15.11.2011 [01:15], Twilly, ze série Na tónoch Twilightu , komentováno 10×, zobrazeno 2460×

Macku, tak málo je Paula a tobě se ho nedostává... tady je jeden jen pro tebe, prďko ♥

(Songfic dle stejnojmenné písničky od skupiny Mandrage - Už mě víckrát neuvidíš)

Už mě víckrát neuvidíš

Nebe je černý, je půl pátý
Večeru věrný půjdem dál
Všude už končí, chvílis' mě bavila
Já pozvu tě k nám

Hlava se mi motala už teď. No jo, já vím, chlast je metla lidstva! Stejně to musím nějak překonat, jestli se chci dostat ještě dneska do La Push, říkal jsem si, když jsem vrávoral z hospody. Nejistým krokem jsem došel až k motorce. Otevřenou dlaní jsem plácnul o kožené sedátko a uchechtl jsem se na tom mlaskavém zvuku. Já vím, jako malý Jarda, ale když ono to je tak moc legrační…

Zavřel jsem na chvíli víčka a nechal noční vítr, ať mě trochu zchladí. Ááá, to je moc příjemné, nechat si laskat kůži, je to jako když se ona… Ne! Na ni myslet nebudu! Na ni už myslet nechci! Ona, je minulost. Hodně rychle jsem oči otevřel a i ten nepatrný pohyb mi zhoupnul žaludek. Krucinál! Ruka mi vystřelila ke rtům, ale najednou mi bylo tak zle, že kdyby došlo na nejhorší, jasně jsem věděl, že tohle by dlaň před ústy neustála. Nejhořší bylo, že já najednou věděl, že to není tím lihem, že… že je to TEBOU samotnou.

Na dveře škrábej, básně piš
Už mě víckrát neuvidíš
Jak se domů dostaneš?
Je ráno
Tahle noc končí a ty víš
Že mě víckrát neuvidíš
Ulicí prázdnou padá déšť

Ne, takhle jsem tedy nemohl nasednout na motorku. Ať se mi to líbilo nebo ne, musel jsem ji nechat před podnikem a jít pěšky. Nevadí! Nehodlal jsem se rozcupovat. Ještě ne.

Kráčel jsem tedy směr rezervace. S rukama v kapsách  mojí kožený bundy, a v rozdrbaných džínách, jsem asi moc jako turista nevypadal. Malinko jsem se uchechtnul nad tou představou, že bych já, jako hodný hošánek z města, pěstoval turistiku. No to by tedy bylo! Tfuj! Já se beztak nalítám po lese víc než kdejaký potrhlý turista.

Ten blbý vítr mi opět fouknul do tváře. Jako tehdy ty, když jsem tě chtěl políbit. Věděl jsem, že o polibek stojíš tak moc jako já, ale bylas tak roztomilá, jak sis hrála jako dítě… Foukala jsi mi do tváře a smála ses tomu. Tvůj smích… byl jako štěbetání ptáčků zjara, bylo to tak…

Nevím, kdy jsem zavřel oči. Ale teď, když jsem je opět otevřel, zjistil jsem, že jsem sešel z hlavní trasy. Stál jsem na pokraji silnice… na pokraji svého žalu. Své samoty. Zbyl jsem jen já a tvůj přelud v mojí vlčí paměti.

Nevím, kdy se nám to celý vymklo z rukou...

Něco se stalo, koukám do tmy
Tebe to vzalo, nemluvíš
Jen další pokus, zbytečný omyl tvůj
Připomíná

Na dveře škrábej, básně piš
Už mě víckrát neuvidíš
Jak se domů dostaneš?
Je ráno
Tahle noc končí a ty víš
Že mě víckrát neuvidíš
Ulicí prázdnou padá déšť

Nejenže jsem sešel z hlavního směru. Já zašel hlouběji do lesa. Prodíral jsem se tmou a vůbec mě nenapadlo změnit se do vlčí podoby. Nevím, možná jsem si tě jen chtěl pamatovat jako člověk. Že jsem chtěl vzpomínat jako člověk a ne to, co se ze mne stalo.

Vzpomínám na to, jak se tvé řasy třásly těsně před polibkem. Chtěla jsi víc, já to vím, jsem si tím jistý… sám jsem to něco cítil. Ale přesto ses mě bála. Já vím, nejsem pan dokonalý, ani parťák do nepohody. Mám snad všechny zlozvyky světa a jsem… prostě mám daleko do dívčího idolu. Chápu proč o mne nestojíš. Chápu, proč jsi o mně nestála, a že jsi mě tak lehce opustila.

Listy kolem začali jemně šustit. Po chvíli se na mou hlavu snesly první kapky tichého deště.

Tahle noc končí a ty víš, že mě víckrát neuvidíš… slyšel jsem opět echo tvých slov všude kolem.. i v mé hlavě.

Kdy se ten flirt změnil ve víc?

Na dveře škrábej, básně piš
Už mě víckrát neuvidíš
Jak se domů dostaneš?

Tahle noc končí a ty víš
Že mě víckrát neuvidíš
Ulicí prázdnou padá déšť
Je ráno

Přísahám, že jsem před chvílí cítil tvé dotyky, opět… tvoje malé ruce, jejich sílu a jejich něhu. Bylo to všechno, co bych kdy chtěl i dál, ale tys se mnou nechtěla zůstat. Řekla jsi, že… je to všechno jenom hra. Má zvědavost se probudila a já najednou věděl, že to už nikdy neuvidíme stejně… Mohli jsme spolu... Ne, škoda.

Co jsi řekla, to jsi taky splnila. Za pár chvil jsem tě už neměl ani v náručí, ani na očích. Zůstala jsi jenom v mé hlavě. Proč?! Měl jsem chuť zařvat směrem k nebi, ale pochybuji, že by někdo naslouchal. Kdyby ano, nechal by tě u mě. V ochraně mého vlka. Lásko…

Domů ke mně už víckrát netrefíš...

Na dveře škrábej, básně piš
Už mě víckrát neuvidíš
Jak se domů dostaneš?

Tahle noc končí a ty víš
Že mě víckrát neuvidíš
Ulicí prázdnou padá déšť
Je ráno

Prsty hladím kůru stromu. Lísám se k vrásčitému kmeni. Ale ovšemže vím, že to nejsi ty, nejsem blázen z tebe, jsem blázen do tebe…  chci jenom cítit něco živé, něco stejně staré, jako moje duše. Po tvém úprku jsem dospěl. Dospěl a sestárnul. Chci cítit, něco živé, něco věčné a nic prchavé, jako byl tvůj zájem...

Tahle noc končí a ty víš, že mě víckrát neuvidíš…

Na dveře škrábej, básně piš
Už mě víckrát neuvidíš
Jak se domů dostaneš?
Je ráno
Tahle noc končí a ty víš
Že mě víckrát neuvidíš
Ulicí prázdnou padá déšť...

Neodcházej, Ello, prosím… neodcházej…

Je ráno…

Zhrnutí

předchozí kapitoladalší kapitola

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

1

10)  Twilly (01.03.2012 15:14)

jdeš po vlčácích, Maruško? ... kuju

9)  maryblack (01.03.2012 15:09)

Smekám!!! Smutný, ale krásný!!

8)  Kamci (17.11.2011 18:56)

Fň
strašně krásný, ale táááák smutný

7)  THe (16.11.2011 17:18)

To bylo úžasné, i když strašně smutné...

6)  Twilly (15.11.2011 22:41)

Holky moje milovaný, děkuju mooooooc

5)  Lenka326 (15.11.2011 20:12)

Moc hezké, ale moc smutné. Ach jo, ty nešťastné lásky

4)  MisaBells (15.11.2011 18:12)

Postavím ti sochu z mramoru, protože už fakt nevím, jak víc ti dát najevo svůj obdiv a chválu! Prostě perfekt!

3)  kytka (15.11.2011 13:28)

Jé, to bylo krásný.

2)  Twilly (15.11.2011 12:39)

to jsem opravdu ráda, že líbí

1)  Bosorka (15.11.2011 06:11)

áááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááá

1