Sekce

Galerie

http://www.stmivani-ff.cz/gallery/UNKperex.jpg

5. Líbat mužské, to se dělá? Na to jsem tu já, tvá Bella!

„Bello, vezmi si radši tu bundu, sice neprší, ale bouřka nám visí nad hlavou a fouká studeně. V těch hadříkách se nastydneš. Nechápu, jak ti Alice mohla doporučit ke koupi něco takového,“ vrtěla hlavou nesouhlasně Esme a měřila si můj sváděcí outfit.

Pravda, bylo mi trochu zima. Ale když jsem dorazila s Alicí na louku, kde Cullenovi za bouřek bez deště hrávali baseball (jak mi bylo vysvětleno, aby údery hromu zakamuflovaly jejich „hromové“ odpaly), ani trošku jsem nelitovala včerejška stráveného pobíháním po buticích. Sice jsem měla strach, aby mi z Alicí doporučené pušapky nevyskočila prsa až pod bradu, ale za Edwardovy vykulený oči to stálo.  Tričko, který stálo nehorázný prachy (sice nevím za co, protože z materiálu spotřebovanýho při výrobě by nevyšel ani pánskej kapesník), mělo nahoře výstřih skoro až na pupek a nechápu, jak drželo pohromadě, protože už nad pupkem končilo. Jestli mi nastydnou ledviny, játra, žaludek nebo jiný vystavený drůbky, tak to potěš koště. Neodvažovala jsem se dýchat, aby mi náhodou nevyklouzlo něco, co naposledy viděla máma, když mi převlíkala tričko po narozeninové oslavě mých pátých narozenin. Bylo od červeného rybízového vína pro děti. Nepustilo, škoda…

Když jsem kategoricky odmítla pupíkovej piercing (do těla mi sakra nikdo píchat nebude – tak dobře, Edward jo, ale ne jehlou a rozhodně ne do pupíku), Alice zklamaně špulila pusu, ale alespoň mi tam vlepila blejskavej kamínek, který tam už stejně nebyl. Okamžitě mě to začalo totiž svědit a měla jsem co dělat, abych tu pupíkací okrasu nevyškrábla před ní. Sukýnka, nebo jak se ten obojek dal nazvat, začínala někde u kyčelních kostí a končila těsně pod rozkrokem. Vlastně to byl jen takovej jako ne moc dlouhej volánek vsazenej do širší gumy. Nejdřív jsem myslela, že je to podvazek. A pod sukni mi pěkně táhlo, páč před studeným vichrem mi ty partie nechránilo nic jinýho než nicotný tanga. Gumička zalezlá mezi půlky mi šla strašně na nervy – jak to někdo může snést nosit delší dobu, to jakživa nepochopím. Ale pro dobro věci jsem byla ochotná vydržet i horší věci, teda kromě toho, že bych šla navostro. Snad to Alici nenapadne příště. Přesto jsem se přesunům z bodů A do bodů B vyhýbala, protože jsem přitom vypadala jak nakopnutý jezevčík. Zadek mi šel jinudy než nohy a zbytek těla.

A teď, když mi Esme poskytla takovou příležitost s tou bundou, hodlala jsem jí náležitě využít.

Edward byl zrovna na pálce. Jasper zády ke mně nadhazoval, ale jak jsem si všimla, Edwardovy oči pořád ujížděly od Jaspera ke mně. Občas mi zůstaly viset pod bradou, občas nevěřícně zazíral, když zahlídl husí kůži na mým odhaleným břiše. To koukáš, co? A budeš koukat ještě víc...

„Máš pravdu, Esme,“ souhlasila jsem pokorně, „je mi trošku chladno. Asi si tu bundu vezmu.“ A shýbla jsem se k nohám pro kus oděvu, kterej jsem si původně ani nechtěla brát. Až teď jsem pochopila Aliciny nesmyslný žvásty o „rekvizitách“. Jak to bylo v tom filmu, co běžel u Jess tenkrát? O blondýně na univerzitě? Ten čupr předklon? Natáhnout nohy, vyšpulit… zadek – nevěřím, že tohle dělám já! – a s rovnými zády dolů…

Předklon, ouha! Aby mi nevypadly přednosti, lekla jsem se, a už ani nevnímala hvizd Jasperem hozeného míčku, plané zasvištění Edwardovy baseballky, a Esmin jasný hlas: „Strike!“ To byl homerun, ty strikeu! Jo, aha, míček…

Zpovzdálí jsem slyšela jen Jasperův, Carlisleův a Rosein jásot, zklamané pištění Alice a Emmettův otrávený baryton: „No kam to čumíš, Edwarde? Ten byl úplně jasnej! To už je druhej prošvihnutej odpal!“

Napřímila jsem se a zahlédla, jak do něj Alice strčila loktem a kývla ke mně bradou, a pak se Emmett uchechtl a chápavě dodal: „Jo, aha... Asi tě, Bello, vyloučíme z obecenstva. Rozptyluješ nám hráče!“

„Jo?“ podivila jsem se nevinně a dělala blbou. „A čím?“

„No,“ zrozpačitěl najednou Emmett a nejistě pokukoval po Rosalii, která střílela očima jako blesky a když zjistila, kam Emmett společně s Edwardem čučí, začala nabírat dech, až vypadala jako ryba fugu v nebezpečí. „Nemůžeš popřít, žes‘ nám toho k vidění nabídla docela dost,“ vyhnul se diplomaticky popisu zorného pole. „Edward se takhle nemůže soustředit, když kouká, kam by neměl,“ vyčítal mi a Edward nejistě uhnul očima, ale za chvilku mu zase sjely ke mně.

„Hlavně abys ty necivěl, kam nemáš,“ zasyčela na Emmetta Rosalie a ten honem uhnul pohledem z mýho výstřihu a přesunul ho na její.

„Kam bych koukal, mám lepší výhled,“ zamlouval honem ten fakt, že se taky nejdřív pořádně zahleděl do údolí mezi mé dva... no, možná díky pušapce i „kopce“. Bez ní sotva pahorky. Lentilky… pecky… zrnko písku pod kobercem? Prostě tam…

Edward si jen odkašlal a pak Emmettovi slíbil: „Dovedu se ovládat. Už budu v pořádku.“ Zvedl baseballku k odpalu, zrak upřel pevně na Jaspera, nakročil a čekal. Tak ty se dovedeš ovládat? Uvidíme, chlapečku, zachechtala jsem se v duchu temně a znovu se shýbla pro bundu. Tentokrát zády k poli a tudíž i Edwardovi.

Blízká bouřka byla mým nejlepším spojencem. Zafoukal větřík a vyhrnul mi tu pidisukni, já vyjekla, Jasperův míč prosvištěl zase bez odpalu, Esme vykřila: „Out!“ a ozvala se rána jak z děla. Já mezi rozkročenejma nohama zahlídla, jak mi na tkaničku tang zařízlých mezi půlky civí nejen Edward, ale i Carlisle, Jasper a znovu i Emmett. Honem jsem si ruce připlácla na zadek a napřímila se švihem jako panáček na pérko.

„Jejda, omlouvám se,“ špitla jsem, rudá jak rak. Něco jinýho je svádět mýho mírně sexuálně nevyhraněnýho vyvolenýho, a něco jinýho je poskytnout celé jeho rodině peepshow zdarma. Probodla jsem pohledem Alici, ale ta se jen uculovala a významně ukázala bradou na Edwarda.

Ten se rozhlídl, zhodnotil míru fascinace svejch bratrů a otce, potemněl mu zrak a praštil pálkou o zem. Doběhl jako střela k autu, vyrval z něj svou bundu, a v momentě už mě do ní balil. „Vezmi si tuhle, je delší,“ mračil se na mě. „Ještě ti nastydnou plíce nebo...“ najednou se mu vytratil hlas.

Nebo co, můj drahý? Hm? To jsou ti ty dolní partie tak odporný, že to ani nedokážeš vyslovit?

„Tak co tam děláš, Edwarde,“ pokřikoval na něj Emmett ve snaze udobřit si Rose, která mu ten zaujatý pohled na moje nahatý půlky zjevně nehodlala jen tak odpustit. „Hraješ jako ženská! Ani jeden hozenej míč jsi netrefil a furt koukáš po ptákách... vlastně po pipinách, ale to je ve tvém případě skoro totéž, co? Koukej se sebrat a na chvíli ze sebe udělej chlapa! Kdo ví, kdy zase bude bouřka a budeme si moct zahrát! A laskavě vytáhni ten míček z toho kmene!“ dodal a já konečně pochopila tu ránu. Kdo ten míček zavrtal?

„Já!“ zahlásila Alice.

„Co?“ vytrhl se Emmett ze svý tirády.

„No já! Já přece vím, kdy bude bouřka. Jednu pořádnou čuchám u vás v ložnici,“ dusila se smíchy ta mrňavá Pýthie a ukazovala prstem na Rose, které už skoro šel z nosních dírek kouř a z uší pára, jak se to v ní vařilo. Už mi vysvětlili, že dokáže předpovídat věci budoucí, a jak to vypadalo, měla nějaké veselé vidění. Ale smích ji najednou přešel. Zahleděla se do prázdna a vypadala najednou jak zhulenej králík. „Návštěva,“ hlesla. „A nejsou vegetariáni.“ Takže co jako? Vezou si řízky, nebo jak? Kdo jde? Jako sem?!

A najednou byly všechny Edwardovy rozpaky pryč. Zadíval se na Alici, zděšeně vykulil oči a už byl u mě. Popadl mě v podpaží a strkal směrem k zaparkovaným autům.

„Propána, co uděláme s Bellou?“ došlo to i Esme. „Aby nám ji nezakousli!“ Neza – cože?

„Spíš aby ji neto...“ zašklebil se Emmett. „Nepřefikli. Ohoz má na to vyzývavej dost.“ Kde mám tepláky!

Tak teď přestal Edward vypadat vyděšeně, zato se začalo zdát, že zuří. Otevřel dveře Chevyho a přes rameno na Emmetta hodil vražedný pohled. Plivni na něj! Třeba ho ten jed zabije!

„Vlez si do auta,“ zasyčel na mě, strčil mě na zadní sedadlo a hodil přese mě deku.

„To nepomůže,“ ušklíbla se Rosalie. „Ucítí ji přes celou louku, stejně jako my.“ No pardon, ale takové vedro tam nebylo!

Edward ji nebral na vědomí, zabouchl za mnou dvířka a nařídil mi: „Zamkni se zevnitř. Ten tvůj Chevrolet je jako pevnost. Pokud je tam nepustíš, nedostanou se k tobě.“

Poslechla jsem ho, protože setkat se s partou upírů, co by si mě beze všeho dali jako svačinku, na to jsem vážně zvědavá nebyla. Ležela jsem na zadním sedadle, deku přes hlavu, potila se vedrem i hrůzou a natahovala uši, abych zaslechla, co se děje venku.

Neslyšela jsem nic.  Dlouhou dobu bylo ticho jak v hrobě – zřejmě s příchozími hovořili a seznamovali se, nebo co tak asi upíři při setkání dělají. Začínala mi být pěkně dlouhá chvíle a byla jsem čím dál zvědavější, až jsem to nakonec nedokázala pod dekou vydržet. Pomalinku a opatrně jsem se přišoupla k okýnku a zvedla hlavu pod dekou jen tak, abych alespoň koutkem oka zahlídla, co se děje venku.

Cullenovi stáli zády ke mně v půlkruhu jak sloupy ve Stonehenge a proti nim... tři upíři, dva chlapi a nějaká holka. Ti dva vypadali jako pozitiv a negativ: jeden celej černej, i když jeho kůže měla nějak divně popelavej nádech, druhej bledej blonďák, kterej by při troše dobrý vůle docela i stál za hřích. Oba měli dredy, blonďák stažený do culíku na zádech. Holka byla zrzavá jak ohnivej mužík a zírala na Edwarda fakt docela nasraně. Vypadala, že něco horlivě vykládá, ale neslyšela jsem ani prd.

Zvědavost mi nedala. Musela jsem se dozvědět, oč tu jde, a tak jsem opatrně a děsně pomaloučku pootevřela okýnko, jen na škvírku, jen malininko, jen...

„-nechals mě tam! Kdyby mě tehdy nenašel James, vůbec bych nevěděla, co se to se mnou stalo! Jak jsi mohl něco takového udělat?“ vztekala se ta holka a evidentně něco vyčítala Edwardovi, protože ten zakolísal a o krok ucouvl zpátky.

„Rozumím tomu dobře, že ty jsi to děvče, o kterém si Edward celou dobu myslel, že mu vzal život?“ zeptal se udiveně Carlisle, holka nasraně přikývla a následný výbuch Emmettova hurónskýho smíchu mi málem vyrazil okýnko.

„Přišla jsi žádat o zadostiučinění?“ uslyšela jsem Edwardův rezignovaný hlas. „Máš na to právo. Byl jsem přesvědčen, že jsem tě zabil. Celou tu dobu si to vyčítám a dokonce jsem žádal o smrt, kterou mi ale moje rodina nechtěla poskytnout. Donedávna jsem byl na své přání dokonce izolován, abych už nikomu nemohl ublížit. Ale nakonec to dopadlo jinak... Nabídl bych ti svůj život za ten tvůj promarněný, ale dnes už nepatří jen mně. Chceš se mstít?“ Nechce! Řekni, že nechceš! Nech ho! Kšic, huš, kší… teda kšá! Že já ti omotám tanga okolo krku! Zadek z nich mám v ohni, těš se, až je budeš mít okolo hrdla, frajerko…

„Napřed jsem si přála, abys mě byl zabil úplně,“ zavrtěla hlavou ta Ohnivka. Hmf, taky si myslím, že by to nebylo od věci. „Ale našel mě James a když jsem se po třech dnech probudila taková, jaká jsem teď, postupně mi došlo, že jsem na tom vlastně... dobře. Nikdy nezestárnout! Nikdy neumřít! Užívat si! To není tak špatné. A když se k nám přidal Laurent, našla jsem i toho pravého, kdo to se mnou může sdílet až navěky. To Jamese se zeptej, co mu dlužíš. To on za tebe dokončil, co ty jsi se mnou jenom začal.“ Ukázala na blonďáka, který stál vedle ní a díval se na Edwarda... vlastně dost divně. Hltal ho pohledem a vypadal skoro... No kruci! On snad i slintá! Tak teď nevím, koho škrtit dřív, krucinál!

Edward udělal opatrnej krůček stranou a vypadalo to, že má snahu se trochu schovat za ostatní. „No, vděčný... to bych asi měl být, že ano?“ otázal se nejistě. „Není mi příjemné pomyšlení, že jsem opustil někoho v nesnázích-“

„Nesnáze jsou slabé slovo!“ skočila mu do řeči ta Ohnivka, ale Edward se přerušit nedal.

„- třebaže jsem neměl tušení, co jsem způsobil. Je to zázrak, že ji našel někdo jiný, kdo věděl, jak si poradit s novorozeným upírem.“

„No, tak „zázrak“ bych tomu tak úplně neříkal,“ uchechtl se ten černej vzadu. „James se tam nepotloukal tak úplně náhodou. Neuvěříte, jak otravné je třičtvrtě století poslouchat ódy na zrzavé vlasy, i když-“ hodil Ohnivce ruku kolem ramen a přitáhl si ji k sobě, „pro slabost na zrzky mám díky tady Viktorce pochopení. Jenže mně se alespoň líbí holčičí vlasy,“ dodal a významně kejvnul bradou směrem k Edwardovi. Měla jsem pocit, že snad špatně slyším. S vytřeštěným zrakem a studeným potem na zádech jsem poslouchala dál a měla pocit, že stojím na přídi Titaniku a ledová voda mi už šplouchá kolem kotníků.

„James se tehdy na toulkách dostal sem do Forks a vzhledem k tomu, že jeho holky jaksi neberou, nějak se nám zakoukal do jednoho zdejšího... už tušíte, koho, že? Pronásledoval ho ulicemi jak tichý prd a sbíral koule na to, aby ho oslovil. Takže to, že byl po jeho nečekaném útoku a zděšeném útěku u Viktorky první, není tak divný. Všiml si, že není dopitá a že u ní začíná přeměna. Nemohl ji tam nechat, protože začínala křičet bolestí a lidi by si toho určitě všimli. Jenže než ji uklidil někam do bezpečí, byl tenhle-“ znovu kejvnul bradou k Edwardovi, „- v čudu. A už ho nenašel. Nikdy. Tak se alespoň staral o jeho „dědictví,“ znovu si k sobě přitulil tu – jak jí to říkal?- ohnivou Viktorku a ta se na něj vilně usmála. No fuj! „Pak jsem se k nim přidal já a toulali jsme se severem jako nomádi. Až jsme se zatoulali do Denali. A potkali Tanyu, Irinu a Kate, a ty nám vyprávěly, kam se Edward na těch sedmdesát let poděl a že je teď venku a-“ A je můj!

„- a když nám Tanya řekla, že sváděla Edwarda marně, myslel jsem, že konečně mám šanci,“ dodal teď ten blonďák. Šanci? Šanci?! Já ti dám šanci! Rozhoupej si koule a já budu střílet! To je tvoje šance, ty plastový Kene!

Emmett znovu spustil svůj hurónský řehot: „No to je gól! Brácho, jsi atraktivní nejen pro holky, věřil bys tomu?“ Zabte ho někdo! Teď už se řezali smíchy všichni Cullenovi. James ale vypadal, že ho to ani dost málo nezastaví.

„Na posměch jsem zvyklý,“ odtušil a znovu se obrátil na Edwarda, jehož ztuhlá záda mi kryla výhled. „Když jsi odolal takové krásce, jako je Tanya, myslím, že neudělám chybu, když se pokusím...“ nedokončil a přistoupil od slov k činům. Přiskočil k „mému!“ Edwardovi, popadl ho do náruče a... krucinál, on mi ho líbá! Vášnivě! Vášnivějc než já! A Edward se... nebrání! Co to? No toto? Byla jsem v tu chvíli jak opička na gumičce. Drandila jsem na zadní sedačce jako smyslů zbavená a pokoušela se otevřít ty zatracený dveře.

To už jsem totiž neustála. Upíři neupíři, krev nekrev, rozrazila jsem dvířka od auta, vylítla jak rachejtle na Silvestra a zařvala: „Pracky pryč, nebo ti vrazím nos mezi oči! Budeš čuchat ke kytkám temenem, ty blonďatej ichtyole! Ten je můj!“

„Člověk!“ zasyčela Viktorka s tím černým rastafariánem a mně do cesty skočila Alice s Jasperem v závěsu. Jasper mě popadl zezadu kolem pasu a nechtěl mě pustit dál a Alice ječela: „Ta je pod naší ochranou! Zachránila Edwarda z rakve a vůbec, je to jeho-“

„-svačina?“ ušklíbla se Viktorka a já jsem začala kopat nohama a svíjet se, abych se dostala Jasperovi ze sevření. „Pusť mě!“ syčela jsem na něj. „Já ji roztrhnu jak hadici rukavici! Udělám z ní dvě malý a ještě ošklivější! Já jí dám svačinu, důře! Narovnám ti ty tvoje kučery, ty… ty… hmf!“ ovadla jsem. Doslova. Ani jsem nemusela moc hádat, proč. Jasper…

„Tu nepřepereš,“ klidnil mě Jasper a držel jak ocelovej svěrák. Ale to už se zřejmě vzpamatoval i Edward, kterýho ten prvotní Jamesův útok na jeho ctnost šokoval možná ještě víc než ty moje předchozí pokusy, a vyvlíkl se mu z náruče. Pocítila jsem slabé zadostiučinění. Jen mu to řekni, zlato. Pověz mu to!

„Tohle by nešlo,“ odpověděl na Jamesův zraněný výraz, došel ke mně a Jasperovi a převzal mě z jeho sevření do svého. Přestala jsem se cukat, protože jeho objetí... to bylo jiný kafe. Sem jsem patřila. Nebo ne?

„Není to moje svačina, Viktorie,“ podíval se na ni mírně nasraně. Přidej, upíre! „Je to moje dívka. Je mi líto, Jamesi,“ hodil po něm pohledem a dal mi pusu seshora do vlasů. „Já už jsem zadaný.“ Jen do vlasů? Díky, tati…

Jenže já jsem si dobře všimla, že to říkal... lítostivě. Ten jeho soucit s jinými lidmi, zvířaty a upíry… ještě aby se rozplakal! A pak si jeden nemá myslet, že je jinak orientovaný! Měla jsem fakt zatracenou chuť se ho zeptat, jestli si to nerozmyslel… pfff…

Hanetka

MisaBells

předchozí kapitoladalší kapitola

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

1 2   »

kajka

23)  kajka (17.03.2016 12:28)

Já si z vašich fórků brzo uženu infarkt.

DopeStars

22)  DopeStars (08.09.2013 21:36)

tu som skončila!!! Už musím smiechom plakať

eMuska

21)  eMuska (10.03.2013 15:32)

ach nervy, James?!!! nopekne, tak toto len tak nedopadne!

20)   (12.09.2012 11:54)

" vystavený drůbky " to snad není ani možný , jsem našrot

GinaB

19)  GinaB (11.09.2012 13:57)

Tak James je na zrzavé.....kluky ???!!! Nádhera!

Lenka326

18)  Lenka326 (11.09.2012 08:01)

Ta Bella to fakt nemá lehké!!! Riskuje nastydnutí vlastní drůbků, aby rozehřála Edwarda a nejenom, že jí to není nic platné, on se tam objeví James . Normálně bych se v tom okamžiku začala bát o její holý život, ale tentokrát jde o něco mnohem mnohem závažnějšího - on jí SVÁDÍ Edíka!!! Dá se s tím vůbec bojovat? A ona jako chrabrá Jana z Arku kašle na vlastní bezpečí a postaví se krvesajovi přímo do rány, aby si bránila, co je její! (i když se v duchu ptá, jestli je vůbec její). No nepolitovali byste ji?

leelee

17)  leelee (10.09.2012 23:49)

co dodat?:D

Lia

16)  Lia (10.09.2012 22:54)

Famózní kapitolka

Fanny

15)  Fanny (10.09.2012 22:33)

No to je vážně gól "Trošku" jiná scéna z louky A James jako homosexuál! A ta Bella

14)  anonym (10.09.2012 21:57)

Prosím řekni že Edward není na kluky!!!! Prosííím!!!! Že to není pravda!!!! Bella musí na něco přijít to je pro jasný. Vážně úžasná kapitolka. Jen tak dál!!!! :)

Marcelle

13)  Marcelle (10.09.2012 17:58)

12)  Anna43474 (10.09.2012 17:05)

11)  martty555 (10.09.2012 15:34)

10)  lelus266 (10.09.2012 14:33)

:) fuj Edo

Marvi

9)  Marvi (10.09.2012 14:31)

To jsou zase perly, jedna vedle druhý a troufám si tvrdit, že ten baseball byl lepší jak ve filmu :D :D :D To provokování to nemělo chybu a ten konec to je prostě paráda!!! Akorát si teď říkám jak to s tím Edwardem vlastně je...

Hanetka

8)  Hanetka (10.09.2012 13:52)

Šári, byl rozhozenej z Belly, a vůbec, kdyby uhnul, nebyla by to taková legrace. Je holt natvrdlej, no!

SarkaS

7)  SarkaS (10.09.2012 13:40)

James, lovec a stopař. Koukám, že se jaksi přeorientoval z voňavých slečen na ještě voňavější pány Eda koukám neužívá čtení myšlenek nijak hojně, nepovídej, že by neuhnul, kdyby to tušil :D

6)  maily1709 (10.09.2012 13:24)

Šanci?! Já ti dám šanci! Rozhoupej si koule a já budu střílet! To je tvoje šance, ty plastový Kene! chcete aby som zomrela od smiechu???

Nosska

5)  Nosska (10.09.2012 12:47)

To byla pěkná podopásovka s tim oblečením
Zamilovanej James:D :D :D Neměl by se chlapec radši vydat do Volttery, tam je určitě hošanů dost...
Stále čekám, co se asi bude muset stát, aby Edík Belle podlehl, respektive JI zalehl
Každopádně, děkuji vám dámy za každodenní vzpruhu

4)  NeliQ (10.09.2012 12:27)

úúúplne perfektné, chechtám sa jak malá, keď si predstavím túto Bellu :D

1 2   »

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek

Eclipse