby ten zmetek váhal jen o setinu vteřiny déle, neudržel by mě ani Alicin telefon, který se mi právě rozvibroval v kapse.

„Miláčku, prosím tě, žádné hlouposti! Je tam Alec, dostali by vás všechny! Edward bude v pořádku…“

Věřím Alici!

I když se jí hlas při té poslední větě třásl.

Rychle jsem uvolnil stisk – hrozilo, že telefon rozmáčknu. Dál jsme se jen dívali – jak Alec vynáší nehybné zčernalé tělo, nakládá ho do auta a odjíždí zpět k městské bráně, jak Demetri a Alecův poskok sbíhají ze svahu, aby po nehodě uklidili

„Jazzi?“ Zapomněl jsem, že Alice je pořád na lince. Polknul jsem, zdálo se mi, že už nebudu nikdy schopný promluvit. Emmett vedle mě právě cupoval kožené polstrování sedadla a evidentně si to vůbec neuvědomoval.

„Jsem tu, Alice…“

„Bude v pořádku! Potřebuju, aby ses teď soustředil.“ Na chvíli jsem zavřel oči a snažil se potlačit vzpomínku na ten výjev.“

„Jsem v pořádku, Alice! Jen vážně doufám, že víš, co děláš!“ Znělo to naštvaně, ale o to jí zřejmě šlo. Probrat mě.

Pak už i ona zněla normálně. Což znamenalo, že na mě vychrlila asi tisíc úkolů. Znovu jsem nemusel přepínat na hlasitý odposlech. Stačilo dát telefon pár centimetrů od ucha. Emm vypadal, že se konečně probírá. Když Alice domluvila, spokojeně na mě mrknul.

„To teda bude švanda!“ Vystrčil ruce z otevřeného okýnka, oklepal z nich zbytky polstrování a nechápavě se na mě otočil:

„Proboha, Jazzi, na co ještě čekáš?“

Sešlápnul jsem plyn a vyrazili jsme nakupovat. Měli jsme přece instrukce od Alice.



xxx



Já prostě nechci bejt tak silná!

Proč jsem probraná ve chvíli, kdy to ještě pořád tak šíleně bolí?!

V seriálech se přeci hrdina probudí, až… Ach bože, Emily, ty jsi vážně pitomá, už se na ty slátaniny vykašli!

Někdo mi lehce tisknul zápěstí. Což bylo divný, protože i když jsem ještě neotevřela oči, slyšela jsem všechno to pípání a bylo mi jasný, že tep mi nikdo nemusí měřit ručně. Ta ruka byla hrozně teplá. Ale moc malá, takže když jsem pomalu rozlepovala bolavý víčka, nepřipouštěla jsem si žádný zbytečný naděje.

I tak jsem obdržela nečekanou dávku překvapení a radosti.

Na kovový židličce seděla Leah a skoro mě hypnotizovala.

Ten její úsměv byl jako reklama na výhodný balení úlevy a štěstí.

„Ahoj Emily,“ řekla jenom, a já pitomá místo odpovědi začala brečet.

Leah totiž trvalo skoro dva roky, než se k týhle prostý větě odhodlala.

 


xxx

 


Stihli jsme to jen tak tak. A to jen díky tomu, že nakonec spoustu věcí zařídila Alice přes telefon a mail.

Ale na letišti jsme byli včas. Když se ti čtyři objevili, budili větší pozornost, než kdyby tam právě přistál stejný počet filmových hvězd. Čtyři obrovští indiáni s naprosto totožným sestřihem, vykulenýma dětskýma očima a lehce pootevřenými ústy. Školní výlet do muzea v Seattlu byl zatím jejich nejdelší výjezd. Teď se proletěli přes půl světa, aby v podivném italském zapadákově zachraňovali vlastního alfu, o kterém netušili, kde zrovna pobývá.

Mávnul jsem na ně a bez dlouhých řečí jsme je dostrkali k opancéřované dodávce, kterou jsme s Emmem nechali ve vzdálenějším rohu krytého parkoviště. Přeci jen – před chvílí sice teprve svítalo, ale italské slunce našim plánům zrovna moc nepřálo.

Všichni svorně brblali, že mají strašný hlad, ale zásoby pro několik hladových vlků byly důležitou součástí našich večerních nákupů, takže jsem jim mohl s klidným svědomím slíbit, že brzy dostanou příděl. Už bez reptání se nacpali do nákladového prostoru. Ke mně a Emmettovi do kabiny se samozřejmě nikdo z nich nehrnul. Při představě, co té koncentraci vlčího odéru bude říkat první host našeho výletního speciálu, jsem se polohlasně zasmál.

Emmett se na mě podíval s výčitkou v očích. Něco je tu k smíchu a já se s ním o to ani nepodělím?

Mávnul jsem rukou.

„To nic, jen jsem přemýšlel, jestli na tu hustotu vzadu bude Heidin parfém stačit.“

Chechtali jsme se tomu skoro celou cestu k naší pevnosti.

 


předchozí kapitoladalší kapitola

Přidat komentář

Autor:

Text:

Komentáře

1 2   »

26)  Katka (08.01.2011 14:53)

Neboj, to zvládneš. A když ne, tak je tady pár lidí, kteří tě k tomu s radostí dokopou :D :D :D :D

ambra

25)  ambra (07.01.2011 22:26)

Katy, to je hrozná švanda, já už si nepamatuju, o čem to je . No, to dopisování bude fakt dobrodružný .

24)  Katka (07.01.2011 22:22)

Sakra Ambro, proc nevime, co rekla Alice Jasperovi?Co tam dela zbytek smecky? vzdyt Alice zmizi vsechny vize!!!! Pohltilo me ciry zoufalstvi z nevedomosti!!!!!!!!!

Evelyn

23)  Evelyn (03.08.2010 23:41)

Emily je v bezpečí? Nebo to byla jen halucinace, či jsem něco totálně nepochopila?
Teď jsem šíleně zvědavá na Alicin plán

22)  kroana (23.07.2010 15:43)

:) :) :) Jsem ráda, že tě komentář potěšil .... je to vlastně jediný způsob, jak ti oplatit tu radost,kterou (dovolím si tvrdit) NÁM přinášíš s každým dílkem téhle úžasné povídky.;) ;)

PS: myslím že cíl mise neodpovídá kvalitě povídky ... tohle je podceňování. Předpokládám, že uchvátí desítky lidí a komentářů bude přibývat. Při množství děl umístěných na webu (eu) je těžké prosít tolik povídek a vybrat zrna od plev. Takže chvíli trvá než si povídka najde své čtenáře, ale upřímně nevím, kdo by VCS po přečtení nezamiloval... není mu co vytknout.

Doufám, že brzy přijde inspirace a přenese tě přes to neblahé zaseknutí!
Jen tak dál... a s napětím očekávám další kousek z dílky mistra

ambra

21)  ambra (23.07.2010 14:48)

Milá kroano, jsem v šoku. Šla jsem zpět na eu s cílem získat pět nových čtenářek. Už teď je mise splněna, ale že se mi podaří někoho přivést i sem, na mé domovské stránky, to jsem vážně nedoufala!
Píšu další kapitolu a jsem totálně zaseknutá. Takovýhle koment je ale vážně znamení - nemáš zdání, jak MOC to pomáhá...
Děkuju!!!

20)  kroana (23.07.2010 13:51)

Úžasné, fascinující, prostě skvělé. Tvoje povídka mě uplně uchvátila a chytila za srdíčko. Momentálně spadám do klubu závisláků na téhle povídce. Objevila jsem ji na stmivani.eu a nemohla jsem ji jen lhostejne prejit bez komentiku ;) ;) (lenny). Rozpoutala ve me peklo:) :) zmirnene nadeji, že tě najdu i na jinem webu, kde publikuješ (což vyplynulo z tvých komentařů) .... no a tak jsem tady.

Mockrát děkuji za šanci ponořit se do fantastického barvitě popsaného světa a vychutnat si každou sekundu napětí, děsu a nejistoty spolu s hlavními hrdiny.

Musím říct,že máš ohromný talent psát - překrásný slohový styl - lehký a svěží, ale nejen to. Všechny postavy jsou jako živé a z textu na čtenáře dýchají emoce. Nesmírně obdivuji, jak se ti daří udržet v povídce akčnost, dynamičnost a napětí.

Mysmlím, že se z tebe stala moje dvorní spisovatelka, takže se hned vrhnu na tvoje další dílko - LČP.

Doufám, že mě nebudeš dlouho trápit a přidáš další úžasný díleček. Jsem strašně ráda, že jsem tě objevila (tak dobré povídky se nevidí moc často)
;) Prostě děkuju....

Cam

19)  Cam (21.07.2010 15:31)

Je to geniální

DeSs

18)  DeSs (20.07.2010 11:34)

Tohle mi uniklo!
Po dovolené jsem zpětně četla díly povídek, které jsem tam zameškala, ale tohle mi nějak vyklouzlo... Aspoň jsem měla co číst teď.
Ale jinak, zase napětím a strachem nabitý díl a překrásně napsaný. (Pohled Emily miluju, ale teď bych to tam raději neviděla, nekončil zrovna optimisticky. Ale věta, kterou řekla Claire, mě skoro rozesmála. Ale za té situace mi do smíchu nebylo.)
Mohla bych ti tady zkopírovat celou kapitolu a říct ti, co se mi na každé části líbilo, to by se mi povedlo naprosto jednoduše. (Co se mi nelíbilo bych hledala asi těžce, snad jen tak málo písmem a ty události - ty tam ovšem prostě patří).
Takže mi promiň, že jsem to neobjevila dřív a komentář píšu až teď. A jinak, těším se na pokračování...

Astrid

17)  Astrid (20.07.2010 01:55)

Krásna poviedka. Mala som našetrené 3 kapitoly. Už ani nič iné neotváram, len teba a ešte pár mojích obľubených autorov. Sem si idem vždy na hotové. Proste je to fantastické čitanie, asi snáď aj najlepšie. Havanu si vystihla, krasne napisané. A jo, milujem tvojho Eda.
Tak som zvedavá, ako to dopadne.;)

Amisha

16)  Amisha (16.07.2010 12:09)

Ambro, to je tak pěkně popsaný. Mám husí kůži a bojím se, ale doufám, že jim nebudeš už moc ubližovat. Je to krásná povídka a já teď sakra jsem v pasti!
(netrpělivě čekající čtenářka)

Bosorka

15)  Bosorka (15.07.2010 19:02)

Chceš mi říci Ambro, že jako jedna povídka - nárok jen na 1
komentář?

ambra

14)  ambra (15.07.2010 19:00)

Bos, Ty mi zase uměle navyšuješ počet komentářů!:D :D No ale objektivně vzato, v Tvém stavu máš nárok na dva

Bosorka

13)  Bosorka (15.07.2010 18:57)

Jsem dojatá Ambro - smrk, frk, uáááááá

ambra

12)  ambra (15.07.2010 18:49)

Berunky, děkuju!!! A přísahám - klubík se mi líbí přesně v téhle sestavě. Čímž zároveň zdravím neviditelné čtenářky, speciálně JK, díky níž vím, že FAKT nejsou jen produktem mé fantazie...;) :D

Lioness

11)  Lioness (15.07.2010 11:50)

Ach ta Emily a její detektivky... a její tuhý kořínek. Co se jen stalo s Claire? A co se stalo s Emily? Jak se dostala k Leah? Jejich setkání bylo dojemné. Dva roky... :'-(
Edward, chudák. Aro už určitě ví, že Bella je těhotná. Ale otec ne. Jsem zvědavá, jak moc dokáže nepřímo ovlivnit Aleca.
Nákupy? Vlkolaci? Opancéřovaná dodávka? Heidi? Jo, začíná se mi to líbit.

magorka

10)  magorka (15.07.2010 08:55)

Já su také ščastnééééé! Emily to zvládla Ambro, musím tě vypašáčkovat , máš u mně piškotky - za každou kapitolku pytlík :) nebo dva.

Nebraska

9)  Nebraska (15.07.2010 07:01)

Eeech...
Připadám si jako cvok, protože pořád ještě nevím, co se bude dít. A vlastně je mi to jedno, protože se nechávám nést a vést těmi písmeny a užívám si ten film, co mám před očima - a nesnažím se předbíhat a přetáčet to dopředu
Emily Děkuju!
Edward! n je prostě Chlap, i když občas bych ho majzla něčím po hlavě. V téhle povídce je ale "jen" Chlap a je perfektní
Emmett a Jasper - jak já je mám ráda! Zbláznila bych se, sedět na jejich místě a vidět to, co oni. Ale když se na tu srandu těší, já se těším taky. Jen doufám, že v mezičase ještě několikrát nezkolabuju děsem a obavami ;)
Tohle je skvělej klub, abys věděla

Ewik

8)  Ewik (14.07.2010 22:40)

Krásné
Bolest a strach Emily, Jazzovo ujišťování, že to tak má být... Edward a Alec, Aro...

Jsem ráda, že je Edward v pořádku a doufám, že Emily bude taky dobrá. No, ale co Bella? A chudák doktor?

Moc se těším na pokračování, bylo to úžasné

Hanetka

7)  Hanetka (14.07.2010 18:30)

Ambro, skláním se a tleskám. Vypsat sem všechny perly, u kterých jsem se zastavila a prostě si je MUSELA přečíst ještě jednou, to by mi zabralo zbytek večera. A dostává mě, jak se nitky příběhu pomalinku proplétají a blíží k sobě, až je všechny najdeme zamotané v jedno velkém uzlu. A ten pak rozplést bude báječné pošušňání. Nemůžu se dočkat!

1 2   »

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek

Edward & Bella