Sekce

Galerie

http://www.stmivani-ff.cz/gallery/cougar.jpg

Průšvih až nad mraky.

Předám na chvíli slovo Edwardovi a jdu se pokusit zahrabat.

Podřeknutí

Táhlo už k polednímu, když jsme se vyhrabali z trosek postele. Jeden by neřekl, že od našeho probuzení a té báječné zprávy uplynuly teprve tři hodiny. Caine se znova začal oblíkat. Tentokrát do svého oblečení a v klidu.

„Mibel, jdu zavolat tátovi, jdeš se mnou?“ zeptal se mě.

„Hej, vydrž, doma je noc.“

„Když já to nevydržím. Musím mu to říct a myslím, že se na mě zlobit nebude,“ vrhnul na mě jacobovský pohled.

„Caine, jestli se na mě budeš takhle koukat, přísahám, že svýmu tátovi nezavoláš!“

Usmál se a sklouzl k hromadě prken, který ještě dnes ráno byly postelí.

„Ne, můj milý, to jsem zrovna nemyslela. Okamžitě zapomeň na výraz ztracenýho štěněte, nebo tě zakousnu. Grrrrrr,“ pro efekt jsem na něj výhrůžně zavrčela.

Odpověděl mi pumím zařváním, ze kterýho by normálnímu smrtelníkovi tuhla krev v žilách, ale mě znělo jako rajská hudba.

„Vy dva uličníci, to vám nestačí, že jste ráno začali s demolicí hradu, teď ještě tu pořádáte soutěž ve zvířecím řvaní? Alou dolů,“ houkl na nás myšlenkami Farrann.

Seběhli jsme jak dva vyplašený zajíci. Ono, když na vás spustí bandurskou nejmocnější upír planety, je lepší okamžitě poslechnout.

Stál pod schody a měl kamenný výraz.  Měl smůlu, za osmnáct let, co jsem strávila v tomhle hnízdě, jsem jeho tvář znala. Kdyby byl naštvanej, ventiloval by to.

„Nezlob se strejdo, to bylo z radosti,“  lísala jsem se k němu jako kočka, stoupla si na špičky a dala mu pusu na tvář.

„Zlobidlo jedno,“ ulevil si s úsměvem a já na čele ucítila jeho polibek. „Mazejte za Brianem.“

Náš hacker už čekal v jeskyni, připravenou zabezpečenou linku do států. Caine tatínkovi zavolal a poprosil ho, aby si zapnul Skype. Za okamžik se objevil na monitoru. Rozespalý, s otázkou ve vyděšených očích.

„Caine, stalo se ně…?“ nedořekl.

„Táto, já mamince neublížil… nikoho jsem nezabil,“ skočil mu Caine horečně do řeči.

„Jak… jak jsi to zjistil? Je to pravda?  Synu, to je nejlepší zpráva za poslední dobu.“ Stephenovi selhal hlas.

Přisedla jsem si blíž, tak abych byla v jeho zorném poli.

„Je to jisté. Strejda Farrann zlomil blokádu jeho paměti a dostal se mu do vzpomínek. Byla tam ještě jedna puma a ta vraždila. Ta puma je asi jeho skutečný otec. Naši se o ni postarají, nebojte.“

Na panu Jacksonovi bylo vidět, že horečně zpracovává informace. Dali jsme mu čas, aby to strávil.

„Uf, říct, že jste mě zaskočili, by bylo slabé. Teď ještě víc, než kdy dřív, musíme zjistit, odkud pocházela Jennifer. Problém je, že i když jsem přeházel celý byt naruby a zkontroloval každý papírek, nenašel jsem nic, z čeho by se to dalo z jistit.“

„Tati, něco mě napadlo. Nejsou nějaké máminy papíry u Cory v Ten Black Roses?“

„To je víc než pravděpodobné, synu. Je vidět, že jsi chytrý po mamince. Hned zítra tam zajedu. Děkuju za tip.“

„Pane Jacksone, nevadilo by vám, kdybychom se tu zdrželi? Máme ještě dva týdny a Caine by si tady mohl odpočinout. Je tu klid a prima lidi a…a…“

„A jste tam spolu, viď,“ mrkl na mě a usmál se. „Mibel, kdybys chtěla modré z nebe, tak bych ti ho přinesl. Zasloužíš si ho, andílku.“

„Já a andílek?“ vyprskla jsme smíchy. „Tak leda s rohama. Ještě jsem neslyšela, aby se z upíra stal anděl.“

Ups.

Že jsem se podřekla, mi došlo hned, jak jsem vypustila z pusy to slovo. Upír!

„Takže mutace, a lá X meni, co?“ řekl pan Jackson. V jeho hlase byly slyšet stopy překvapení, ale rozhodně nebyl tak vyplašený, jak bych čekala.

„Asi jsem to měl uhádnout, protože to leccos to vysvětluje. Speciální dieta u vás na díkuvzdání, kterou údajně drží Edward a Bella. Něco mi říká, že je tekutá. Proboha… teď mi to došlo, oni zabíjejí lidi? Mibel, okamžitě mi to vysvětli! A co jsi vlastně zač? Co mi všechno tajíš?“

Do háje.

Najednou jsem na rameni ucítila těžkou ruku a zavanula ke mně vřesu. Farrann.

Do háje, do háje, do háje. Za celých osmnáct let se mi to nestalo. Tohle neokecám.

„Pusť mě, Mibel,“ jeho příkaz zněl jako rána. Zvedla jsem se se sklopenýma očima a neodvažovala se mu podívat do očí.  Posadil se před obrazovku.

„Dobrý den, pane Jacksone. Jsem Farrann, hlava našeho, pro vás celkem neznámého světa. Za prvé chci, abyste věděl, že Mibel porušila náš zákon, když vám prozradila, kdo vlastně jsme. A věřte, že za to bude potrestaná. Nikdo z vás, smrtelníků, nesmí o nás vědět. Ale můžete uklidnit. Rodina, která se stará o vašeho syna, je naprosto neškodná. Cullenovi a Blackovi, i my se poněkud se vymykáme průměru. Oba naše klany žijí pohromadě s měniči, stejnými jako je váš Caine a všichni upíři jsou živi od zvířecí krve a lidskou nepožívají. Nebojte se tedy, od nás mu nehrozí žádné nebezpečí. Prozradím vám vše, co budete chtít vědět. Udělám tuto výjimku, protože jste už byl částečně zasvěcen, díky svému adoptivnímu synovi. Jen mi musíte slíbit, že nikomu nic neprozradíte.“

„Slibuju,“ ozval se suše pan Jackson. „Ostatně, kdybych to někomu prozradil, asi bych se rychle ocitl ve vypolstrované cele, nemyslíte?“

„Ptejte se tedy.“

Rozhovor těch dvou trval skoro hodinu. S každou zodpovězenou otázkou se pan Jackson stále více uvolňoval a já tuhla. Ani jsme se nehnula, nezvedla oči a předstírala, že tu nejsem. Caine seděl vedle Farranna a živě se zapojoval do hovoru, neuvědomoval si, že mám velkej průšvih. Věděla jsem, že až Farrann ukončí hovor s Caineovým tatínkem, snese se na mou hlavu hromobití. Nezáleželo na tom, že mě Farrann znal od malička, že jsme mu říkala strejdo, teď to byl můj vládce a já provinilec. Pamatuju, že před pár lety se vládcům dostal do rukou upír, který se po deseti letech od své přeměny vrátil domů a všechno vyklopil své sestře. Niall jí sice pozměnil vzpomínky, ale toho upíra odvezli do Volterry a zavřeli do jedné z kobek. Čeká ho mnoho let samoty a neuhasitelné žízně. Přemýšlela jsem, jestli mě  Farrann potrestá zrovna tak. Nebo mě jen vyženou? Ach jo, že jsem si tu pusu nezalepila.

Tak jo, Mibel, zavařila sis to sama, musíš si to i sama vylízat.  Aspoň, že je Caineovi pomoženo. Na mně nezáleží, přijmu jakýkoliv trest, jen když mu tady pomohli a on bude moct klidně žít. Ať už mě totiž potrestají jakkoliv, znamená to, že se budeme muset odloučit.

Nebrečela jsem. Nemělo to cenu.


Edward

Panebože, Mibel, co jsi to zase vyvedla?  Jak se mohla zachovat tak nezodpovědně? Jako malá jsi tyhle problémy přece neměla. A teď? Nejdřív mi skočíš do cesty, když lovím, takže tě málem zabiju, pak se pohádáš s rodinou a nakonec tohle. To tě ten kluk tak zblbnul?

Nejde o to, že se Stephen dozvěděl, co jsme zač, stejně mu Farrann chtěl říct, protože byl v situaci, jako před lety Billy Black s Jacobem. Šlo o to, že mu to řekla bez souhlasu vládce.  Slyšel jsem na co myslí a byl jsem setsakra pyšný na to, že si uvědomuje svůj prohřešek. Trochu mě pobavily její představy, jak hnije ve Volterrské kobce. No, vlastně to má v rodině, já taky prozradil Belle všechna tajemství a taky jsme měli pěknou polízanici. Nebýt toho, že Volterrští chtěli získat mě a Alici do gardy, nebýt Bellina štítu, ze kterého byl Aro unesen, asi bychom skončili na hranici a Bella vysátá. Panebože, doufám, že Farrann bude milosrdný.

Náhle se mi v hlavě ozval ten, na kterého jsem myslel.

Neboj, Edwarde, jen na ni trochu pustím hrůzu. Ale imponuje mi, to musím uznat.  Má docela slušnou vnitřní sílu. Uvědomuje si prohřešek, očekává trest a ještě stačí myslet na dobro svého milence. Je po tobě, příteli.

Kdepak, je celá Bella a ještě má kousíček z Jacoba. Zdědila jeho statečné srdce. Co jí provedeš?

Vynadám jí, že si to za rámeček nedá. Ale jestli ještě někdy poruší zákon, budu s ní zacházet, jako s každým jiným a rozhodně na vás brát ohledy nebudu.

Díky za shovívavost.

Už jsem byl klidnější.  Farrann ukončil rozhovor se Stephenem a vstal. Mlčky se díval na mou vnučku, ta se červenala a neodvažovala se zvednout oči.

„Do mé pracovny, hned!“

Kdybych s ním před tím nemluvil, v duchu asi bych se rozklepal. V tuto chvíli to byl vládce každým coulem. Postojem, vážným pohledem, ze kterého šel strach i tónem hlasu. Mibel se obrátila ke dveřím. Caine chtěl něco říct, ale Farrann k němu pánovitě zvedl ruku a gestem naznačil, aby sklapnul. Caine si vyděšeně sednul a jen přihlížel, jak náš vládce stiskl Mibel rameno a odváděl jí pryč.

Když za nimi zaklaply dveře, otočil se na mě.

„Co se děje? Farrann se na ni zlobí, protože tátovi řekla, že je upír?“

Hochu, na to že jsi jen přerostlá kočka, ti to docela pálí. Povzdechl jsem si v duchu nad jeho nechápavostí.

„Mibel překročila zákon a záleží jen na Farrannovi, jak ji potrestá. Můžu ti říct, že za minulých vládců se za to popravovalo. Naštěstí je ta doba už pryč.“

Caineovi se v očích objevil děs a jeho hlava začala spřádat ty nejkatastrofičtější scénáře. Náhle se ozval řev. Farrann se obul do Mibel takovým stylem, že jsem měl strach, že se nám hrad sesype na hlavu.

„Půjdu za nimi, nesmí jí ublížit.“ Začal se rvát ke dveřím. Na poslední chvíli ho zachytil Brian.

„Neblázni, brácho, Farrann jí nic neudělá, ale vynadat jí musí. Ty si to neuvědomuješ, ale Mibel porušila nejsvětější pravidlo našeho světa. Zachovat mlčenlivost za každé okolnosti.“

„Jak to víš, že jí nic neudělá?“ vztekal se Caine a snažil se z Brianova sevření vykroutit.

„Znám ho tisíc let. Není to žádný tyran, ale na druhou stranu si nenechá všechno líbit. Tak se zklidni.“

Farrann Mibel školil dobrou půlhodinu.  To už jsem s nervózně přešlapujícím Cainem stál před pracovnou a litoval, že sebou nemám Jaspera, který by tu horkokrevnou pumu klidnil. Představoval jsem si, jaké by to bylo, kdyby na místě Mibel byla moje Bella. Asi bych se taky rval dovnitř a chtěl ji chránit za každou cenu.

Konečně se otevřely dveře a ven vyšla Mibel s červenýma očima a opuchlým nosem. Caine se ji pokusil obejmout, ale podívala se na něj pohledem vyplašené laně, zavrtěla hlavou a rozeběhla se chodbou ven.

„Mibel?!“ řekl udiveně, ale zůstal stát na místě.

Slyšel jsem, co se jí honí hlavou a tak jsem ho chytil za loket.

„Nech ji chvilku být, potřebuje se srovnat.“

Rezignoval, shrbil se a unavený krokem stoupal po schodech k jejich pokoji. Bylo mi ho líto, ale Mibel potřebovala za uši. Vyslechla si od Farranna pár příběhů na téma, co se stalo, když upír prozradil svou totožnost a uvědomila si, že musí být opatrná. To její podřeknutí vlastně zavinila skutečnost, že Stephena považovala za člena rodiny a proto se přestala kontrolovat.

„Pojď dál, Edwarde,“ ozvalo se z pracovny. Vstoupil jsem a zastihl Farranna u okna, díval se směrem do parku. Otočil se na mě a usmál se.

„Nerad jsem to udělal, věř mi,“ pronesl omluvným tónem.

„Lepší, když se jí to stalo teď se Stephenem a dalo se to spravit pokáráním. Horší by bylo, kdyby to byl někdo úplně nezasvěcený.“

„Neřekl bych, že jsem ji jen pokáral, chlapče. Ze začátku jsem měl na ní opravdu vztek, ale když jsem poznal, jak toho lituje, jak je zkroušená, musel jsem se do toho křiku nutit. Teď sedí v zahradě a stydí se, že selhala, podívej.“

Přistoupil jsem k oknu a na nádvoří, na kraji kašny seděla Isabelka s hlavou svěšenou. Už jsem se chystal otevřít okno, ale potom se přes nádvoří mihla pískově hnědá šmouha. Caine se zastavil před ní a olízl jí ruku. Pohladila ho po hlavě a on si ji položil do jejího klína. I přes okno jsem slyšel, jak přede. Byl to uklidňující zvuk. Zvedl se, opřel se packami o její ramena a díval se jí do očí. Na tváři Isabelky se začal objevovat nesmělý úsměv. Postavil se na všechny čtyři a hlavou ji pobídl. Pomalu odcházeli z nádvoří, ona svou drobnou ruku na hlavě dravé pumy.

„Oba mají štěstí. Stejně jako ona brání jeho, on nenechá na holičkách ji,“ řekl Farrann a díval se za nimi.

Byl jsem rád, že má na ně stejný názor, protože totéž jsem si myslel já. Večer, v našem pokoji jsem si o nich s Bellou povídal. Poprvé jsem si přiznal, že Isabelku neberu jako svou vnučku, ale spíš jako dceru. Nejen proto, že je poloupír, jako naše Ness, nejen kvůli tomu, že se mi tak podobá. Hlavní je, že mi připomíná Bellu. Stejně, jako lidská Bella, byla i Isabelka zakřiknutá samotářka s nízkým sebevědomím. Obě změnila až láska. Mou Bellu naprosto iracionální zamilování do mě, Isabelku Caine. Obě za nás bojovaly a díky tomu se staly silnými osobnostmi. Nedokážu si představit, co by ze mě bylo, nebýt toho, že jsem potkal anděla se srdcem na dlani. Když jsem jí to řekl, zvonivě se rozesmála a prohlásila, že to převracím, ostatně jako vždy. To ona potkala anděla, ne já. Nehádal jsem se s ní, za ta léta jsme poznal, že to nemá cenu. A pak, věčnost je příliš krátká na to, abychom čas zabíjeli hádkami, když ho můžeme trávit daleko příjemněji.

Druhý den se Mibel chovala jako zařezaná. Mlčky snědla v kuchyni snídani, uklidila a potom s Cainem na celý den zmizeli v lese. Večer se vrátili unavení, najedli se, popřáli všem dobrou noc a zmizeli v pokoji, kam šli opravdu jen spát. Její myšlenky byly průzračně čisté. Mibel se za svůj prohřešek styděla. Díky své povaze se sice dostala do spousty malérů, ale vždycky to byly spíš nevinné dětské lumpárny. Netušila, že každý z nás udělal něco, za co mu Farrann četl levity. Například Farrannova dcera. Před lety kvůli své nezodpovědnosti, uvízla s Niallem ve Volterské gardě. Nebo Tristan. Unesl Nialla z Volterry Arovi přímo před nosem a přitáhl tím, na nás pozornost vládců.

Když se další den situace opakovala, zasáhl Farrann. Odchytl si ty dva, když se opět vraceli z lesa.

„Mibel, sice jsem se na tebe zlobil, ale to neznamená, že se musíš chovat jako boží umučení. Vynadal jsem ti, ty ses z toho poučila a jedeme dál. Chci tady mít dva uličníky, kteří se pokouší bourat hrad, řvou tu jak paviáni a v noci řádí tak, že se tu nedá spát.“

Pomohlo to, rozesmál je.

„Strejdo, ale upíři snad nespí, nebo jo?“

„Tohle je moje Isabelka,“ zajásal Farrann a vlepil mé roztomilé vnučce pusu.

Všechno bylo v pořádku.


předchozí kapitoladalší kapitola

Přidat komentář

Autor:

Text:

Komentáře

1 2   »

Empress

25)  Empress (04.12.2011 09:25)

Jacobovský pohled

Lia

24)  Lia (01.09.2011 00:07)

Přišlo mi to trochu až moc přísný, když na ní tak dlouho křičel, ale pak mi ten konec dopřál kopu úsměvu

Twilly

23)  Twilly (04.07.2011 22:45)

Hezky mi to obalilo ke konci nervy... děkuju, Ivuško

Fanny

22)  Fanny (22.06.2011 17:56)

Na konci už dobrý, ale i tak si myslím že na to, že je to členka rodiny, bylo to docela krutý a jí by se to navíc nestalo, kdyby Stephen nebyl skoro rodina... Jinak krásná kapitola jako vždy...:)

21)  Petronka91 (21.06.2011 15:09)

moooc se těším na další dílek...mooooc

Hanik

20)  Hanik (21.06.2011 13:19)

jak já se pokaždé těším na další díl ..achjoo ..

Anna43474

19)  Anna43474 (21.06.2011 10:14)

Trošku drsnější Stejně mě to docela překvapilo
Víš, teď jsem si uvědomila, že nemůžu číst dál Nejsou další kapitoly :'-( Musíš rychle psát, jinak se ti tu sesypu, uvědomuješ si to?!
TKSATVO

MisaBells

18)  MisaBells (21.06.2011 08:52)

Týjo! Spravedlný, nespravedlný... jsem uražena. Takhle jí sjet! Pche! To je rodina teda... Prokecli se i lepší, no ne? Já bych mu to jen tak teda neodpustila. A ještě její děda... Ani za ní nešel, potvora! Naštěstí máme Caina.
Iví, mazec. Dokonalé, děkuju!

Pegas99

17)  Pegas99 (21.06.2011 07:07)

Jé,to je super! Tahle kapitolka je tak úžasná, že to snad ani není pravda! KOnečně se neklepu :D. Těším se na další kapitolku!!!

16)  ada1987 (20.06.2011 23:41)

už som ti chcela vynadať, kde si s tou Pumou! to si pre nu išla az do Skotska?! a rychle pokracko, nech necakam!

Lipi4

15)  Lipi4 (20.06.2011 23:20)

Sfinguško , konečně jsem se dostala ke čtení, tak jsem slupla všechny pumy naráz a nemám slov, jelikož jsou skvělé, užásné a nevím, kde mám začít , jelikož je toho moc... Nevíš jestli jsou počtem znaků omezený i komenty? Jelikož by to bylo opravdu na hodně dlouho :D :D :D . .. . . tak to raději zkrátím, ať Ti tu nedělám moc velkej bordej .. . .. . Řešení vražd , zničená postel (tak je opravdu Cullenová... hlavně po Emmettovi:D , ale i trošku po dědovi ) a to jak nesla svoji chybu nemělo chybu ( ) .. .. . Už se nemůžu dočkat pokračování



PS: Zpětně nebyl by recept na to sušený maso?

Lenka326

14)  Lenka326 (20.06.2011 22:06)

Mibel má pusu rychlejší než mozek! Naštěstí jí to Farrann odpustil, ale ten křik jsem jí teda nezáviděla. Ale hlavně, že už jsou v pohodě a v klidu. Scéna s pumou byla nádherná. Krásná kapitolka, moc jsem si ji užila.

Michangela

13)  Michangela (20.06.2011 21:48)

sakraprace

12)  sakraprace (20.06.2011 21:12)

Tak to Mibel vážně pěkně pohnojila, ale naštěstí to to řekla skoro tchánovi, takže štěstí. Jinak by to byl fakt prů...švih Ale Caine je zlatíčko.
Krásná kapitola, jsem celá uáchaná.

Linfe

11)  Linfe (20.06.2011 21:10)

Byla to krása, asi nejvíc se mi líbíla scéna pod stromem. Viděla jsem ji v živých barvách :-)

10)  Tery (20.06.2011 20:39)

úúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúžasnej díl, jáj jen tak dál, strašně jsem se pobavila. tennhle díl měl štávu, vzrušení, rozpor proste vsechno ,,,,, bomba moc se těším na další díl :)

Kamci

9)  Kamci (20.06.2011 20:36)

podřeknout se může každej, Mibel ví, že udělala chybu a to je hlavní. Farrann je báječnej, že to vzal, tak jak to vzal, a Caine se taky nenechal zahambit stál Mibel po boku:) :) :)
moc hezká kapča

Jula

8)  Jula (20.06.2011 20:33)

Chudák Mibel, dostala řádně vyčiněno :(
Ale hlavně, že se všechno urovnalo

eMuska

7)  eMuska (20.06.2011 20:33)

ach jo, ja by pri takom psrdnutí asi umrela! Ale dobre to dopadlo! Sa mi to ľúbi, úplne mi vyšumelo, že to ujo Stephen ešte nevie...

Marvi

6)  Marvi (20.06.2011 20:22)

Tahle kapitola se mi moc líbila nechybělo tam vůbec nic, legrace, napětí. Skvělé!!! Doufám, že Farrann ji už nikdy více trestat nebude, že se poučila.

1 2   »

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek