Sekce

Galerie

/gallery/vista-wallpaper-aurora-at-night.jpg

Copak to bude tentokrát?

„Kule!“ zvolala Esme radostně a pleskla kartou o stůl.

Carlisle na ní zmateně pohlédl.

„Říkám kule!“ opakovala Esme neméně rozjařeně, „vždyť jsem ti to vysvětlovala! Jestli je nemáš, tak si musíš líznout!“

Carlise si povzdechl a pohledem přejel jejich nový stůl v nové kuchyni jejich nového domu. Esme se při zařizování opět vyřádila. Jen nechápal, k čemu jim je všechno to kuchyňské vybavení, ale desetiletí jejich manželského svazku ho naučila se na některé věci neptat.

„Stojíš?“ vnikl mu hlas Esme do jeho zamyšlení.

Proboha Esme, co je to za otázky, když tu jsou děti! Carlisle vyplašeně nahlédl do obývacího pokoje. Jako vždy si jich nikdo nevšímal. Jak jinak! Upír se snaží, shání, aby měli co do tesáků rafnout a oni, ta cháska nevděčná, to berou jako samozřejmost. Carlisle se upřímně rozhořčil!

Esme netrpělivě odkašlala a to ho vrátilo zpět k jejich hře. Jak se to jen jmenuje… jo Prší! Esme to našla někde na internetu. Vcelku se to hodilo k rázu zdejšího počasí. Carlisle vyhlédl z okna. Venku právě končil odpolední deštík a začala večerní bouřka.

Když nastal jejich obvyklý stěhovací čas, všechny děti trvaly na tom, že se odstěhují do Forks. Teda všechny… Edward měl nějaké námitky, ale byl umlčen velkou Emmettovou dlaní.  Carlisle tu sehnal velice dobré místo na místní patologii, kde udivil všechny svou schopnosti provést tři pitvy a dvě histologie než bys řekl rigor mortis. A transfuzní stanice byla hned za rohem.

Hned při první službě se seznámil s místním šerifem. Nějaký Charlie Swan, na první pohled dobrý člověk. Carlisle by to tipnul na O rh pozitivní! Měl sto chutí pozvat ho na večeři, ale obával se, že ztráta policejního náčelníka by vzbudila nechtěný ohlas.

Carlise se ošil nervozně na židli. Něco se dělo, měl takové divné tušení. Jako by ho něco svrbělo – což je s jeho kamenou pokožkou nemožné - on si to nemohl podrbat. Zadumaně pohlédl na svou úžasnou rodinu.

Esme se radovala z dalšího vítězství a rozdávala karty.

Jasper nábožně zíral na svou ženu. Carlise pokýval hlavou. Jo, jo zase přišel jeho čas Květin a srdce. Občas to na něj přišlo, tahle romantická nálada. Naštěstí se jim podařilo vysvětlit tomu zatvrzelému romantiku, že srdce se bere jako metafora, že nemusí být NĚČÍ! Dlouho to nechtěl pochopit, pro vyjádření jeho lásky k Alici mu žádná náhražka nepřišla vhodná.

Emmett se právě přitiskl k Rose a šeptal ji do ucha neslušný návrh.

„Co si takhle zahrát na Pytlákovu schovanku?“ vycenil na ní zoubky v rozjařeném úsměvu. Rose znuděně zaklapla časopis Auto-MOTU a položila ho na konferenční stolek. Pohlédla na Emmetta a usmála se.

„Dobře, ale tentokrát se schováš ty a já půjdu pytlačit do sousedovic revíru!“

Hmmmm… takže nic novéhoho pod sluncem.

„Kde je Edward?“ zeptal se Esme.

„Nevím, poslední dobou pořád někde poletuje. Asi se seznamuje s místní nabídkou stravování.“

Náhle Edward skočil oknem do místnosti! Ejhle, pomyslel si Carlisle, o kom se mluvívá, nedaleko bývá!

„Taky by sis mohl to okno nejdříve otevřít, v okolí už docházejí sklěnáři!“ Pokárala ho mateřsky Esme.

Edward si jejího kárání vůbec nevšímal. Na tváři měl výraz totálního blaha.

„ Tati, mami! Budu se ženit!“

Carlisle a Esme strnuli v šoku. Proboha, to dítě z té nechutné diety už blázní!

Edward pokračoval ve svém monologu.

„Ano, jen ona je mě hodna! Jen ona setře pel mé nevinnosti! Sice ještě netuší, že jsem si ji vybral na cestu věčností, ale až se to dozví, tak bude štěstím bez sebe!“

Edward si nevšímal vyděšených tváří svých rodičů a křehce odcupital.

Carlisle se zhroutil na stůl a srdceryvně štkal. Esme ho opatrně začala hladit po vlasech.

„Miláčku, klid, to zvládnem…“ Carlisle vyskočil jako by ho něco kouslo.

„Copak si nepamatuješ, jak to bylo, když si Rose chtěla přeměnila Emmetta?!“

Esme by zbledla, pokud by to bylo možné, a nervozně polkla. Pamatovala si to, moc dobře si to pamatovala. Propáníčka to bylo formulářů, tiskopisů, dodatků a příloh!

Nikdo nezjistil, jak se Marcusovi dostala do ruky ta příručka Jak se stát dobrým státním úředníkem. S největší pravděpodobností to byli Rumuni ve snaze destabilizovat Vollterru. Ale v Marcusovi se probudil jeho do té doby skrytý talent pro byrokracii. A Volterra se stala ještě děsivějším místem. Stále se tam mučilo a popravovalo, ale nyní si odsouzenec musel před samotnou exekucí vyplnit příšlušný formulář v deseti kopiích. Marcus k jeho pochopení vytvořil pomocný manuál o sedmi svazcích. Mnozí z těch nebožáků to vypisují dodnes a popravu vidí jako vytouženou metu…

 

Mezitím neznámo kde...

„Zatraceně, kde se ta Victorie fláká!“ Zavrčel vztekle James. Čas se jim krátil a on do této akce vložil úspory za poslední tři staletí.

Laurent jen zakroutil hlavou. Začal litovat, že se do tohoto podniku vůbec pouštěl. Victorie byla sice kus a tvrdila, že má na Edwarda tajnou zbraň, ale když ten chlap odolal i Tanye…

Jo Tanya! Laurentovi vyschlo v krku. Při popisu její postavy jeho ruce mimovolně opisovaly tvar basy.

Laurent se zasnil tak, že mu příchod Victorie zcela unikl. To by se světem protřelému upíru stávat nemělo, pokáral se.

Victorie na sobě měla dlouhý černý plášt. Dramaticky si odkašlala, a když si byla jistá pozorností obou upírů, pomalu ho rozepnula a setřásla na zem. Jen zírejte kluci! A oni zírali!

„Co to… co to na sobě máš?“ Vrátila se řeč první Jamesovi.

„Nechala jsem si na sebe natisknout knihu!" Prohlásila Victorie vítězoslavně, "Vždyť víte, jaký je Edward knihomol. Takhle neodolá, začte se a to by v tom byl čert, aby to nevyšlo!“

Laurent k ní přišel blíž a zkoumal první kapitolu… teda její pravou ruku.

„A o čem to je?“

„Asi nějaké přírodovědné pojednání, něco o ptácích…o sojkách. Ne, o kukačkách!“ opravila se Victorie, „ale prý je to bestseller!“

„Hele,“ vyškubla se Laurentovi, který se sápal po druhé kapitole, „běž si tu knížku koupit, jo!“

Victorie odcházela a svůdně pohupovala kapitolami šestnáct a sedmnáct.

„No nic, půjdeme se najíst do knihkupectví!“

Přidat komentář

Autor:

Text:

Komentáře

«   1 2

Nosska

17)  Nosska (31.07.2011 01:25)


Jsem moooc zvědavá, jak to dopadne, až si Edík převede svou milou domů

eMuska

16)  eMuska (31.07.2011 00:52)

jojo, kukačkový bestseller... Ach jo, ja som úplne umretá! A to som chcela ísť spať s metaforou na krídach, no miesto toho idem s úsmevom na ksichte...

julie

15)  julie (31.07.2011 00:34)

...na první pohled dobrý člověk. Carlisle by to tipnul na O rh pozitivní!
Marcus a příručka!!!!Mnozí z těch nebožáků to vypisují dodnes a popravu vidí jako vytouženou metu…
Je to jasné,umřela jsem a dostala se do nebe, díky Bosorko!!!!

14)  Pája (30.07.2011 23:23)

Bos!!!!! Na takovéhle výtvory by měla platit biozátěž se stupněm 10!!!! Upozornění na hodně viditelném místě s hodně tučným vykřičníkem Pane bože, to byly perly, bych tady musela vypisovat hlášku po hlášce, protože tohle, to bylo fakt něco!!!
Díky ti!!!!

Anna43474

13)  Anna43474 (30.07.2011 23:07)

...který se sápal po druhé kapitole
...svůdně pohupovala kapitolami šestnáct a sedmnáct
Bude jeho vyvolenou, ale ještě o tom neví
Z toho se stává normální sága
Tleskám Ti

LadySadness

12)  LadySadness (30.07.2011 23:06)

nech žije láska a byrokracia a vidím, že už začína aj stávka o Edwardov peľ panictva kde presne je kapitola 16 a 17? je to tam, alebo tam? dokonalé, ako vždy ďakujem za ďalší skvelý večer

HMR

11)  HMR (30.07.2011 23:04)

Bosorkóóóóóóó!!!!!!!!!!!!
Srdce jako metafora, pytlákova schovka, snaha destabilizovat Volterru??? ááááááááááááááááááá
ale trochu se děsím, kohože si to Edward vlastně vyhlédl... ááááááááááááááááá a hele, co říká autorka kukaččího pojednání na umístění kapitol šestnáct a sedmnáct??? líbí? no mně móóóóócccccc!!!!!!!

eElis

10)  eElis (30.07.2011 22:56)

to je prostě dokonalé

Jula

9)  Jula (30.07.2011 22:51)

Bos, teď jsi mě dostala

Alorenie

8)  Alorenie (30.07.2011 22:48)

prostě bezva!

dorianna

7)  dorianna (30.07.2011 22:47)

6)  LostriS (30.07.2011 22:45)

jsem mrtvá smíchy :D

Marvi

5)  Marvi (30.07.2011 22:41)

Bomba

SarkaS

4)  SarkaS (30.07.2011 22:39)

Jo to bylo opravdu něco. Je vidět, koho máš z celé rodinky nejmíň ráda, působil tu trochu jako přiteplený retard a to myslím bez urážky jmenovaných skupin

Janeba

3)  Janeba (30.07.2011 22:35)

Bosinko , můžu se opakovat? :D
Děkuji!!!

Twilly

2)  Twilly (30.07.2011 22:32)

Milášku... ty svůdně pohupující kapitoly - šestnáct a sedmnáct - ty jsou boží. Já... ještě teď se směju

Evelyn

1)  Evelyn (30.07.2011 22:24)

Bos

«   1 2

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek