Sekce

Galerie

http://stmivani-ff.cz/gallery/cougar.jpg

Konečně jsme se nastěhovali do Carlisle. Čeká mě první den ve škole.

Kdo je Peggy? A kdo je Caine?

Puma


Ten dům byl prostě ááách. Fotky a videa, které jsem viděla, ani zdaleka nevystihovaly skutečnost. Stál na samotě za městem a původně patřil nějakému podnikateli, který ho dal postavit pro sebe a svou atraktivní manželku. Bohužel, pro nás bohudík, jeho manželka byla až příliš atraktivní a tak mu utekla s jiným, méně nudným mužem. Dům prodal.  Nám.

Když jsem ho poprvé viděla, rázem jsem se do něj zamilovala. Byl plný světla, které pronikalo ohromnými tabulemi skla. Za sebou jsem slyšela tátu, jak mumlá cosi o Esméovském vkusu. Neposlouchala jsem ho. Jak znám Jacoba, nejradši by žil ve stanu. To asi dělají ty indiánské geny. Vešli jsme společně do haly a Bella vzdechla.

„Jsme doma, Edwarde.“

„Lásko, já si myslel, že ten dům znáš z fotek a proto sis ho vybrala, “ pronesl udiveně a prohlížel si interiér.

„Holky, to se vám teda povedlo,“ řekl uznale táta.

„Hej, co se děje?“ dožadovala jsem vysvětlení. Proč jsou rodiče a prarodiče tak naměkko?

„To nic, Isabelko,“ objal mě Edward kolem ramen. „Víš, ač nevědomky, koupily jste téměř přesnou kopii naší vily ve Forks.“

Zavazadla zůstala v hale a my procházeli domem a postupně si rozebírali pokoje. Na mě čekal splněný sen. Můj pokoj v Cairngorms byl velký a pohodlný, ale… byla to místnost v gotickém hradě. Silné zdi, malé okno a výhled na nádvoří.  Naproti tomu tady budu bydlet v krásné světlé ložnici s francouzskými okny přes celou jednu stěnu. Těmi se dalo vyjít na malou terasu, ze které byl výhled do údolí.  Jedním slovem nádhera. V tomto pokoji, jako jediném, nebyl nábytek a já se nemohla dočkat, až si to tu zařídím. Byl to dárek od našich k mým osmnáctinám. Věděli, jak mi udělat radost.

„Mami, pojedeš se mnou, prosím do města?“ zeptala jsem se hned, jakmile jsem se nabažila výhledu.

„Nessie, pozor, ať nám zbyde něco na účtu,“ smál se Edward.

No jo, tak netrpím odporem k nakupování jako Bella. Jsem normální ženská. Pomyslela jsem si a obrátila oči v sloup.

„Nechcete jet s námi?“

„Nechceme,“ ozvalo se sborově.

Mamka se jen usmála a zavolala taxík. Domů jsme se vrátily až pozdě odpoledne.

V nových autech a v doprovodu nákladního auta patřícího místnímu obchodu s nábytkem.

Dva maníci vyložili nábytek z vozu a chystali se ho nanosit dovnitř.

„Díky, pánové, zvládneme to sami,“ zarazil je táta a vsunul jednomu z nich do kapsy velkou bankovku.

„Jasně, šéfe a díky.“

Sotva auto odjelo, obklopili mužští auta.

„Nessie, ty jsi poklad.“ Tátovi se rozzářili oči při pohledu na to jejich. Ford mustang. Jeho oblíbený typ. V něm prý kdysi vezl mamku na svatbu. Já si vybrala Lexus. Poprvé jsem si kupovala auto. V Cairngorms jsem jezdila s kluky anebo s našima. Ono to bylo bezpečnější. Přece jen nám hrozilo pár útoků od nespokojených upířích klanů. Až v posledních letech se situace zklidnila.

„Tak hej rup, bando. Hoďte sebou, nebo bude Mibel spát na zemi.“ Zavelel táta a se Sethem se chopili prvního kousku. Co by normálním lidem trvalo kolik hodin, upíři a vlci měli hotovo za půl hodiny.

„Tak ségra, ale něco za něco. Půjčíš nám auto. Teď si pro nějaké přibližovadlo odskočíme my a s našima se do Forda nevejdem,“ obrátila se na mě Eli potom, co poslední zásuvka zapadla na své místo v prádelníku.

„Jasně, Eli. Jen nepouštěj k volantu svý synátory. Ráda bych, aby mi z něj nezbyla hromada šrotu. Vím, jakým stylem jezdí.“

„Srabe,“ houkl Charlie, ale smál se.

Hodila jsem Eli klíčky a pak už jen poslouchala postupně utišující se zvuky v domě. Nakonec dvojí nastartování aut a potom… klid. Najednou jsem se cítila nejistá. Za celý svůj dosavadní život jsem nebyla ani chvilku sama. Abych zahnala ten podivný pocit osamění, dala jsem se do vybalování a za minutu to pustila z hlavy. Naši se vrátili večer s dalšími třemi auty. K tátově a mámině Fordu a mému Lexusu, přibyl Edwardův Aston Martin a dva vozy Jaguár, které si vybrali Charlie a Billy. Jeden si pořídil coupé, druhý kabriolet. Jasně, prima lapače na holky.

Další dny byly zaplněny zařizování detailů. Musela se nakoupit elektronika, zařídit připojení na internet, satelit, dozařídit kuchyň, naše pokoje. Uff, zabralo to pár dní, i při naší přirozené rychlosti. Ale potom jsme si už konečně mohli říct – tady jsme doma.

Můj pokoj byl nádherný. Já vím, samochvála smrdí, ale vážně se mi povedl. V Cairngorms jsem měla starožitný nábytek, na stěnách originály od slavných malířů a tak jsem teď chtěla něco úplně jiného. Celý pokoj byl laděný do béžových a hnědých tónů. Místnosti vévodila obrovská postel, ve které se to náramně snilo. Na druhé straně jsem měla stolek a křesla, která vypadala jak z počátku šedesátých let dvacátého století. Znovu to přicházelo do módy. No a u protější stěny pak psací stůl s počítačem. Na okna jsem si nechala ušít závěsy a záclony. Sice proti nám nebyl žádný soused, který by nám nahlížel dovnitř, ale mně se líbí světlo, které skrz ně proniká do místnosti. Vedle pokoje byla šatna, dost velká. Zatím jsem tam měla jen pár věcí. Na terasu jsem si dala křesla a malý stolek a tenhle koutek se stal mým nejoblíbenějším. Trávila jsem tam hodiny a popíjela ledový čaj. Někdy jsem četla, ale většinou jen tak seděla, poslouchala hudbu a přemýšlela.

 

Prázdniny skončily.

Byl první den školy. Skopové hlavy a jejich rodiče mířili na Dickinson School Law, pátou nejstarší právnickou fakultu ve Státech. My ostatní na Hidden Valley School.

Oukej, nádech, výdech, jde se na to.

Na předchozí škole jsme povinně nosili uniformy, ale dnes poprvé jsem si mohla obléknout, co jsem chtěla. Vida, další poprvé.

Jako by mi něco našeptávalo, co si mám vybrat. Nějaký ďábelský hlásek připomínající Alici, protože jsem tenhle outfit rozhodně neměla v plánu. Krátká tmavě zelená minisukně, smaragdové strečové tričko s velkým výstřihem a přes něj, i když bylo ještě teplo, bolerko ve stejné barvě jako sukně. Místo obvyklých tenisek jsem vklouzla do lodiček. Svou záplavu vlasů jsem pročesala a sepnula zlatou sponou. Dokonce jsem se lehce nalíčila.

Když jsem sešla do obýváku, přivítaly mě solné sloupy.

„Co je?“ zeptala jsem se poplašeně. „Je to moc?“

„Hej, čarodějko, kams uklidila naši tetu, co?“ zavtipkoval Charlie se širokým úsměvem a rentgenoval mě od hlavy až k patě.

„Kruci, jak se dává čelist k sobě?“ přidal se Billy.

„Isabelko, já žasnu. Moc ti to sluší, fakt. A nejsem rád, že s tebou budu chodit do školy,“ řekl naprosto nelogicky Edward. V reakci na můj udivený obličej, dodal. „Ono by mi úplně stačilo, že uslyším reakce místních kluků na mou ženu a dceru, ale to ne, já teď budu poslouchat neslušný myšlenky i o své vnučce.“

Začervenala jsem se.

„Já si tě ohlídám,“ vyhrožoval táta, teda Jacob. Abychom si s kluky zvykli, že na veřejnosti našim musíme říkat jménem, začali jsme je tak oslovovat i v soukromí. Klukům to problém nedělalo a klidně rodiče oslovovali Eli a Sethe, ale mě - Jacobe a Nessie, nešlo z pusy. Naštěstí jsem si pomalu zvykala a tak jsem mu odsekla.

„Hele, Jacobe, a to tě Edward taky tak hlídal, když jsi chodil s Ness?“

„Ještě hůř, drzounko,“ odvětil Jacob.

„Já bych ani neřekl,“ ozval se Edward.

„Jó? A kdo mi vytáhl Jacoba z postele, co?“ podkecla se Ness.

„A kdo tě s ním poslal na dovolenou?“ odporoval.

„Nehádejte se. Ony to mají všechny holky v naší rodině stejný,“ vložila se do hádky Bella a pokračovala. „ Mě táta zakazoval Edwarda. Edward hlídal Ness a ty, Jacobe, jsi jen těžko rozdýchával Elino chování. Takže nikdo nikoho nebude hlídat, nikdo se nebude zaobírat tím, na co případní nápadníci myslí a budeme se chovat jako normální lidi. A jedem, nebo nestihnem‘ začátek školního roku.“

 

O pět hodin později

Tak v téhle škole se mi bude líbit. Není tak sešněrovaná, všechno je uvolněnější. Jo okukují nás, ale s tím se počítá, ne? Když do místního vzdělávajícího institutu napochodují dva nádherní kluci a dvě krásky…

„Tři krásky,“ šeptl Edward a mrkl na mě, když si ze skříňky bral knížky na další hodinu. Neměla jsem s ním ani jednu hodinu. Já chodila do třeťáku s Ness a Jacobem a Edward a Bella do druháku. I když Edward mumlal, že je potupné, aby byl níž než jeho zeť, nešlo to jinak. Ness se vydávala za jeho sestru, Bella za mou a tím pádem jsme nemohli být ve stejným ročníku. A Jacob na druháka nevypadal.

První hodinu jsem měla angličtinu. Sama, bez našich. Sedla jsem si do zadní lavice a předstírala, že tu nejsem.

„Ahoj, můžu si vedle tebe sednout?“ ozval se nade mnou nesmělý hlásek. Zvedla jsem hlavu. U lavice stála mile vyhlížející holka. Blonďatý rozčepýřený mikádo, modrý oči, drobná. Něčím připomínala Alici.

„Jo, jestli chceš,“ vybídla jsem ji. „Jsem Mibel Cullenová.“

„Já se jmenuju Peggy Starková,“ špitla.

„Peggy jako zdrobnělina od Margareth?“

„Hm,“ kývla a pak se zeptala. „A Mibel?“

„Michaela Isabella. Strejda si to zkrátil a už mi to zůstalo,“ vysvětlila jsem.

„Hezký jméno, mnohem hezčí než moje. Pasuje k hezké holce, jako jsi ty.“

„Ale, prosím tě.“

Do třídy vešel profesor a my se ztišily. V rozhovoru jsme pokračovaly po hodině. Když jsme si porovnaly rozvrhy, zjistily jsme, že máme téměř všechny hodiny společné.  Na další hodině jsme si automaticky sedly zase spolu. A vyprávěly si. Já jí vymyšlenou legendu o nás, nad čím kulila oči, ona mi popsala svou nádherně obyčejnou rodinu. Táta stavební inženýr, maminka v domácnosti, starší brácha u mariňáků. Jak já jí v tu chvíli záviděla. Když jsem pátou hodinu měla společnou s Ness a Jacobem, byly jsme už s Peggy kámošky. Naši jen kulili oči, takovou mě neznali. I já se sama divila tomu, jak jsem se rychle dokázala s Peggy spřátelit. Ale byla jsem tomu ráda, Peggy se stala mou první kamarádkou.  Další dny jsme se od sebe nehnuly. Seděly jsme spolu ve třídě, seděly jsme spolu na obědě, párkrát jsme si odpoledne vyrazily ven. Chechtaly jsme se, špitaly si… náhle jsem měla pocit, že jsem obyčejný teenager a ne poloupír, který musí občas pít krev a nestárne.

 

Uběhl týden.

Seděly jsme s Peggy na obědě a obě se cpaly pizzou, když se najednou ruch v jídelně nepřirozeně ztišil. Od dveří k pultu s jídlem mířil kluk. Jenže jaký kluk.

Vysoký, štíhlý, ramenatý. Černé lesklé vlasy a dokonale mužná tvář, zarostlá několikadenním strništěm. Šel pružným krokem šelmy a nedíval se napravo ani nalevo. Svaly na stehnech se mu napínaly a já jen vzdychla. Nabral si jídlo, zaplatil a pak se odklidil do kouta k nejvzdálenějšímu stolu. Seděl sám.

„Peggy, kdo je to?“

„To je Caine Cougar,“ šeptla.

„Cougar? To jméno se k němu hodí. Opravdu se pohybuje jako puma. Co je zač a proč sedí sám?“

„Žije s nevlastním tátou. Svýho pravýho prý nezná. Do loňska byl fajn. Hvězda fotbalovýho týmu, holky mu padaly k nohám. Jenomže pak došlo k neštěstí. Jeho mámu na turistické túře rozsápalo nějaký zvíře. Jemu se nic nestalo, ale sesypal se z toho a musel se léčit. Když se vrátil do školy, změnil se. S nikým se od tý doby nebaví, sport nechal a holek si nevšímá. Asi se ještě léčí, protože občas chybí. Je mi ho líto.“ dokončila lítostivě Peggy.

Caine jako by vycítil, že se o něm bavíme, náhle zvedl hlavu a zadíval se na mě. Při pohledu do jeho modrých hlubokých očí mě zasáhl blesk.

Caine Cougar. Caine Puma.

Můj osud.


Peggy Starková

p

 

Caine Cougar

c

předchozí kapitoladalší kapitola

Přidat komentář

Autor:

Text:

Komentáře

1 2   »

37)  Agness (05.11.2015 16:02)

Ou... To je mi líto. :'-(

Hanetka

36)  Hanetka (09.12.2014 06:06)

Agness, věnuj prosím pozornost tomuto článku:
http://www.stmivani-ff.cz/articles/sbohem/

Obávám se, že výtky a opravy směrované ke Sfinze už nemá kdo vyslyšet.

35)  agness (08.12.2014 22:20)

Ten pokoj je "velice zdařilá" fotomontáž, utekl Ti kus stropu, závěsy visí z vyššího patra... Pak tam máš skok mezi barvou zdí, mizející pruhy na koberci atd. Ale! Píšeš super! Už čtu Tvou sérii Blackovi podruhé a ještě mi to nestačí! Poklona a: B L A C K O V I !!!!

Empress

34)  Empress (03.12.2011 00:23)

Výborné, fantasické

Twilly

33)  Twilly (25.05.2011 12:37)

IVUŠ????? já se z tebe picnu

Faire

32)  Faire (06.04.2011 16:58)

:) B)

Ewik

31)  Ewik (16.02.2011 13:17)

Mibel má kamarádku. To je fajn.
Caine... já se tak těším.
Skvělý díl.

sakraprace

30)  sakraprace (05.02.2011 09:33)

Kdyby stěování mohlo probíhat takhle, tak se klidně stěhuju častěji.
Taky zírám, jak se Mibel rychle skamarádila. ale moc jí to přeju a Cainea jsem moc zvědavá

29)  Pegas99 (04.02.2011 19:05)

Zdá se to jen mě nebo nás všechny pozoruje? :D

Bosorka

28)  Bosorka (26.01.2011 10:00)

Tak proto puma?
A dost mě bolí kvůli tobě brada - ta jak mi spadla čelist, když jsem viděla "Damona". Že ono ho to zvíře taky kouslo nebo škráblo? Ježiši já si budu muset půjčit od Vojtíška bryndák, jinak mi exploduje noťásek od těch slin, co mi tečou po bradě.... Jak se to vypíná? On na mě tak kouká.....

27)   (24.01.2011 20:28)

Fantastické ! Opravdu moc !

sfinga

26)  sfinga (24.01.2011 19:39)

Lin, miláčku, díky za upozornění. To víš, já a auta Dle tvé rady opraveno, snad se Charlie a Billy zlobit nebudou, že jsem jim koupila Jaguáry

Linfe

25)  Linfe (24.01.2011 09:55)

Beruško moje milovaná, vím, že tohle si asi nemohla vedět, ale Bugati Veyron (nejrychlejší sériově vyráběný auto na světě) se jen tak koupit nedá. 1) už se nevyrábí 2) i na ty kusy, co vyrobili byl pořadník a peníze tady v tom případě nehráli roli. Ale je to prkotina, jen mě to bouchlo do očí, pač jsem autofil :-)

Jinak jako Cougar???? Slintáááám a těším se na pokráčko. Peggy se zdá být fajn.

krista81

24)  krista81 (24.01.2011 01:29)

Tak už mám jasno jaká to puma a on to Caine ;)
Peggy vypadá jako milá holka a bude asi dobrá kamarádka
Těším se na další

23)  zuzka (23.01.2011 21:37)

Lipi4

22)  Lipi4 (23.01.2011 20:17)

Tak tohle jsem opravdu nečekala .... Že se Mibel hned dá s někým do řeči a to jak jsi to vymyslela s vilou :D . .. . .
Že by tady byla ta puma? . . .. Poloupírka a puma? Tak tomu se řiká dokonalá dvojka . . tedy jestli to tak bude . .. . ..Už se nemůžu dočkat další kapitolky

21)  ada1987 (23.01.2011 19:45)

krasa! kedy bude pokracko?

Yasmini

20)  Yasmini (23.01.2011 18:40)

Sfin nádhera. TAKSATVO.

Abera

19)  Abera (23.01.2011 16:33)

moc pěkný

18)  nathalia (23.01.2011 13:30)

Moc se tesim na dalsi! Super dil

1 2   »

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek