Sekce

Galerie

http://www.stmivani-ff.cz/gallery/Rick%20mora.jpg

Tristan a Rhiannon?

Rhiannon a...

Neodbytný telefon.

Oživlá skála

Objímal jsem Rhiannon a hlavu měl zabořenou do jejího ramene. Srdce, které už šest let mrtvě odpočívalo v mé hrudi, dávalo o sobě vědět. Nebilo, ale kolem něj praskala ledová obruč. Mým tělem prostupovalo příjemné teplo. Protékalo mými žilami, cítil jsem ho až ve špičkách prstů. Zvedla mi hlavu a prsty přejížděla jemně po mém obličeji. Zavřel jsem oči a vychutnával si ten sametový dotek. Oběma rukama mi zajela do vlasů a pročesávala je po celé jejich délce. Znovu jsem oči otevřel a díval se do její nádherné tváře. Přitáhla si mou hlavu blíž a já ochutnal její rty. Měla je jak jarní déšť. Chladily mě a voněly. Poznal jsem dost lidských žen, poznal jsem upíří sex, ale nic z toho se nevyrovnalo této chvíli. A potom pootevřela ústa a já vklouzl jazykem dovnitř. Nebe.

Trvalo dlouho, než jsme se oba vzpamatovali. Jeden polibek! Jen chvíle líbání a mě se vzpomínky na všechny mé milenky vykouřily z hlavy. Cítil jsem ohromnou potřebu, chránit tuto zvláštní dívku. Postavit se celému světu na její obranu. Být neustále s ní a nikdy se od ní neodloučit. Náhle mi bleskla hlavou myšlenka. Oživlá skála. Kristepane, ono to existuje! No, Tristane, přiznej si to, pěkně v tom lítáš. Ty ses do ní zamiloval. Poprvé v životě.

Už vím, jak se cítili všichni upíři v naší rodině. Carlisle, Edward, Emmett, Jasper. Dokázal jsem pochopit, proč se Edward chtěl dobrovolně nechat zabít, když si myslel, že Bella nežije. Už chápu, proč to táta přirovnává k otisku. Nic na světě by mě nedonutilo od Rhiannon se odloučit. Nic a ani její tá… Sakra.

„Rhiannon?“

„Mmm.“

„Tohle nemůžeme.“

Okamžitě zvedla hlavu. „Proč ne? Vadí ti, že jsem o tolik starší než ty?“

Zasmál jsem se. „Ne, ani v nejmenším. Jenže, co tvůj táta? Co na to řekne? Vždyť se známe pár hodin.“

„Nedělej si starosti, vycítil to z nás dřív, než jsme si to dokázali sami přiznat. Kdyby ses mu nelíbil, nedovolil by ti ani vstoupit do domu. Tristane, jsem plnoletá víc než dva tisíce let. Můj otec mi v tomto směru nikdy nic nepřikazoval ani nezakazoval. I když jsem udělala pár bot. Vždycky to byla moje volba a mé rozhodnutí.“

„Rhiannon, já vím, že jdu na to rychle, ale chci, abys to věděla. Miluju tě a jsi první žena, do které jsem se skutečně zamiloval.“

Její tvář se rozzářila jako sluníčko. Vrhla se mi kolem krku.

„Miluju tě. Strašně moc jsem se bála, že mě nebudeš chtít. Líbil ses mi od první vteřiny, co jsem tě viděla v lese. Nikdy, za celé dva tisíce let jsem k nikomu tohle necítila. Ani k Artairovi. Ani k Demetrimu ne.“

Ztuhl jsem. „Demetri? Ten Demetri z Volterrské gardy? Nejschopnější upíří stopař?“

„Říkala jsme ti přece, že jsem byla ve Volterrské gardě. Obávám se, že já jsem byla příčinou toho, že tví rodiče byli před lety uneseni.“

„Tak to mi vysvětli.“

„Víš, celých těch sedm set let netrávíme jen tady. Čas od času se někdo z nás vydá na pár let na toulky světem. Něco, jako jsi podstoupil teď ty. Skrýváme své schopnosti a chováme se nenápadně. Před lety jsem cestovala já se svým bratrem. Jenomže nás posedla touha něco dokázat. Neptej se mě, čí to byl nápad, zda můj, nebo jeho, protože to už nevím.  Prostě plán zněl: vetřít se do Volterrské gardy a vyzvědět, jak to u nich nyní, po těch staletích chodí.  Nikdo nás tam neznal, protože jediní, kdo si pamatovali upíří války, byli Aro, Marcus a Caius a ti nás nikdy neviděli. V době, kdy se naše klany přátelili, jsme se my dva, souhrou náhod, setkání vždy vyhnuli. Niall počítal, že až se ho Aro dotkne, aby mu mohl číst myšlenky, vloží mu naše falešné vzpomínky.

A tak jsme začali vyhledávat střety s upíry a dávali na odiv své schopnosti. Niall je silný, o mnoho silnější než kterýkoliv upír a já každého znehybněla bolestí. Plán se vydařil. Za pár týdnů nás našli Arovi lidé. Nechali jsme se naoko chvíli přemlouvat, ale pak jsme souhlasili. Niall Arovi vnukl, že jsme nomádi a jmenujeme se Camilla a Nick. Aro z nás byl nadšený, já dokázala to, co jeho chráněnkyně Jane a dokonce ještě víc. Jane odsunul na vedlejší kolej a začal se věnovat mě. Pro Jane to byla rána a ještě větší přišla, když se kolem mě začal točit její milenec Demetri. Líbil se mi, byl krásný, chytrý, vzdělaný a já ho, natruc Jane, chtěla svést. Jenže jsem nečekala, že ho svým způsobem budu milovat. Život s ním se mi líbil. A znovu mi zachutnala… lidská krev.“

V tuto chvíli Rhiannon přerušila své vyprávění a dívala se mi do očí s nerozluštitelným výrazem. Cítil jsem, že čeká, co jí na to řeknu. Neřekl jsem skoro nic. Jen jsem ji jemně políbil a vyzval ji: „Pokračuj.“

„Zádrhel byl v tom, že jsme nepočítali s jednou osobou. Chelseou. Dokázala upevnit naše pouta k Volteře. Oba jsme to tam začali milovat a na návrat nepomýšleli. Tehdy někdy začaly velké problémy s Jane. Neunesla ztrátu přízně Ara a nenáviděla mě za to, že jsem jí odloudila milence. Tys ji neznal, ale já byla proti ní ve fyzické výhodě. Přeměnili ji v patnácti, moc brzy na to, aby stačila dospět.“

Představoval jsem si neznámou upírku. Malou, s drobnou dětskou postavou a srovnával ji s touhle bohyní. Jasně, že Demetri dal přednost jí, každý chlap by dal přednost jí. Říká se, že nic není nebezpečnější než uražená ženská ješitnost. A tu Jane urazili hned dva muži. Její přítel a její pán. Rhiannon pokračovala.

„Jane nám v gardě začala dělat problémy. Ignorovala některé Arovy příkazy, párkrát se se svým bratrem na pár dnů úplně ztratila a vrcholem bylo, když přes přísný zákaz lovila v okolí Volterry. Nakonec na svou stranu zlákala i Felixe, kterýmu taky nešlo pod fousy, že je můj bratr silnější, než on. Vládci toho měli dost a oficiálně poslali všechny tři na misi do Říma. Neoficiálně je tím vlastně vyhodili z gardy. Zbytek už znáš. Odnesli to tví rodiče. Jsem ráda, že to takhle dopadlo.

Pár měsíců po téhle události jsem se dostala na misi s Demetrim. Měla jsem zlikvidovat jednoho nezvladatelného upíra v Calais. Mise probíhala jako obvykle, s Demetrim jsme byli sehraný pár. On provinilce našel a já se postarala o zbytek. Jenže tentokrát to probíhalo trochu jinak. Demetri mi ho vystopoval a protože věděl, že je na mě spolehnutí, nechal mi ho a sám šel do přístavu lovit. Ten nezvladatelný upír byl Hans. Pokusil se mě zmrazit, ale předběhla jsem ho a zasáhla vlnou bolesti. Začal na mě křičet, ať už to skončím a že nejsem nic jiného než Volterská mrcha, sloužící svému pánovi, jako tupá ovce. Nevím, co mě na tom zarazilo, ale najednou jsem začala po kolika letech myslet zase racionálně. Odtáhla jsem ho do jedný starý budovy a tam ho vyzpovídala. Bylo to zvláštní, ale dokázal se mi svěřit.

Kdysi taky sloužil v gardě a byl oblíbencem Marcuse. Ve Volteře se na pozvání ukázal ruský klan vedený vyslancem Dimitrijem. Měli s Volterskými uzavřít důležitou dohodu. Hans náhodně zjistil, že Volterští plánují Rusy zlikvidovat a převzít východní Evropu. Pak by už tak křehká rovnováha, šla do kytek. No a Hans nevěděl nic chytřejšího, než půl delegace na chvíli zmrazit. Sice se mu smlouvě podařilo zabránit, protože se Rusové urazili a odjeli, ale okamžitě z gardy letěl a věděl, že kdokoliv z nomádů ho bude moct zabít. Pokusili se o to v Hongkongu, ale utekl jim a my ho teď dostihli. Věřila jsem mu každé slovo a náhle jako by dokázal přetrhat všechna pouta, která jsem k Volteře měla. Poslala jsem ho přes kanál k nám a před Demetrim předstírala jeho likvidaci. Dala jsem našim vědět, aby na Hanse v přístavu čekali malairt, jejich pach ho před Demetrim spolehlivě schoval. Potom stačilo jen čekat na vhodnou příležitost. Ta se mi naskytla, když jsem Demetriho přistihla v Bordeaux flirtovat s jednou upírkou. Předstírala jsem žárlivou scénu a rozešla jsem se s ním. Řekla jsem mu, že se do Volterry vrátím sama a místo toho utekla do Anglie taky. I na mě čekala Ceana a Brian a zastřeli můj pach. Od té doby jsem zase členkou své rodiny.“

„A co tvůj bratr?“ zeptal jsem se.

„Ten tam bohužel zůstal. Je stále pod vlivem Chelsey. Jediná šance by byla ho odchytit mimo Volterru, ale to je prakticky nemožné. Prostě se náš rádoby skvělý plán obrátil proti nám. Stýská se mi po něm. Moc. Táta je skvělý, nic mi nevyčítá, ale vím, že brášku rád viděl.“

Rhiannon se opět přitiskla ke mně a jejím tělem otřásly vzlyky. A zase tu byl ten neobytný pocit, že ji musím chránit před zlobou celého světa. Já, upírské embryo, jsem chtěl chránit dva tisíce let starou upírku. Prima fór. Jenže mě to jako fór nepřipadalo. Já to tak doopravdy cítil.  Zvedl jsem jí bradu a přitiskl své rty na její. Chtěl jsem jí dat pocit bezpečí, lásky. Bláznivé, co?  Jeden jediný den ji znám a myslím, že kdybych ji měl opustit, asi by mě to zabilo. V tu nejnevhodnější chvíli mi začal v kapse hrát mobil Clair de Lune. Edward! Kruci, já se našim zapomněl ozvat. Co teď? Budu jim moc zavolat odtud? Náhle jsem ve své hlavě uslyšel hlas.

Přijď dolů, vyřešíme to.

Tak takhle funguje Farrannův dar. Zlatý Edward. Ten si to z mý hlavy jen vytáhne, ale necpe se mi do ní.

Budeš si na to muset zvyknout, Sonny.

Hm, synáčku. Tak to už jsem dlouho neslyšel. Naposledy doma, ach jo. Z deště pod okap.

Tak už pojď a vezmi sebou ten telefon, než si to rozmyslím.

Típl jsem neodbytný mobil a opatrně jsem sesunul Rhiannon ze svého klína.

„Mám jít za Farrannem,“ vysvětlil jsem.

„Běž, já se zatím trochu zcivilizuju,“ mrkla na mě a usmála se.

Seběhl jsem dolů a zamířil do sálu. Tam už na mě čekal Farrann. Nehnul ani brvou a jen mi pokynul, abych ho následoval.  Dovedl mě do knihovny a tam u jednoho regálu něco stiskl a před námi se otevřel průchod.

„Tohle ti má dcera, bez mého výslovného souhlasu, nemohla ukázat,“ vysvětlil mi. Za knihovnou byl sál přecpaný nejmodernější elektronikou. U jednoho z mnoha počítačů seděl Brian.

Když Farrann viděl můj vykulený výraz, usmál se: „Máme spoustu přátel a udržujeme s nimi styky. Brian je hotový mág. Dokáže zařídit, že nás nepřátelé ani elektronicky nenajdou. Takže mu půjčíš mobil, on trochu začaruje a budeš si moct zavolat. Omlouvám se za to utajení, ale jinak bychom nedokázali tak dlouho přežít. Chceš přece Rhiannon chránit, nebo ne?“

Kdybych mohl, tak zaručeně zrudnu. Bavte se s tátou dívky, kterou jste před pár minutami líbal.

„Tristane, aby bylo jasno, já vám v ničem bránit nebudu. Jste oba dospělí, ty nejsi z Volterry, a že se znáte jen chvilku, no a co. Já se taky Rhiannon a Nialla neptal, když jsem si přivedl Romanu. Ale abychom si rozuměli, jestli z tvých myšlenek zjistím, že jí chceš ublížit…

Zmohl jsem se jenom na kývnutí a Brianovi, který se bavil mými rozpaky, podal svůj telefon. Ten ho připnul přes USB k počítači a chvíli bylo slyšet jen ťukání do klávesnice. Pak mi ho podal.

„Hotovo, neodpojuj se a můžeš volat.“

„Co našim můžu říct,“ obrátil jsem se na Farranna.

„Všechno, kromě toho, v kterém konci Skotska jsi. Nebudeme tě s Brianem rušit a necháme tě tu. Já ti sice do hlavy neustále vidím, ale nemusíš se mi při tom dívat do očí.“

Když za nimi zaklaply dveře, vytočil jsem Edwarda. Sice jsem měl v plánu zavolat tátovi, ale nevím proč, Edward se mi zdál vhodnější.

„Tristane, no konečně, co je s tebou? Proč mi nebereš telefon?“

„Promiň, nešlo to. Já vím, že mi asi těžko uvěříš, ale slyšel jsi někdy o skotském klanu, který prohrál s Volturiovými?“

„Kdysi mi to vyprávěl Carlisle, ale je to jen legenda. Proč?“

„Já je našel. Existují.“

„Ty si děláš legraci.“

„Ne, jsem u nich. Z bezpečnostních důvodů blokují můj signál. Nepoznáte, odkud volám. Edwarde, neměj strach. Už dlouhá léta to jsou vegetariáni, jako my. Líbili by se vám.“

„Tristane, já… vyrazil jsi mi dech. Jak dlouho se u nich zdržíš? A řekneš mi něco bližšího?“

„Rozpovídám se o nich příště, až je líp poznám. Taky s tím musí souhlasit hlava klanu, a jak dlouho tu zůstanu, nevím.“

„Jak to, že nevíš? Oni tě tam drží?“

„Drží. Oživlá skála. Říká ti to něco?“

„A sakra. Jaká je?“

„Nádherná. Dokonalá. Ona je… Ona je, prostě moje.“

Slyšel jsem Edwardův smích.

„Tak se mi zdá, že v tom pěkně lítáš. No nic, koukám, že z tebe asi víc nevyrazím. Dávej na sebe pozor, a jakmile budeš moct, zavolej. Rozumíš?“

Ukončil jsem s Edwardem hovor a poté, co Brian vešel dovnitř a odpojil můj mobil, jsem vešel do knihovny. Tam už na mě čekal anděl. Božský anděl. Stála tam v bílém elastickém tričku a bledozelené přiléhavé sukni. Oblečení kopírovalo její dokonalé křivky. Její vlasy, můj bože!  Rozpuštěné vlasy se jí vlnily až do pasu a kolem jejího obličeje vytvářely svatozář. A tenhle anděl je můj. Jenom můj!

předchozí kapitoladalší kapitola

Přidat komentář

Autor:

Text:

Komentáře

1 2   »

Bosorka

23)  Bosorka (21.06.2011 21:19)

A jak se ty osudy proplétají... B)

Anna43474

22)  Anna43474 (12.06.2011 22:16)

Tcháni, no
Oživlá skála
TKSATVO

21)   (11.10.2010 15:14)

Jsou tak nádherníííí. Tris je roztomilý, když je v rozpacích

SarkaS

20)  SarkaS (06.10.2010 19:57)

Tris je sladký, najednou je z něj koktající mladíček...

Linfe

19)  Linfe (13.08.2010 19:36)

Takže jakže musím to uvést na pravou míru, abyste si o mě nemysleli, že jsem nějaká obludka, co nenechává komentáře :-) Já totiž Trise dostávám v předtermínu po mailu a pak to vždycky všechno vychrlím na Sfingu po ICQ a protože mám prý HOSIPO (což je, jak jsem se dozvěděla - Houby Si Pamatuješ), tak vždycky zapomenu napsat komentář.

Takže zlato moje, je to dokonalý skvělý úžasný a hrozně žeru namachrrovanýho, neohrabanýho a krásnýho Tristana

Pro Trise
Pro Sfingu

MisaBells

18)  MisaBells (13.08.2010 14:55)

= můj výraz u této kapitoly... Já nevím co říct, snad jen promiň, že jsem se k tomu dostala až dnes a áááách éééch óóóóch nad tvým psaním, holka ty mi dáváš do těla! Tristan se má! Já jsem tak ráda, že ji našel a doufám, že jim nic zlého neprovedeš. To si mě potom neřej! Jsi talent od Boha!

krista81

17)  krista81 (12.08.2010 23:43)

Krása, tak oživlá skála njn vlkouši mají otisk, tak coby upíři něměli oživlou skálu
Jenom to vidím na osvobozování bratříčka ve Volteře no snad to nebude s Tristanovou schopností až takovej problém, že

Lipi4

16)  Lipi4 (11.08.2010 18:46)

Úžasná kapitolka :D ..... Přesně vím co nám náš Tristan prožívá ..... .... Sfinguško, jen mám strach, co na ně vymyslíš :p ...... ..Prosím, co nejdříve další kapitolku

15)  Rene5esme (09.08.2010 20:47)

Úžasné prosím rychle další kapitolu

Hanetka

14)  Hanetka (09.08.2010 15:04)

Tak hele... to nemá chybu. Miluju Kelty a tihle jsou... no já úplně slintám. Vážně. A Tristan s Rhiannon... panečku, to bude láska jako hrom. Už je, ale ještě až... A kdy že pojedou do té Volterry?

JEAKS

13)  JEAKS (08.08.2010 20:12)

dokonalé , těším se na další ;)

Marketa

12)  Marketa (08.08.2010 19:55)

Krásnýýýýý

Gassie

11)  Gassie (08.08.2010 18:56)

Protože jsem teď byla delší dobu pryč, užila jsem si tři díly najednou. Je to čím dál lepší. Skotský klan je moc sympatický. Jsem moc zvědavá, co si na ně vymyslíš. Něco mi říká, že se brzy podíváme do Volterry.

arisa

10)  arisa (08.08.2010 18:50)

Abera

9)  Abera (08.08.2010 15:03)

Dokonalý

sakraprace

8)  sakraprace (08.08.2010 14:35)

Taková nádhera. Nemyslela jsem si, že někdo může psát ještě lépe než v předchozí kapitolce, ale ty se překonáváš. Krásný dílek. Zvláštní, jak se jejich osudy nebo osudy jejich rodin propletly. A bratra zachrání, že jo??

Popoles

7)  Popoles (08.08.2010 13:46)

Slint, slint... nikdy mne nenapadlo, že nadměrné slinění je způsobováno několika za sebou zařazenými písmenky. :D
Krásně jsi pro Trise vybrala nevěstu. A to , že její táta nejen vidí do jeho hlavy, ale ještě mu do ní kecá je dokonalé
Jen se bojím, že dlouho taková pohodička nebude. Nebudou chtít osvobodit jejího bratra? A co Demetri - nebude chtít svou milenku zpět? Bojim...
Krásný díl Sfingo...

Liri2

6)  Liri2 (08.08.2010 12:36)

Ahoj sfingo. Už po několikátý jsi mi vyrazila dech a dodala insipraci. Jdu psát taky. Že mě to nenapdalo dřív! Moc ti děkuju, a určitě ve psnaí pokračuj, tvé povídky jsou prostě úžasné!!!!

Bye

5)  Bye (08.08.2010 11:56)

sfingo, Ty normálně TVOŘÍŠ upírskou historii!!
A děláš to tak dokonale, že Ti to normálně začínám věřit. Když mě s ní ještě ke všemu seznamuješ takovou "populárně-naučnou" formou, mám pocit, že sedím na hodině dějepisu a hltám každý slovo tý skvělý učitelky
Fascinuje mě, jak v tom sama sebe doplňuješ. Protože nevěřím, žes tohle měla vymyšlený, když jsi psala Potíže, že ne? Prostě
Tristan a Rhiannon konečně love
A pana bratra budou muset vysvobodit, žejo? ;)

nathalkasimova

4)  nathalkasimova (08.08.2010 10:52)

1 2   »

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek

Edward & Bella