Sekce

Galerie

http://stmivani-ff.cz/gallery/thumbs/St%C5%99%C3%ADpky%20L%C3%A1sky.jpg

Pomoc příteli.

Jane.

Slyšení u vládců.

Novoroční oslava

 

Ty zbylé dny do Silvestra na mě Tony i Tamar vrhali psí pohled vždy, když jsem šla navštívit Caia a Marcuse. Předstírala jsem, že sonduju terén, ale místo toho jsem si šla normálně popovídat a občas jsem zaskočila do tréninkové haly za Felixem a Demetrim. Někdy se k nám přidal i Alec, ale Jane nikdy. Byla jsem ráda, protože mi z paměti nikdy nevymizí vzpomínka na paralyzovanou Ness.

A potom, den před Silvestrem jsem zase já, mohla pomoci příteli v milostných problémech.

Seděla jsem na Felixovi a hravě na něj vrčela. Právě jsem ho svým štítem smetla na podlahu a než stačil vyskočit, přistála jsem mu na břiše. Nesnášel to. Nesnášel v tu chvíli mě. Jasně, když nejsilnějšího upíra ve Volteře vyklepne padesátikilová upírka, která je navíc o půl metru menší než on… Jenže on neměl můj dar. Náhle se ozvala příšerná rána.

Demetri vtrhl do haly a třískl dveřmi tak, že se jedna dubová výplň vysypala na zem.

„Mám jí dost, do háje s ní.“ Zařval a praštil pěstí do stěny.

Bylo mi jasné o čem, nebo spíš o kom hovoří. Jane. Přestože pořádná mrcha, on ji miloval celou svou upíří existencí. A ona mu to podle něho v soukromí oplácela. Jenomže od jisté doby byla k nesnesení i za zavřenými dveřmi jeho apartmá. Přesně od sesazení Ara.

„Co je Demetri? Jane ti nedala?“ Zachechtal se Felix, který absolutně nerozuměl tomu, proč se jeho přítel drží jen jedné ženy, když na výběr jich je přece tolik.

„Felixi, nech nás na chvíli, prosím tě.“ Požádala jsem ho, protože jsem chtěla mít klid na hovor s upírem, který se postupem let stal mým přítelem.

Felix kupodivu poslechl bez řečí. Sotva za ním zapadly mírně poškozené dveře, obrátila jsem se na Demetriho.

„Povídej.”

„Je to pořád stejný. Promluvím se ženskou, naprosto nevinně a Jane mě okamžitě posílá pryč nebo mi dělá žárlivé scény, nebo…“ mávl rukou a zatvářil se tragicky. Nikdy před tím mi tolik nepřipomínal Edwarda. Výrazem, vzdechy, chováním. On si taky nebyl jistý mou láskou a nechápal, že jsem to naopak já, kdo nevěří tomu, že se do mě zamiloval anděl.

Nevím, kdyby se jednalo jen o Jane, vykašlala bych se na ní, ale nechtěla jsem, aby se trápil Demetri. A tak jsem z něj pomalu, pomaloučku začala tahat, v čem je jádro pudla. Po hodině mi bylo vše jasné…a taky jsem Jane chápala a litovala.

Ona i její bratr Alec měli své zvláštní schopnosti už od narození. Bohužel přišli na svět v době, která každé odlišení považovala za ďáblův dar. Jejich rodiče se je snažili chránit, ale brzy, příliš brzy prosákly zvěsti o nich až za hranice jejich vesnice. Dozvěděli se o nich i Volturiové a domluvili se, že je získají do svých řad. Jenže děti byly příliš malé na to, aby se staly upíry a tak bylo domluveno, že k jejich iniciaci dojde až v dospělosti. Do té doby je budou zpovzdálí sledovat.

Jenže, těsně po patnáctých narozeninách se v místní farnosti změnil kněz. Místo starého, dobráckého a otcovského faráře, přišel na faru fanatik. Byl zastáncem inkvizice a jeho kázání dštilo na ovečky proud ohně a síry pekelné. Až příliš brzy se dozvěděl o zázračných dvojčatech a navštívil jejich rodinu. V doprovodu biřiců. Jane a Aleca nechal odvléct a jejich rodina je viděla až o tři týdny později, zbité a ztýrané, stojící na hranici.
Ten fanatický kněz běhal nadšeně kolem, cákal na ně svěcenou vodu a snažil se je přimět, aby se káli. Jenže ty zmučené bytosti měli v sobě víc hrdosti a statečnosti, než by se dalo od tak mladých lidí čekat. Oba odmítli a Jane ho dokonce proklela. Farář se vztekem vytrhl katovu pacholku hořící pochodeň a sám ji vhodil na hranici, která okamžitě vzplála.

Náhle se v poslední vteřině davem mihly dvě postavy, zahalené do černých plášťů. Nadlidskou silou přervaly řetězy, které poutaly Jane a Aleca a pak s nimi zmizeli. Nikdy je nikdo už neviděl. Jen za týden po oné události byl onen kněz nalezen v kostele s prokousnutým hrdlem. Mezi lidem se šeptalo, že se Jane a Alec přišli pomstít.

Ty dvě osoby, které je vysvobodily, byli Aro a Demetri. Riskovali kvůli nim i oheň, jen aby je zachránili. Bohužel, obě děti se příliš nadýchaly kouře a selhávali jim plíce. Nebylo zbytí, pokud je chtěli zachránit, museli je přeměnit okamžitě.

Tehdy Jane nevadilo, že ji proměnili tak mladou, v její době se dívky vdávaly ještě mladší a její bratr Alec dokonce svůj sladký chlapecký zjev využíval k navazování kontaktů s upírkami. Navíc se do Jane téměř okamžitě zamiloval Demetri a pomohl jí se přenést i přes traumatizující zážitek, který si prožila v mučírně, kdy se na ní vystřídali všichni katovi pacholci a biřicové. Tehdejší běžná součást mučení čarodějek, jak Jane nazývali.

Teď jsem ji chápala. Naprosto. Lidé ji zavrhli, šíleně jí ublížili a upíři, ty opovrhované bytosti, se jí ujali. Aro se stal jejím vzorem, pánem a modlou, ke které dennodenně vzhlížela. A Demetri? Ten krásný a silný upír, kterého ji záviděly všechny upírky? Zbožňoval tu malou upírku ovládající temný dar. Jedině on z ní v soukromí dokázal sejmout masku nepřístupné, zlé Jane. Jen v jeho přítomnosti se stávala zamilovanou dívkou.

Jenomže pak jsem přišla já a mé děti. Volturové z nás a našich schopností byli unešení a Jane měla pocit, že se ocitá na vedlejší koleji. A její Demetri se kolem mě točil. Stokrát jí mohl vysvětlovat, že mě nemiluje, že jsme jen přátelé, nevěřila mu. A ještě se to zhoršilo poté, co na příkaz Ara ublížila mojí Ness a díky tomu byl její pán potrestán.

Zahořkla ještě víc. Přestože ji Demetri zval mimo hrad, přestože stále byla gardistkou s ohromnou mocí, zažívala pocit prázdnoty. Vsugerovala si, že její téměř chlapecké tělo už Demetriho nepřitahuje, že pro něj není dost přitažlivá.

Svou špatnou náladou vlastně svého milence odháněla a to ji jen utvrzovalo v jejím scestném názoru.

„Bello, co mám dělat? Já ji fakt miluju a chci svou Jane zpět. Ale ne tu chladnou a žárlivou potvoru, kterou je teď.“

„Demi, ptáš se na radu nepravé. Já jsem se díky žárlivosti a tvrdohlavosti rozešla s Edwardem.“ Usmála jsem se, ale pak mu poradila. Chvíli valil oči, na můj nápad, ale pak mě líbl na tvář.

„Bello, jestli to vyjde…tak… tak si před tebou veřejně kleknu a budu bít hlavou o zem.“

„Jo a Jane mi zakousne Tonyho, když na mě nemůže. Mazej, prosím tě,“ smála jsem se.

 

Poslední den v roce.

Blížil se večer a já s povzdechem otevřela skříň a vyndala z ní rudé šaty. Ještě s větším vzdechem jsem se do nich nasoukala a postavila se před zrcadlo. Padly mi jako ulité. Materiál lichotivě ovíjel mou postavu a výstřih odhaloval dekolt. Byly nádherné, což o to, ale já se v nich cítila jako nahá.  Sáhla jsem do skříňky, která byla u šatů na poličce a vyňala z ní černý náhrdelník, který jsem si zaplula kolem krku. Jiný šperk jsem si nevzala. Obula jsem si rudé střevíčky na vysokém podpatku. Teď zbývalo to nejtěžší – vlasy. Nikdy jsem si je nevyčesávala. Nosila jsme je buď rozpuštěné, nebo v copu či v ohonu. Vzpomněla jsem si na nádherný účes na své svatbě. Kéž by tu byla Rosalie, která mě tehdy učesala.

Jako na zavolanou se ozvalo zaklepání a pak dovnitř vplula Tamar.

„Wow, Tamy, ty jsi kočka. Tony bude celý večer jako na trní, aby tě někdo jiný nesvedl.“

Usmála se.

„Neboj, Bello, já se od něj tak nehnu. Vím, kolik upírek by bylo rádo, kdyby udělal zářez do jejich postele.“

Rozesmály jsme se obě naráz.

Najednou jsem si něco uvědomila.

„Tamy, kdo tě česal?“ narážela jsem na její komplikovaný účes.

„Já sama, proč? Nelíbí se ti to?“ zeptala se nejistě.

„Naopak, potřebuju pomoct,“ přiznala jsem se.

Usmála se a pokynula mi, abych se posadila u toaletního stolku. Během několika minut jsem měla vlasy vyčesané a ozdobené dvěma stříbrnými hřebínky. Se smutkem jsem vzpomněla na vlastní svatbu a dárek od našich. Ty hřebeny s modrými safíry zůstaly kdysi u Cullenů.

„Díky, Tamy, jsi umělkyně.“

„Jakápak umělkyně, jen mě to baví. Ve škole jsem kdysi česala kamarádky,“ opáčila a pak překvapeně vzdechla.

Otočila jsem hlavu od zrcadla a áchla taky.

Můj syn. A celý v bílém, stejně jako na obraze. Půvab padlého anděla. Myslím, že my jsme ho překvapily také, protože začal roztomile koktat.

„Ma…mami? T…ta­…mar?“

Usmívaly jsme se na něj a díky bohu se vzpamatoval natolik, že byl schopen normálně fungovat.

Hlavní sál Volterrského hradu byl slavnostně vyzdoben. Naštěstí po sesazení Ara se už nový rok neslavil hromadným vysáváním obětí, ale plesem. Vešli jsme dovnitř a dveřník nás obřadně ohlásil.

„Isabella Marie Swan, Anthony Charles Swan a Tamar Fabbri.“

Došli jsme před trůny, na kterých seděli všichni tři vládci, včetně kysele se šklebícího Ara. Caius a Marcus ho na veřejných shromážděních, ke kterým patřil i dnešní ples, brali mezi sebe.

Abychom zachovali ceremonii, všichni tři jsme se hluboce uklonili.

„Isabello, jsme rádi, že jsi se k nám dnes připojila,“ pronesl Caius.

„Můj pane, dovol mému synovi, aby přednesl svou prosbu.“

„Oč se jedná?“ zeptal se naprosto nevinně Caius.

„Pane, prosím, abys Tamar Fabbri zprostil služby v gardě a dovolil jí žít mimo Volterru.“ Řekl třesoucím se hlasem Tony.

V sále to zašumělo.

„Důvod?“ vyštěkl Marcus.

„Pane, mohl bych lhát, ale vím, že právě ty pravdu vycítíš. Láska k Tamar.“

Druhé zašumění.

„Ano, cítím vztahy a ten váš je silný, ale jste si oba jisti?“ zeptal se Marcus.

„Ano, jsme. Chtěla bych žít s Anthonym v Americe.“ odpověděla statečně Tamy.

„Co na to říkáš, Caie? Dáme jí svolení?“

„Stopař nám chybět nebude a její stravovací návyky…“ Caius předstíral, že přemýšlí.

„Isabello, jsi ochotná se za Tamar Fabri zaručit? Přijmout jí do svého klanu?“ zeptal se mě.

„Ano, pane. Přijímám ji do své rodiny, “ odpověděla jsem a koutky mi cukaly. Ti lumpové si to neskutečně užívali.

„Potom nevidím důvod, proč nesvolit, že bratře?“ Caius se obrátil na Ara.

Ten věděl, že jeho souhlas je jen formální a proto s cukerínovým úsměvem kývnul.

„Budiž. Tamar, propouštíme tě z gardy. Smíš žít kdekoliv na světě, ale pouze s klanem Isabelly Swanové.“ Pronesl důstojně Caius.

„Děkujeme,“ řekl Tony za oba a hlasitě si oddechl.

Už jsme odcházeli, abychom se vmísili do davu, když se před trůny objevil Demetri. Sklonil hlavu.

„Jdeš projednat věc, o které jsme dnes mluvili, Demetri?“ zeptal se Caius.

„Ano, pane. Smím?“

„Do toho.“

Demetri se obrátil do sálu došel pro Jane a za ruku ji přivedl před vládce. Potom poklekl na jedno koleno.

„Jane, prokážeš mi tu čest a staneš se mou ženou na zbytek věčnosti?“


Povídky od Sfingy

předchozí kapitoladalší kapitola

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

1 2   »

eMuska

26)  eMuska (14.10.2012 13:46)

jo, svadba to rieši, to je jasné! :D :D teším sa z teba, ďakujem!

maryblack

25)  maryblack (06.04.2012 12:32)

24)  Anna43474 (10.02.2011 21:44)

Uáááááááááááááááááááááááááááááááá!!! Sfinguškóóóó!!!
Pardon, ujely mi nervy
Dokonalý konec, stejně jako kapitola
TKSATVO

Lipi4

23)  Lipi4 (11.01.2011 22:21)

Sfin , já normálně nevím kde začít ..... Pomoc Demetrimu s Jane , příběh Jane :'-( :p , oslava , divadlo vládců a Belly :D :D a to nejlepší na závěr Demetriho nabídka sňatku s Jane . .. ... Krásná, úžasná kapitolka, ve které bylo snad vše . . Šupky dupky na reakci Jacoba

eMuska

22)  eMuska (06.01.2011 20:21)

Jémináčku, fígeľ na fígeľ! Je to skvelé! Úplne krásne. A Jane v tvojom podaní... Normálne mi jej bolo ľúto. A Hlavne - chudák Demetri! Už sa teším, ako sa všetci vrátia domov... Spolu.
Krásne!

Ewik

21)  Ewik (22.12.2010 01:10)

Nádhera

20)  hellokitty (21.12.2010 23:12)

Lia

19)  Lia (21.12.2010 22:23)

úžasné! naprosto skvostné

Lenka326

18)  Lenka326 (21.12.2010 19:53)

Úžasné, skvělé . Nevím, co mi líbilo nejvíc. Bellino "natahování" Tonyho a Tamar :D , Bella a její pomoc zamilovanému Demetrimu , nesmělá žádost o propuštění Tamar a to, jak si to vládci užili :D , nebo nakonec ta bomba - Demetriho žádost o ruku Jane. Moc moc moc jsem si to užívala a jediné, co mi teď trošku chybí ke štěstí je odpověď na otázku: A co Edward? kdepak se nám toulá a kdy konečně dojde na Bellino štěstí???
Je neuvěřitelné, jak se jí vzpomínky na Edwarda dostávají do myšlenek čím dál častěji.

nathalkasimova

17)  nathalkasimova (21.12.2010 19:25)

uuuuuuu

16)  nathalia (21.12.2010 19:13)

No pekne je v tom nechali vymachat :D
Doufam, ze se na plese objevi nejaka dalsi "znama tvar"! Prece musi Bellu prijet "zachranit", ne? :o) Nebo snad Alice nevidela jeji rozhodnuti jet do Voltery? NEbo aspon rozhodnuti Tonyho? Porad mi toto nejak nesedi :) Tak jsem zvedava jestli budu mit pravdu :)
Skvely dil!!!

Gassie

15)  Gassie (21.12.2010 15:28)

Bella je krásně podlá a Caius s Marcusem taky :D To se mi líbí...
Osud Aleca a Jane jsi popsala krásně. Bylo mi jich celou dobu líto. Díky tomu je pochopitelné to, jak se chovali.

14)  lady sadness (21.12.2010 12:52)

ako hovorí sfinga, tí lumpovia si to užívali a ja tiež, bolo to skvelé a držím palce Demetrimu, zdá sa ako fajn chlap ako vždy - paráda

Linfe

13)  Linfe (21.12.2010 12:33)

Já to veděla, veděla sem to, že to Demetri udělá. šikula je to :-) Jenom doufám, že se ještě provalí, jak to ti tři na Tonyho s Tamarou hráli, aby byla sranda

semiska

12)  semiska (21.12.2010 10:49)

Moc krásný, Sfinguško. Moc jsme se bavila u rozhodnutí ohledně žádosti Tonyho a jeho silného hlasitého oddechnutí ;):D Těším se až se vrátí do Forks a jak to bude pokračovat dál.

11)  witmy (21.12.2010 10:38)

to bylo nádherný už se moc těšim na pokráčo

SarkaS

10)  SarkaS (21.12.2010 10:34)

ÁÁÁááá Demetri je sladký... Jen je trochu truhlík, když mu svatbu musela poradit až Bella Skvělý díl Sfin, Marcus a Caiusem byli bezvadní "strašní" vladci Volterry

9)  AMO (21.12.2010 10:11)

No to snad ne, tak v Itálii bude svatba . Jsem ráda, že se nakonec většina bude mít dobře...jen co s Edwardem??? Pomůžeš i jemu. Teda oběma.
Budu věřit, že malé uspokojení mi přineseš ještě před štědrým dnem. No, budu slintat a těšit se

Bye

8)  Bye (21.12.2010 09:12)

Sfingo, na historii jsi prostě machr! Při líčení pohnutých osudů dvojčat jsem ani nedýchala. Teda, vlastně jednou jsem se nadechnout musela - když jsem došla k tomu, jak inkvizice vyslýchala s čarodějnice. Jane a její osud jsi vymyslela tak dokonale, že bych jí momentálně odpustila úplně všechno.
A Demetri... chjo, ty zamilovaný chlapi jsou fakt k sežrání! Takže Tony a Tamar mají co chtěli
A teď se pojede domů?

Amisha

7)  Amisha (21.12.2010 08:47)

To je liška podšitá, ten Demetri. Nebo Bella?
Krásně zlatíčko

1 2   »

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek

Eclipse still