Sekce

Galerie

/gallery/NessALie.JPG

Tak jsem tady s druhou kapitolou! Ani nevím jak vám poděkovat za nádherné komentáře. Opravdu mi to pomáhá psát dál, protože vím, že se to někomu líbí. No dost hloupých keců :) Užijte si čtení.

Carlie seděla na své posteli, nohy stočené do tureckého sedu. Ruce jí volně spadaly do klína. Zhluboka dýchala a snažila se soustředit. Z obrovské drahé hi-fi věže se linula uklidňující skladba, jedna z Edwardových oblíbených.

Carlie moc dobře nevěděla, co si počít. To, co se stalo v kuchyni, ji vyděsilo. Mohla svojí sestře ublížit. I když je to Nessa, to neznamená, že by jí přála něco špatného. Slyšela hlasy svojí rodiny, která svolala válečnou poradu v obýváku. Snažila se je nevnímat, ale moc dobře jí to nešlo.

„Mohla Nessie zabít,“ zlobila se Rosalie. Ona byla vždycky na straně Renesmé. Ať udělala cokoliv, všechno bylo dobře a všechno bylo nevýslovně úžasné.

„Ano, odhodila ji na zeď!“ přidal se k Rose Jacob.

„Ale Nessie taky není zrovna bez viny,“ zarazila je Esmé. Rosalie tiše zavrčela.

„Cože? Ona mě odhodí na stěnu a já za to můžu?“ divila se Renesmé a její hlásek trošku přeskočil.

„Nesete na tom vinu obě dvě,“ vložil se do hovoru Carlisle. „Pěkně Carlie provokuješ. Nemůžeš se divit, že když jsi na ni vystartovala, hodlala se bránit.“

„Jo, málem mě zabila!“ vřískla Nessie.

„Renesmé, dobře víš, že vaše kůže je stejně odolná jako ta naše. Pochybuji, že tě to bolelo,“ domlouval jí Jasper, ale v jeho hlase nebylo po káravosti ani památky.

„Měla bys být ráda, že má tvoje sestra dar,“ řekl tiše Edward.

„No, to je úžasný dar. Taky bych takový chtěla mít. Proč si nepřát vlastní rukou vyvraždit rodinu?“ řekla ironicky Nessie. Jacob se jako poslušný pejsek zasmál.

„To už přeháníš, Nessie,“ zašeptala Bella.

„Můj dar je lepší než její,“ zasmála se Renesmé a čekala na odezvu od rodiny. Použila při tom svůj nejhezčí úsměv.

„To víš, že tvůj dar je lepší, sluníčko,“ zasmála se Rosalie. Bella zavrčela.

„Nelíbí se mi, jak Renesmé rozmazluješ, Rosalie,“ prskla.

„Já ji nerozmazluju!“ ohradila se. „Jen jí dávám obrovský kus lásky.“

„Neuškodilo by, kdybys tu lásku rozdělila mezi obě své neteře,“ řekl Edward chladně.

„Ale Edwarde, vždyť přece víš, jaká je Carlie...“ Něco v Edwardově výrazu jí sebralo odvahu pokračovat.

„Přestaňte!“ zahulákala Alice. Všichni ztichli a dívali se na ni.

„Copak si neuvědomujete, že ona tohle všechno slyší? Jak jí asi teď je? Když ji ovládá schopnost, kterou vůbec nezná?“ Alicina slova všechny umlčela. Najednou nikdo neměl co říct.

„Co budeme dělat?“ zeptala se tiše Esmé.

„Je to moje dcera. Pomůžu jí, jak nejlépe budu umět,“ zašeptala Bella a i s Edwardem se vydali po schodech nahoru.

Carlie je slyšela, jak tiše našlapují na schody. A potom tiše zaťukali.

„Běžte pryč,“ hlesla tiše. Věděla, že ji uslyší.

„Ale miláčku, chceme být s tebou,“ odpověděla jí Bella zpoza dveří. Carlie se v očích objevily slzy.

„Nechci vám ublížit. Jsem nebezpečná,“ zavzlykala.

„Zlatíčko, my se tě nebojíme,“ řekl Edward a už byli u ní. Sedli si každý z jedné strany. Bella svoji dceru objala okolo ramen a Carlie si opřela hlavu o její tvrdou hruď. Edward chytil svoji dceru za ruku.

„Všechno bude zase dobré, srdíčko,“ zašeptala Bella svojí dceři a dala do toho všechnu něhu, které byla schopná. Carlie se lehce chvěla ramena. Vzhlédla a podívala se nejprve na otce a potom na matku.

„Ale co když nebude?“ zeptala se s lehce vyděšeným tónem.

„Nemusíš se ničeho bát, zvládneme to.“ Edwardův hlas byl uklidňující, ale na Carlie to nezabíralo.

„Myslím, že ne. Nejsem ta správná dcera.“ Její hlas se třásl, byl tichý, lidské uši by ji neslyšely. Edward ztuhl.

„Jak to myslíš?“ zeptal se podezíravě.

„Myslím to tak, že tento dar měla dostat Renesmé. Je lepší než já, zvládla by to. Celý život hraju druhé housle. Tak proč se to kruci projevilo u mě? Alespoň byste všichni měli nový důvod, proč ji zbožňovat.“ Ačkoliv Carlie ještě před chvílí plakala, teď měla v očích bojovnost.

„Celý život dáváme tobě i Renesmé stejně lásky,“ namítla trochu ublíženě Bella. Carlie zakroutila hlavou a vymrštila se z postele.

„Mami, moc dobře víš, která z nás je lepší. Já to rozhodně nejsem. Slýchám to od narození. Když jsme byly malé, o Ness jste se málem poprali a já si hrála v koutě. Nechci vám to vyčítat...“ Trpce se usmála a chtěla pokračovat, ale Edward ji přerušil.

„Ty ani nemáš, co bys nám vyčítala. Celý život jsme se o tebe starali,“ naštval se Edward.

„Ano, starali, ale jinak než o Renesmé! Mám vás hrozně moc ráda a vím, že vy mě taky. Ale Nessie je prostě Nessie! To se nikdy nezmění. Tak mi přestaňte říkat, že vše bude dobré, protože to dobré nebude! Nikdy nebylo,“ zakončila Carlie svůj monolog. Dívala se na své rodiče, kteří nevěděli, co říct.

„Mamí! Tatí!“ zavřeštěla někde dole Renesmé. Oba dva ztuhli a podívali se na dveře. Carlie se trošku hystericky zasmála.

„No tak běžte! Čekáte na moje svolení?“ zeptala se kysele. „Stejně za ní půjdete. Je to přece Nessie!“ prskla, ale veškerá její bojovnost vyprchala. Jen se jí vše potvrdilo.

Bella měla v očích bolest, ale Renesméino kouzlo bylo moc silné. Zvedla se a i s Edwardem rychle zmizeli z místnosti. Carlie za nimi práskla dveřmi. Znovu se rozplakala. Byla to pravda. Renesmé je lepší než ona. Schoulila se na posteli do klubíčka a poddala se svým chmurám.

;-;-;-;-;-;-;-;-;-;-;-;-;-;-;-;-;-;-;-;-;-;-;-;-;-;-;-;-;-;-;-;-;-;-;-;-;-;-;-;-;-;-;-;-;-;-;-;-;-;-;-;-;-;-;-;-;-;-;-;-;-;-;-;-;-;

„Carlie, zlato. Máš dole snídani.“ To se Esmé objevila v pokoji mladé zrzky, která stále ležela na posteli. Carlie se na ni otočila.

„Já dolů nepůjdu. Není to bezpečné,“ zamumlala a schovala ruce pod peřinu.

„Carlie, ty teď půjdeš dolů a sníš si snídani. Za chvilku všichni odjedou a budeme tady jen my dvě a Emmett, který se rozhodl, že ti s tou mocí pomůže,“ řekla nesmlouvavě. Carlie na ni vykulila oči.

„Emmett se zbláznil,“ vyhrkla Carlie. Esmé se pousmála.

„Já tě slyšel, Carlie!“ zasmál se Emmett z obýváku.

„Tak šup,“ popoháněla ji Esmé. Carlie se odevzdaně zvedla a šla pomalu za ní. Ruce držela pevně v kapsách. Byla si jistá, že právě z rukou se dostává její moc na povrch. Většina rodiny už byla pryč, jen Renesmé a Jacob tu k její radosti zůstali.

„Čau Lie, jak jsi se vyspala?“ zeptala se sestry sladce Renesmé. Carlie se na ni zašklebila.

„Bezvadně, nikdy mi nebylo líp. Jo a Nesso, být tebou, dávám si pozor. Tu moc ještě neovládám a vážně nerada bych ti ublížila,“ zasmála se Carlie a odešla do kuchyně.

Vlastně si nebyla jistá, jestli by dokázala znovu použít svoji sílu. Pravdou bylo, že vůbec nechápala, co je její podstatou a jak se spouští. A hlavně, co je to vlastně za moc?

Esmé před ni postavila talíř s lívanci a jahodovou marmeládu. Carlie slyšela, jak Renesméino auto nastartovalo a odjelo pryč. Hned jí bylo dobře. Snědla celou snídani a zapila ji hrnkem čaje. Když se otočila na židli, všimla si Emmetta stojícího ve dveřích.

„Co je?“ zeptala se ho podezíravě.

„Jen vážně nechápu, jak to můžeš jíst. Děsně to páchne,“ nakrčil nos. Carlie se zasmála.

„Doufej, že tě neslyšela Esmé.“

Emmett k ní přešel a dlouze se na ni zadíval. Carlie se cítila jako pod rentgenem.

„Myslím, že mám teorii, co nastartuje tvoji moc,“ řekl zamyšleně. Okamžitě zbystřila.

„A na čem je tedy ta moc závislá?“ ptala se zvědavě.

„No...“ protáhl Emmett a sedl si na židli vedle ní. „Tuším, že to funguje stejně jako u mě. Jsem hodně silný a když se naštvu, jsem ještě silnější. Včera jsi odrazila Renesmé, když na tebe vyjela. Byla jsi vytočená a chtěla jsi se bránit. Mluvil jsem o tom i s Carlislem. Myslí si, že je to docela dobře možné,“ vysvětloval své neteři velký upír. Carlie na něj upřela smaragdové oči.

„A jak chceš tu teorii ověřit?“ Podezření v jejím hlase bylo zřetelné. Emmett se šibalsky usmál.

„Běž ven,“ poručil. Vyšel na verandu, seskočil ze schodů a vydal se na louku za domem. Carlie mu byla v patách. Když byli dost daleko od domu, Emmett se na ni otočil. V očích měl zlobu a opovržení. Carlie se na něj vyděšeně dívala.

„Co si o sobě myslíš?“ vyjel na ni.

„Cože?“ zeptala se vyděšeně.

„Myslíš si snad, že jsi lepší než Nessie? Snad víš, že na ni nemáš! Ona je prostě lepší, oblíbenější, hezčí.“ Jeho hlas byl jako led a každé slovo odsekával. Carlie začínala vidět rudě.

„Proč mi jako nadáváš?“ vyjela na něj nakvašeně.

„Protože jsi nula! Nemáš na to, abys opanovala svoji moc! Jsi slabá...“ Další jeho slova zanikla v dívčině hlasitém, naštvaném křiku. Emmett se vznesl do vzduchu stejně jako minulý den Carlie a letěl obrovskou rychlostí někam přes řeku. Carlie máchla rukama silněji a slyšela uspokojující zvuk, jak Emmettovo tělo podvolené její síle narazilo do stromu. Okamžitě se jí ulevilo. Zrychleně dýchala, ale rudý nádech, který viděla pomalu mizel. Emmett stál hned vedle ní, na tváři úsměv.

„Výborně, Carlie! Vidíš, že to funguje, když se rozčílíš,“ smál se a Carlie na něj koukala jako na totálního blázna. Skoro bylo slyšet, jak její mysl pracuje a pak se na něj zamračila.

„Tys mě chtěl jenom vyprovokovat?“ zeptala se naštvaně.

„Jasně, snad si nemyslíš, že bych ti něco takového řekl, Carlie.“ Rychle se usmál, aby bylo jasné, že proti Carlie nic nemá.

„Ty seš vážně vůl, strejdo! Mohla jsem ti ublížit,“ prskala na něj. Emmett se smál, až se málem neudržel na nohou.

„Neblbni, Carlie, mě jen tak něco nezničí.“ Carlie se naštvaně otočila na podpatku a se slovy „To je ale blbec.“ odešla zpět do domu.

 

předchozí kapitoladalší kapitola

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

«   1 2

Petik

5)  Petik (11.12.2010 23:20)

páni...vážně děkuju, ani jsem netušila, že můžu něco tak prožívat...jsem z toho hotová, emoce se u mě střídaly jak na běžícím pásu...jenom jedno zůstalo...chuť zabít tu kačenu a k tomu i Rose ...GO CARLIE

4)  anonym (11.12.2010 23:06)

já nikdy Nessie neměla moc v oblibě, takže si mi touhle povídkou kápla do noty. Moc pěkná kapitolka, jen tak dál!

3)  Anna43474 (11.12.2010 23:03)

Tyjo, tohle bude chtít ohnivzdornýho, nárazuvzdornýho, upírovzdornýho a Lochnessvzdornýho nápadníka!!!
TKSATVO

Mystery

2)  Mystery (11.12.2010 23:00)

Rose byla ale pěkně hnusná! Za trest jí dám hemmertimem, aby věděla!!!
A Nessie je hnusná pořád... Možná by jí pomohlo deset, dvacet na prdel.
Vrrrr!
Uff... heh... Dobrý.
Ani nevíš, Lily, jak jsem šťastná, žes Carlie "dala" Emmetta. Myslím, že on (a samozřejmé i Carlisle, kterej se vyznamenal už v minulé kapitole ) by mohl být pro Carlie takovej lék na bolístku...

Ree

1)  Ree (11.12.2010 22:36)

Dobře, tak nejen že jsi mi zprotivila Nessie, ale i Rose? Tak tohle bylo vážně podlé Ale jinak je to super. Ten nápad se mi líbí a popisuješ to tak opravdově, že je mi Carlie hrozně líto. A vlastně i Belly a Edwarda. I když, kdo ví, jak se k ní dříve chovali Ale jinak moc pěkné

«   1 2

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek