Sekce

Galerie

http://www.stmivani-ff.cz/gallery/thumbs/cougar.jpg

Ach jo, táta se pořád vykecává. Přežijte to, dozvíte se něco o pravým tátovi Cainea.

A konečně se taky dostanu ke slovu trochu já.

Pumy

Zíral jsem na toho chlapa s pusou dokořán. Jakej, kruci Henry? Edwarde, kde seš, já potřebuju číst jeho myšlenky, aúúúú.

Vzpamatoval jsem se.

„Promiňte, ale o Henry Cougarovi nevíme nic. Přišli jsme se zeptat, zda někdo z vašeho kmene nezná náhodou Jennifer Cougarovou?“ volil jsem opatrně slova.  A pak se to stalo. Z přítmí domku se ozvalo zvířecí zavrčení, přesněji řečeno, pumí zavrčení. V odpověď na to zavrčel Charlie, a pěkně hrozivě. Mužovi před námi ztuhly rysy.

„Co… co jste zač?“

„Pravděpodobně podobný druh jako vy,“ odvážila se Eli. „Asi si budeme muset leccos vyjasnit.“

Muž se vzpamatoval.

„Jděte tudy rovně asi půl míle, narazíte na malou loučku, tam na nás počkejte.“

„Souhlasíme,“ řekl jsem.

Když jsme zamířili určeným směrem, zaslechl jsem, jak muž na někoho v domku volá.

„Cale, jdu sehnat radu, ty dej dohromady kluky, hned! A cestou se stav pro Libby.“

Takže jsme na správné adrese.

Najednou se  Eli od nás odtrhla.

„Vrátím se do auta pro tašku, jsem tu hned.“

Otevřela se před námi louka, ne nepodobná té ve Forks, kde jsme před desítkami let zlikvidovali tu pijavici, co ohrožovala Bellu. Bylo vidět, že to je pravděpodobně shromaždiště kmene, protože uprostřed trčel totem a před ním se i pod sněhem daly rozpoznat stopy ohniště. Eli nás doběhla a vláčela sebou kabelu.

„Náhradní oblečení, pro jistotu. Nevím, jak to proběhne a nerada bych se tu producírovala nahá,“ vysvětlovala.

„Šikulka,“ pochválil jsem ji.

Asi po čtvrt hodině se k nám blížil hlouček. Vpředu šli čtyři starší muži se ženou a za nimi… jedna, dva, tři, čtyři, pět, šest… sedm urostlých mladých kluků. Takže i tady mají svou smečku. No to teda bude zajímavý.

„Jsem náčelník naší vesnice, jmenuju se ­Cody Runner. Tohle je rada starších Bylo by dobře, abyste se představili vy.“

„Já jsem Jacob Black a se mnou jsou Elizabeth, Seth, Charles a William Clearwaterovi. Jsme Quileutové.“

Jeden z kluků se rozesmál.

„Clearwaterovi? To jako fakt?“

„Buď zticha, Jonahu,“ okřikl ho muž a obrátil se na mě.

„Quileutové, říkáš? Dejme tomu. Jenže to ještě nevysvětluje vaše podivné chování. A neznáme žádnou Jennifer Cougarovou.“

Říct, že mě naštval, bylo málo. Lhal, to mi bylo jasný. Měl jsem co dělat, abych po něm neskočil. Díval jsem se na něj a mlčel. Dlouho mlčel. Znejistěl. Hm, takže těch pár semestrů psychologie, co jsem před lety absolvoval, nebylo k zahození.

Vím, jak se cítíš. Máš pocit, že máš převahu, za sebou celou radu plus sedm svalovců a proti tobě stojí jen pět mlaďasů, co? Jenže, milej zlatej, netušíš, že tři z nich jsou už na světě o dost dýl, než přiznávaných dvacet let a taky zažili takový věci, že by ses jen při jedný z nich podělal.

Ticho přerušil jeden z jeho kluků. Ten, co se šklebil, když slyšel jméno Clearwater.

„Hej, náčelník se tě na něco ptal, ne?“

„Ne, náčelník mi v první řadě lhal,“ odpověděl jsem mu.

A šlo to ráz naráz. Kluk se vymrštil, zařval a před námi stála puma. Než bys napočítal do pěti, přeměnili se i ostatní. Jako odpověď se ozvalo zavrčení z hrdel Charlieho a Billyho. Než jsem stačil mrknout okem, odrazili se mi za zády a během skoku se naprosto synchronizovaně přeměnili. Přede mě dopadlo osm vlčích tlap. Hruď se mi dmula pýchou, kluci jedni šikovný, přeměnili se v letu. Nedalo se nic dělat, museli jsme se přeměnit taky. Sice jsme byli v menšině, ale z toho jsem si nic nedělal, ty pumy byly jen horkokrevný kluci, bez jakéhokoliv sebeovládání, stejný jako kdysi já.

Náhle se náčelník uvolnil a jeho ostražitý postoj zmizel. Lehounce se usmál a prohodil k pumám.

„Cale, drž si pumy na uzdě, je to v pořádku, jsou jako my.“

V tom okamžiku mi to došlo. Oni nás chtěli vyprovokovat k proměně, šlo o zkoušku! Stáli jsme proti Squamishům a hlídali každý jejich pohyb.

„Omlouvám se za ten drobný úskok, ale jistě chápete, že své tajemství musíme dobře hlídat. Nyní už víme, že jste našimi bratry nejen barvou kůže, ale i osudem. Můžete se přeměnit zpět? Musíme si leccos vyjasnit.“

Kývnul jsem a drknul Eli do boku.

Dáma má přednost. Bafni tašku a hybaj se přeměnit, dcero.

Jasně, ale ne abyste šmírovali.

Svoji dceru, pche. Odfrknul jsem. Mazej tam se Sethem, my si to tady zatím pohlídáme.

O chvilku později se oba vynořili z křoví ve své lidské podobě a já s dvojčaty je vystřídal. Squamishské pumy taky odběhly, ale zatím se nevracely.

„Kde je vaše smečka?“

„Nebyli tak praktičtí jako vy a nevzali si sebou oblečení,“ odpověděl náčelník. „Chcete si promluvit zde, nebo radši k nám, do tepla?“

„Nám zima nevadí,“ řekl jsem a rozhlídl se po zimní klidný krajině. „Je to na vás.“

„Dobře, zůstaneme zatím tady. Ono to tak trochu patří mezi naše kostlivce ve skříni a nemusí to vědět ve vesnici. Víte, pohřešujeme člena předchozí pumí generace a myslíme si, že by mohl být nebezpečný. Jmenuje se Henry Cougar. Je mu čtyřicet, ale asi se stále mění, takže může být stejně mladý jako vy.“

Usmál jsem se, ale nijak to nekomentoval.

Náhle promluvila žena, která přišla s nimi.

„Mluvili jste o Jennifer Cougarové, nejmenovala se za svobodna náhodou Whiggová?“

„Jmenovala,“ přisvědčil jsem.

Ženě se rozzářily oči

„Jak se má?“

„Už nežije,“ řekla zbrkle Eli a žena posmutněla.

„Nejlepší bude, když vám všechno vysvětlím,“ řekl jsem a začal vyprávět o tom, jak se Eliina sestra Mibel seznámila s Cainem Cougarem, o příšerné smrti jeho matky, vraždě rangera a o tom, jak se Caine zhroutil. Nezabíhal jsem do detailů, moc se nezmiňoval o naší „poněkud“ odlišné rodině. Jen jsem řekl, že Caine se léčí a pomocí hypnózy (promiň, Farranne) si vzpomněl, že jeho matku zabila nějaká puma, která ho oslovovala „synu“.

„Tušil jsem, že se něco takového stane, ale tenkrát mě nikdo neposlouchal,“ zabručel náčelník. „Libby, ty víš nejlépe, jak se to seběhlo, povídej,“ vyzval ženu.

Ta začala vyprávět.

„Nevím, kolik toho o Jenn víte. Narodila se v Squamish a její rodiče jsou pěkný zazobanci. Nic proti penězům, ale tam se jimi nahrazuje i láska. Je proto s podivem, že Jenn byla taková, jaká byla. Chodila jsme s ní do školy a ji to táhlo k nám, do rezervace. Whiggovi to neviděli rádi, ale ona sem utíkala, jak to jen šlo. Když jí bylo šestnáct, poslali ji na nějakou snobskou školu a sem se vrátila až po maturitě. O prázdninách před vysokou se zamilovala do Henryho. Nebyl to hodnej kluk. Figuroval v každém průšvihu, pil, dělal problémy. Varovala jsem ji před ním, ale nedala si říct. O měsíc později si ho vzala a rodiče ji vyhodili z domu. Z počátku Henry sekal dobrotu, ale posléze sklouzl do starých kolejí, komplikoval to ještě fakt, že měnil v pumu. Bála jsem se, aby jí neublížil. Netušila jsem, že ji v opilosti bil. Nechala si to líbit, nic nám neřekla, ale pak otěhotněla. Myslela si asi, že to všechno změní, že se její muž usadí, ale on na ní vztáhl ruku i přes její stav. Utekla k rodičům, ale ti jí zpět nevzali. Přes noc se schovala u mě a ráno jsem ji posadila na autobus. To bylo naposled, co jsem ji viděla.“

„Co víme z vyprávění Cainea, tak se jí ujala majitelka kavárny v Carlisle v Pennsylvánii a téměř ji přijala za vlastní. Po pár letech se seznámila s vysokoškolským profesorem Stephenem Jacksonem a provdala se za něj. Potom vystudovala vysokou školu a pracovala na právnické fakultě jako tajemnice. Měla šťastný život, který bohužel před rokem vyhasl. Její syn Caine je krásnej kluk, chytrej a šikovnej. V mý sestře se jen vidí,“ doplnila Eli.

„O zvířecích měničích víme dost, sám už jsem pěknejch pár pátků na světě a leccos jsem viděl. U nás stačí, aby pominulo nebezpečí, který spouští vlčí gen, nebo aby náš alfa vydal příkaz, neměnit se a stárneme a umíráme, jako normální smrtelníci. Já a má rodina jsme jen výjimka, ke které nás dotlačily okolnosti a tak mi nejde na rozum, jak se Cougar dostal k nám, tak daleko od svého teritoria,“ tahal jsem ze Squamishů další podrobnosti.

„Naši mladí se začínají měnit kolem sedmnácti, osmnácti. Ze společných setkání vím, že Squamishové a Quileutové mají společné některé legendy o příchodu studených. Jak víme, nejsou to legendy, a proto dochází k přeměně. Nezáleží na rodu, příroda si sama vybírá ty nejvhodnější. Pokud nemusíme s ničím bojovat, vydává vůdce příkaz, nepřeměňovat se, po dovršení pětadvaceti let. To už nastupují většinou ti dorůstající. Jsme v chladné krajině a Studení se sem téměř každý rok zatoulají. Někdy je jen odeženeme, jindy je musíme zabít. Henry byl od počátku problém, byl nedisciplinovaný, utíkal z dosahu příkazů vůdce, a když od něj Jenny utekla, napůl zešílel. Vsugeroval si, že je jeho majetek. Lítal po okolí, snažil se ji najít, dokonce napadl Libby a než jsme ho stačili zpacifikovat, aby mu jeho vůdce stačil zakázat přeměnu, zmizel. Hledali jsme ho dlouho, mnoho měsíců, ale jako by se po něm zem slehla.  Já jsem všechny vybízel k dalšímu pátrání, ale nikdo se ke mně nepřidal. No, a když se neukázal ani po pěti letech, kmen se domníval, že někde bídně pošel a přiznám se, že si všichni zainteresovaní oddechli. O to víc je pro nás těžké slyšet, že zabíjel. To, co provedl Jennifer a tomu člověku, je šílené. Musíme ho najít stůj co stůj a zneškodnit.“ vysvětlil náčelník a sklonil hlavu na znamení hanby.

Vzpomínal jsem, jaký trápení mi vlkodlačí přeměna v prvních měsících přinesla, jak jsem to proklínal a tady to berou jako samozřejmost.

„Poslouchej, vystupuješ jako vůdce vaší skupinky a připadáš mi až moc rozumný na svůj tělesný věk. Je ti víc, že mám pravdu?“ rýpnul si do mě stařec, který stál hned za Runnerem.

„Jo, o trochu víc. Jsem vázanej slibem a tak se nezlobte, že vám neřeknu všechno. Něco ale můžu. Před lety žila kousek od našeho kmene skupinka upírů, kteří se dobrovolně živili zvířecí krví, a proto jsme je nechávali na pokoji. Moje kamarádka se za jednoho provdala a má s ním dítě, dceru. Nevím, jestli to u vás znáte, ale Quileuta, když najde tu pravou, jedinou, vznikne mezi nimi nezničitelné pouto. Říká se tomu otisk a já měl tu smůlu, že se otiskl do upírovy dcery. Kvůli ní jsem odešel od kmene a nepřestával se měnit, je totiž nesmrtelná. Máme tři děti, syna a dvě dcery. Syn žije ve Skotsku, mladší dcera se zamilovala do Cainea a starší Eli je tady,“ ukázal jsem na dceru. „U nás o přeměně rozhoduje rodová příslušnost. Já byl alfou a v další smečce byla alfou má Eli.“

„No a já se otiskla do člena svý smečky, a pořídili jsme si dva kluky,“ Eli se chytla Setha za ruku a stejným gestem jako před tím já, ukázala na dvojčata.

„Jestli dobře počítám, jsi asi starší než já. To beru. Ale že žijete s upíry? A člověk má s upírem dítě? V životě jsem o tom neslyšel, neměl by studený svou oběť roztrhat?“ divil se stařec.

„Jo, je to vzácný, jenže můj děda babičku strašně miluje. Proti tomu je tátův otisk hadr,“ zasmála se Eli.

Napjatá atmosféra byla dávno pryč. Byl jsem rád, že to takhle dopadlo. Náhle ke mně přistoupil náčelník a podal mi ruku. Když jsem ji stiskl, řekl: „Vítejte, bratři a sestro. Náš domov je vaším domovem, náš oheň, vaším ohněm.“

„Děkujeme, náčelníku,“ odpověděl jsem.

V tu chvíli se na loučku z lesa vyhrnula pumí smečka ve svý lidský podobě. Náčelník je gestem přizval k nám.

„Tohle je současný vůdce našich pum, můj syn Calaway. Jacobe Blacku, mohli byste se tu pár dnů zdržet? Musíme vymyslet, co podnikneme s černou ovcí Cougarem.“

„Zůstaneme rádi, ale nebojte se. Moje smečka společně s upíří rodinou si s tím syčákem už poradí.“

Pomalu jsme se vydali zpět do vesnice. Byl jsem vývojem situace spokojený. Musím dát vědět rodině a uklidnit Ness. A hlavně zpacifikovat Eli. Ta potvora mi škodolibě připomněla, že jsem řekl, že jsem měl smůlu, protože jsem se otiskl do upírovy dcery. A až se vrátíme domů, že to práskne mámě. Lidi věřili byste, že tahle bestie je moje dcera?

Mibel

Ten můj děsnej průšvih jako by se vypařil. Farrann se ke mně choval se stejnou laskavostí jako vždycky a nikdo, dokonce ani Hans, se o tom nezmínil. Byla jsem jim děsně vděčná. Teď, když jsme věděli, že Caine je čistej jako lilie, jsme si naše prázdniny ve Skotsku správně užívali. Jeden den mi mýho miláčka odtáhli chlapi ven. Chtěli si otestovat pumu, jak jinak. Od našeho příjezdu se přeměnil jen jednou, když mě utěšoval po tom, co mi Farrann vynadal. Nechala jsem jim ho napospas a sama si hověla v teple u krbu s pořádným hrnkem čaje. Se mnou se tu povalovalo ženský osazenstvo hradu. Byl to nádhernej den, bavily jsme se o normálních věcech, probíraly holčičí věci a dokonale zdrbly naše protějšky. Nezáleželo na tom, kdo je čí máma, babička, švagrová. Náš drbací spolek se pustil do každýho chlapa. Tak jsem se například dozvěděla, že Brian chrápe ještě víc než můj táta, brácha Tristan občas neví, jak se chovat v přítomnosti  svejch bejvalejch ženskejch, který jsou na hradě a Larryho musí Ceanna tahat z knihovny, protože je strašně zažranej do historie klanu. Niall Christine zobe z ruky a ona ani nemusí použít svůj dar a naopak ze mě holky vytáhly to, že Caine byl ještě před rokem samá holka a kvůli mně vyměnil postel ve svým pokoji, abych se necítila blbě. A potom jsme zaútočily na Bellu. I když jsme všechny znaly příběh těch dvou věčných milenců, zajímaly nás podrobnosti. Páčily jsme z ní takový pikantnosti, že kdyby byla ještě člověk, byla by rudá až… víte, kde.

„Hele holky, uvědomujete si, že sotva vleze Edward do dveří, bude vědět všechno, o čem jsme si tu povídaly?“ povzdechla si totálně vyšťavená Bella, která měla za sebou výslech třetího stupně.

„No a? Ty si myslíš, že nás chlapi nerozebíraj‘, nebo co,“ nakrčila nos Rhiannon a Romana se přidala:

„Víte, že jsme spolu žily dvacet let a takovýhle posezení jsme si udělaly až dnes? Škoda jen, že tu nejsou ještě holky Cullenky a Nessie.“

„Zaplať pánbůh,“ ulevila si Bella. „Ještě abych svoje milostný zážitky probírala před vlastní dcerou.“

„A před vnučkou ti to nevadí, babi?“ chechtala jsem se.

„Drzá mládež,“ ulevila si Bella.

„To se říká o každý generaci, Belli,“ usmívala se Romana. „A co se týče tvých sváděcích technik, které jsi použila na Edwarda, připomíná mi to mě a Farranna.“

Koukaly jsme na ni s otevřenejma pusama.

„Ty jsi sváděla velkýho Farranna? Pana Dokonalýho? Teda, Romano, ty se nezdáš. A kdy prosím tě?“

„Potom, co mě zachránil, jsem se okamžitě do něj zamilovala, ale on se ke mně choval jako k sestře,“ přiznala Romana. „když už jsem byla z toho zoufalá, zařídila jsem to tak, že mě jakoby přistihl při koupání v jezeře. No a bylo vymalováno.“

Rozesmály jsme se. Je prima slyšet, že dokonalý chlap neexistuje.

Chlapi se vrátili pozdě večer, urousaný, mokrý a můj pumák sotva pletl nohama.  Zahnala jsem ho do koupelny a napustila mu vanu plnou horký vody. Natáhnul se tam a jen blaženě zapředl. Shodila jsem oblečení a sedla si za něj. Opřel se o mě a slastně zasténal.

„Co jste vyváděli, že seš tak zrasovanej?“ ptala jsem se, když jsem mu omývala drobný hojící se škrábance.

„Protáhli mě po celým kraji, sadisti jedni.  Teda já vydržím hodně, zvlášť jako puma, ale odhaduju, že mám v těle dobrejch padesát mil. A ještě ten terén. Nechápu, jak jsi tu mohla žít a lovit.“

„Zvyknul by sis, miláčku,“ odpověděla jsem mu a líbla ho do vlasů. „Léto je tady krásný. Les je zelený a kvete a i ten močál náhle vypadá přívětivě. Když sebou nemáš upíra, před kterým všechno utíká, ozývá se kuňkání žab, zpěv ptáků a šum jejich křídel. A na naše se nezlob. Prostě tě chtěli pořádně otestovat.“

„Připadám si jako pokusnej králík,“ postěžoval si. „A ještě ke všemu mi dávali rady, jak zacházet se ženskou. Tím mysleli tebe! Chápeš to? Vždyť tě znají od narození, úchylové jedni.“

Zasmála jsem se jeho rozhořčení.

Ach, Caine, kdybys věděl, co jsme všechno probíraly odpoledne, asi by ses divil.

Nahlas jsem neřekla nic, ale postarala se o to, aby se jeho myšlenky přesměrovaly na mě.



V sobotu odjíždím na dovolenou. Ahoj začátkem srpna. Vaše Sfin.

předchozí kapitoladalší kapitola

Přidat komentář

Autor:

Text:

Komentáře

1 2   »

Lia

21)  Lia (12.09.2011 19:25)

to by se opravdu divil super úžasné

20)  MonaB7 (16.08.2011 13:41)

Ahoj, je to super. Ať už je další kapitola, su nervózní, jak sáňky v létě :D

19)  Petronka91 (20.07.2011 15:03)

juuu super díleček...moc se mi líbil a moc se těším na další...bylo to prostě super a je dobře že Eli je taková mrška dcera a přeji krásnou dovolenou a užívání

Anna43474

18)  Anna43474 (18.07.2011 19:54)

Až v srpnu??? :( Dobře, no
Tak co, Henry???
Je hezké vidět, že nejen ženy jsou drbny
TKSATVO

Marvi

17)  Marvi (15.07.2011 11:46)

Super kapitolka Nevím, jestli vydržím až do srpna... ale asi mi nic jiného nezbyde... Každopádně si dovolenou užij
Snad pumí problém vyřeší všichni společně a pokud nebudou pumy moc horkokrevný upíři jim beztak rádi pomůžou co??? No počkám si, jak se to vyvrbí.

sakraprace

16)  sakraprace (15.07.2011 09:28)

Paráda. Pumy jsou nějaký nedisciplinovaný a moc neplánují a pak se stydí běhat nazí :D A Jake jako klidný a rozumný dospělák?! Ono mu to ale bohudík dlouho nevydrží. :D :D A pánská a dámská jízda. Všechno jsou to drbny.

Krásnou dovolenou, Sfin.

MisaBells

15)  MisaBells (15.07.2011 09:23)

Zrasovanej Caine mě prostě dostal. Dokonalost sama! A to nemluvím o ostatních perlách této kapitoly! Jsem svině, hoď mi perlu! (Výkřik do tmy, neodpovídej, neházej, jen ignoruj.)
Bylo to báječné. Užij si dovolenou, vlčice!

14)  marcela (15.07.2011 08:50)

Prosím napiš rychle další.

Bosorka

13)  Bosorka (15.07.2011 06:48)

Takových malých pumiček
Užij si krásnou dovolenou a my tu budeme tesknit! ;)

Nosska

12)  Nosska (14.07.2011 22:34)

Báječný! To bylo snad poprvé, kdy Jake mluvil rozumně, už jsem se bála, že se ten věčně vysmátej puberťák ztratil, to ale jen do okamžiku, než jsem se dostala na konec jeho vyprávění
A dámská jízda byla dokonalá, ačkoli je vidět, že ani chlapci nezaháleli

Michangela

11)  Michangela (14.07.2011 22:06)

Lenka326

10)  Lenka326 (14.07.2011 20:44)

Krásná kapitolka, mise u pum se zdařila ;) a babinec ve Skotsku ještě víc. Copak se děda Eda přečte v něžných hlavinkách :D , no uvidíme. A chudáček Caine, pokusnej králíček ve spárech upírů a vlkodlaků, vrátil se pěkně pocuchaný. Ale Mibelka ho určitě rychle postaví na nohy .
Díky za dílek , užij si dovolenou a těším se na další pokračování.

Jula

9)  Jula (14.07.2011 20:21)

Krásně jsi nás před dovolenou naladila, užij si

Pegas99

8)  Pegas99 (14.07.2011 20:12)

Super extra dokonalá kapitola! Miluju to. A ten pumák mě dostává. Já se opravdu zbláznim Těšíim se až toho blbýho Henryho či jak rozsápou na kousíčky Přeju krásnou dovolenou a těšim se na další kapitolu

7)  Babča S. (14.07.2011 19:59)

6)  Aalex (14.07.2011 19:46)

Nádherná kapitola. Jsem moc ráda, že se se Squamishskými domluvili bez problémů. A klídek ve Skotsku si taky zasloužili.

Kamci

5)  Kamci (14.07.2011 19:34)

krásná kapča
užij si dovolenou a hezky načerpej inspiraci

KalamityJane

4)  KalamityJane (14.07.2011 19:26)

3)  ada1987 (14.07.2011 19:16)

dúfam, že budeš cez dovču písať! inak si ma nepraj! hned prvého budem kontrolovať stránky, či sa neobjaví 24! uži si dovolenku! nech ťa múza neopúšťa! (písať, že poviedka bola dokonalá nebudem, pretoze sa mi nechce opakovať stále to isté)

Lipi4

2)  Lipi4 (14.07.2011 19:09)

Sfinguško , krásná kapitolka se Ti povedla ... .. . Moje představivost si to neodpustila a všechny meniče až na Eli jsem si představila jen v ustřihnutejch trenkách (myslím potom co se převlíkli ) . .. ..

. . .Drbárna ve Skotsku byla skvělá . . kdyby tam byly Cullenky, tak by to bylo o dóóóóst zajímavější , tak příště .. . .



PS: V sobotu

1 2   »

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek

Eclipse