Sekce

Galerie

/gallery/TA.jpg

Bella donutí Edwarda podívat se na vše jejíma očima. Dokáže mu, že vlastně jediné překážky a rozdíly staví pouze on svými předsudky a obavami. Doslova s radostí mu je všechny poboří. ;o)

16.

Seděla jsem opřená o kmen a hleděla na vlnící se vysokou trávu před sebou. Potřebovala jsem si ujasnit co teď. Vlastně já osobně to měla dost jednoduché. Už před nějakou dobou jsem se naučila poslouchat svou potřeby. Nešlo do toho zapojovat mozek, protože pokud jsem nedělala to co jsem opravdu chtěla, byla jsem z toho jen zoufalá. A moje nitro rozhodně chtělo být s Edwardem.

Co mě však trápilo, byla otázka, zda on zvládne být se mnou, bez obav co bude dál. Považoval mě za člověka a už to pro něj byl obrovský problém, co teprve, kdyby zjistil, co jsem skutečně zač...

Skryla jsem se mimo rezervaci, co nejdále od zvědavých čmuchalů, kteří se pořád snažili zjistit co se stalo. Do tohodle jim však nic nebylo. Možná i proto jsem tak naskočila, když ticho přerušil tichý krok.

Zbystřila jsem. Hlavou s mi okamžitě začaly míhat možnosti. Člověk to rozhodně nebyl a měnič také ne. Žádný z našich jen tak neopouštěl naše území. Musel to tedy být upír, podle toho hluku naštěstí ale ne na lovu. Přesto jsem se přikrčila, přichystaná okamžitě vyrazit pryč, nebo zaútočit.

Dříve než se ke mě však dotyčná dostal, pronikla mi do nosu jeho vůně. Moje svaly okamžitě znovu ochably a já uvolněně dosedla nazpět. Z porostu se vydral Edward. Byla jsem mu po směru větru a seděla nehybně, takže mě zaznamenal, až když mě zahlédl.

Viděla jsem, jak se zarazil a nepatrně couvl. Pak však zůstal stát. Jako by si vlastně uvědomil, že nikam nechce. Jen na mě tiše zíral a čekal na reakci aby i on sám věděl na čem vlastně je.

„Ahoj,” šeptla jsem sotva slyšitelně ať alespoň trochu přeruším to napětí okolo.

„Ahoj,” hlesl a naštěstí se uvolnil.

„Jak je?”

Mojí otázce se nevesele usmál.

„To bych se měl ptát spíš já tebe ne?” Zakroutil hlavou, jako by mu to stále nedávalo smysl. „Víš co jsem zač a posledně jsi se vytratila jak nejrychleji to jen šlo...”

„Neutíkala jsem před tebou, ale před tou tvojí pitomou reakcí,” ujelo mi.

„Co?!” zamrkal.

„Díval jsi se na mě, jako bys náhle netušil, co ode mě máš čekat, jako bych snad byla nepřítel...”

Nevěřícně na mě zíral.

„Ne... to ne...” zavrtěl hlavou. „Já jen, že víš pravdu a přesto se ke mně chováš naprosto normálně.”

„Já pravdu věděla, neměla jsem se čeho vyděsit.”

„Čeho vyděsit?!” zůstal na mě nevěřícně zírat. „Posloucháš se vůbec? Sedíš tu společně s upírem a tvrdíš, že se nemáš čeho bát!”

„Neublížil bys mi,” hlesla jsem odhodlaně. Vlastně jsem netušila kde beru takovou jistotu, ale vsadila bych na to klidně svůj život.

Bezmocně zavrtěl hlavou a rozmáchl se rukama. Jako by netušil, kdo z nás je ten blázen, zda on nebo já. Nakonec si sedl na zem a zahleděl se do trávy před sebou.

„Je to tak, neublížil bys mi, že ne?” pobídla jsem ho znovu. Ani se nepohnul. Ale já potřebovala, aby si to ksakru uvědomil. Přesunula jsem se tedy před něj. Seděli jsme naproti sobě tak metr od sebe. Teprve po chvíli zvedl hlavu a mlčky jí zavrtěl.

„Tak proč to všechno bereš tak tragicky?” usmála jsem se na něj.

„Bello,” povzdechl si, jako bych to stále nedokázala pochopit. „Uvědom si prosím co jsem zač, co...”

„Jsi upír, co mi neublíží,” odpověděla jsem poslušně. „Vidíš tu tedy ještě další zádrhel?!”

„Že potřebuješ návštěvu u psychiatra?” nadhodil.

Musela jsem se zasmát. Pořád se na mě díval, jako bych to neměla mít v hlavě v pořádku, ale už se s tím konečně začal srovnávat.

„Pokud bych mu řekla pravdu, tak bych ho pak musela zabít,” řekla jsem a spiklenecky na něj mrkla.

Nevesele se na mě ušklíbl.

„Hmm, tak co teď?” zeptala jsem se, když jsme si to tedy konečně vyjasnili. Pokrčil rameny.

„Vlastně jsem chtěl vypadnout a pročistit si trochu hlavu,” zamumlal. „Našel jsem tu jedno místo, kam vždycky utíkám od toho všeho.”

„Tajné?” zeptala jsem se ho.

„To nejtajnější, takže bych ho ukázal jen tobě,” usmál se na mě. Pod tím jeho pohledem se mí trochu zrychlil tep. Musel to slyšet i on.

„Tak jdem?” vyskočila jsem rozpačitě na nohy. Líbilo se mi to, co se mnou prováděla jeho přítomnost, ale už ne to, že on to musí vědět taky.

Okamžitě stál vedle mě a s posledním pohledem na mě vyrazil. Kvůli mě šel schválně pomalu, aby mu mé „lidské„ nohy stačily. Galantně mi držel větve, abych mohla projít. Trvalo nám to tedy příšerně dlouho, než jsme tam dorazili. Stálo to však za to.

Byla to nevelká louka, na níž kvetlo snad na stovku květů. Skrz husté stromy se sem dostal jen mírný vánek, který šířil vůni všude okolo.

„Je tu krásně,” hlesla jsem. Když mlčel, ohlédla jsem se po něm. Střetla jsem se s jeho upřeným pohledem. Jako by snad sondoval co jsem měla k snídani. Asi viděl, že mi to není moc příjemné a tak raději vykročil doprostřed louky. Sedl si a já ho následovala.

„Našel jsem to tady, když jsme tu bydleli poprvé.”

„To já moc za hranice rezervace nechodím. Asi zvyk,” zamumlala jsem. Pak mě však něco trklo. „Poprvé?”

„Když opominu naše nevítané sousedy,” pokývl hlavou k La Push a já raději zabodla pohled do země, „tak je tohle pro nás nejpříjemnější místo. Je tu klid a málokdy vysvitne slunce. Můžeme tu vlastně žít docela normálně. Proto se sem vracíme. Musíme vždy ale počkat až uplyne dost času, aby nehrozilo, že by si na nás ještě někdo pamatoval.”

„Kolik ti vlastně je,” změnila jsem téma. „Ale skutečně.” Už jsem viděla totiž ten výraz který nahodil. Po mém dodatku se ale musel usmát.

„Narodil jsem se v roce 1901.”

„A do háje,” uteklo mi. „Chceš mi říct, že ti je přes sto let?!”

„Vlastně je mi sedmnáct, napořád,” opravil mě.

„To je opravdu velký rozdíl,” ušklíbla jsem se. „No a měla bych vědět ještě něco dalšího?”

„No,” zaváhal a ve mě to vzbudilo vlnu zvědavosti. „Dokážu číst myšlenky...”

„Pitomost!” zareagovala jsem okamžitě. Nemohl mi číst myšlenky, to by se pak rozhodně nechoval tak, jak se choval.

„Vážně,” dušoval se. „Všem, kromě tebe. Netuším proč, ale tvoje mysl... Vidím u tebe jen tmu.”

„Hmmm,” zamyslela jsem se, jestli je to dobře nebo ne. „Takže se mi snažíš taktně sdělit, že mám úplně dutou palici?”

Edward na mě vykulil oči a pak se začal smát.

„Ne, jen jsi prostě jiná.”

„Divná,” dodala jsem. „No ale je to aspoň lepší než dutá.”

„Dobře, tak jsi divná,” souhlasil. Najednou však zvážněl a natáhl ruku ke mě. Prsty mi přejel po tváři. „Ale hezky divná.”

Strnula jsem. Nedokázala jsem se ani hnout. Jen jsem sledovala, jak se Edward pomalu přibližuje ke mně. Srdce se mi divoce rozbušilo v očekávání i strachem. Nic jsem si v tu chvíli nepřála víc, než aby mě políbil, ale zároveň jsem se bála své reakce. Co když mě to zase chytne a já se přeměním.

Všechno mi to prolétalo hlavou, až jsem si najednou uvědomila, že už je příliš blízko. Pak jsem ucítila jeho rty na svých. Jemně mi po nich přejel a políbil mě. Nedokázala jsem se zastavit a vyšla mu vstříct.

Chutnal neskutečně sladce. Pomalu jsem polibek prohlubovali, až jsem si najednou uvědomila že mě drže v náručí a já ho objímám okolo krku. Jenže zároveň jsem cítila jak mi srdce buší šílenou rychlostí a po těle se rozlévá neskutečné teplo.

Sklonila jsem hlavu a odtrhla tak od něj rty. Udýchaně jsem se mu stulila v náručí a snažila se rozpoznat, co se v mém těle děje, jestli hrozí přeměna. Jenže to co se mým tělem rozlévalo k tomu mělo hodně daleko.

Cítila jsem se naprosto v pořádku a šťastná. Vše se ve mě sice svíralo, ale pouze touhou. Téměř mi to vyráželo dech.

Na zádech mě zašimral letmý dotek. Ohlédla jsem se po Edwardovi, který si pohrával s pramenem mých vlasů. Na rtech měl ještě omámený úsměv a já měla nepříjemný pocit, že se tvářil stejně připitomněle.

předchozí kapitoladalší kapitola

Přidat komentář

Autor:

Text:

Komentáře

1 2   »

Petronelka

22)  Petronelka (10.12.2010 21:30)

Krása, tak tohle bylo opravdu perfektní ... jenom mě teď ještě zajímá, jak zareaguje na to, že je Bella měnič - to bude ještě trochu drsné, ale asi ne moc, kdy vezmu v potaz to, že do konce povídky mi zůstávají 2 kapitoly

SarkaS

21)  SarkaS (13.10.2010 08:49)

Jupíí, to se nám to hezky vyvinulo Ted jeste aby se o ni dozvedel pravdu a neutekl

Linfe

20)  Linfe (29.09.2010 13:08)

Konečně, konečně jsme se posunuli někam dál, hurá....teď by ještě měl Eda zbourat Belliny předsudky, aby to bylo fér :-)

DeSs

19)  DeSs (28.09.2010 20:13)

- jo, takhle nějak jsem v průběhu dílu vypadala...
Vážně nádhera!

Popoles

18)  Popoles (27.09.2010 14:29)

Ehmm...mohu se taky tvářit přopitoměle? Mohu? Dííík

Hanetka

17)  Hanetka (27.09.2010 09:12)

Moc pěkná a pohodová kapitolka. Jenže jak dlouho jim to štěstí vydrží? Eda pořád neví, kdo Bella je. Jakpak se asi s míří s tím, že se zamiloval do vlkodlačky? Juj...

Ewik

16)  Ewik (26.09.2010 23:22)

Moc krásný díl

Yasmini

15)  Yasmini (26.09.2010 22:07)

Krása jako vždy :)
A první polibek , doufala jsem že bude víc ( já vím, já vím na první mrande ne :D )
Y.

Ejdriana

14)  Ejdriana (26.09.2010 21:26)

Na tenhle díl jsem tak čekala a konečně se dočkala první pusa
jsem zvědavá jak se to mezi nimi bude dál vyvíjet a jestli mu o sobě Bella řekne

krista81

13)  krista81 (26.09.2010 19:56)

První polibek taková romantika a ani se neproměnila.
(to kluci z La Push nebudou mít radost:D)
Jen by mě zajímalo, jak bude Edward reagovat na její "malé" tajemství.
Těším se na další dílek.

Abera

12)  Abera (26.09.2010 19:23)

11)  hellokitty (26.09.2010 18:44)

:D :D :D :D

10)  Lucie (26.09.2010 17:20)

Marketa

9)  Marketa (26.09.2010 17:04)

Carlie

8)  Carlie (26.09.2010 16:39)

Ten dialog byl famózní, svěží, vtipný, romantický a polibek to už jen zpečetil ... ale proč mu to neřekne, tož ;-)
EDIT: jako chápu, proč mu to neřekne, ale to napětííí, ach jo :D... ne, jen do nás, Texie, písej :-), těším se na další dílek :-)

7)  Lejla (26.09.2010 16:16)

Prvni polibek vystrizeny jak z romantickeho filmu.Jen by me zajimalo jak bude reagovat na jeji male tajemstvi.

6)  mary (26.09.2010 15:49)

to byla romantika

Eleanor

5)  Eleanor (26.09.2010 15:42)

Moc hezké. Jen jsem zvědavá, kdy mu řekne pravdu. Myslím, že on to vezme v pohodě.

Michangela

4)  Michangela (26.09.2010 15:25)

Anna43474

3)  Anna43474 (26.09.2010 11:23)

Jé, no konečně!!! Taky se tu culím jak pitomec TKSATVO

1 2   »

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek