Sekce

Galerie

http://www.stmivani-ff.cz/gallery/thumbs/St%C5%99%C3%ADpky%20L%C3%A1sky.jpg

Bella se vrací s Edwardem z líbánek. Ne, není těhotná, ještě ne.  Stane se to až po pár týdnech strávených ve Forks. Edward není ten ušlechtilý, všeodpouštějící manžel, jak ho známe z knížky. Je to normální žárlivý chlap. Co když neuvěří, že dítě je jeho? Co když si bude myslet, že ho Bella podvedla?  Kvůli jeho nesmyslnému podezření se jejich cesty rozejdou na dlouhá léta. Dokážou k sobě opět najít cestu? A můžou být Volturiovi soucitnější než jeden tvrdohlavý, zaslepený upír? A jak do toho zapadá Jacob Black?

Prolog

Když lásku nehýčkáš, pak stačí dvě tři slova

a rozbije se, v prachu leží střepy,

a třeba vzkřísit chtěl bys to, co bylo, znova,

jen těžko budeš hledat, jak se zase slepí.

 

Pak musíš střípek po střípku dát trpělivě k sobě,

a přestože máš prsty od krve,

tak stavět od základu, věřit mně i sobě,

že získáš to, co bylo poprvé.


Setkání po letech

Další škola, další noví spolužáci. Jen u nás všechno při starém. Od toho dne, kdy Edward od sebe odehnal Bellu, se všechno vrátilo do doby, než ji poznal. Jen jeden rozdíl tu byl. ON. Stal se z něj mrzout a poustevník. Na klavír ani nesáhl a mimo školu a lov s námi nekomunikoval. Ono se to dalo snést půl roku, dalo se to snést dva roky, ale patnáct let? Zvykl si na pár týdnů nebo i měsíců zmizet. Vždy se domů vracel se zlatýma očima a tak jsme si na to, postupem času, zvykli. Neustále jsem ho sice přesvědčovala o tom, že ho Bella nepodvedla, že s Jacobem nespala, ale nevěřil mi. Problém byl v tom, že tehdy s Jacobem odešla a nejspíš s ním žije až do teď, protože jsem neviděla její budoucnost.

Dost! Zakázala jsem si další myšlenky na bývalou ženu mého bratra. Minulost nedokážu změnit. Narovnala jsem se, zvedla bradu a vykročila do posluchárny. Tentokrát mám přednášky bez Jazze, škoda. Posadila jsem se do poslední řady a připravila se na nudu. Najednou si ke mně přisedla nějaká holka. Divný, nám se lidi většinou vyhýbají.

„Nezlob se, že otravuju, ale ta barva očí, to jsou čočky, viď?“ zeptala se mě.

„Proč myslíš?“

„No, protože sem chodí jedna, která má naprosto stejnou.“

Upírka? Vegetariánka? Tady? Zachovala jsem klid.

„Jo, jsou to čočky, ale tady se sehnat nedají. Prosím tě, můžeš mi tu holku po vyučování ukázat? Chtěla bych se jí zeptat, odkud je má ona.“

„Jasně, mimochodem já jsem Carol.“

„Alice.“

Nemohla jsem dočkat konce hodiny. Byla jsem šíleně zvědavá na tu neznámou. Carol mě vzala před budovu.

„Taky teď končí a za chvíli budou odjíždět. Ona žije s bratrem, sestrou a sestřiným přítelem. Hele, támhle to je ona. Nezlob se, já padám, čeká na mě můj kluk,“ rozloučila se a odběhla.

Otočila jsem se směrem, který mi před tím ukázala a strnula. Bella! Ani o den starší, než byla tehdy. Byla nádherná. Mahagonové vlasy se jí vlnily kolem dokonalé tváře, ve které zářily zlaté oči. Šla ladným krokem a doprovázel jí Jacob Black. Ani on nezestárnul. Byli ponořeni do rozhovoru. Vmáčkla jsem se do výklenku a pozorovala je, jak se ke mně blíží.  Náhle se oba zastavili a strnuli. Slyšela jsem, jak mu šeptla: „Upír.“ Pokývl jen souhlasně hlavou a ostražitě se rozhlédl. Vystoupila jsem ze svého úkrytu.

„Ahoj, Bello.“

„Alice!“

Tohle nebyla ta Bella, kterou jsem znala. Bezelstná, naivní, důvěřivá. Změnila se, a nejen tím, že je upírkou. V její tváři se usadila jakási zatrpklost a karamelově zbarvené oči se na mě dívaly se smutkem.

Jacob na mě zavrčel, ale Bella mu v důvěrném gestu položila ruku na hruď. Než jsme si stačily něco říct, čekalo mě překvapení číslo dvě. K naší skupince se přihnal mládenec s děvčetem, oba tak ve věku Belly. A při pohledu na ně, mi konečně všechno dosedlo na správné místo.

Měla jsem pocit, že se dívám na Edwardovo dvojče. Jen jediný rozdíl mezi nimi byl, tenhle kluk na mě hleděl smaragdově zelenýma očima. Rozpačitě si prohrábl rozcuchané bronzové vlasy v gestu, které jsem denně vídala u svého bratra. Odpoutala jsem od něj pohled a zadívala se na děvče. Ani to nezapřelo jeho rysy a její vlasy měly naprosto stejnou barvu, jen se jí v dlouhých loknách vlnily až do pasu. Z krásného obličeje na mě hleděly Belliny čokoládové oči.

Belle neušel můj výraz a otočila se na ty dva.

„Anthony, Renesmé, počkejte na nás v autě, prosím.“ Chlapec chtěl něco namítnout, ale pak si to rozmyslel. Děvče chytilo Jacoba za krk a stáhlo si ho na svou úroveň. Vlepilo mu krátký, ale vášnivý polibek a pak oba s bratrem odešli.

„Bello!“ vydechla jsem okouzleně.

„Jo, jsou jeho,“ odpověděla mi s nezvyklou tvrdostí v hlase. „Nikdy jsem ho ani myšlenkou nepodvedla.“

„Bello, víš, jak bude šťastný, až mu to povím?“ zajásala jsem. Konečně bude všechno v pořádku. Jenomže Bella jediným úderem smetla můj vzdušný zámek.

„I kdyby mě nakrásně chtěl zpět, já už se k němu nikdy nevrátím. Nevěřil, že čekám jeho děti, tak já teď nevěřím, že by jim mohl být dobrým otcem. Čekala jsem na něj roky. Myslela jsem, že se umoudří, že mu budu moct děti ukázat. Že na mě bude pyšný.“

Jacob se k ní přidal: „Kde byl, když Bells probrečela celý noci a jeho děti přicházely na svět? Kde, když se jeho žena tři dny zmítala v agónii? Žil si v dostatku a blahobytu, zatímco ona zápasila s každým dolarem. Povýšenej, nafoukanej parchant.“

„Jacobe, nerozčiluj se. On ti za to nestojí. Je to už za námi. Běž za dětmi, doženu vás.“

Jacob po mě hodil pohled, že by si ode mě ani pes kůrku nevzal, potom Bellu políbil na čelo a odešel. Ta mi řekla s patrnou hořkostí v hlasu.

„Když se děti narodily a ze mě se stal upír, jedinou oporou mi byli táta a Jacob. To Jake byl neustále se mnou, staral se nejdříve o mě a pak i o děti. O děti, které ani nebyly jeho. Bránil mě proti smečce, nedokončil školu a šel vydělávat, abychom měli všechno. Nic za to nechtěl. Nekladl mi žádné podmínky, žádná ultimáta. Byl se mnou naprosto nezištně. Podívej, Alice, vím, že ti všechno z hlavy vytáhne, takže na rovinu. Nepřeju si, aby mě nebo mé děti jakkoliv kontaktoval. Aby je kdokoliv z Cullenů kontaktoval. Hned zítra zajdu do školy a odhlásím nás. Do týdne budeme pryč a on si bude moci žít svůj ctnostný a mravný život.“

Panebože, co to z ní udělal? Co jsme to z ní udělali? Dívala jsem se vyděšeně na Bellu a marně hledala alespoň záblesk té milé osůbky, kterou jsem kdysi znala. Tvrdě mi pohled vracela. Potom se otočila na podpatku a spěchala k autu. Nasedla vedle Jacoba a pak už jsem jen slyšela kvílení pneumatik, jak zběsile vyrazili z parkoviště.

Doklopýtala jsem k Jazzovi. Ostatní skončili už dřív, ale on na mě čekal. Můj ochránce. Vypadala jsem asi strašně, protože mě vyděšeně chytil do náruče. Na nic se neptal, jen mě hladil po vlasech a uklidňoval. Potom mi prstem zvedl hlavu a zadíval se mi do očí.

„Co se stalo?“

„Jazzi, teď ne. Jenom… připrav se, doma budeš muset všechny klidnit.“

Dojeli jsme domů za hlubokého ticha. Cestou se mi všechno rozleželo v hlavě. Ten pitomec, on kvůli svý nemožný žárlivosti vyhnal ženskou, která ho milovala. Připravil mě o sestru. Cítila jsem, jak se ve mně vzdouvá vlna zuřivosti. „Neopovaž se klidnit mě, Jazzi.“ Křikla jsem a ještě za jízdy vyskočila ven. Vběhla jsem do domu.

„Kde je Edward?“ zařvala jsem na celý dům. Sešel po schodech dolů, na tváři masku naprosté lhostejnosti. To byla poslední kapka. Přiskočila jsem k němu, rozpřáhla se a vší silou mu jednu ubalila. Bylo to tak náhlý, že to nečekal. Odlítl na protější stěnu. Jeho to nebolelo, ale já si ohromně ulevila. Vyskočil na nohy a koukal na mě vyplašeně. Začala jsem si v hlavě přemítat celé naše setkání na parkovišti. Pěkně od začátku až do konce. Od prvního pohledu na Bellu a Jacoba, přes setkání s Anthonym a Renesmé, až po Bellinu žádost, aby ji nekontaktoval. Může upír zblednout? Snad. Každopádně byl Edward bledý jako stěna. Pomalu se začal sesouvat k zemi. Rty se mu třásly, a kdyby mohl, tak se snad rozbrečí. Objal si rukama kolena a sklonil hlavu. Nedojal mě tím. Ani trochu mi ho nebylo líto. Zavařil si to sám a jsem zvědavá, co s tím provede.

„Alice, co blázníš? Rozhodla ses, že budeš zápasnice? Jestli chceš, můžeme si dát kolečko spolu,“ řehtal se Emmett.

„Nemůžeme, Emmette, protože na tebe zlost nemám.“

„Co se jí stalo, Jaspere?“ zeptal se mého muže Carlisle.

„Nevím, přišla k autu úplně vyklepaná a cestou domů začala zuřit,“ odpověděl Jazz.

„Tak já vám povím, co se mi stalo. Náhodně jsem se potkala s někým, koho dobře známe, nebo jsme spíš znali. S Bellou a Jacobem. Oni totiž chodí na stejnou školu.“ Všichni na mě koukali vykuleně.

„Takže s tím čoklem zůstala? A proč se tak vztekáš?“ pronesla nevzrušeně Rosalie.

„Moment, říkala jsi, že chodí na školu? Pokud dobře počítám, musí být oběma skoro pětatřicet.“ Divil se Carlisle.

„Nechte mě všichni domluvit. Ani jeden z nich nezestárnul. On kvůli svým vlčím genům a Bella… Bella je upír. Jak jsem pochopila, došlo k tomu po porodu. Má dvě děti. Jeho děti,“ ukázala jsem prstem na Edwarda, který pořád seděl v koutě, jako hromádka neštěstí. „Nezapře je. Ten kluk, Anthony, je totiž celý on. Stejná výška, stejná tvář, stejná gesta. Má jeho barvu vlasů a krásné zelené oči. A přestože Renesmé zdědila oči po své matce, je i ona podobná svému otci. Ty děti v sobě mají asi něco upířího, protože se narodily před necelými patnácti lety a vypadají jako dospělé. Zatímco se ten blbec tady bezdůvodně týral, o jeho vlastní děti se mu staral Jacob Black.“

Otočila jsem se na Rose: „Ten čokl, nad kterým jsi vždycky jen ohrnovala nos, má v těle víc cti, než náš dokonalý bratříček. Nevím, nedokážu číst emoce ani myšlenky, ale vypadá to, že na Bellu v životě nesáhl jinak, než jako její přítel. To ale není všechno. Díky Edwardovi je z Belly zatrpklá ženská, nepoznali byste ji. A nechce, aby se k ní, nebo dětem kdokoliv z nás přiblížil. Hlavně to platí pro Edwarda. A co nejdřív se chce odstěhovat.“

Došla jsem k němu a dorazila ho: „Blahopřeju, bezdůvodně jsi zničil duši jedný nevinný holky. Buď na sebe pyšnej.“ Potom jsem to už nevydržela, vyběhla po schodech nahoru a třískla dveřmi.

 


Za úvodní verše děkuji Hanetce.

 

Povídky od Sfingy

předchozí kapitoladalší kapitola

Přidat komentář

Autor:

Text:

Komentáře

1 2   »

eMuska

35)  eMuska (14.10.2012 10:25)

wah. to bola rana za ranou, poklad môj! nemôžem povedať, že sa mi páči, čo Edward urobil... ale z príbehu som nadšená! až ma normálne šoklo, aké po chuti mi to je! ja som vedela, na čo si dnes ráno spomenúť.

maryblack

34)  maryblack (05.04.2012 22:31)

Super!!!! Edward je idiot a Jacob je frajer Jen ať je Bella pěkně vydusí Moc hezký Ivuš, jdu rychle na další

33)  Zuza (02.03.2012 21:37)

NO páni To bylo dost dobrý , hned jdu dál.

Krystof

32)  Krystof (05.07.2011 00:23)

WOW...co říct? Jen že jdu okamžitě číst dál...

31)  Petronka91 (02.07.2011 17:40)

No páni to byl teda začátek no ta Alice se nezdá a Bella no prstě wooow

30)  Milisent (24.03.2011 10:40)

WOW, bežím na ďalšie kapitolky .

Anna43474

29)  Anna43474 (06.01.2011 20:33)

Hned zezačátku taková facka jako hrom Tahle povídka se mi rozhodně, rozhodně líbí
TKSATVO

eMuska

28)  eMuska (06.01.2011 09:14)

Jémináčku! To je ale... Hm! Samozrejme - krásny začiatok. Hltala som to ako babkinu nedeľnú polievku. Ale čo ten Edward?! Kurník šopa, on je vážne trkvas prvej triedy! Ježkove zraky... Toto musím predýchať. Alice mu pekne dala, heh! Si to zaslúžil! Nech pekne trpí za svoje činy a ide Bell odprosiť!

sakraprace

27)  sakraprace (27.10.2010 20:28)

Ahoj Sfin, tak konečně jsem se dala i do tvé povídky. Nějak nestíhám a jsem náladová Ovšem teď tu dřepím s pokleslou bradou a zírám. Rozjezd úplně parádní. Velice originální a jsem moc zvědavá, jak si chce chlapec tohle vyžehlit

26)  Lejla (26.10.2010 08:08)

Je to velice poutavé čtení. Námět originální a Alice pěkně od ruky a to jsem zvědavá, jak se s tím Edward vyrovná a co bude dělat

25)  nathalia (13.10.2010 21:57)

To je kraaaasne.... na eu je docela dost podobnych pribehu u kterych jsem vydrzela tak jednu kapitolu, ale tohle me dostalo! Krasa

Lia

24)  Lia (12.10.2010 23:08)

Úžasné:) :) doopravdy úžasné. Ty jsi mě, sfingo, donutila se zaregistrovat na těchto stránkách, protože už ti prostě musím psát pochvaly ... četla jsem Eli i Tristana a doopravdy geniální. máš fakt úžesný talent a už končím jdu na druhou kapitolu ...

Janeba

23)  Janeba (09.10.2010 22:53)

Ach! A jéje! To asi bude bomba! Už se těším, jak se budou pomalu dávat dohromady! Budou, néé?! Čtu tě dnes poprve a moc se mi to líbilo! Zajímavé!

SarkaS

22)  SarkaS (09.10.2010 22:15)

Sfingo, jednim slovem NÁDHERA. Po těle mě mrazí, ruce se mi potí a mám takový vztek, že bych si o toho zmetka kamennýho nejspíš roztříštila ruku, ale stejně mám chuť mu pořádnou ubalit. Jsem ráda, že to udělala Alice. Doufám, že mu to dá sežrat celá rodina, protože si to zaslouží. A abych nezapomněla. Napsané je to opravdu precizně a úžasně čtivě

Joana

21)  Joana (09.10.2010 21:26)

proč já to je otevírala, teď budu neustále napjatá jako kšandy, co se z toho vyvrbí Vážně mě ten začátek chytnul ;)

MisaBells

20)  MisaBells (09.10.2010 19:47)

Ivv jsi kouzelnice. I když jsem to četla jako nedopsané a nejisté... Opakování matka moudrosti a že bych po tomhle opakování byla moudrostí samou o tom nepochybuj. Je to bravůrní a těším se na další díl.

sfinga

19)  sfinga (09.10.2010 19:42)

Lidi, díky. Přiznám se že tento námět ležel delší dobu v mé hlavě i v počítači. Nevěděla jsem, jak zareagujete na změnu charakteru Edwarda. Jsem velmi mile překvapená, že se vám povídka líbí a přísahám, že se budu snažit, aby se nepřestala.
Líbám vás všechny a děkuju

Ewik

18)  Ewik (09.10.2010 10:25)

Skvělý začátek. Zajímavý námět a moc se těším, jak to bude pokračovat.

Amisha

17)  Amisha (09.10.2010 07:35)

Ech! Huch! Uáááááááááááááááááááááá!
Ehm kde je další?

Bye

16)  Bye (08.10.2010 23:50)

Týjo, sfingo!
GENIÁLNÍ NÁMĚT!!!
GENIÁLNÍ NÁMĚT!!!
GENIÁLNÍ NÁMĚT!!!
Skvělý začátek!
Jsem nezvratně Tvá.

1 2   »

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek