Sekce

Galerie

http://www.stmivani-ff.cz/gallery/thumbs/cougar.jpg

Couráme po lesích a zakopneme o... pumu.

Návštěva u povedené rodiny.

Předposlední kapitola, vážení.

Finis coronat opus

Události nabraly na obrátkách. Jako by rozhodnutí Cainea, vystavit se dobrovolně vlivu svého ďábelského tatíka, popostrčilo všechno dopředu. Naše rodina se jako vždy k tomu postavila zodpovědně. Od druhého dne nosili všichni upíři hodinky s lokátorem.  Jen Emmett a Bella je neměli. Ta totiž ty své půjčila Rose, jinak by musel Emmett hlídkovat s ní a Rose s Edwardem, o co ani jeden z nich nestál. Vlci se taky rozdělili. Tam to bylo jednodušší, Jacob s Ness se drželi jako klíště Edwarda s Bellou a v případě poplachu mohl náš vlk samotář dát ostatním vlkům vědět díky vlčí telepatii.

Caine a já jsme se jen museli potulovat po okolních lesích. První dny to byla docela zábava. Přijeli jsme domů ze školy, nahlásili jsme, kam jdeme a hurá ven. Jenže pak se nám to začalo trochu zajídat. Museli jsme být neustále ve střehu, takže nějaké to pomazlení nepřipadalo v úvahu.

Po dvou týdnech to už vážně byla otrava a my oba nepokrytě remcali. Jenže, Caine si to vymyslel, tak holt Trp, kozáče, budeš atamanem. Tak to aspoň říká jedno přísloví, který bůhví odkud vyhrabal Carlisle. Abychom si to trochu zpříjemnili, vydali jsme se jedno víkendový ráno na snídani do Ten Black Roses a vzali sebou Billyho. Claire jela na víkendový rehabilitační pobyt do lázní a jemu bylo smutno. Cory nás ráda viděla a snesla nám to nejlepší, co měla v nabídce. Kluci se cpali jak nezavřený a já vlastně taky. Poseděli jsme tam asi hodinu a právě se zvedali, když zvenku přišla totálně naštvaná Marisol.

„Krám jeden blbej,“ ulevila si.

„Co se ti stalo?“ zeptal se účastí Caine.

„Ále, potřebuju zajet do města pro opravený šlehač a moje auto přes noc ochořelo neznámou nemocí.“

„Mrknu se ti na to, chceš?“ nabídl se Billy.

„To bys byl miliónovej. Jestli se ti to povede, vyžebrám pro tebe u Cory extra porci blondies,“ slíbila Marisol.

Billy se mlsně olízl a hrnul se ze dveří.

„Uvidíme se doma,“ houkl ještě přes rameno a byl fuč.

Rozesmáli jsme se. Což o to, Billy byl pravej Black, dokázal opravit všechno, co mělo čtyři kola, ale taky byl pořádně rozežranej. To nebude jen jedna porce blondies. Jen aby ta oprava nevyšla Marisol dráž než v servisu.

Caine vytočil číslo mýho táty.

„Ahoj, Jacobe, zvedáme se z kavárny a jdem do lesa. Billy se ještě zdrží, hraje si tu na automechanika.“

„Jo vám taky,“ odpověděl na něco, co jsem neslyšela a strčil mobil do kapsy.

„Co říkal?“ zeptala jsem se.

„Popřál nám klidnej den.“

„Aúúúú, už mám toho klidu až moc,“ zaskučela jsem jako dítě vlka a můj pumák se jen smál.

A zase couraní v lese.

„Mibel, přemýšlela jsi, co bude, až…“ zbytek otázky spolkl, ale já to pochopila.

Až jednou vystudujeme vejšku a budeme vypadat moc mladě na to, abychom mohli rozjet kariéru? Přemýšlela a záleží jen na tobě, jak budeš chtít žít, miláčku,“ odpověděla jsem popravdě. „Lidi si tady začnou všímat, že nestárneš a čeká tě stěhování. Buď se mnou, nebo beze mne.“

„Proč bez tebe?“ vyjevil se.

Pokrčila jsem rameny.

„Co já vím, třeba tě omrzím.“

„Jsi normální? Ty že mě omrzíš? No dovol! Miluju tě, jestli sis toho nevšimla. To spíš já potím krev, abych pro tebe nezačal bejt nudnej.“ Rozhorlil se a já jen vzdychla.

„Caine, já…“ nestačila jsem to doříct, protože mě objal a prudce políbil.

Zavrčení, následovaný pumím zařváním. A bylo to tu.

Po paměti jsem zajela rukou do kapsy a odpálila SOS zprávu. Teprve pak jsem se pustila Cainea a otočila se. Puma stála asi třicet stop od nás. Mohutná, majestátní, ale s očima, ze kterých šlo vyčíst šílenství. V hlavě jsem měla jen jednu myšlenku. Udržet si od ní odstup do tý doby, než dorazí naši. Na Cainea jsem spoléhat nemohla, už teď stál strnule a nehybně. Zcela určitě byl pod jejím vlivem. Bylo to jen na mě.

„Hej, ty zrůdo, proč ho nenecháš na pokoji? Co ti udělal?“

Znovu zavrčel a díval se mi od očí. Cítila jsem, jak se mi pokouší vnutit svou vůli. Nabádal mě, abych se nehýbala. Už už jsem tomu začala podléhat, ale sebrala jsem všechnu sílu a povedlo se mi vymanit z jeho vlivu. Rozesmála jsem se a po naprosto konsternovaný šelmě hodila nadávku.

„Hajzle, to je všechno, co umíš?“

Zařval a skočil. Odstrčila jsem ztuhlého Cainea stranou a připravila se na náraz. Srazil mě k zemi. Ležel na mě jako závaží. Nacpala jsem ruku mezi nás a vší silou mu stiskla koule. Zařval a odvalil se ze mě. Zatřásl se a najednou se v trávě svíjel nahej chlap. Držel si rozkrok a skučel.

Jo, hochu, každej chlap má citlivý nádobíčko.

Právě v tu chvíli se rozhrnulo křoví a objevil se Billy.

„Mibel jste v pořádku?“ zeptal se, když obhlídl situaci.

Já, jo, Caine je mimo,“ vysvětlila jsem. Billy držel v šachu Henryho a já se se sehnula ke Caineovi. Díkybohu se už probíral.

Stačil, ale chvilka Billyho nepozornosti, Henry se proměnil na pumu a zdrhal. Než se Billy stačil taky přeměnit, začala puma couvat zpátky k nám.

„Copak, kočičko, už nás opouštíš?“ uslyšela jsem Emmettův hlas.

Ze všech světový stran se přibližovali naši a utvářeli kolem nás neproniknutelný kruh. Caine se pomalu probíral a Billy mu pomáhal vstát.

„Dobrý kámo?“ zeptal se ho, ale Caine jen nepřítomně kývnul a díval se upřeně na pumu, která temně vrčela a střílela očima po našich. Hledala únikovou cestu, ale žádná nebyla. Bylo mi jasný, že Cougar poznal, koho proti sobě má. Upíry, svý odvěký nepřátele a po jejich boku měniče. Už z toho mu musela jít hlava kolem.

„Přeměň se, nerad vedu jednostrannou konverzaci,“ vybafnul na něj Edward, který s ním pravděpodobně komunikoval pomocí myšlenek.

Puma se nerozpakovala, a za chvíli před námi opět stál muž. Nestyděl se před námi, ostatně neměl proč. Ani já, ani ostatní ženské jsme na něm neshledávali nic přitažlivýho. Fyzicky mu bylo asi tak jako mýmu tátovi, byl to šlachovitej chlap, ale to bylo asi tak všechno. Vypadal zanedbaně, neupravený vlasy mu visely do obličeje, prostě bezdomovec.

„Zabiju, ho,“ zavrčel najednou a jeho šílený zrak loudil po mém Caineovi. Ten jen hlasitě polkl a couvnul. Kluk, který se nebál nikoho ani ničeho, měl strach před bytostí, která byla jeho biologickým otcem.

„Proč,“ zeptal se ho Jasper. „Proč k němu cítíš takovou nenávist? Je to tvůj potomek, krev tvé krve.“

„Ty máš co nejmíň mluvit o krvi, krvesajče,“ reagoval na to Henry.

„Co jsem ti udělal?“ Caineovi se klepal hlas. Bylo mi ho líto.

„Vzal jsi mi ji.“ Zavrčel.

„Koho?“ zeptal se caine nechápavě.

„Jennifer,“ zněla odpověď. „Kdyby nebylo tebe, zmetku, nikdy by neodešla.“

Bylo to šílený. On vážně přičítal vinu za rozpadlé manželství svýmu synovi, který v tý době ani nebyl na světě.

„Bils jí, říkala mi to. Proto utekla.“

„Byla mojééé, a já byl její pán. Měla mě poslouchat.“

Táta zavrčel a přeměnil se. Přistoupil blíž k tomu šílenci a popadl ho pod krkem. Cougar byl najednou tak vyděšenej, že se ani nehnul a ve tváři se mu objevil strach.

„Nikdo není ničím pánem. Sáhnout na ženu, na tu, která se ti chystala přivést na svět dítě, to je ta největší ubohost. To tebe měli třískat třikrát denně a nejlíp do hlavy, třeba by se ti v ní rozsvítilo. Jsi spodina společnosti. Ne! Jsi vrah, sprostej vrah. Proč jsi mu zabil mámu, proč jsi ho namočil do dvou vražd?“ rozhorlil se táta a ukázal na Cainea, který byl bledý jako stěna.

„Když jsem ji nemoh mít já, neměl ji mít nikdo, “ zasípal Henry, kterému táta pořád svíral krk.

Všichni jsme mlčeli. Z mýho táty šla hrůza. Ten milej vlčák, kterýho máma vodila na vodítku, byl tak rozzuřenej, že jsem čekala, kdy vybuchne a přemění se ve vlka. Za jiný situace by bylo směšný vidět dva totálně nahý chlapy, jak jeden druhýmu ubírá kyslík. Tady se nikdo nesmál. Nebylo to k smíchu, ani trošku. Uvažovala jsem, co s ním naši provedou. Jako Farrannovi gardisté měli právo jakkoliv s ním skoncovat, ale udělaj to? Před Cainem?

Najednou se Cougar tátovi vysmekl a ve vteřině řval na Cainea.

„Nejsi můj syn, jsi jen nepovedenej zmetek. Měl jsi shnít ve vězení, nebo se uškvařit na elektrickým křesle. Zabiju tě,“ zavrčel a vrhnul se na něj.

Skočila jsem mu do cesty a odrazila ho. Jako poloupíře mám docela sílu a teď se mi hodila. Než se Cougar stačil zvednout, bafli ho Emmett s Jasperem a drželi ho jako v kleštích.

„Co s ním?“ zeptal se Emmett Carlislea. Ten se jen prosebně podíval na Edwarda.

„Henry Cougare, za překročení zákonů našeho i lidského světa, za prokázanou dvojnásobnou vraždu a za jiné skutky, tě odsuzujeme k smrti, “ pronesl Edward a kývl na kluky. Odvlekli Cougara hlouběji do lesa, následováni vlky. Po chvíli se ozval řev a pak…ticho.

„Finis Coronat Opus,“ řekl Carlisle vážným hlasem. Konec korunuje dílo.

Došla jsem ke Caineovi a objala ho. Přitiskl se ke mně jako k záchranný kotvě. Zabořil mi hlavu do jamky na krku a pak jsem jen cítila jeho horký slzy.

„Ššš, uklidni se, už je to za námi,“ utěšovala jsem ho. Svezli jsme se oba na zem a já ho houpala ve svý náruči jako malý bezbranný děcko. Nevím, jak dlouho jsme tam seděli, ale když jsem zvedla hlavu, byli jsme sami.

„Děkuju,“ zašeptal mi do ramene. Zvedla jsme mu prstem bradu a políbila ho. V týhle chvíli, na tomhle místě jsem byla ta, co má síly pro oba.

Domů jsme se vrátili až večer. Nejprve jsme zajeli k Stephenovi a bez nějakých podrobností mu vyklopili, že puma už nám hrozit nebude. A potom jsme jeli k nám. Caine byl stále trochu nejistej, ale kdo by taky nebyl.

U nás to vypadalo jak po výbuchu. Cullenovi balili. Díky Alici, měli mnohem víc zavazadel, než když přijeli a Emmett sakroval jak špaček, když všechny ty kufry cpal do aut.

„Vy už jedete?“

„Mibelko, jsme to už skoro půl roku a mě už svědí ruce po pořádné práci,“ vysvětloval Carlisle.

„Alespoň budete mít víc prostoru, jsme tady jak sardinky,“ přidala se teta Rose.

„Ale přijedete zase?“

„Za dva měsíce jsou prázdniny a to zase vy přijedete k nám, k Niagara Falls. Teď si potřebujete všichni odpočinout a srovnat nervy. Poslední půlrok byl perný,“ vysvětlovala Esmé a objala mě.

„Koukej na ní dávat pozor, máš jí co vracet,“ zvedla Rose na Cainea káravě prst, ale přitom se usmívala.

„Dám, nebojte,“ přisvědčil Caine a přitiskl si mě na hruď.

Do hodiny byli Cullenovi pryč a naši se rozcházeli po svý zábavě. A já a Caine? Vyhrabali jsme ze špajzu láhev vína, přidali sendviče a velkou deku a vykradli se ven. Já vím, ani jeden z nás nemá na alkohol věk, ale co, jednou se snad nic nestane, že jo?

♦♦♦

O dva měsíce později zastavil můj Lexus, před honosnou rezidencí ve Squamish. Tady bydleli Caineovi prarodiče, Wood a Catherine Whiggovi. Nevěděli o tom, že mají vnuka a Caine se jim jel představit. Já mu dělala psychickou oporu. Můj pumák už se nejmenoval Cougar, Stephen ho konečně oficiálně adoptoval.

Po zazvonění nám vážný muž v obleku. Pravděpodobně majordomus, nebo něco takovýho.

„Mohl byste prosím říct, že nesu zprávu o Jennifer Whiggové?“ požádal ho Caine poté, co se nás muž pohřebním hlasem zeptal, koho má ohlásit.

Čekali jsme, že se vrátí a pozve nás dál, ale místo něj se ve dveřích objevil pár starých lidí. On měl na sobě tvídové sako a ona černé krajové šaty a kolem krku šňůru perel. Netvářili se moc přístupně a já začínala tušit, že tohle asi nebudou milující prarodiče. Vypadali jak karikatura britské aristokracie.

„Kdo jste?“ vybafl na nás nezdvořile muž povýšeným hlasem.

„Jsem Caine Wood Jackson a tohle je má přítelkyně Michaela Isabella Blacková. Jsem syn vaší dcery Jennifer.“

Žena chtěla něco říct, ale muž ji předběhl.

„Nemáme dceru toho jména. Zemřela.“

„Vy to víte?“ vyjevil se Caine.

„Co?“

„Že maminka nežije.“

Oba se zarazili, na ženině tváři problesklo cosi jako smutek, ale rychle se opanovala a nasadila nepřístupnou masku.

„Jak se to stalo?“ zeptal se muž nezúčastněným hlasem.

„Na turistické túře ji zabilo zvíře,“ odpověděla jsem za Cainea.

Ticho.

Až po chvíli zazněla otázka, která mě zabolela u srdce.

„A co teď čekáte od nás?“

„Prosím?“ zeptal se vyjeveně Caine.

„Předpokládám, že ses dozvěděl, že jsme zámožní a chceš z toho něco urvat pro sebe, že? Jenomže v tom ses hochu přepočítal. Vrať se, odkud jsi přišel, i se svou údajnou přítelkyní. Rád by ses posadil do dostatku, to ti věřím. Jenomže jakmile se tvá matka před lety k nám obrátila zády, ztratila nárok na všechno. Vydědili jsme ji.“

Bylo mi zle. Tohle že jsou rodiče Caineovy maminky? To ne upíři, ale tito takzvaní lepší lidé mají srdce z kamene.

Caine neřekl ani slovo, vzal mě za ruku, a odváděl. Měl svou hrdost. Ale já to tak nenechala. Vytrhla jsem se mu a vrátila se k těm dvěma.

„Kolik máte na účtu? Milionek, dva? Tolik moje teta utratí ročně jen za šaty. Má rodina je velmi dobře finančně zajištěná a všichni členové mají univerzitní vzdělání. I Caineův adoptivní otec, ten učí na právnické fakultě. Ale to vás nezajímá, že? Jen si dál seďte na svém majetečku, hodně vás v zimě zahřeje. A nezapomeňte ho odkázat nějaké seriózní společnosti. Třeba na výzkum Jak odstranit snobství, nebo klinice, která se zabývá transplantací soucitu.“

„Drzá, žábo, vypadněte, nebo na vás zavolám policii,“ rozčílil se stařec.

Caine mě vtáhl do auta.

„Tak to bychom měli,“ řekl znechuceně.

„Mrzí mě to,“ řekla jsem lítostivě.

Zavrtěl hlavou.

„Nemusí. Tak nějak jsem tušil, že to tak dopadne. No nic. Mám tátu, Cory, Marisol, tebe…“

„A Edwarda, Bellu, Jacoba, Renesmé, Eli, Billyho…“

Umlčel mě polibky. Pak zařadil rychlost a rozjeli jsme se domů.

K naší opravdový, potřeštěný, ale milující rodině.




Tak a už bude jen epilog, milí zlatí. Mám drobný dotaz. Před časem tu zaznělo přání, že byste chtěli Coryiny recepty. Stojíte o ně ještě? Nebo s nimi mám jít do háje?


předchozí kapitoladalší kapitola

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

1 2   »

sfinga

30)  sfinga (30.06.2012 17:58)

Mirikino, koukám, už nemusím, už jsi ji našla ;-)

29)  Mirikina (30.06.2012 08:49)

prosím mohla bys mi napsat jak se jmenuje ta nová povídka v tom egyptě díky a tvoje příběhy jsou úžasný :)

eMuska

28)  eMuska (15.11.2011 21:58)

nikam nejdi, chceme! Krásny koniec, aj keď ma čaká ešte epilóg, ale ja som vrchovato spokojná!

27)  lap (15.11.2011 13:48)

ja o ty recepty stojím hrozně moc

26)  kacule (15.11.2011 12:14)

paani tak to jsou ale pitomci takovy prarodice mu nezavidim.
skoda ze uz bude tahle povidka koncit byla to ma oblibena,ale napsala si ji moc hezky. uzse tesim na ten epilog

Jula

25)  Jula (14.11.2011 20:47)

Ach jo, to už bude definitivní konec? Mám je všechny hrozně ráda, budou mi chybět
Mibel je úžasná, všechno to zvládla, jak koule toho hnusnýho pumáka, tak snobské prarodiče, je to prostě ideální partnerka, jako všichni z té jejich rozvětvené rodiny

sfinga

24)  sfinga (14.11.2011 19:40)

OK, recepty budou i epilog bude, ale nejdříve příští týden, ju? Zítra odjíždím do Prahy, abych si užila Twilight maratonu
Pro všechny zvědavé hlavičky. Epilogem se DEFINITIVNĚ uzavřou osudy Jacoba Blacka a jeho potomků. Žádná další série nebude.
Slibuju vám, že se brzy objeví nová povídka, která mi už nějaký čas leží v hlavě. V hlavní roli opět Jacob, ale trochu jiný, než ho znáte. A protože se podstatná část bude odehrávat v Egyptě, užijete si jeho odhaleného těla

Lucinka

23)  Lucinka (14.11.2011 14:59)

Puma končí???:'-( škoda doufám že bude brzy zase nějaká podobná povídka recepty určitě:)pak si budem připadat jako když jsme v tvojí povídce až to budem papkat:D

22)  Betynka (14.11.2011 14:20)

Konec nééé.
Kapitola samozdřejmě úžasná. Henry je fakt zmetek. A Caineův děda s babi mě taky nepotěšili.
O recepty stojim. Jsem ulítlá na sladký.
Těšim se na další dílek.

Marvi

21)  Marvi (14.11.2011 10:54)

Konec ne.... No ale těším se na tvůj další projekt ;) ;) A ty recepty určitě budou zajímavé, takže sem s nimi
A na závěr

20)  marcela (14.11.2011 08:24)

Když jsem si přečetla,že tahle povídka končí,měla jsem slzy v oku.Je krásná.Napíšeš další???Prosím.

Lia

19)  Lia (14.11.2011 02:10)

senzační kapitolka konečně je pokoj od té jisté pumy názorný příklad, jak s ním skoncovali Cainovi prarodiče jsou vážně tupí, místo toho, aby se radovali z vnuka se zajímají o peníze jinak úplně úchvatná kapitolka a mocinky moc se těším na epilog

18)  Tery (13.11.2011 22:02)

nejen že checeme coryiny recepty ale konkrétně já bych chtěla a přála bych si další řadu:D miluju tyhle příběhy,moc,ve tvém podání jsou tak skvělé,tak skutečné!!!!!!!!!

Fanny

17)  Fanny (13.11.2011 21:32)

Moc se těším na Epilog a ti jeho prarodiče? Jen kdyby věděli, že oni opravdu peníze na víc nepotřebujou... A s tím jeho "otcem" už jsou taky účty vyrovnány... :)

sakraprace

16)  sakraprace (13.11.2011 21:24)

Konečně ho dostali. Zmetka. To se fakt nevidí, když ne já, tak nikdo. A na druhou stranu je mi to skoro líto, protože povídka končí :( ;)

Hanik

15)  Hanik (13.11.2011 21:16)

Recept ? klidně ráda peču a když v knížce všem chutnali klidně zkusím :D s pumákem se mi bude těžko loučit :'-( tak už jen epilog těším se na něj

14)  ada1987 (13.11.2011 21:08)

úžasné! dokonalé! tie Coryine recepty by bodli. ale prečo bude už len epilog?! čo bude potom čítať??!!

KalamityJane

13)  KalamityJane (13.11.2011 21:06)

rychle naval Coryiny recepty a epilog! :D a koukej přemýšlet o pokračování týhle skvělý ságy! A teď už dost poroučení a jde se chválit.
Jsem moc ráda, že se konečně zbavili tý zrůdy. Teď už je čeká jen štěstí, viď? Zaslouží si ho:) Povídku úplně hrozně moc miluju, stejně jako všechny ostatní tvé povídky:-)

wuzinka

12)  wuzinka (13.11.2011 21:01)

Kapitola opět naprosto peckovní. Henry je konečně v pekle a Caine a celá rodinka si může oddychnout. Na epilog se moc těším a jsem moc moc moc zvědavá jak a jestli se tam vyřeší vztah Billyho a Claire. a taky netrpělivě očekávám recepty

Lenka326

11)  Lenka326 (13.11.2011 20:51)

Konečně je klid. Caina je mi sice líto, i když věděl, co je Henry zač, tak slyšet tu nenávist přímo od něj. No a o prarodičích radši ani nemluvit. Ještě štěstí, že ho čeká skutečná rodina. Těším se na epilog, ale je mi líto, že Blackovi končí. Jak jsem ti kdysi dávno psala, tvého Jacoba mám ráda a je to jen tvoje zásluha, že jsi upravila můj názor na něj. A všechny ty dětičky, co pak zplodil... skvělá historie jednoho upíro-vlkodlačího klanu a teď se jim do toho namontovala ještě i pumička.
Díky a o recepty bych taky stála.

1 2   »

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek