Sekce

Galerie

http://stmivani-ff.cz/gallery/cougar.jpg

Nuda, nuda, nuda.

Já chci ven, kamkoliv, ale doma se už nudit nebudu.

A chci moc Cainea - strašně, hodně, příšerně chci.

Vězeň v domě

V pondělí Cullenovi odlétali. Alice a Rosalie mě ještě stihly zavalit radami ohledně výchovy chlapa. Prý, aby mi moc nezvlčel. Já vím, u nich to fungovalo, protože Emmetta i Jaspera obě vodily ne na řetízku, ale na hedvábné šňůrce. Jenže já jsem jejich rady nepotřebovala. Můj Caine je přece docela jiný. Jak se mi posmívala Alice, je až edwardovský.

Můj milý byl ve škole a já byla ráda, že tím pádem prošvihl loučení. Jak znám Emma a Jazze, určitě by ho taky chtěli školit, rošťáci jedni. Carlisle mě ještě jednou prohlédl a potom co uznal, že se hojím dobře, mi ještě pohrozil plameny pekelnými, pokud se nebudu držet jeho nařízení. Nemusel mít strach, doma se mnou ten týden zůstanou střídavě máma a Bella, a těm neuteču.

Caine se mnou byl celý víkend a tak jsme se domluvili, že dnes odpoledne pojede domů, aby jeho tatínek taky věděl, jak vypadá. Místo toho jsem poslala textovku Peggy, že jestli chce, ať se odpoledne staví. Okamžitě mi přišla nadšená odpověď, že jo.

Plácala jsem se od ničeho k ničemu. Knížek už jsem měla plný zuby, televize taky, a když jsem chtěla mámě pomoct při vaření, hnala mě utěrkou. Přitom mě už nic nebolelo a nechápala jsem, proč musím být ještě doma. Zkusila jsem příčnou flétnu, ale při nádechu se mi přece jen ozvala žebra. Nakonec jsem vytáhla noty a sedla ke klavíru. Pěkně jsem ho v posledních měsících zanedbávala. Nedalo se nic dělat, první dvě hodiny jsem nehrála nic jiného, než stupnice a etudy. Musela jsem znova rozhýbat prsty. Holt nejsem Tristan, který si s Rhiannon zajel na pár měsíců pryč, a když se vrátil, z fleku zahrál Rachmaninova. Až po obědě jsem usoudila, že se můžu pustit do nějaké skladby. Vybrala jsem si klasiku nejklasičtější. Čajkovského klavírní koncert B – moll. Páni, já ale byla blbá, když jsem myslela, že hraní je na nic.

Není.

Uklidňovalo mě, hýčkalo mou duši.

„Zlatíčko, udělala jsi mi radost,“ řekla tiše Nessie, když jsem dohrála. Otočila jsem se na ni. Seděla v křesle, hlavu podepřenou dlaní a poslouchala mě.

„Co mám teď zahrát, mami?“

„Něco od Tristana, prosím.“

Zamyslela jsem se, jakou skladbu. Tris totiž skládal technicky náročný věci a já na ně nestačila. Pak jsem si vzpomněla na jednu nepříliš těžkou. Werewolf. Po Werewolfovi jsem zkusila Píseň pro Rhiannon a docela se mi dařilo. Tak jsem si troufla na Tristanův majstrštyk. Battle of life. Nebyla jsem ještě na světě, když se naši utkali s Volturiovými, ale když jsem hrála tuhle skladbu, bylo to, jako bych tam byla s nimi.

Pláň nepřístupná lidem.

Na jedné straně šedé a černé pláště, na druhé různobarevné oděvy promíchané s vlčí srstí.

Temné tóny. To na scénu vstupuje stárnoucí vlk.

Začal boj.

Štěstí se přiklání, hned na jednu, hned na druhou stranu.

Děsivé tóny evokující smrt Jacobova druha.

A teď, Rhiannon svým darem usmrcuje vládce.

Jásavý akord značící vítězství.

Konec.

Dohrála jsem a údivem jsem si uvědomila, že jsem neudělala ani jednu chybu.

Teda, jsem dobrá!

„To tedy jsi!“

„Dědo, kde se tu berete?“ otočila jsem se na Bellu a Edwarda.

„Odpadly nám dvě poslední hodiny, tak jsme auto nechali Jakovi a vzali to domů po svých. Neboj, Peggy ti přiveze. Ale abychom to nezamluvili. Nevíš, kdo mi před půl rokem skuhral, že nikdy nebude tak dobrý klavírista jako já a Tristan?“

„Taky nebudu.“

„Isabelko,  Battle of life je nejtěžší kus z toho, co Tristan složil. Sám se s tím trápil skoro rok, než to znělo tak, jak si představoval a ty to zahraješ naprosto bezchybně. Zajímalo by mě, kdy se už přestaneš podceňovat.“

„To je dědičné, lásko.“ vložila se do hovoru Bella. „Zdědila to po mě Ness a po ní to podědila Mibel. Neboj, ona z toho vyroste.“

Vykulila jsem oči na mámu.

„Ty taky?“

Jen se pobaveně se usmála.


V pět přijel táta a s ním vyjukaná Peggy. Ona u nás nikdy nebyla a myslím, že ji překvapil už vzhled našeho domu.

Přivítaly jsme se, jako bychom se neviděly rok a ne pouhý týden. Vzala jsem ji k sobě, abychom měly soukromí. Já vím, Edward… ale to ona neví.

„Wow, Mibel, tenhle luxus máš jen pro sebe?“ nevycházela z úžasu, když si prohlížela můj pokoj.

Pokrčila jsem rameny.

„No jo, tak jsou u nás prachy, to neřeš.“

„Ty si to asi ani neuvědomuješ, ale podle baráku, aut, oblečení, patříte mezi zlatou mládež, ale vy přitom tak vůbec nechováte. Žijete sami, bez dospělých. Jiný by toho využili, vymetali bary, kluci střídali holky, chlastali, možná i brali drogy. A co děláte zatím vy? Tvůj brácha dole hraje na piáno, tvoje ségra sedí a poslouchá ho. Druhá ségra šla připravit svýmu klukovi jídlo. A ty jsi doma, protože ses zranila na túře. Ne, při zběsilý jízdě autem, ale na vejšlapu do přírody!“ rozhorleně na mě vychrlila Peggy.

Koukala jsem na ni jako sůva z nudlí. Nikdy mě ani nenapadlo, jak vlastně působíme na okolí. Nikoho z nás nelákal noční život. Ani Charlieho a Billyho. I když měli v Anglii svou partu, všechno to bylo v mezích slušnosti a lumpárny prováděli jen členům rodiny. Nikdo z nás poloupírů a měničů nekouřil, alkohol jsme pili výjimečně a co se u nás stoprocentně pěstovalo, byla věrnost. I můj brácha Tris byl sice známej sukničkář, ale chodil vždycky s jednou a nikdy jí nezahejbal. A co měl Rhiu, ostatní ženský pro něj neexistovaly. O Billym vím, že měl dost holek na jednu noc, ale nikdy jim nic nesliboval a s každou se rozloučil slušně.

Prostě jsme byli rodinka slušňáků.

Najednou se Peggy usmála. „Hele a co ty a Caine? Prej je u vás pečenej vařenej. Aspoň to tvrdí Hillary.“

„A kde to vzala?“ divila jsem se.

„Caine bydlí na druhou stranu od školy než ty a že denně jezdí tvým směrem, to ví Hillary naprosto jistě, protože mají dům napůl cesty mezi školou a vámi. Tak to vyklop, Mibel. Dostal se za první metu?“

„Dostal,“ přiznala jsem.

„Prima, a…?“

Sakra, dole sedí táta a uši má určitě našpicovaný.

„Dobrý,“ zahučela jsem.

„Dobrý?“ divila se Peggy. „Jenom dobrý? Tak proč ten moula jedl dneska banán příborem?“

„Cožééé?“

„Sedíme spolu v jídelně. Buďto nezavře pusu a kecá o tobě, jaká jsi statečná, jak snášíš bolest, nebo mlčí a je roztržitej. Tak mi neříkej, že jen dobrý.“

„Ach jo. Jsem z něj na větvi, stačí?“

„Nestačí,“ zavrtěla hlavou. „Chci přesně vědět, jak líbá a jestli v tom tak skvělej, jak se o něm povídá.“

Děj se vůle páně. Táto, zacpi si uši.

„Oukej. Je dokonalej. Když ti řeknu, že díky jeho líbání jsem na chvíli zapomněla, že mě bolí celý tělo, uvěříš mi?“

„Jo!“ zavýskla si Peggy.

„A to není všechno. V pátek se mnou spal,“ řekla jsem a věděla, jak si to Peggy vyloží. Nezklamala mě. Najednou z ní byl solný sloup.

„Kecáš,“ vydechla.

Zvedla jsem dva prsty. „Přísahám. Byl utahanej a usnul na mý posteli. Tu mám dost velkou, tak ho tady táta nechal a Edward brnknul jeho tátovi, aby neměl strach. Takže se mnou vyspal.“

„Ty seš taková potvora, Mibelice. Já vůl, ti na to skočila. Máš jedinou kliku, že seš zraněná, jinak bych tě zbila,“ pohrozila mi. Najednou se zarazila.

„Neříkalas náhodou, že Cainea nechal u tebe přespat táta? Myslela jsem, že je v zahraničí.“

„Jo to je. Pracuje s mámou pro organizaci Lékaři bez hranic, ale naštěstí byl kvůli nějakému očkování v New Yorku. Jakmile mu Edward zavolal, byl tady. Dneska odlítali.“

„Já myslela, že je to nějakej plastickej chirurg, nebo něco takovýho, podle toho baráku.“

„Ne, prachy se u nás dědí. Máme jich dost, ale luxusní život není nic pro nás. Takže je máme dobře investovaný a tím pádem můžeme studovat i něco silně nepraktického. Třeba filozofii. Nebo se sice stát lékařem, ale pracovat v normální nemocnici. Táta nemusí žehlit bohatým paničkám ksichty a dělá to, co ho skutečně těší.“

„Vy jste bílý vrány, fakt,“ moje kamarádka nevycházela z údivu.

Dole se ozval hluk. Vysokoškoláci jsou doma.

„Pojď, představím ti zbylý členy našeho klanu,“ vyzvala jsem Peggy a táhla jí dolů.

Sotva jsme sešly, ozvalo se táhlý hvízdnutí.

„Peggy, promiň, tenhle puboš, co si tady vypískává plíce, je brácha Jacoba Billy a vedle něj je jeho dvojče Charlie. Na Billyho bacha, sbírá holky jako někdo známky. A tohle je jejich ségra Elizabeth, zkráceně Eli. No a poslední do počtu je její kluk Seth. Vážení, moje kamarádka Peggy Starková.  Buďte na ni hodní, ať se hned první den nepoleká a neuteče mi. Billy, ty se drž přísloví, co je v domě, není pro mě, jasný?!“

Rozesmála jsem je a díky tomu ledy nejen povolily, ony se ani nestačily vytvořit. Měla jsem dojem, že Peggy nemá žádnej pud sebezáchovy, protože ji to k nám přitahovalo. Místo aby se hlavně od Edwarda a Belly, kteří byli praví upíři, držela zpět, roztomile se na ně usmívala.

Naše si definitivně získala tím, že Bellu v pozdějším hovoru nahlas politovala.

„Nemáš to lehký co? Všechny holky ti letí na tvého kluka, to musí bejt dost nepříjemný.“

Bella se jen usmála.

„Neboj, já si ho dovedu ohlídat. A co ty, jaký je tvůj pan Dokonalý?“

Peggy se zatvářila jako by kousla do citrónu. „Ještě jsem ho nepotkala. A asi i nepotkám. Nic na mě není.“

„Znala jsem holku, stejnou jako ty,“ řekla vážně Bella, ale očima se usmívala. „Kluci pro ni neexistovali do toho dne, kdy se do ní zamiloval nádherný muž, stejně krásný jako anděl. Nevyměnila by ho za nic na světě a ví, že on ji také ne. Měj trpělivost a uvidíš.“

Mému dědovi zacukaly koutky, ve chvíli, kdy Bella mluvila o andělu, ale ovládl se. Místo toho na ni vrhl láskyplný pohled.

Když se večer Peggy sbírala, že pojede domů, nabízel jí Billy odvoz.

„Promiň, ale nebudu riskovat. Radši pojedu s Jacobem.“ Už dávno byla za dveřmi a Billy ještě pořád s otevřenou pusou koukal do blba. Nebyl zvyklý, aby mu holky dávaly košem.

Druhý den odpoledne tu byl Caine jako na koni a vzal mě na krátkou procházku. Byla jsem ráda, že jsem mohla vypadnout z domu, ale hlavně jsem uvítala, že jsme byli sami. Vedl mě po lesní cestě, a co chvíli jsme se zastavili. Líbala jsem ho a on líbal mě. Hrozilo, že moje srdce emigruje z mého těla, tak rychle a silně mi bušilo. Došli jsme až k velkému vyvrácenému kmeni a posadili se na něj.

Konečně jsem ho měla nadosah. Přitiskl si mě k sobě a jeho jazyk navštívil má ústa. Štědře jsem mu ty výpady oplácela. Hladil mě po zádech, ale opatrně, něžně, jako by se bál, že mě to bude zase bolet. Sáhla jsem dozadu, chytila jeho ruku a položila si ji na hruď. Na chvíli jsem se odtrhla od jeho rtů a povzbudivě se na něj usmála. Zavrčel a jeho dlaň začala zkoumat mé ňadro. Když jsem tentokrát nezasténala bolestí, ale slastí, zvrátil mi hlavu a jeho rty se přisály na můj krk. Neměla bych nic proti milování v lese, ale tentokrát se nad námi spiklo nebe. Začalo pršet.

Domů jsme doběhli úplně promočení. Ještě že Caine měl u nás odposledka věci. Převlíkli jsme se do suchýho a uvelebili se u televize. Na co jsme koukali, netuším, protože mě rozptylovaly jeho ruce omotané kolem mého pasu, horký dech na mé šíji a sladké lichotky, které mi neustále šeptal do ucha.

Uvažovala jsem zcela vážně, jestli se dá umřít od přemíry vzrušení.

Zbytek týdne propršel. Byli jsme s Cainem vězni v našem domě a kromě nevinného mazlení nepřipadalo nic jiného v úvahu. Tady doslova platilo, že stěny mají uši.


Týden se vlekl, ale naštěstí už ne tak jako ten první. A konečně tu byla neděle, poslední den mého vězení. Zítra sice pojedu do školy, ale volný čas už nemusíme trávit zavření v našem domě. Můžeme být spolu sami. Opravdu sami, bez rodiny za zadkem.

A právě tehdy mi to došlo.

Panebože já plánuju, jak svést Cainea!

 


 

Milé dámy, teď si dáme týden pauzu. Odjíždím totiž na dovolenou a budu bez svého počítače.

Bos, ne, neposílej na mě Paula... Jacobééé, pomóóc...

 


mibel a Caine

předchozí kapitoladalší kapitola

Přidat komentář

Autor:

Text:

Komentáře

1 2   »

Empress

34)  Empress (03.12.2011 13:19)

Perfektná kapitolka a ten obrázok je achhh......

Twilly

33)  Twilly (25.05.2011 14:39)

Ivuško, Ivuško, ty si koleduješ...

Lipi4

32)  Lipi4 (14.04.2011 23:33)

Popis klavírní skladeb je fantastický přímo je slyším ve svých uších . .. Výslech od Peggy, její oslovení Mibel jako potvora Mibelice:D :D :D :D :D :D :D a následné představování klanu je jedinečné . .. A to jako poslala Peggy Billa k vodě nemá obdoby:D :D :D prostě dokonalé . .. . jen příště dej před každou kapitolku varování , ať je prázdnej mrazák nebo dostatek ledové vody ve sprše/vaně či chlap k použití poblíž .. , jelikož dvojka M&C je naprosto dokonalá a jakýkoliv popis jejich choulostivých situací je tak živý až to moje fantazie nezvládá ....... a co se týče úmrtí z přemíry vzrušení, tak to mě taky zajímá , zvlášť, když čtu všechny cca 10 kapitolek najednou . .. .

Sfinguško , píše jedinečně a každé písmenko z Tvojí klávesnice je dar z nebes

Faire

31)  Faire (07.04.2011 15:35)

:) B)

30)  magor (05.03.2011 09:38)

Nemám slov. Sérii Blackovi čtu od samého začátku. Četla jsem opravdu hodně povídek na toto téma, ale tuhle čtu nejradši. Jinak, bylo by krutý kdyby pak byl Bily s Peggy :p Je moc fajn :D

Dennniii

29)  Dennniii (22.02.2011 19:51)

Úžasná kapitolka, Peggy je superní a Billy dostal pěkně za vyučenou. :D A Mibel a Caine ... prostě boží, nemám slov, a moc se těším na pokračování. Jakejpak bude mít Mibel plán na Caina??

P.S. Krásná fotečka na konci!!! A užij si dovču!!!

sakraprace

28)  sakraprace (22.02.2011 06:57)

Peggy je moc fajn. Trošku tornádo, ale zdá se, že Billy chytil. Už jen proto, že ho odbyla.
A Mibel s Cainem... áááááááááách
Sfin, nádherná kapitola Užij si krásnou dovolenou

krista81

27)  krista81 (22.02.2011 00:37)

Pitomej déšť takhle pokazit takovou romantiku
Snad se Mibel to svádění povede

A Peggy - trošku zvědavá kámoška, ale jinak skvělá (do rodiny by se hodila, ale nechci Ti podsouvat moji zbloudilou myšlenku )

Díleček moc krásný a těším se na další.
A přeji krásnou dovolenou. ;)

Linfe

26)  Linfe (22.02.2011 00:03)

Takze to bychom meli. Panove a damy, kdybyste to nahodou nepostrehli tak dobre jako ja, tak se nam tu prave evidentne predstavili hlavni hrdinove pate serie Blackovych, ctihodna Peggy a obcan Billy :-D

Perfektni dilecek Ivusko jako vzdycky Uzij si dovolenou a ozvi se mi jestli se za mnou stavis pri ceste zpet.

Lia

25)  Lia (21.02.2011 23:20)

už se opravdu nemůžu dočkat ale nejspíš se nedá nic dělat, když tu nebudeš :( ale alespoň budu více naladěná na další díl
tohle mě fakt dostalo: Tak proč ten moula jedl dneska banán příborem?“
„A to není všechno. V pátek se mnou spal,“ řekla jsem a věděla, jak si to Peggy vyloží. Nezklamala mě. Najednou z ní byl solný sloup.
„Kecáš,“ vydechla.
Zvedla jsem dva prsty. „Přísahám. Byl utahanej a usnul na mý posteli. Tu mám dost velkou, tak ho tady táta nechal a Edward brnknul jeho tátovi, aby neměl strach. Takže se mnou vyspal.“
„Ty seš taková potvora, Mibelice. Já vůl, ti na to skočila.

Fanny

24)  Fanny (21.02.2011 22:57)

Úžasná kapitola, ale týden bez téhle povídky.

Ewik

23)  Ewik (21.02.2011 22:41)

Úžasný
A ta fotka je dokonalá.

22)  ada1987 (21.02.2011 22:21)

milacik, ale tebe dovolenku nikto nedovolil. takze pekne zober papier a na dovci pis. ked sa vratis, budem ocakat dalsiu kapitolu. ak nebude, tak
ale krasna cast

21)  nathalia (21.02.2011 22:02)

Krasna kapitola!!!! Tesim se moc na dalsi!!!
Uzij si dovcu

Lenka326

20)  Lenka326 (21.02.2011 21:38)

Úžasný dílek, chudák taťka Jacob . Tady na mě padlo podezření, že chceš ty kluky pubošské zaláskovat rovnou... no, počkám si.

Užij si dovolenou, a až se vrátíš, tak se budu moc těšit na pokráčko, že by ho Isabelka konečně svedla???? :D

Yasmini

19)  Yasmini (21.02.2011 21:30)

Krásná kapitolka. Pěkně se vydovolenkuj, taky už jem musela vypadnout :). A pak šupky dupky pěkně psát.

S Y.

18)  Marvi (21.02.2011 21:22)

Vydržet týden???? To bude velmi těžké.... Ale co, kdo si počká, ten se dočká... Budu se těšit na pokračování!

Anna43474

17)  Anna43474 (21.02.2011 20:12)

Takový vystrašený výraz na té fotce
Týdenní pauza??? Áááchjo, no co se dá dělat... :(
Svádění??? Se těším
TKSATVO

16)  Aalex (21.02.2011 20:01)

Úžasný. Nevím, jak to ten týden vydržím. Těším se, jak bude Mibel svádět.

15)  kamčí (21.02.2011 19:52)

krásnééééé

1 2   »

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek