Sekce

Galerie

http://stmivani-ff.cz/gallery/thumbs/St%C5%99%C3%ADpky%20L%C3%A1sky.jpg

Co si Edward myslí o pozvání Belly.

Rozhádaný pár.

Konečně setkání.



Setkání

Alice

Slyšela jsem, že Carlisle mluvil s Bellou, ale bohužel jsem byla poněkud zaneprázdněná Jasperem, takže jsem nezaslechla, o čem se s ní bavil. Pokusila jsem se zkontrolovat rozhodnutí rodiny, ale nic jsem neviděla. To znamenalo jediné, půjdeme ke Swanovým. Absence mých vizí měl totiž na svědomí Jacob. Ať jsem se snažila sebevíc, přes něj jsem nic neviděla, jen jsem si vždycky vykoledovala bolení hlavy. Já jsem snad první upírka v historii, kterou bolí hlava. A potom jsem si uvědomila podstatnou věc. Tentokrát jsem neviděla ani Edwarda.

Vyvlékla jsem se z Jasperova příjemného objetí, popadla ho za ruku a vlekla dolů. Carlisle seděl na gauči a nevěřícně zíral před sebe.

„Carlisle, co je? Je Bella v pořádku?“ zeptala jsem se. Neodpověděl, jen přikývl.

„Tak co je?“

„Volala mi, zve nás na večer k nim. Všechny.“

„No a proto se tváříš jak špatně vyřezanej svatej?“ ozval se Emmett, který se k nám připojil společně s Rosalií.

„Když říkám všechny, myslím i Edwarda! Má přijít také.“

„Carlisle, cítíš se dobře? Hele, nevypil jsi náhodou srnce s nějakou duševní poruchou? Bella přece…“ Emmett to nedořekl.

„Kruci, já vím, co jsem slyšel,“ zaklel jindy klidný Carlisle.

Právě v tu chvíli se otevřely vchodové dveře a dovnitř vešel ten, o kom jsme mluvili.

 

Edward

Při vstupu do pokoje, jsem měl pocit, že nám tady někdo postavil kamenné sousoší. Co to s nimi proboha je? A potom jsem to uviděl, nebo spíš uslyšel v Carlisleově hlavě.

„Carlisle, opravdu to řekla?“ zeptal se.

Náš otec jen přikývl. Zamrazilo mě. To je konec.

„Asi si někoho našla a chce se napást pohledem na mé zoufalství,“ vzdychl jsem a sedl si s hlavou v dlaních. Poslední dobou má oblíbená pozice.

„Moment, Carlisle, co ti vlastně řekla?“ zeptala se Esmé.

„Že nám chtějí někoho představit, ať přijdeme všichni, i Edward,“ odpověděl Carlisle.

„A z téhle věty usuzuješ, že Bella někoho má a tebe chce potrápit?“ obrátila se na mě.

Kývl jsem.

„Brácho, já tě nepoznávám.“ zavrtěl hlavou Emmett. „Nikdy jsi nebyl zbabělec. Dokázal jsi vás vysekat z Volterry, ochránil jsi ji před novorozenejma a pěkně ses serval s tou zrzkou a teď se vzdáváš bez boje? Hergot, to jako bys hodil flintu do žita dřív, než jsi z ní vystřelil. Seber se už konečně.“

„Máš příležitost jí vysvětlit, jak to tenkrát bylo. Vsadím se, že její táta jí o těch výhrůžkách a svých lžích neřekl. Moc bych za to nedala, že to je ten důvod, proč s tebou nechce nic mít. Ne kvůli té hádce, ale protože je naštvaná, že ses léta neukázal,“ spustila na mě Rosalie.

Udiveně jsem se na ni podíval. Bellu nikdy neměla moc ráda, štvalo ji, že se chce vzdát svého lidství tak snadno. Jenomže to, co teď řekla, myslela smrtelně vážně.

„Ale jak jí mám říct, že mě Charlie de fakto od ní odehnal?  Že jsem chránil vás, že jsem chtěl pro ni lidský život? Copak mi to po těch letech uvěří? A co když opravdu má nového partnera? Mám se na to dívat?“

Najednou mé zoufalství ustoupilo a nahradil ho klid. Ušklíbl jsem se na Jaspera, který byl původcem změny mé nálady, ale nijak to nekomentoval. Rozhodl jsem se. Děj se vůle páně, večer jdu do jámy lvové.

 

Bella

Jacob na mě vyjel, sotva jsem položila telefon.

„Bells, ty ses zbláznila, nebo co?“

„Nezbláznila. Jen jsem si něco ujasnila, víš.“

„Takže tě má pořád na háku, co?“

„Jacobe, kdysi jsem ti řekla, že on je můj osud. Asi to tak opravdu je a já… já se rozhodla dát mu ještě jednu šanci.“

„Bells, vždyť je to děsnej grázl.“ Jacob se mi to snažil rozmluvit, seč mohl, ale já už byla rozhodnutá.

„Nech ji. Ať si s ním promluví. Takhle to dál nejde,“ zastal se mě Tony a Nessie nadšeně zavýskla. „ A ty toho taky nech, Ness. Je to jen a jen věc mámy.“

„To je tady pořád tak veselo?“ smála se Tamar.

Tony ji objal kolem pasu.

„Zvykneš si, neboj.“

Nechala jsem je a šla do svého pokoje. Vlezla jsem si do vany a smyla ze sebe prach z cestování. V županu jsem se schoulila do křesla a dálkovým ovládáním zapnula věž. Místnost naplnily sladké tóny Edwardovy skladby. Zavřela jsem oči a nechala lidské vzpomínky, aby vyplavaly na povrch.

… Jedna věc je, když jsem nešťastný já sám, ale jestli jsi do toho zatažená i ty, je to úplně něco jiného. Nechci slyšet, že to takhle cítíš. To je zlé. Není to bezpečné. Já jsem nebezpečný, Bello – prosím tě, uvědom si to…

… Kdybych já vůbec dokázal snít, zdálo by se mi o tobě.…

… Viděl jsem ti na očích, že jsi upřímně uvěřila, že už tě nechci. Nejabsurdnější, nejsměšnější představa – jako kdybych já bez tebe dokázal existovat!…

… Před tebou, Bello, byl můj život jako noc, když nesvítí měsíc. Veliká tma, ale byly tam hvězdy – body světla a rozumu… A pak jsi prolétla mým nebem jako meteorit. Najednou bylo všechno v ohni; všechno se rozjasnilo, zkrásnělo. Když jsi mi zmizela, když meteorit zapadl za horizont, všechno zčernalo. Nic se nezměnilo, jenom moje oči byly tím světlem oslepené. Už jsem nedokázal vidět hvězdy. A nic už nemělo význam…

… Jsi jediná, která se kdy dotkla mého srdce. Vždycky ti bude patřit.…

… Slibuju, že tě budu milovat navěky – jeden každý den věčnosti. Vezmeš si mě?…

Ubíhaly hodiny a já se nořila stále hloub a hloub do své minulosti. Obrazy byly neostré, zamlžené, ale pamatovala jsem si všechno. Každé setkání s ním, každý rozhovor, každé milování. Svítání přineslo nový den a mně neobvykle lehkou a čistou hlavu.

Připravila jsem se do školy. Včerejším dnem vánoční prázdniny skončily. V kuchyni se Jacob a Tony ládovali snídaní a Renesmé jim zdatně sekundovala. Tamar stála opřená o linku a zamilovaně mého syna pozorovala.

„No to je dost, Bells,“ přivítal mě Jacob. „Kdybys nebyla upír, tak se tě zeptám, o čem se ti zdálo.“

„A já bych ti odpověděla – Do toho ti nic není, Jacobe Blacku.“

„Tamy, budeš tu muset zůstat sama. To víš, naše hra na lidi,“ vysvětlovala jsem Tamar.

„Bello, nemohla bych chodit do školy s vámi? Vlastně jsem vysokou ještě neabsolvovala.“

„Dobrý nápad,“ pochválila jsem ji.

„Dobrý? Skvělý!“ zařval Tony a vyskočil od stolu.

„Klídek, blázne. Jestli si myslíš, že může už dneska, tak se pleteš. Musí mít nejdřív věrohodný doklady a potom legendu,“ brzdil ho Jacob. „Tak co bychom z tebe udělali? Další Swanovou ne, Tony by mě sežral, kdyby se s tebou nemohl vodit na veřejnosti. K adopci nám tady chyběj věrohodný rodiče hm… Hele a co to nejjednodušší? Nikdo tu nikdy neviděl tajemnou Tonyho přítelkyni, za kterou jezdí, ne? Tak vám ji představuju. Doklady si může nechat, ty co má, jen budeme muset trochu podmáznout školu, aby ji od nového semestru přijala.“

„Jacobe, jsi bedna,“ řekla jsem uznale. „Tohle by nevymyslel ani Andersen.“

Čas pokročil a my měli co dělat, abychom stihli začátek přednášek. Jakmile Jacob s Ness zmizeli v garáži, přitočila jsem se k Tonymu.

„Nechceš zůstat dneska doma?“ navrhla jsem.

„Můžu?“ hodil po mě štěněčí pohled.

„Musíš. Měl bys Tamar jemně vysvětlit, že si začala se školním playboyem, aby jí to nějaká škodolibá spolužačka nevyklopila.“

Začervenal se. Aha, chlapečkovi začínají jeho úlety dělat hlavu. S úsměvem jsem ho políbíla na tvář a šla nastartovat auto. Jsem zvědavá, jak si s Tamar poradí.

Celé dopoledne svítilo slunce. Já jsem si vystačila se svým zimním oblečením a kapucí staženou do obličeje, ale Cullenovi nechtěli riskovat a tak nepřijeli. Byla jsem docela ráda, alespoň nemohli vyzvídat a dávat mi otázky, na které stejně neumím odpovědět. Domů jsme dorazili po páté a čekalo nás hrobové ticho.

„Tony? Tamar?“ zavolala jsem, ale nic se neozvalo. Vyšla jsem do patra a zaklepala na Tonyho pokoj. Nic. Stiskla jsem kliku a vešla dovnitř. Na posteli ležel Tony, předloktí přitisknuté na očích. Spal. Sám. Tamar nikde.

„Tony, vzbuď se.“ Jemně jsem s ním zatřásla.

„Mami.“ Otevřel oči a já v nich viděla smutek.

„Co se stalo? Kde máš Tamar?“

„Pryč, nechce se mnou mít nic společnýho.“ zašeptal zoufale.

„Důvod?“

„Moje aféry. Prý ji nevadí, že jsem chodil s Tanyou, ale když jsem na ni vybalil, kolik holek jsem bokem měl, řekla, že neví, jestli by mi mohla věřit.“ Tony si sedl a objal mě. Na rameni jsem cítila jeho horké slzy. Brečel.

„Panebože, Tony! Nikdo po tobě přece nechtěl, aby ses jí zpovídal. Stačilo jen říct, žes chodil s víc holkama. Říkala jsem jemně. Ty jsi ale truhlík. A to každé holce vidíš do hlavy.“ Hladila jsem ho po zádech a v duchu se usmívala. Najednou jsem měla zpět malého kluka.

„Bells?“ zahulákal Jacob zezdola.

„Už jdu,“ křikla jsem. „A ty se seber. Promluvím si s Tamar, slibuju.“

„Já nevím, kde je,“ řekl zahanbeně.

„To nech na mě, jo?“

Seběhla jsem dolů.

„Co je Jaku?“

„Na zahradě stojí Tamy a nechce jít dovnitř.“ Informoval mě. „Oni si něco udělali?“

„To je jen malý mráček. Chce to trochu ženského pochopení,“ vysvětlila jsem mu a potom se vydala za svou budoucí snachou.

Stála naprosto nehybně a dívala se směrem k lesu.

„Tamar.“

Otočila se.

„Já vím, jsem pitomá,“ řekla naprosto nelogicky. „Zlobí se moc?“

„Zlobí?“ divila jsem se. „Může si nahoře vybrečet oči. Bojí se, že tě ztratil. Chlapi nebývají tak silní, jak vypadají.“

„Já… on… on mě naštval. Chodil tolik let s Tanyou a klidně si to za jejími zády rozdával s kupou holek ze školy,“ vzlykla.

„Tamy, ty Tanyu neznáš. Ona mimo Tonyho měla taky jiné. Nechtěla po něm věrnost. Naočkovala mu, že se monogamie u upírů nenosí, tak se mu nediv. A Anthonymu ženské vždycky padaly k nohám. Je hezký, je milý. To neříkám jen jako jeho máma. Nebudu ho omlouvat, ale jedno ti řeknu. Před časem se s ní rozešel, ve zlým. O té doby nikoho neměl. Až potkal jednu malou tvrdohlavou Italku a přivezl si ji domů.“

„Vážně?“ Tvářička se jí rozzářila. „Myslíš, že mi odpustí?“

„Mazej za ním, čeká na tebe. A děkuju ti.“

„Zač?“ ptala se nechápavě.

„Právě jste mi ukázali, jak dokáže hloupost rozdělit dva lidi.“

Usmála se a zmizela v domě. Večer bylo vše v nejlepším pořádku.

Jak se ručička hodin blížila k sedmé, byla jsem, čím dál tím víc, nervózní.

 

Edward

Celý den jsem jen hypnotizoval vlekoucí se čas. Konečně se přiblížila sedmá a my mohli vyrazit. Byl jsem si jist, že mi chce dát Bella definitivní sbohem, že ji ztratím navěky a přesto jsem bažil po její přítomnosti. Po vůni gardénií, která ji obklopovala, po jejím zlatém pohledu, po hlasu, který zněl jako nejsladší hudba.

Jel jsem s Alicí a Jasperem jejím porschem. Volvo ani Astona jsem dávno neměl. Zbavil jsem se jich hned po tom neblahém rozchodu s Bellou a jiné auto si už nepořídil. Nepotřeboval jsem ho.  Moje toulky probíhaly po svých. Na týdny a měsíce jsem se stával nomádem.

Před jejich domem nás čekala Ness. Usměvavá, s tváří zářící radostí. Začal jsem doufat. A potom jsem vešel s ostatními dovnitř. Ness mě chytila za ruku a šeptla do ucha.

„Neboj, tati.“

V pokoji můj zrak přitáhla okamžitě ona. Seděla na kraji křesla a upírala na mě zlatý pohled. Ucítil jsem svíravý tlak v hrudi. Byla nádherná, nádhernější než kdy dřív. Ne proto, že byla upírka, ale proto, jak se na mě dívala. V jejích očích jsem už neviděl nenávist, ale soucit, porozumění? Nevím přesně.

Co říct, jak ji oslovit? Náhle mi bleskl hlavou nápad. Nadechl jsem se a řekl:

„Jmenuju se Edward Cullen. Ty musíš být Bella Swanová…“

 

Povídky od Sfingy

předchozí kapitoladalší kapitola

Přidat komentář

Autor:

Text:

Komentáře

1 2   »

eMuska

34)  eMuska (14.10.2012 14:05)

joo, ach moje nervy, na toto som úplne zabudla§ môj zlatý!!!

maryblack

33)  maryblack (07.04.2012 01:09)

Moc hezký Ivuško, nemám slov a proto

Anna43474

32)  Anna43474 (11.02.2011 21:25)

Heh
No jo, no... Já si myslím, že si odpustěj a všechno zas bude oukej
TKSATVO

Lipi4

31)  Lipi4 (12.01.2011 03:54)

Sfinguško , ty jsi mě odbourala hned na začátku a to : „No a proto se tváříš jak špatně vyřezanej svatej?“ a „Carlisle, cítíš se dobře? Hele, nevypil jsi náhodou srnce s nějakou duševní poruchou?...." , takhle mi zničit bránici hned na začátku, to se dělá? :D :D :D . .. a pak jak se Rose pustila do našeho Edíka ... .. ÁÁÁáááááá, zase nám Bella vzpomínala na lidství . . .nebo to snad snila? .. . .... a pak to malé nedorozumění mezi upíří omladinou . . . a to nejlepší nakonec Edwardova oblíbená věta (Díky Mibel jí moc nemusím . ..dala si jí do scénáře ) . .. .. . Krásná, úchvatná a dokonalá kapitolka jako vždy

eMuska

30)  eMuska (06.01.2011 20:48)

Jéémináčku! To je úžasné! Prenrásne! riam rozprávkové§ Lepšiu vetu si vybrať nemohol, čestné skautské! Už sa neviem dočkať!
Krásne!

HMR

29)  HMR (29.12.2010 15:27)

Další úžasný konec, to se dělá!!!

Linfe

28)  Linfe (28.12.2010 18:10)

Tak jo resty dohnány a ....áááááááááááááááááááách....ty úryvky, ta poslední věta....dokonalý

Lia

27)  Lia (28.12.2010 16:25)

super!

26)  kytka (28.12.2010 16:06)

Pane jo! Tak to byla nádhera. Moc se těším na další. Fakt to byl originální nápad, to jeho pozdravení. super. super.

Amisha

25)  Amisha (28.12.2010 11:17)

Jééé to bylo... tak krásné. Těším se na další

24)  elie_darrem (28.12.2010 09:46)

super:-))

23)  AMO (28.12.2010 01:01)

No to byl koncert pro dva zamilované a pro moje oči a srdce .
Už se těším na jejich rozhovor a na, snad konečně, smíření.
Jsem i zvědavá, co řekne Tamar na otce Tonyho , druhý lamač dívčích srdcí. No tak dááál.

22)  hellokitty (27.12.2010 23:02)

Hanetka

21)  Hanetka (27.12.2010 22:46)

Ejhle, taková smiřovací kapitolka... já vím, já vím, že to tak nevypadá, ale Bella mu vlastně už odpustila, ne? A Charlie... nejspíš ji chtěl chránit a přehnal to. Mám dojem, že chyby udělali všichni. Ale... jak si po těch letech dokážou odpustit, to jsem fakticky zvědavá.

Bye

20)  Bye (27.12.2010 22:35)

sfingo, ty vrahu! Ale příště už tomu neunikneš. Budou spolu mluvit
A jsem moc zvědavá, jak to jejich první setkání pojmeš.
Bude muset Edward o Bellu bojovat? Nebo už je rozhodnutá?
Tak nenapínej. Nebo vlastně jo, napínej...

19)  nathalia (27.12.2010 22:30)

Perfektni!

Ewik

18)  Ewik (27.12.2010 22:26)

Moc krásná kapitola. Tony je zlatíčko... A Edward, ten taky... Těším se.

SarkaS

17)  SarkaS (27.12.2010 22:08)

Sfiiiiin!!! Ty mě zničíš, nejdřív návrat jrále a pak takový konec, já ten dnešek asi nepřežiju

16)  lady sadness (27.12.2010 22:05)

no, tak to som zvedavá ako presne to Charlie sprasil, dohája, som naštvaná a to tak, že poriadne; a aj tak si myslím, že sa nemal Edward nechať odradiť a navyše, keby ju skutočne miloval tak ako tvrdil, tak by ju alebo neopustil, alebo už dávno vyhľadal a odprosil, je to hňup a Tony-nekomentujem, typický chlap a teraz rýchlo pridaj ďalšiu, lebo tu slintám a neviem sa dočkať

15)  zuzka (27.12.2010 21:40)

ten koniec super kapitola

1 2   »

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek