Sekce

Galerie

/gallery/ridiculous.jpg

Charlie, usedlý policejní ředitel, možná není tak usedlý, jak se zprvu zdálo. Stačí si jen drobnohledem prohlédnout jeho myšlenky. Leze krkem Edwardovi, leze krkem Belle, leze krkem sám sobě, ale nechá toho? Nenechá. Je to prostě chlap s ironickým smýšlením, jež nemusí všichni kamení Kameňáci snést, vytýkáme Esmé, ale u té si to vždy vyžehlí snědením jablkového koláče.

Příběh se odehrává v období několika let po Rozbřesku, kdy Cullenovi stále žijí ve Forks.

Povídka je založená na ironii a sarkasmu.

Bod první - Když poznáš upíra, zdrhni

„Takže ty umíš číst myšlenky,“ přejel jsem kritickým pohledem mého zetě, který držel kolem pasu Bellu a čas od času jí vtiskl tvář do vlasů. Do vlasů, které vlastně už nebyly tak úplně její, byly stvořeny stejně, jako její nově souměrný obličej a bezchybná postava, stvořeny upířím jedem. Já bych si takový svinstvo do žil píchnout nedal. Teda, oni ti vpíchnou injekční stříkačkou jakousi tekutinu do žil nebo, jak ta přeměna vypadá?

„Nikdy jsi nesledoval americké filmy o upírech, tam rozhodně nepoužívají injekce,“ pousmál se Edward nad mými myšlenkami. Asi si budu muset dávat pozor na jazyk, mohl bych se lehce spálit, když se tu nic neutají.

Edward přešel mé poznámky jen s významně pozdviženým obočím a pravým koutkem stočeným do pobaveného úsměvu a pokračoval:

„Vážně jsi nikdy neviděl žádný film o upírech? Některé se až podivuhodně blíží skutečnosti.“

„Já nechodím do kina,“ odsekl jsem mu a zamyšleně pátral po filmu s upíry, který jsem viděl. No jasně, že mě to nenapadlo hned… Bella jako malá milovala Interview s upírem, vážně se jí tam líbil Tom Cruise s těmi šílenými vlasy, zamilovaně vzdychala při každé televizní repríze.

Edward významně zakašlal a probodl mě vražedným pohledem. Nevinně jsem našpulil rty a vnitřně si užíval, jak jednoduše se dá vytočit, žárlivec, pěkně si má dcera vybrala, co je pravda.

„Tak doma, nestáhl jsi nějaký z internetu?“ zkoušel to znovu s až dětským nadšením, na které by měla nárok možná Nessie, jež pochrupovala unisono s Jacobem svírajícím ji v náručí. Bylo jí pět a vypadala na šestnáct, takovým tempem snad přežiju svou vnučku.

„Nepodporuji plagiátorství,“ poznamenal jsem tvrdě, léta služby u policie mě vycvičily. Celá rodina s Emmette v čele se rozesmáli. Měl jsem chuť porušit zásady policajtů a střelit Emmetta do kulek, vím, že jsou upíři tvrdí jako kámen, ale jejich citlivé místo, přece nemohlo tak znecitlivět. Vsadím se, že když to říkali Belle, rozhodně nad ní nestáli jako sudičky a pozorně nesledovali její reakce a nepouštěli jí k tomu instruktážní kazety o upírech. Kruci, tak proč se ke mně chovaj, tak jak se chovaj. Halóó, já nejsem tak natvrdlý, jak by se zprvu mohlo zdát, mám maturitu.

„Tati, nepředstavuj nic drastického. Vše proběhlo v poklidu jako normální porody a proměny,“ vložila se do rozhovoru Bella, a aby dodala pravdivosti svých slov stiskla mi ledovou rukou rameno. Jestli jí přeměna dodala smyslu pro rovnováhu, tak rozhodně se nenaučila lépe lhát. Pořád těkala očima za strany a stranu a krčila nos. Konečně jsem za tím ledovým odrazem poznával svou neschopnou dceru.

„Normální? Tady u vás je asi přeměna a porod křížence člověka s upírem na denním pořádku, ale pro mé lidské uši bych si přál verzi přijatelnější.“

„Charlie má pravdu, nemůžeme mu lhát jako všem ostatním,“ zamumlala Esmé s pohledem upřeným na Edwarda. Nahlas mluvila asi jen kvůli mně, protože v odpověď jí bylo zasyčení, které si mohla dobýt i v myšlenkách.

„Hele lidi,“ zajíkl jsem se u toho slova, kolem mě stáli nemrtví lidi. „Belle to přeci taky někdo musel říct, tak proč takový scény u mě,“ zavrtěl jsem nechápavě hlavou.

Alice se s rukou před nosem podívala a spustila:

„Belle vlastně řekl první informace Jacob, prozradil jí tajemství kmene Quiletů. Samozřejmě, v té době nebyl ještě vlkem tak bylo jeho vědění o naší existenci značně omezené. Edward by stejně Belle prozradil, co vlastně jsme, ale postupem času. Rozhodně neměl v plánu, to vysypat na prvním rande, jak se později ukázalo, Bella byla znalejší než jsme tušili, jelikož na ní Edwardova schopnost nepůsobí. Když už věděla základy, nebylo, nač jí zatajovat zbytek,“ shovívavě se na mě Alice usmála. Jako jediná z této podezřelé rodiny neměla v plánu něco zatajovat, alespoň někdo.

„Alice, nevíme, jestli to byl dobrý nápad. Měla jsi pomlčet, nepotřebujeme další nevítanou návštěvu Volturiových,“ povzdechl si Carlisle, který dosud stál v pozadí a poslouchal, kam se hovor vyvíjí. Asi se vyvíjel špatně, protože teď jsem nechápal už vůbec nic. Kdo jsou Volturiovi?

„Volturiovi jsou královská rodina.“

„Myslím, že už to nechci slyšet. Já jsem po vás nechtěl vědět, co jste,“ zamítl jsem další vysvětlovaní, přestože jsem toužil potom vědět, co je má vnučka zač a jak vznikla. Vyděšeně jsem polkl, její vznik bych si možná nechal ujít. Zatřepal jsem hlavou, abych vyhnal myšlenky na mou dceru s upírem v posteli ve velmi nepohodlné poloze.

„My bychom ti to také neřekli,“ ušklíbl se Emmett.

„Emmett hlavně ty buď zticha, kdybys sis nenosil jídlo domů, nemusel Charlie nic vědět,“ zavrčela na něj Rosalie a zpražila ho nenávistným pohledem.

To bylo snad i na můj tuhý kořínek moc. Jídlo domů, upíří král, má souložící dcera. Pod tíhou všech informací jsem se ráčil skácet se Cullenům k nohám. Má poslední myšlenky byla, jestli taky upírům smrdí nohy.

 

 

Moc dlouho jsem si zaslouženého odpočinku neužil, pod nos mi někdo z nich strčil něco nehorázně smradlavého. Jestli to byly ty jejich nohy, tak ať díkybohu dál nosí boty. Po neustálém mrkání ve snaze zaostřit, jak se ve všech mých dutinách povaloval ten smrádek, jsem dokázal jen nesmyslně slzet a myslet na to, jak co nejdřív vypadnu, doma si pustím televizi a otevřu pivo a na všechno zapomenu i na to mé zbabělé omdlení jak jinak.

Ten smrad nepocházel od jejich dolních končetin, nýbrž ze strašlivé věci jménem čichací sůl, děs, příště je musím poprosit radši o kýbl ledové vody.

„Já to vážně nechci vědět, umím si věci domyslet,“ zaskuhral jsem během zvedání se, ve kterém mi Bella s Esmé ochotně pomáhaly.

Edward, který byl viditelně v lepší náladě než před mým nechtěným vypovězením služby. Seděl na pohovce vedle mě ignorujíce nebo snažíce se ignorovat Nessie s Jacob, kteří si mu za zády zamilovaně proplétali prsty a šeptali se něco do uší, vypadali tak napadnutelně a lidsky, přestože bych už nikdy nechtěl Jaka vidět v jeho vlčí podobě, stačil mi jedno dost blízké setkání s Jacobovou srstí a zápachem mokrého psa.

„Charlie,“ oslovil mě Edward, počkal až se mu podívám do očí a potom pokračoval. „Alice nás během tvé duševní nepřítomnosti dokázala přesvědčit o tom, že dokážeš udržet tajemství o všech detailech našeho žití a v případě potřeby jsi ochotný nechat se proměnit v upíra.“ Proměnit v upíra? Šlehl jsem rychlým pohledem na Alici tvářila se jako boží stvoření a rty měla zkrouceny do prosebného výrazu, ta malá mrcha, vždycky věděla, že těm psím očím neodolám.

„Dobře, pokračuj a s tebou, Alice, si to vyřídím později,“ prudce jsem přikývl a nevěnoval velkou pozornost rozjařenému Alicinému polibku na tvář jako ukázce vděčnosti.

„Jak dobře víš, já umím číst myšlenky, ale to není jediná zvláštní vlastnost, kterou někteří členové naší rodiny mají. Alice vidí do budoucnosti, Jasper ovládá emoce, Nessie pouhým dotekem dokáže druhému ukázat svou myšlenku a Bella ona je svým způsobem štít, těžce se to vysvětluje, lepší je názorná ukázka, kterou, bohužel ,nemůžeme poskytnout. Bella dokáže ochránit jak sebe tak i ostatní před některými z našich darů, ale Alicin a Jasperův na ní fungují naprosto obyčejně.

Zajímalo tě, jak probíhá přeměna. V podstatě to může být, jak jsi poznamenal, injekční stříkačkou, ale pokud jed proudí jen z jednoho místa, působí to mnohem větší bolest než, když vstříkneme jed do více míst na těle.

Bella v podstatě neměla pravdu, když říkala, že porod poloupírky probíhá jako u normálního dítěte. Dítě obvykle mívá upíří zuby a ty používá jako prostředek k prokousání se z matčiny dělohy. To, samozřejmě, znamená pro lidskou matku smrt, avšak upíří jed má také jednu dobrou vlastnost. Hojí rány, tak pokud začne proudit žilami zacelí vše, co dítě matce provedlo při porodu. Všechno jasné?“ usmál se Edward a náhle přerušil svůj monolog, který ve mně vyvolával rozporuplné pocity. Moje dcera měla roztrhané tělo od mé vnučky a zachránil jí jen upíří jed mého zetě.

„Zatím to chápu a co ti Volturiovi?“ přikývl jsem a pídil se po dalších informacích.

„Volturiovi jsou nejmocnější seskupení upírů na světě. Volterští stopaři chodí po světě a pátrají po mimořádných lidských talentech a ty potom obvykle odvážejí do jejich hradu, kde se jejich budoucnost rychle spočítá. Pokud mají opravdový potenciál, čeká je proměna v upíra, pokud jejich výjimečnost není tak obrovská skončí jako potrava, bohužel, ne všichni se živíme zvířaty.“

„A mám taky nějaký potenciál?“ zeptal jsem se pro uvolnění napjaté atmosféry. Zdálo se, že se povedlo, protože se většina z rodinného osazenstva usmálo a zavrtělo hlavami.

„Těžko, tati, těžko,“ zamumlala Bells a sedla si vedle mě, přestože byla ledová a téměř nerozbitná, byla to pořád moje jediná dcera. Bylo mi to příjemně mezi těmi všemi polomrtvými, a jestli mi Emmett nechal aspoň kousek toho mladého býčka, kterého si těsně při mé příjezdu vytáhl z lesa, budu vrnět blahem.

 

Bod druhý

Všechny povídky

předchozí kapitoladalší kapitola

Přidat komentář

Autor:

Text:

Komentáře

1

magorka

8)  magorka (09.08.2010 11:41)

No to mě pos..... už dlouho jsem se takhle nezasmála. Charlie je prostě kanón! Nevím, jestli máš v plánu ho jednou proměnit, ale myslím, že i tak nadělá našim vegetariánkům pěkně těžkou hlavu Super nápad!

Michangela

7)  Michangela (09.08.2010 10:56)

Krásná symbióza vážné situace a humoru. Je fajn, že má Bella takového tátu!!! No, někdo starší mi tu chyběl pro úplnost. To nepočítám věkovitost věčně mladých upírů.

DeSs

6)  DeSs (21.07.2010 13:26)

Charlie tak, jak ho neznáme... - to bylo první, co mě po pár odstavcích napadlo a dávalo smysl. Jeho chování je úžasné a vtipné a to raději nemluvím o smýšlení...
Hned jdu na další, jen mi trochu kazí radost, že je tu už jen jeden bod...

Hanetka

5)  Hanetka (01.05.2010 07:52)

Tohle vypadá zajímavě. Docela se těším, jak to bude dál, začátek slibuje zábavné pokračování. Výborně!

sakraprace

4)  sakraprace (01.05.2010 07:47)

Ta správná míra srandy a "normálnosti". Charlie se nezdá, vzal to jako rodič celkem v pohodě.
Moc se mi to líbilo, kdy bude další ?

Dennniii

3)  Dennniii (30.04.2010 15:38)

ty jo to byl fakt hezký, moc se mi tahle povídka líbí určitě se přečtu Bod druhý

Paike

2)  Paike (30.04.2010 14:51)

Ambro, ono mi to od druhého dílu sklouzlo vážně k té srandě, i když počáteční nápad byl jiný;)

ambra

1)  ambra (30.04.2010 14:26)

Paike, jako by ses nemohla rozhodnout, jestli to bude švanda, nebo "normální" povídka. Hlasuji pro trochu té švandy, protože místa, kde je to Charlieho hlava, se mi to líbí nejvíc, takže toho bych se v druhém bodě zkusila víc držet a ubrat těch vysvětlujících pasáží. Je to neotřelý nápad s perspektivou, tak se neboj víc odvázat! Ty nohy mě fakt dostaly:D

1

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek