Sekce

Galerie

/gallery/Carlisle_Cullen_doktor.jpg

Kraťoučká povídka, ve které se mrkneme za Carlislem Cullenem do práce. Původní drabble - takový menší úlet - trochu narostl. :) Povídku si syslím už pár týdnů, psala jsem ji, když mi nemálo hrabalo ze školy. ;)

Další vizita. Nikdy neměl, proč si stěžovat. Svou práci miloval. Ale vážně ho obtěžovalo, když musel obcházet pokoje s touhle nesnesitelnou vrchní sestrou, která za tři roky, co tu pracoval, nepochopila, že je ženatý a neustále přemýšlela, jak ho dostat do postele. Kdyby jen přemýšlela... Ona se o to svými trapnými pokusy dokonce i pokoušela a každý den nezapomněla přidávat nepříjemné poznámky. Příšerná ženská!

„Pane doktore, víte, že vám to v tom bílém plášti neskutečně sekne?“ Neodpověděl. Jen se usmál na malou pacientku, která měla zlomenou ruku, a zapsal si její zdravotní stav.

Přesunuli se do dalšího pokoje, kde ležela starší paní, která spadla ze schodů a zlomila si nohu v krčku. „Nechcete, aby vám sestřička přinesla nějaké léky na bolest?“ Pacientka jen pokývala hlavou a náhle se jí tvář zkřivila bolestí.

Bez otočení na vrchní sestru za jeho zády řekl: „Christine, prosím, mohla byste…“ A dál pokračoval v kontrolování stavu pacientky.

„Jistě, pane doktore, co si jen budete přát!“ zašveholila a ve stylu čilé laňky vyběhla ze dveří. Když se vrátila zpátky k pacientce, při podávání léků se nezapomněla předklonit tak, aby doktorův zrak padl jisto jistě do jejího hlubokého výstřihu. Ona si snad po cestě zpátky do pokoje rozepnula další dva knoflíčky u košile, ale jeho mnohem víc zajímal EKG přístroj, který nasazoval pacientce na ruku, aby jí změřil tlak.

Když se po skončení vizity vraceli zpátky po dlouhé nemocniční chodbě, sestra se na něj lascivně usmála a hlasem sladčím než cukr zacvrlikala: „Nechtěl byste vyzkoušet tu novou sedačku na sesterně? Věřte mi, nelitoval byste.“ Nezapomněla na rychlé zamrkání dlouhými řasami, kterými si málem vypíchla oči a na pro něj až nechutné vlnění boky. Rukou si prohrábla blonďatou hřívu.

V tom se v jejím zorném poli objevila přicházející brunetka. Malá, s karamelovými vlasy, které jí při chůzi tančily v prstýncích kolem ramen, přátelsky se usmívala.

Vrchní sestra si jí moc nevšímala, a když se druhá žena ve fialových šatech zastavila vedle nich, ostře na ni uhodila: „Vy jste ta nová sestra? Tak tu neokounějte a hlaste se na sesterně! Tak na co ještě čekáte?!“ Koukala na ni pohledem: Ty nulo, co si jako myslíš, že děláš? Však já ti tu službu tady hezky osladím!

„Ne, Christine, to je moje žena!“ usmál se na brunetku vedle sebe šťastně, přitáhl si ji láskyplně k boku a vášnivě ji políbil.

„Těší mě,“ podala vrchní sestře ruku, když se odtáhla od svého muže, „já jsem Esme.“

Christine nabízenou ruku nepřijala, za to údivem vykulila oči a na prázdno polkla.

Jen rychle zakoktala něco ve smyslu: „Ah… Pa-pardon, pane doktore. Já-já jsem Christine. Jsem ráda, že vás poznávám,“ vydechla. Stále ještě nechápala, co se tu děje. Chvíli očima těkala z lékaře na jeho ženu.

Na jeho tváři se zračilo zadostiučinění, které se ale snažil skrýt. Jeho manželka se na mladší ženu pouze mile usmívala, ostatně jako na všechny ve svém okolí.

Když konečně Christine pochopila, oč jde, s dalšími omluvami se vytratila a zmizela v nejbližších dveřích.

„Máte tu ale milé sestřičky,“ usmála se Esme na svého muže.

„Ano, to máš pravdu, drahá, někdy až příliš.“ Zakroutil hlavou a znovu dlouze políbil svou ženu. Jen, ať všichni vidí, že jeho srdce patří jen jedné jediné ženě na světě. A nikdy tomu nebude jinak!

„Pane doktore, víte, že vám to v tom bílém plášti neskutečně sekne?“ Neodpověděl. Jen se usmál na malou pacientku, která měla zlomenou ruku, a zapsal si její zdravotní stav.
Přesunuli se do dalšího pokoje, kde ležela starší paní, která spadla ze schodů a zlomila si nohu v krčku. „Nechcete, aby vám sestřička přinesla nějaké léky na bolest?“ Pacientka jen pokývala hlavou a náhle se jí tvář zkřivila bolestí.
Bez otočení na vrchní sestru za jeho zády řekl: „Christine, prosím, mohla byste…“ A dál pokračoval v kontrolování stavu pacientky.
„Jistě, pane doktore, co si jen budete přát!“ zašveholila a ve stylu čilé laňky vyběhla ze dveří. Když se vrátila zpátky k pacientce, při podávání léků se nezapomněla předklonit tak, aby doktorův zrak padl jisto jistě do jejího hlubokého výstřihu. Ona si snad po cestě zpátky do pokoje rozepnula další dva knoflíčky u košile, ale jeho mnohem víc zajímal EKG přístroj, který nasazoval pacientce na ruku, aby jí změřil tlak.
Když se po skončení vizity vraceli zpátky po dlouhé nemocniční chodbě, sestra se na něj lascivně usmála a hlasem sladčím než cukr zacvrlikala: „Nechtěl byste vyzkoušet tu novou sedačku na sesterně? Věřte mi, nelitoval byste.“ Nezapomněla na rychlé zamrkání dlouhými řasami, kterými si málem vypíchla oči a na pro něj až nechutné vlnění boky. Rukou si prohrábla blonďatou hřívu.
V tom se v jejím zorném poli objevila přicházející brunetka. Malá, s karamelovými vlasy, které jí při chůzi tančily v prstýncích kolem ramen, přátelsky se usmívala.
Vrchní sestra si jí moc nevšímala, a když se druhá žena ve fialových šatech zastavila vedle nich, ostře na ni uhodila: „Vy jste ta nová sestra? Tak tu neokounějte a hlaste se na sesterně! Tak na co ještě čekáte?!“ Koukala na ni pohledem: Ty nulo, co si jako myslíš, že děláš? Však já ti tu službu tady hezky osladím!
„Ne, Christine, to je moje žena!“ usmál se na brunetku vedle sebe šťastně, přitáhl si ji láskyplně k boku a vášnivě ji políbil.
„Těší mě,“ podala vrchní sestře ruku, když se odtáhla od svého muže, „já jsem Esme.“
Christine nabízenou ruku nepřijala, za to údivem vykulila oči a na prázdno polkla.
Jen rychle zakoktala něco ve smyslu: „Ah… Pa-pardon, pane doktore. Já-já jsem Christine. Jsem ráda, že vás poznávám,“ vydechla. Stále ještě nechápala, co se tu děje. Chvíli očima těkala z lékaře na jeho ženu.
Na jeho tváři se zračilo zadostiučinění, které se ale snažil skrýt. Jeho manželka se na mladší ženu pouze mile usmívala, ostatně jako na všechny ve svém okolí.
Když konečně Christine pochopila, oč jde, s dalšími omluvami se vytratila a zmizela v nejbližších dveřích.
„Máte tu ale milé sestřičky,“ usmála se Esme na svého muže.
„Ano, to máš pravdu, drahá, někdy až příliš.“ Zakroutil hlavou a znovu dlouze políbil svou ženu. Jen ať všichni vidí, že jeho srdci patří jen jedna jediná žena na světě. A nikdy tomu n

Další vizita. Nikdy neměl, proč si stěžovat. Svou práci miloval. Ale vážně ho obtěžovalo, když musel obcházet pokoje s touhle nesnesitelnou vrchní sestrou, která za tři roky, co tu pracoval, nepochopila, že je ženatý a neustále přemýšlela, jak ho dostat do postele. Kdyby jen přemýšlela... Ona se o to svými trapnými pokusy dokonce i pokoušela a každý den nezapomněla přidávat nepříjemné poznámky. Příšerná ženská!

„Pane doktore, víte, že vám to v tom bílém plášti neskutečně sekne?“ Neodpověděl. Jen se usmál na malou pacientku, která měla zlomenou ruku, a zapsal si její zdravotní stav.

Přesunuli se do dalšího pokoje, kde ležela starší paní, která spadla ze schodů a zlomila si nohu v krčku. „Nechcete, aby vám sestřička přinesla nějaké léky na bolest?“ Pacientka jen pokývala hlavou a náhle se jí tvář zkřivila bolestí.

Bez otočení na vrchní sestru za jeho zády řekl: „Christine, prosím, mohla byste…“ A dál pokračoval v kontrolování stavu pacientky.

„Jistě, pane doktore, co si jen budete přát!“ zašveholila a ve stylu čilé laňky vyběhla ze dveří. Když se vrátila zpátky k pacientce, při podávání léků se nezapomněla předklonit tak, aby doktorův zrak padl jisto jistě do jejího hlubokého výstřihu. Ona si snad po cestě zpátky do pokoje rozepnula další dva knoflíčky u košile, ale jeho mnohem víc zajímal EKG přístroj, který nasazoval pacientce na ruku, aby jí změřil tlak.

Když se po skončení vizity vraceli zpátky po dlouhé nemocniční chodbě, sestra se na něj lascivně usmála a hlasem sladčím než cukr zacvrlikala: „Nechtěl byste vyzkoušet tu novou sedačku na sesterně? Věřte mi, nelitoval byste.“ Nezapomněla na rychlé zamrkání dlouhými řasami, kterými si málem vypíchla oči a na pro něj až nechutné vlnění boky. Rukou si prohrábla blonďatou hřívu.

V tom se v jejím zorném poli objevila přicházející brunetka. Malá, s karamelovými vlasy, které jí při chůzi tančily v prstýncích kolem ramen, přátelsky se usmívala.

Vrchní sestra si jí moc nevšímala, a když se druhá žena ve fialových šatech zastavila vedle nich, ostře na ni uhodila: „Vy jste ta nová sestra? Tak tu neokounějte a hlaste se na sesterně! Tak na co ještě čekáte?!“ Koukala na ni pohledem: Ty nulo, co si jako myslíš, že děláš? Však já ti tu službu tady hezky osladím!

„Ne, Christine, to je moje žena!“ usmál se na brunetku vedle sebe šťastně, přitáhl si ji láskyplně k boku a vášnivě ji políbil.

„Těší mě,“ podala vrchní sestře ruku, když se odtáhla od svého muže, „já jsem Esme.“

Christine nabízenou ruku nepřijala, za to údivem vykulila oči a na prázdno polkla.

Jen rychle zakoktala něco ve smyslu: „Ah… Pa-pardon, pane doktore. Já-já jsem Christine. Jsem ráda, že vás poznávám,“ vydechla. Stále ještě nechápala, co se tu děje. Chvíli očima těkala z lékaře na jeho ženu.

Na jeho tváři se zračilo zadostiučinění, které se ale snažil skrýt. Jeho manželka se na mladší ženu pouze mile usmívala, ostatně jako na všechny ve svém okolí.

Když konečně Christine pochopila, oč jde, s dalšími omluvami se vytratila a zmizela v nejbližších dveřích.

„Máte tu ale milé sestřičky,“ usmála se Esme na svého muže.

„Ano, to máš pravdu, drahá, někdy až příliš.“ Zakroutil hlavou a znovu dlouze políbil svou ženu. Jen ať všichni vidí, že jeho srdci patří jen jedna jediná žena na světě. A nikdy tomu nebude jinak!

 

Přidat komentář

Autor:

Text:

Komentáře

1 2   »

Kate

23)  Kate (30.07.2014 23:52)

suzi, děkuji za poučení. :) Vůbec neberu váš koment ve zlém.

22)  suzi (23.07.2014 19:15)

Prosim neberte moj koment v zlom, fakt sa len snazim poradit...
Poviedka bola mila :) A aj pravdiva... som z prostredia, takze viem, ze sa taketo veci deju, a zial je malo lekarov ako Carlise, ktory odola vsetkym pokuseniam.... Jedina poznamocka... EKG pristrojom sa tlak nemeria.. dava sa sice aj na ruku (6 elektrod na hrudnik, 2 na ruky a 2 na nohy), ale robi EKG a meria ked tak pulz, na tlak je tlakomer... fakt to prosim neberte zle....

Kate

21)  Kate (18.07.2014 00:58)

Já děkuju, Julko! :) ;)

20)  Julka (17.07.2014 10:00)

Další z mých nejoblíbenějších povídek, Děkuju:)

Kate

19)  Kate (16.07.2014 21:47)

jul, jasně, že ještě napíšu nějakou krátkou o nich. Jen se neví, kdy.
Děkuju! :)

18)  jul (13.07.2014 23:48)

.výborná povídka, nenapíšeš ještě nějakou další krátkou o nich? oni jsou prostě boží a tvoje psaní je taky boží fakt slintam :) :) :) :D

Kate

17)  Kate (11.07.2014 23:46)

Tak doufám, že se Ti nálada alespoň o trochu zlepšila. :)

SestraTwilly

16)  SestraTwilly (11.07.2014 23:34)

Dala som na tvoju radu a dala som si repete;)

Kate

15)  Kate (11.07.2014 23:03)

miamam, víš, že jsem vážně o té ráně mezi oči od Esme pro vrchní sestru přemýšlela? Nakonec jsem usoudila, že by to bylo proti Esmeině povaze.
Děkuju moc! :)

miamam

14)  miamam (11.07.2014 15:02)

Prsatka si zasluhovala dostat jednu mezi oči a Esmé byla přesně ta pravá, aby jí tu ránu dala (byť ne doslovnou) Moc milá povídka

Kate

13)  Kate (09.07.2014 20:07)

Row, to víš, asi je jí jasné, že Carlisle by se za jinou sukní neotočil. ;) Díky za reakci! :)

Rowana

12)  Rowana (09.07.2014 19:50)

Esmé má vážně svatou povahu. Vůbec se té "krásce" nepokusila vyškrábat oči.

Kate

11)  Kate (08.07.2014 22:12)

Děkuju moc všem! Zlatíčka. :)
kalo, jo, můj Carlisle! Taky ho miluju!
Emí, uvidíme. Díky! :)

emam

10)  emam (08.07.2014 20:07)

Nemá to chudák vůbec lehké, ale Esme určitě chodí ráda za ním do práce, aby mu trochu ulevila, ne?;)
Máš je perfektně zmáknutý. Tak šup a napiš další kousek

kala

9)  kala (08.07.2014 18:39)

Tvůj Carlisle

SissCullen

8)  SissCullen (06.07.2014 15:09)

krásne

Agule99

7)  Agule99 (06.07.2014 13:24)

Jůů! Pěkný, moc pěkný, hlavně ten konec :D
Tleskám
*A.99*

HMR

6)  HMR (06.07.2014 07:27)

5)  Annie (04.07.2014 22:28)

Moc hezká povídka

SestraTwilly

4)  SestraTwilly (04.07.2014 20:06)

Verný Carlisle,tak to má byť...na Esme nikto nemá;-). Pekne si to vystihla Katka.:-)

1 2   »

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek