21.04.2010 [18:15], Amisha, ze série Věčné pouto, komentováno 5×, zobrazeno 2431×

Konečně se Bella s Edwardem dostali na svatební cestu a mohli strávit čas pouze spolu. Líbánky budou krásné, ale krátké...

O několik hodin a letadel později...

Když vystoupili z letadla, zářili. Všude byl sníh a led a žádné slunce. Na parkovišti na ně čekalo terénní auto s potřebnou výbavou do téhle krajiny. Nasedli a těšíc se jako děti před Ježíškem vyrazili. Alice jim tu pronajala malý horský dřevěný srub. Zároveň byl pojištěný proti přírodním katastrofám, čistě pro jistotu, to byl zase Emmetův nápad. Jakmile dojeli na místo, zjistili, že malý je čistě diskutabilní pojem a každý si pod ním představí něco jiného. Sroubeček měl sedm místností, obrovskou společenskou místnost s krbem, bazén, vířivku a další takové normální drobnosti denního použití. Bella se rozeběhla k domu, ale najednou jí zem zmizela pod nohama. To jak ji Edward zvedl do náruče. Blaženě se usmíval nad tím, jak založila ruce na prsou. Byla pořád stejná, díky bohu za to.

Edward:

Díval jsem se jí do očí a toužil se tam utopit a nejen tam. Pohled mi oplácela takovou vroucností, že jsem si ani nevšiml, že už nestojím, ale ležím a ona na mně. Propalovala mě pohledem, dýchala mi do obličeje tu svojí omamnou vůni. Připravovala mě o rozum. Vzápětí ležela pode mnou a drtivě jsem jí líbal. Díky bohu, že nepotřebujeme vzduch.

Bylo to už tak dlouho, co jsem ji držel v náručí. Z úst jsem se přesunul na krk a pak jsem si ji otočil na bříško, abych jí mohl zlíbat šíji a po celé délce páteře. Trošku mi v tom překáželo její oblečení, asi setinu vteřiny. Vrněla pode mnou a snažila se otočit. Ještě jsem jí to nechtěl dovolit, ale byla rychlá a šikovná, takže vzápětí na mně seděla a držela mi ruce, abych na ni nemohl. Hravá. Líbala mě po čele, přes nos lehce na rty, přes krk na holou hruď... Ehm, neměl jsem košili? To vysvětluje ten déšť knoflíčků. Každou bradavku mi jemně objela jazykem a lehce skousla. Jak se posouvala, ještě navíc se mi třela o klín, který o sobě dával okamžitě vědět, dožadoval se uvolnění. Zavrčel jsem, což pochopila jako signál, aby v tom pokračovala. Měl jsem pocit, že se zblázním. Zasmála se, když viděla, jak mám černé oči.

Vyprostil jsem ruce a přitiskl je na její prsa, palci objížděl bradavky, hm... černé oči jí taky moc sluely. Zavrčela na mě, prohnula se, zavzdychala. To už jsem nevydržel. Zbytky našeho oblečení letěly neznámo kam a já spojil naše těla v jedno...

Po našem prvním milování po tak dlouhé době mi spokojeně ležela na hrudi, měla zavřené oči, vypadala jako by spala. Byl jsem šťastný. Nic víc jsem nepotřeboval a nad ničím jiným jsem nepřemýšlel. Ale to bychom nebyli my, aby se něco nezvrtlo.

Cr cr. CR CRRRRR CRRRR. Fakt jsem to nechtěl vzít. Bella otevřela oči, chvilku na mě koukala a pak se přese mě natáhla pro můj telefon. Vteřinku ho podržela v ruce, pak se sladkým úsměvem a pohledem upřeným mně do očí, ho zmáčkla a bylo ticho. Jenom drobečky kdysi luxusního přístroje se drolily na zem. Usmála se na mě, zase si lehla a zavřela oči. CRRRRRRRRRRRRRR. Bella se zamračila. Asi si uvědomila, že má taky telefon. Než se stihla natáhnout, udělal jsem to já s cílem jí napodobit - taky zlikvidovat úplně novou Nokii, ale něco mi v tom zabránilo. Asi nějaký instinkt. Napřed jsem se podíval na displej. Alice. Copak asi chce? Nejspíš by neotravovala, kdyby to nebylo důležité. Povzdechl jsem si a přijal hovor.

„No to je dost, že jste se uráčili. Řekni Belle, že jí ten telefon neodpustím, dokud se se mnou nevydá na nákupy a to dlouhé.“ No tak to asi nebude zas tak vážný, pomyslel jsem si.

„Alice, co se tedy děje, že rušíš?“ Na druhé straně bylo podezřelé ticho. Bella vyťukávala melodii do rámu postele, po chvilce nudění mě začala líbat po hrudníku. Věděl jsem, že vydržím ještě tak vteřinu a telefon položím.

„No přijede rodina z Denali. Tanya zase něco chystá. Mám obavu, že chce jet za vámi, proto bych byla raději, kdybyste přijeli domu a čelili jsme jí společně.“

„To si dělá srandu! Zrovna teď?“ V duchu jsem ji proklínal. Bella se na mě usmívala a dál mi líbala hrudník. Jí to vůbec nevadí? Ze zamyšlení mě vytrhla Alice.

„Tak vrátíte se?“ Kouknul jsem na Bellinku a ta jenom kývla, ach jo.

„Jo,“ zabručel jsem a položil telefon. Moje žena už měla zabaleno. Ona se na ni snad těšila... Takhle nám zkazili líbánky a to jsme teprve přijeli.

Cesta domů byla nějaká kratší, než cesta tam. Nebo mi to tak přišlo, možná proto, že jsem měl obavu, co má Tanya zase za lubem. Když jsme dojeli na letiště, tak nás tam čekal Carlisle a sám, což znamenalo, že to bude vážné.

„Edwarde, předem ti říkám klid, raději jsem vás přijel varovat sem, než abys jí doma utrhl hlavu. Tanya se ubytovala u vás v pokoji a odmítá se odtamtud hnout, že prý je to vaše ložnice. Rozhodla se Bellu úplně ignorovat.“

Když to říkal, držel Bellu v náručí. Jak se s ní vítal, bylo vidět, že jí má rád a že mu tohle působí starosti, dokonce možná až bolest. Ve mně to vřelo. Ne že by Tanya nebyla pěkná, ale nikdy jsem k ní nic necítil. Bella už se zase culila. Začínal jsem mít pocit, že má něco za lubem. Nasedli jsme do auta a Carlisle nás pořád pozoroval ustaraným pohledem. V duchu se mi pořád omlouval. Prosil, ať neudělám žádnou chybu. Za dobu, co jsem s nimi nebyl, milovali Bellu jako vlastní dceru.

Bella seděla klidně vedle mě a chlácholivě mě hladila po ruce. Před domem nás čekali všichni, bohužel doslova. Než jsme stihli vystoupit, Bella mi zmizela. Rozhlédl jsem se a uviděl, jak jí Emmet objímá a chlácholí. V myšlenkách vyhrožoval, že Tanyu zabije, jestli se ke mně jenom přiblíží. No uvidíme. Nadechl jsem se a vystoupil. Se všemi jsem se krátce objal. Až došla řada na ní, grrrr.

„Miláčku, ty jsi se mi vrátil, strašně jsi mi chyběl.“ A už mě držela v objetí, snažila se i políbit. Myšlenky rodiny byly zděšené. V tu ránu Tanya zmizela, prudce jsem zamrkal a koukal na Bellu, jak jí vřele objímá, cože?

„Tanyo, tak jsi mi chyběla,“ cukrovala Bella a Tanye lezly oči z důlků, jak to nechápala. Asi čekala jinou reakci. No, po pravdě my všichni taky. Když se jí podařilo vymanit mé ženě z objetí, přicupkala zase ke mně. Než to ale stihla, Bella stála vedle mě a držela mě za ruku.

Ulevilo se mi. Bella se stále usmívala, čímž mátla mě i ostatní členy rodiny, čekal bych, že po ní skočí, ale ona se usmívala.

„Bello?“

„Ano miláčku? Stalo se něco?“ Byla neuvěřitelná. Jen by mě zajímalo, co tím sleduje. Šli jsme dovnitř. Emmet už táhl kufry a pak mu došlo, že neví kam s nimi, tak se zastavil a koukal na nás. Bella chvilku čekala, pak mu ty kufry sebrala a on jak byl mimo, se ani nebránil. Nebyl mimo sám. Pozoroval jsem svou ženu se zatajeným dechem, jak nese kufry do prvního patra. Za chvilku se ozvala rána a pak lehké bouchnutí, pak ticho. A jé, už je to tady, mysleli si všichni stejně. Vyběhl jsem nahoru a děsil jsem se, co uvidím. Když jsem přišel do naší ložnice, jak jsem odhadoval, kde bude, měla už vybaleno a uklizeno. Rozhlížel jsem se po tom, co mohlo způsobit tu ránu a pak to uviděl. Zničila nějaký obraz, který ale rozhodně nebyl náš. Teď z něj byla už jenom hromádka třísek a velká zmuchlaná koule.

„Někdo se snažil pracovat ve Photoshopu, ale nepochopil ještě základní lekce.“ To už jsem nevydržel a šel se podívat, co v té kouli je za obraz. Ztuhnul jsem. Byla to fotka mě a Tanyi, jenomže původně to byla fotka mě a Alice na pláži na ostrově Esme, jak jsme blbli. Fotil to tenkrát Jasper, byla to legrace. Tanya z originální fotku  vymazala Alici a na její místo přidala sebe. To už vážně přehnala. Jak jsem poznal, bylo to nad naší manželskou postelí. Z hrudi se mi začalo drát vrčení. Bella mě mezitím spokojeně pozorovala, pořád se usmívala, ladně vstala z věc,i na které seděla, a až teď jsem si všiml, že je to kufr, obrovský kufr. Na chvilku mi zatrnulo a vyděsil jsem se, mě opouští. Ale pak jsem si ji prohlédl pořádně. Nevypadala, že by někam jela. Uff. Vzala ten kufr a odnesla ho před dveře, kde celou dobu stála Tanya, která taky vypadala, že neví, co si o tom má myslet.

„Zlatíčko, tady máš věci. Pokoj pro hosty je naproti, zřejmě sis spletla dveře a pokud nás omluvíš, my tu máme soukromou rozmluvu.“ S tím jí praštila dveřmi před nosem.

Bella šla rovnou ke mně. Něžně se mi otřela nosem o nos a spokojeně zavrněla. Zavřel jsem oči a nechal ji, ať si dělá, co chce. Nosem mi kopírovala linii čelisti až ke krku, kde nos vystřídaly rty. Líbala mě až ke klíční kosti a pak zase zpět. Když se dostala k ušnímu lalůčku, lehce skousla, mírně jsem se otřásl. Byla neuvěřitelná. Úplně jsem zapomněl, kde jsem nebo kdo je okolo. Jemně mi zatlačila na hrudník, abych si lehl na záda a pak mi sundala košili. No sundala... V jednu chvíli jsem jí měl a v druhou už ne. Teď mě líbala. Bylo to k zešílení a navíc mi nechtěla dovolit jí hladit. Opět jsem myslel, že se zblázním. Laskala mě všude. Měl jsem pocit, že mě pohltí celého, nebyl jsem schopen vnímat nic než jí. Náhle jsem ucítil, jak nás spojila v jedno tělo. Vzrušeně jsem zavzdychal. Bella nás bezchybně dovedla až na slastný vrchol a potom se s úsměvem svezla mně na hrudník.

„Páni,“ uniklo mi. Zvonivě se zasmála. Políbila mě a šla do sprchy, což jsem si nemohl nechat ujít. Teď to bude po mém...

Doběhl jsem za ní do sprchy a hladově se na ní vrhl a vše, co mi ona prováděla jsem jí beze zbytku vrátil. Vzdychala tak, že v okruhu několika kilometrů byly všichni s naší aktivitou obeznámení. Po společném milování jsme si uvědomili, že tu nejsme sami. Oblékli jsme se a i když se nám nechtělo, šli jsme čelit rodině a hlavně Emmettovi. Nezklamal pitomec.

„Teda, Bello, ty jsi ale dračice. To bych do tebe nikdy neřekl, takhle nám znásilnit bratříčka.“ Vztekle jsem na něj zavrčel, ale ona mi položila ruku na rameno a tak mi zabránila po něm skočit. Teprve pak jsem se rozhlídl. Všichni seděli v obýváku a potutelně se usmívali. Bylo vidět, že nám to přejí, tedy skoro všichni. Tanya vypadala, že bude plakat, a navíc měla v očích takový zvláštní zatrpklý osten čehosi, co jsem nedokázal pojmenovat.

„No, hlavně že jste si to užili a vůbec vám nevadí, že byste taky mohli někomu ublížit,“ postěžovala si Tanya a spodní ret se jí chvěl, jako kdyby měla na krajíčku.

„Užili,“ prohlásila Bella a něžně se na mě podívala.

„Ale příště si vybereme jinou hodinu a lokalitu, to ti můžu slíbit. Nechci ti zbytečně jitřit rány,“ neuvěřitelně milým hlasem řekla Tanye. Ta po ní jenom mrskla vzteklým pohledem a myslela si, že se ještě uvidí, kdo s koho, a pak vrhla hloubavý pohled na mě. Asi si uvědomila, že její myšlenky nejsou až tak soukromé, jak by chtěla. Tiše jsem si povzdechl a přemýšlel, jak z tohohle vybruslím.

„No, když jste se tedy už vrátili, asi by bylo vhodné, abyste zase nastoupili do školy. Jenom nevím, jestli na střední, nebo na vysokou?“ přemýšlel Carlisle. Všichni jsme po sobě koukli a naráz vyhrkli střední. A pak se ozval ohlušující řehot, jak se nám to pěkně povedlo. Domluvili jsme se, že nastoupíme už v pondělí.

Problém ovšem trošku byl, že se rozhodla s námi zůstat i Tanya na rozdíl od svých sester, které odjeli domů, ach jo. Ona to opravdu nemínila nevzdát. Najednou jsem si všiml, že Alice přeříkává hymnu v hindy. Copak mi ta malá potvůrka tajila? Ale vypadalo, že to z ní nedostanu. Jenom se u toho na mě mračila, jako bych něco provedl.

předchozí kapitoladalší kapitola

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

1

5)  ireen (04.04.2012 18:24)

Tanya, zase Tanya!

4)  Linfe (10.10.2010 11:41)

Tedá páááni uf je mi horko, ale zároveň mě z Tanyi mrazí. Jako vážně ale takovýhle lidi bez špetky soudnosti existujou i v normálním světě. Je to děs.

3)  ambra (23.06.2010 09:18)

Uííííí! Zboural mě už první odstavec . Ty další ehm raději nebudu rozebírat (tedy spíš nebudu moc detailně líčit, co to se mnou dělá ). Tanya?!?!? Proboha nezbláznila se už naprosto?!?!?! Ale Bellina pomsta byla skvělá a ještě si přitom s Edíkem užili - ideální kombinace! Přeci jen mám raději, když lítají knoflíčky od košile než upíří hlavy.

2)  sakraprace (26.04.2010 10:22)

Bože, Tanya není úplně normální. Někoho tak vlezlýho jsem snad ještě neviděla, ale Bella to s ní pěkně zaonačila. Tleskám.

1