Sekce

Galerie

http://www.stmivani-ff.cz/gallery/zlat%C3%A1%20r%C5%AF%C5%BEe.jpg

Tanya si nedá a nedá pokoj, ale i na ni jednou muselo dojít... Navíc Culleny čeká škola a jiné radosti.

„Co se stalo, Alice?“ musel jsem se zeptat. Mrskla po mě takovým pohledem, že být člověk, tak se strachem uteču. A jé, to asi nebude pěkná vize. Pak se podívala po Belle, ta na ní kývla. Alici se to, ale pořád nezdálo, tak Bella kývla ještě jednou důrazněji. Alice mě vraždila pohledem a ukázala mi vizi kde se vášnivě miluji s Tanyou, no tedy to bych nemohl. Bella na mě koukala se zájmem v očích, když tak nad tím přemýšlím hodně se změnila, působila teď mnohem sebevědoměji a klidněji. Nezdálo se, že by jí sžírala žárlivost nebo nenávist k Tanye. Měl jsem z toho hodně zvláštní pocit. Ne že bych tedy chtěl aby se trápila, to vůbec, byla střed mého vesmíru. Počkat, jak vlastně věděla co Alice viděla, že po ní chtěla aby mi to ukázala?

„Neviděla a nevěděla, ale protože tě chtěla, zabít tak mi to tak trošku došlo.“ Usmívala se na mě moje žena. V tu chvíli jsme tu už byli jenom my tři - já, Bellinka a Alice. Po pravdě ani jsem si nevšiml, kdy ostatní odešli ani kam. Byl jsem úplně mimo musím se z toho dostat.

Druhý den ráno jsem šel uklízet auto, aby bylo pěkně vyleštěné, když mě ze zadu chytily dvě ruce a začaly mi jezdit po hrudníku a na bříško. Zavřel jsem oči a strnul na místě, jenom si vychutnával ten pocit. Náhle jsem pocítil nutkání se otočit a Bellinku políbit, tak jsem to i se zavřenýma očima udělal. Jenomže její hlava nebyla tam kde bych čekal, byla tak nějak výš. Líbala úplně jinak, prudce jsem otevřel oči a strnul v půlce pohybu, sakra Tanya. Pak se událo několik věcí najednou. Ona se ke mně přitiskla víc a zavzdychala, Bella stála opodál a s hloubavým pohledem na nás koukala. A jé, jak tohle jenom vysvětlím. To už mě natlačila až na moje auto a vůbec jí nevadilo, že nespolupracuji, já totiž jenom vyděšeně sledoval Bellu co udělá. Vyřešil to za nás Emmett přiřítil se jako velká voda a Tanyu jedním škubnutím odtrhl až to mlasklo. Vztekle na něj vrčela. Bella došla až ke mně a podala mi ruku aby mi pomohla se dostat teď už ze zničené karoserie auta.

„Jsi v pořádku? A mě osočovali že jsem Tě znásilnila,“ smála se na Emmetta, který držel vzteklou Tanyu div ne pod krkem.

„Sakra, to ani trošku nežárlíš? Copak s tebou nic nehne?“ prskala na Bellu, která už mě objímala okolo krku.

„No žárlila bych, kdybych věděla, že tě chce, ale on nechce, takže nemám důvod ne?“ Tak tím nás dostala všechny, je úžasná.

„Ale aby sis nemyslela že nemám city, během pozorování jak se mi vrháš na manžela jsem ti zabalila a zabukovala let domů a taxi právě přijíždí, musím říct že dokud nedostaneš rozum, jsi tu oficiálně nevítaná.“

Tanya se mrskala Emmetovi v náručí a prskala.

„Odkdy jsi tu vůdce smečky? To byl vždy Carlisle, od tebe se já vyhodit nenechám.“ Postupně přišli ven všichni z rodiny, aby se podívali co že se to děje. No oni to sledovali celou dobu, jenom nám chtěli nechat prostor to vyřešit v soukromí, všichni kromě Emma, díky bohu za něj.

„Bella mluví za nás za všechny, dokud nedostaneš rozum, nechci tě tu vidět.“ S tím jí Carlisle dorazil, vyškubla se Emmettovi a nasedla do taxi, kam už jí Rose narvala kufr. Všichni jsme jí sborově zamávali.

„Bello jak je možné že jsi neměla sebemenší problém? Vypadala jsi strašně v klidu.“ Nedalo mi to musel jsem se zeptat.

„No zlatíčko a ty jsi s ní chtěl něco mít?“ Tak s tím mě dostala, jasně že nechtěl.

„Nechtěl.“

„Tak vidíš,“ opáčila mi vesele. Když jsem se rozhlédl, už se všichni věnovali obvyklým věcem. Esme si kreslila v notebooku, Alice si plánovala s Rose nákupy, Emmett a Jasper seděli a koukali na fotbal, tedy Jasper se trošku culil mému duševnímu rozpoložení. Carlisle už bádal v pracovně a Bella... Kde vlastně je? Najednou se místností začali rozléhat tóny její ukolébavky zamrkal jsem překvapením. Ona začala hrát na piano? Kdy? Šel jsem k ní a hráli jsme spolu. Blaženě se na mě usmívala a tak vyjadřovala i moje pocity. Všechno bylo dokonalé...

V pondělí jsme měli poprvé vyrazit do školy, ale mně se tolik nechtělo. Nejraději bych zůstal tam, kde jsem byl právě teď. V posteli s Bellinkou v náručí. Upřeně mi koukala do očí a pro mě svět jako by nebyl. Do chvíle než mi v hlavě začala hučet Alice.

„Jestli okamžitě nepřijdete dolů tak si vás tam dojdu obléct osobně a věř mi, že by se Ti to opravdu nelíbilo.“ To tedy nelíbilo.

„Musíme vstát, jinak nám sem vletí ten malej skřet,“ postěžoval jsem si Belle. Nevypadala o moc nadšeněji než já. S povzdechem jsme se zvedli a šli se obléct. To bude zase nuda.

Když jsme dojeli do školy, všude zavládlo ticho, jako obvykle, ach jo. Už jsme byli přihlášení, takže jsme šli rovnou do tříd. Bohužel Bella chtěla studovat jiné předměty, takže jsme spolu měli jenom biologii jako tenkrát, když jsme se poznali. Vešel jsem do třídy a zjistil, že je tu jenom jedno volné místo vedle dívky u okna. Kecnul jsem sebou na židli, díval se před sebe a doufal že si nebude chtít povídat. Samozřejmě chtěla.

„Ahoj, já jsem Jessika, a ty?“ To se mi jenom zdá, fakt mi připomínala Jessicu Stanleyovou, nejenom myšlenkami, i vzhledem. Jenom ty oči měla modré. Bylo neslušné neodpovědět. Povzdechl jsem si.

„Edward Cullen.“ S cílem že už ze mě víc nedostane jsem se otočil čelem k tabuli.

Páni, páni pááánnii. Ten je úžasný a doufám že je sám. A kdyby ne, tak co. Na mě žádná nemá...

Proboha co já jenom budu dělat, taková fúrie. Zvoní za jedna, dva, tři a pryč. Vyběhl jsem z učebny s cílem zmizet za svými sourozenci. Už už jsem byl u jídelny, když mě někdo chňapnul za ruku. Už jsem chtěl toho dotyčného spražit pohledem, když se mi na rty přisála jiná chtivá ústa, takže jsem nemohl nic namítat. Bellinka mě tlačila do prázdné třídy a dost se ke mně přitulila. Třela se o mě boky a pořád mě náruživě líbala. Vzdychl jsem jí do úst a snažil se posbírat myšlenky, bože nešlo to... Bella se uchechtla, neustále mě překvapovala.

„Miláčku asi by jsme se měli vrátit na hodinu, i když matematiku už nestihneme.“

Usmál jsem se na ní a rukou odhrnul neposedný pramen vlasů. Šibalsky se na mě mrkla.

„Jistě, ale kdo potřebuje biologii?“ Ach jo, proč tu musím být vždycky já ten zodpovědnější.

„Jdeme ať nemáme problémy, už takhle bude Carlisle řádit, až se o té absenci dozví.“

Povzdechla si, ale následovala mě ke dveřím, kde mi mimoděk sáhla na záda a protáhla to až na zadek. VRRR. Sakra. A už byla zase namáčknutá na stěně. Líbal jsem ji, jako by mi jí snad chtěli vzít. V tu ránu byla pryč... Zmateně jsem se rozhlídl a už viděl jenom její vzdalující se záda. Potvora. Ani se neohlídla. Chtěl jsem jí doběhnout, ale najednou mi cestu zastoupila Jessika.

„Ahoj, nechtěl bys ukázat město? Sice tu není moc co k vidění, ale mohli bysme třeba zajít do cukrárny, co říkáš?“ Koukal jsem na ní jak myš do jetele. Zaskočila mě a to v ne zrovna vhodnou chvíli.

„No obávám se že to nepůjde.“ Snažil jsem se být milý.

„A to jako proč?“ Ať si nemyslí že ho klofne nějaká jiná, na to chlapečku zapomeň. Křičela na mě v mysli.

„Mám přítelkyni a to dost žárlivou,“ objasnil jsem jí to.

„No to určitě s žádnou jsem tě tu neviděla.“ Ach jo proč jenom nepřišla o minutku dřív, to by už žádné pochyby neměla. Najednou jí ztuhly rysy i myšlenky. Sakra, sakra. Nechápal jsem to dokud jsem neucítil vůni Bellinky, jak se přibližuje. Jessika na ní vytřeštěně koukala jak se k nám blíží.

„Ahoj,“ zacinkala svým hláskem těsně u nás.

„Ahoj,“ pozdravila Jessika celkem dost neochotně. V myšlenkách na ní žárlila jak je krásná, ach jo jak může být jenom tak povrchní. Bella koukla napřed na ní a potom na mě se zdviženým obočím.

„Koukám, že hledáš brášku, ale já bych ho ráda pozvala ven, nevadí?“ Vzpamatovala se Jess první. Jak ta mě štvala. Čekal jsem napnutě co na to Bella. Jako vždy mě překvapila, začala se smát. Čekal jsem že bude zuřit žárlit, že jí utrhne hlavu, ale ona ne, ona se směje.

„No obávám se že jeho přítelkyně by byla myslím dost proti.“ Jess se na ni bojovně podívala a spustila.

„Coo? Nějaká podřadná potvora, kam by se na mě hrabala, však já jí ukážu.“ Pak pokračovala ještě asi deset minut v nesouvislém blábolu. Bella na ni jen tiše koukala. Jak rád bych jí aspoň jednou jedinkrát viděl do hlavy. Jess zakončila svůj duchapřítomný monolog, na konci si ještě odfrkla.

„Hm,hm,“ přikyvovala Bella.

„No víš až na to, že ta jeho přítelkyně jsem já,“ zářivě se na ni vycenila zuby. Páni skoro bych se jí bál i já.

S tichým promiň zmizela za rohem neobyčejnou rychlostí, tedy na člověka. Bella se spokojeně culila na její mizející záda. Z vedlejší učebny k nám dolehl řehot, no jasně, Emmett. Vsadím se, že se právě válí na lavici nebo hůř pod ní. Má právě angličtinu, to jsem zvědavý jak z toho vybruslí. Hm, maskování kašlem moc nefunguje, já bych to být jím zkusil na počáteční šílenství, i když u něj spíš v pokročilém stadiu.

No a jak to tak vypadá, my další hodinu taky nestihneme, že? Budeme muset poprosit Carlislea o omluvenku. To bude zase řečí. Zazvonilo a chodba se naplnila žáky spěchajícími na oběd. Hurá, je čas jídla pomyslel jsem si jízlivě. Šli jsme s Bellou ruku v ruce, protože teď už opravdu nemělo smysl nic skrývat, Jessica to už stihla určitě říct minimálně polovině školy. Všichni na nás zírali. Mně to bylo jedno, konečně už budu moct zaškrtit každého...

„Na co myslíš?“ zeptala se mě Bella.

„No že budu moct zaškrtit každého, kdo se k tobě jenom přiblíží, a nebudu muset jenom němě přihlížet.“ Chvíli špulila rty a pak prohlásila:

„To si nemyslím.“

Překvapeně jsem zamrkal.

„Já si totiž nehodlám nikoho pustit k tělu.“ No, to se mi ulevilo. Došli jsme do jídelny, kde měl pro nás Emmet už ty ňamky, ble.

„No na vás je děcka spolehnutí, že se člověk nebude nudit. Napřed málem zboříte školu a pak takhle, no chudák Jess.“ Při tom mi přes rameno mrknul. Jenom jsem doufal, že to nebylo na Jessiku. Soudě podle rány, kterou Emmett vyfasoval od Rose, tak bylo. Ach jo.

Mezitím si Bellu ukořistila Alice, tak jsem jenom slyšel jak jí říká:

„Pojedeš se mnou a basta, jak jsem koukala na vaše šatníky, tak brzo budete chodit tak akorát v lopuchu.“ Alice hučela do Belly, že s ní musí jet a ta jí to po menším nátlaku (škemrání, prošení, vyhrožování a nakonec tvrdé zastrašování) slíbila. Po škole měly jet hned do Seatlu, aby si to prý Bella nerozmyslela. Bude mi chybět. Zbytek školy hrozně uběhl a holky vyrazily na ten maraton.



předchozí kapitoladalší kapitola

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

1

Linfe

3)  Linfe (10.10.2010 11:59)

Tohle byla děsně vtipná a veselá kapitola. Moc jsem se bavila :-)

ambra

2)  ambra (27.06.2010 18:05)

Tanya Bella muchlovačky ve škole Jessica Bella - uííííííí Fajn kapitola, uvolněná, zábavná

sakraprace

1)  sakraprace (26.04.2010 10:26)

Jessika byla luxusní. Moc jsem se bavila. :)

1

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek