Sekce

Galerie

http://stmivani-ff.cz/gallery/thumbs/cougar.jpg

Kde budeme bydlet, v jakým městě, jaký bude náš dům?  A vůbec, že my jsme si to stěhování vymysleli. Děs a hrůza.

A co když se mi nebude v novým místě líbit?

Pochyby, pochyby, pochyby…

Lepší dvakrát vyhořet, než se jednou stěhovat

Už po čtrnácti dnech mi ten nápad se stěhováním nepřipadal až tak úžasnej. Oni se mí synovci šprajcli. Že se rozhodně stěhovat nebudou. Že je Anglie a především Skotsko jejich domov a na nějakou Ameriku nejsou zvědaví. Billy se vztekal, že nebyli u rodinný porady, kde se o tom jednalo.

„Hele, byli jste zvaný. Já vám za to nemůžu, že jste oba dali přednost kinu. Ostatně, takový vlčí embria musí jen držet hubu a krok,“ vybuchl táta Jacob.

„A že tak nemluvíš o vašem rozmazleným poloupířeti,“ vyjel Charlie a hodil po mě ksicht.

„To poloupíře bylo dospělý, už když ses pokoušel číst první písmenka, ucho. A Mibel není rozmazlená. Je rozumnější než vy dva dohromady,“ bránila mě Eli.

„ Za prvé, přestaň držkovat a za druhý, nebudem řešit, co se už rozhodlo. Prostě vy dva máte dvě možnosti. Buď se přestěhujete s námi, anebo tu pro mě za mě klidně zůstaňte. Ale pamatuj, že váš život zlatý mládeže skončil. Zaplatíme vám školné, ubytování a jídlo a na ostatní si prostě vyděláte brigádou. Cítíte se dospělí, prosím, máte možnost se předvést. Co si pamatuju, vaší mámě bylo přesně tolik co vám, když měla dvě zaměstnání, studovala střední školu a ještě vedla vlčí smečku. A její táta byl ještě mladší, když bránil Bellu a Cullenovi před Volturiovýma,“ přidal se Seth.

„Aúú, už jsou tu zase ty starý historky,“ zavyl Billy a Seth se zamračil.

Kluci, žijete si jako v bavlnce a nevíte co je starost. O co vlastně jde? Letos stejně maturujete a jdete na vysokou, kamarádi se vám rozeběhnou po různých školách, tak co vás tu drží?“

„Nic,“ odsekl Charlie.

Najednou se Edward rozesmál.

„Tak tu sázku prostě prohraješ.“

Koukali jsme na ně všichni vyjeveně a Edward nám to vyjasnil.

„Tihle dva se s partou vsadili o to, kdo začne dřív chodit s jednou dívkou. Termín si dali do konce prázdnin.“

„Jééžiš, zase ženská,“ zasténal Emmett. „Ruce pryč od bab. Když si vzpomenu – Victoria, Jane, Maria, Christine… dóóst. Prokletím naší rodiny jsou ženský.“

Všichni jsme se rozesmáli.

„Hej, strejdo, to jako bysme měli bejt panici minimálně jedno století, jako někdo?“ rejpnul si Charlie.

„To je ještě horší, podívej, co si po stu letech uvázal na krk.“ Hýkal Emmett a pak se prohnul, protože mu Bella vrazila pěst do žaludku.

„Emmette, to odvoláš!“ zavrčela výhrůžně.

„Heh, kdepak je ta tichounká ušlápnutá Bellinka? Sotva dostala bráchu do chomoutu, stala se z ní dračice.“

„Musela, Emmette, jinak by s námi nepřežila ani den. Hlavně ne s tebou,“ hájil jí Edward.

„Tak krásně jsme si před tím žili. Flákali jsme se od školy ke škole, od města k městu, prima se nudili, nechali se šikanovat od Volturiů a teď? Jen se podívej. Kamarádíme se s vládní špičkou, Bella nám do rodiny propašovala psiska a velej nám ženský.“ Emm nasadil plačtivý výraz.

„Emmettku,“ zacukrovala Rosalie, a to nevěstilo nic dobrého. „Chudinko, tak tobě velí ženské. To bude asi lepší, když  v rámci stěhování zvedneš ten svůj upírskej zadek a přeneseš ho co nejdál ode mě. Nejlíp do Patagonie! “ Rose postupně zvyšovala hlas a na konci už řvala.

My řvali taky, ale smíchy. Tím se vyčistil vzduch.

Kluci se zklidnili a rozhodli se, že za brigádu v potu tváře, prohraná sázka nestojí. Chudák Emmett z toho vyšel nejhůř, jeho vtípek mu vynesl týdenní zákaz vstupu do ložnice.

Mezitím se Edward s Jacobem začali zavírat do jeskyně a na internetu hledat ideální místo pro pět vlkodlaků, dva upíry a dvě poloupírky. Carlisle s Esmé takové starosti neměli, domluvili se, že zakotví tentokrát kousek od Niagarských vodopádů. Alice, Jasper, Emmett a Rose s tím souhlasili. Stejně to bude zvláštní. Celej život jsem byla zvyklá bydlet na středověkým hradu s bandou upírů a vlků za zadkem a teď najednou… Děsně se těším a zároveň i trochu bojím.

Hledání našeho nového domova nebralo konce, až konečně v květnu našli to pravé město.

„Tak povídej, Edwarde, kam nás vylifrujete,“ zeptal se nedočkavě Seth, když si nás konečně zavolali.

„Do Carlisle,“ odpověděl Edward.

„Kááám,“ ptali jsme se všichni nevěřícně.

„Do Carlisle,“ zopakoval táta a začal recitovat. „Město se nachází v Cumberland Valley v Pennsylvánii, má osmnáct tisíc obyvatel, jednu veřejnou a šest soukromých středních škol, dvě univerzity a pro případ, že by kluci zlobili, tak i vojenskou školu.“

„Fakt se jmenuje Carlisle?“ zeptala jsem se.

„Jo, dcero. Taky jsme koukali jak telata na nová vrata.“

„Prima, aspoň si naši zapamatují, kde bydlíme. Někteří z rodiny, zvlášť dva jedinci, by mohli mít problémy.“

„Mibel, ty seš ale potvora,“ ozval se Billy.

„Hele, potrefená husa se ozvala,“ řekla jsem s vážnou tváří a Billy mě probodával pohledem.

„Tak co bando, kdo si švihne vysokou a kdo střední?“ zeptal se táta. „O přihlášky se jako obvykle starat nemusíte.“

„U nás je to jasný, právnická fakulta pro oba, prosím.“ Eli a Seth se tvářili, jako když si objednávají zákusek.

„A ty, Nessie?“ obrátil se na mámu.

„Co budeš chtít ty, Jaku.“ přitulila se k němu máma.

„Bells, Edwarde?“

Bella se zadívala na Edwarda. Kývl. Jasně, něco mu připomněla v myšlenkách.

„My si zavzpomínáme na začátek. Jdeme na střední,“ odpověděla za oba.

„Kluci?“

„Vejška,“ ozvalo se dvojhlasně.

„A ty, Mibel?“

„Já si zkusím americkou střední,“ nezaváhala jsem, jakmile jsem se dozvěděla, že Skopový hlavy míří na vysokou.

„Nevadil by ti dohled rodičů?“ zeptala se máma.

„A víš, že ne? Aspoň mi poradíte, co a jak.“ Nelhala jsem. Když nebudu muset chodit s Charliem a Billym, tak mi nevadí nikdo. A naši jsou fajn. Občas.

„Jestli to dobře chápu, tak na tu střední jdeme v pěti,“ konstatoval Edward.

„Hej, všimli jste si něčeho?“ zarazil se najednou Seth. „Tentokrát s námi nebude nikdo takzvaně dospělý. Ani otec, ani matka pro praktický účely. Jen banda puberťáků, tak jakou stvoříme legendu? Je jasné, že Eli, Jacob a kluci budou vystupovat jako sourozenci. To samé Edward a Ness, ale co já, Bella a Mibel? A kdo bude náš opatrovník?“

„Hm, a co vymyslet rodiče v zahraničí, kteří chtějí, aby jejich ratolesti studovaly doma. Vyrobily by se papíry a kontakt pro úřady by byl Carlisle,“ navrhl Edward.

„Dobrý, jenže nevíme, co s námi třemi. Já můžu při nejhorším být brácha Jacoba a Bella s Mibel tebe,“ přemýšlel dál Seth.

„Zapomeň! Já od tebe nemíním odhánět holky, protože si budou myslet, že jsi nezadaný. Vždyť ti na veřejnosti nebudu moct dát ani pusu,“ protestovala Eli.

„No, o Setha nejde, budete na univerzitě a tam už se předpokládá, že mladí žijou sami.“

„Pro mě by bylo nejlepší být sestrou Belly, z našich nemám nic, vlastně jsem nejvíc podobná právě jí, tedy až na ty oči. Oči! Mám to,“zajásala jsem.

Hele, moje sestra Bella a já jsme sirotci. Bella trpí zvláštní nemocí, která jí znemožňuje pobyt na slunci a zbarvila jí oči. Dostala se k doktorovi Cullenovi, který se touto chorobou zabývá, protože jí trpí i jeho syn. Cullen ji adoptoval, a když se dozvěděl, že má sestru, adoptoval i mě. Bella se s Edwardem zamilovali, což můžou, protože skuteční sourozenci nejsou.“

„To je ono! Sice poněkud komplikované, ale ideální. Takže jsme Cullenovi a Blackovi. Jen Sethovi zůstane jeho pravé jméno,“ schválil můj návrh Edward. „Takže, rodiče jsou v zahraničí a my jsme skupina teenagerů, kteří dokážou žít sami, aniž by tropili nějaké nepřístojnosti.“

„Hustý, nikoho nebudeme muset poslouchat,“ zajásal Charlie.

„Lehni, čokle.“ zavrčela jsem na něj. „Někdy mám pocit, že ti není devatenáct, ale devět.“

„Klid, Isabelko, oni z toho vyrostou. Holt, klukům ta puberta trvá poněkud déle.“

Tohle všechno jsme probírali sami. Bez Carlislea, Esmé a ostatních. Budilo to dojem, jako by nám Carlisle chtěl dát příležitost dokázat, že to všechno zvládneme bez nich, že se o nás nemusí bát. Sotva táta s Edwardem našli naše nové místo pobytu, nastoupily jsme my. Bella, máma, Eli a já. Musely jsme vybrat a koupit nový dům. Dostatečně velký, raději někde na okraji města, než v centru. Ještěže existují virtuální prohlídky nemovitostí, mohly jsme si vybírat tady ve Skotsku. Nakonec jsme našly ten pravý. Měl dostatek ložnic i koupelen, knihovnu, dvě pracovny, obrovský obývací pokoj, jídelnu spojenou s kuchyní, velký okolní pozemek. Pár týdnů to zabralo, ale těsně před koncem školního roku byl dům náš. Tedy, oficiálně ho koupil ho vlastně Carlisle, jako náš otec. A potom následovala nejhorší fáze. Zabalit a rozloučit se.

Balení bylo příšerné. U každé věci, každé krabičky, každé blbůstky jsem rozhodovala, jestli si ji mám vzít sebou, nebo ji tady nechat. Stejně na tom byli i naši. Poprvé bydleli tak dlouho na jednom místě a vytvořili si k němu vztah a shromáždili spoustu upomínek a věcí milých jejich srdci. Když se před mým narozením narychlo přesouvali do Evropy, prodali dům a věci z něj nechali uskladnit. Mysleli, že je to na chvíli, ale nakonec se z pár měsíců vyklubalo osmnáct let. Klan nám to nikterak neusnadňoval. Ať jsme chtěli, nebo ne, byla to naše rodina, která našim pomohla, když jim šlo o život a naši to spláceli pomocí při převzetí vlády.

Dokonce i kluci byli naměkko. Vždyť, když se v šestnácti oba začali přeměňovat, pomáhali jim nejen táta se Sethem a Eli, ale i Faolann, Sidheag, Larry, Ceana, Brian a Sam. Larry a Sam si tu našli taky domov a na rozdíl od nás trvalý. Sam je dcera tátovy kamarádky Leah a kdysi se do ní otiskl Brian. Naši mi vyprávěli, že ještě ten den se Sam rozhodla, že se přestěhuje za Brianem. Larryho Atearu unesli Volturiové a drželi ho jako rukojmí. Naši ho osvobodili a po pár tejdnech bylo jasný, že se zabouchl do Brianovy sestry Ceany. Ani on se nemínil vrátit. Jeho rodiče už nežili a vlastně se ani neměl kam vrátit. Jedinej, kdo z původní Eliny smečky zůstal v Americe, byl Samin brácha Logan, ale z něj už byl čtyřicetiletej fotřík od početný rodiny.

Prostě ti dva a můj brácha Tristan tu zůstanou. Tris a jeho Rhia jsou pro klan nepostradatelní. Vždycky se totiž najde nějakej upír, nebo celá skupina, kteří začnou porušovat bezpečnostní pravidla našeho světa.

Poslední týden byl nejhorší. Procházela jsem svý oblíbený místa a tiskla si je do paměti. I když jsme nemínili přetrhat pouta s klanem, netušili jsme, kam se náš život bude dál ubírat. Přišel poslední večer a loučení se všemi. Brečela jsem a se mnou každý, kdo byl schopen ronit slzy. Dokonce i táta a kluci tvrďáci si je potají utírali. Farran, jeho žena Romana, Breannan a Sorcha,  Faolan a Sidheag, Larry a Ceanna, Brian a Sam, Niall a Christine, Můj brácha Tristan a Rhiannon. Byla to moje rodina. Byla to naše rodina. A loučili jsme se i s Carlislem, Esmé, Alicí, Jasperem, Rosalií a Emmettem, kteří odlétali až týden po nás. Najednou mi to přišlo jako konec. Já vím, chtěla jsem pryč, chtěla jsem žít jinak a naše velká rodina mi lezla na nervy, ale přece jen, když došlo na lámání chleba, neubránila jsem se dojetí.

Druhý den jsme byli v letadle. V první třídě, jak jinak. Sedla jsem si, natáhla pohodlně nohy a pustila si do sluchátek svou oblíbenou muziku. Zavřela jsem oči a přemýšlela, jaký to bude v našem novým domově.

„Neboj, bude to dobré.“ Edward si ke mě přisedl. „Všem nám to prospěje. Nejsme stvořeni pro život v gardě. Ty a kluci jste toho byli ušetření, chtěli jsme vám dopřát klidné dětství, ale my jsme museli neustále řešit problémy.“

„Jo, vím, že jste každou chvíli odjížděli pryč a pamatuju se, jak se máma o vás bála.“

Edward přikývl hlavou. „Nediv se jí, mnoha upírům nešla pod nos porážka Volturiů. A jiní si zase začali brousit zuby na královský trůn. Řešili jsme spory a drobné půtky po celé Evropě. Bože, netušil jsem, že to někdy řeknu, ale já se po těch dvaceti letech těším i na nudu ve škole.“

„Edwarde.…“

„Copak je, Isabelko,“ zeptal se laskavě.

Nedokázala jsem to říct nahlas. Nechala jsem ho, aby si moje pochyby zjistil sám z mých myšlenek.

Zasmál se.

„Na tohle by ti líp odpověděla má Bella. To ona si mě vybrala, ne já ji.“

„Promiň,“ sklonila jsem hlavu.

„Počkej, nemáš se zač omlouvat. Chápu tě, víc než si myslíš. Taky jsme si to prožil a vlastně i tvůj bratr. Oba jsme žili v domě plném dokonalých párů a oba se cítili osamoceni. Tristan si našel svou lásku až za mořem a mě zachránil můj anděl. Zlatíčko, je ti teprve osmnáct, nelam to přes koleno. A hlavně neházej všechny mužské do stejného pytle s Demetrim. Ten vždycky věděl, jak využít svůj šarm. Chodil s Jane a když ji z přízně Ara vytlačila Rhiannon v roli Camilly, hodil svou bývalou přes palubu. Tebe se mu podařilo získat jen pro to, žes byla nezkušená. Neboj, dneska už podobnému grázlíkovi nenalítneš. Svět je plný slušných kluků a určitě najdeš jednoho, kdo tě bude milovat a ocení tvou viditelnou, i tu skrytou krásu.“

„Jenže jsem poloupír.“ vzdychla jsem.

„No a? Já se zamilovala do upíra a svět se nezbořil.“ Bella se jako duch objevila u našeho sedadla. „Někdy mám pocit, že jsi moje dcera. Podceňuješ se zrovna jako já kdysi. Přeju ti, abys sis našla někoho, jako je Edward, nebo tvůj táta Jacob. To jsou dva nejlepší chlapi, který znám.“

Edward se na ni zamilovaně usmál, pohladil mě po vlasech a oba se vrátili na svá sedadla. Po nekonečných hodinách letu jsme přistáli v New Yorku. Čekala nás poslední část cesty do Carlisle.

Jaký asi bude náš nový domov?



 

Pro zvědavé: Město Carlisle jsem si nevymyslela. Opravdu existuje. Zde je důkaz.


předchozí kapitoladalší kapitola

Přidat komentář

Autor:

Text:

Komentáře

1 2   »

Empress

30)  Empress (03.12.2011 00:06)

Twilly

29)  Twilly (25.05.2011 12:01)

Ivuško, tvou ságu jsem žrala ještě na eu ale když jsem pak začala číst Eli, byl to jako balzámek. Byla by to moje krevní skupina, kdybych ji znala v reálném životě. A tak jsem taky doteď tvou ságu bala... jen jako velice velice mistrný příběh, ale pak jsem měla tu čest poznat tvůj smysl pro humor. Ve škádlení, které vkládáš do téhle "pumy" teď vidím TEBE. Je to fajn, protože se mi zdá, jako bys seděla hned u mě

Faire

28)  Faire (06.04.2011 16:52)

:) B)

Ewik

27)  Ewik (16.02.2011 13:08)

Carlisle?! Hezké
Ten Edward je vážně zlatíčko. Opět se klaním.

Bosorka

26)  Bosorka (26.01.2011 09:51)

Hezky vymyslela rodinný propletenec!;)

Linfe

25)  Linfe (24.01.2011 09:46)

Tak Sfin, konečně jsem se dostala k tomu dočíst i Trable s Pumou. Poslední dobou fakt mám akutní nedostatek času :-( To alibi bylo trochu komplikovaný, ale víceméně je to nepodstatný detail :-) Hele, ale stálo by za to trochu upravit a dodat v dalších kapitolkách rodokmen, zase se ztrácím :-( Jsem hrozná viď. Jinak líbí líbí :-)

Marketa

24)  Marketa (21.01.2011 22:31)

krásný

Yasmini

23)  Yasmini (21.01.2011 21:35)

Sfin dostala jsem se na to pozdě, ale přece :). Jen mě ubíjí, že budu muset čekat na další díl.
Ale o to se na něj víc těším.
Miluju tvoje příběhy Y.

22)  Terry (20.01.2011 20:54)

páni uzasna povidka ale chudak esme s carlislem s emmettem rosali alis a jasprem bude se mi po nich styska:'-( ale jinak se tesim na dalsi dily moooooooooooooooc

21)  nathalia (20.01.2011 20:51)

Anna43474

20)  Anna43474 (19.01.2011 20:26)

Carlisle
TKSATVO

Nosska

19)  Nosska (19.01.2011 20:04)

Paráda, opět tu byly emoce, vtip i super příběh.

18)  zuzka (19.01.2011 19:20)

MisaBells

17)  MisaBells (19.01.2011 16:42)

Klaním se tvému umu googlovat (někdy chci lekci) a klaním se i kapitolce. Ty jsi ji nazvala "sladkou vatou" a já souhlasím s tím "sladkým" protože jsem se tu culila a měla radost. Vata je někdy potřeba, ale jen málokdo ji dokáže takhle zpracovat a ucelit, aby to nebylo bez chuti a bez zápachu. Vonělo to budoucností a chutnalo to po medu. Díky za to, Ivuško.
(Lipi... proč mě máš furt plný zuby... tak se na mě vykašli, ne?)

Lipi4

16)  Lipi4 (19.01.2011 03:04)

Sfinguško , tak tohle byla opravdová kapitolka na dobrou noc . .. .. Mibel, je kouzelná osůbka (Mibel , Tebe momentálně nemyslím , jelikož Tě mám stále plný zuby . .. . .promiň mi za tuto vsuvku do komentíku, ale mě to nikdy nedá :D :D :D ) .. .. .. .. .. .. . Díky za připomenutí všech postav (aspoň jsem nemusela koukat do tvého chytrého seznamu , jenž mám ještě od Tristana ), které se objevily v této obří rodiny a i za ty fůrie , které se postaraly o zábavu . .. . .. Nové místo pobytu je přímo dokonalé vtip na dvojčata

Krásná , nádherná , oddechová , rozesmátá :D a dokonalá kapitolka na dobrou noc , kterou potřebuju, jelikož zítra mě opět čeká náročný den ...

Abera

15)  Abera (19.01.2011 01:04)

Pěkný

krista81

14)  krista81 (19.01.2011 00:10)

Krásná kapitolka, loučení smutné, ale to je vždycky
A rovnou zpátky na střední

ps: Emmett zase nezklamal

Těším se na další

Michangela

13)  Michangela (18.01.2011 22:38)

Dennniii

12)  Dennniii (18.01.2011 22:07)

Nádherná kapitolka, strašně si mě navnadila a moc se těším až se budou zabydlovat. Sice smutné loučení, ale určitě se tam bude dít spoustu věcí. A zase zpátky na střední, to bude super, moc se těším.

Lia

11)  Lia (18.01.2011 22:00)

ze začátku bylo smutné loučení, ale myslím si, že v Americe se toho bude dít spoustu, takže je dobře, že odjeli

1 2   »

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek