Sekce

Galerie

/gallery/Myšák.jpg

Téma: Emmett tajným pekařem

Autor: sfinga

Počet bodů: 47

Držel jsem Nessii na ruce a oba jsme zběsile mávali odjíždějícím autům.

„Tak a co budeme dělat, strejdo?“ zeptala se, kdy zadek posledního zmizel za zatáčkou.

Uff, tak přesně tohle jsem čekal. Což o to nápadů jsem měl plnou hlavu, ale věděl jsem, že za realizaci jen jednoho z nich, bych asi musel emigrovat. A já slíbil, že budu hodný. Měl jsem za sebou pár průšvihů. Nedivím se, že se rodina na mě zlobí, upřímně ona to poslední dobou byla fakt síla.

Vytopil jsem první patro, když jsme si s Nessií hráli na námořní bitvu. Potom jsem omylem na Jakea vylil růžovou barvu, to když jsem maloval naši ložnici. Já vím, neměl jsem se s Rose tak muchloval, ale copak to jde, když je tak krásná? No a ta zatrápená plechovka s barvou stála na okně, pod kterým jančil Jake s Nessií. Barva byla velice trvanlivá. Ještě čtrnáct dní po tom se smečka do Jakea strefovala, že pobytem s upírama trošičku zteplal a jestli může růžovoučkej vlk dělat Alfu.  Málem mě zakous‘. Do třetice jsem Ness vyprávěl tak hrůzostrašný pohádky na noc, že z toho týden nespala. Bella mi na hlavu svolávala hromy a blesky a Edward mi za trest vyplašil všechny medvědy z okolí.

Nejhorší pitomost jsem provedl včera. V intimní chvilce jsem Rose řekl – boubelinko. Šíleně se urazila a vyhodila mě z ložnice a navíc mi rozmlátila playstation. Moh‘ jsem do ní hučet horem dolem, že jsem to myslel jako poklonu, stejně se mnou nemluvila.

Dneska jsme měli odjet všichni do Seattlu na nákup vánočních dárků a pak se zastavit na lov. Nessie, abychom jí nezkazili překvapení, měla být u Jakea. Jenže včera se přihnal s tím, že Billymu slíbil, že ho dnes odveze na vyšetření do nemocnice. Zapomněl na to jako na smrt. Co teď s prckem? Statečně jsem se přihlásil, že s ní zůstanu doma. Chtěl jsem si to u rodiny vyžehlit a pak dárky jsem stejně objednal přes internet. Jenom musím oželet pár medvídků.

Esmé sice něco mumlala o tom, že by svátky chtěla slavit doma a ne v zřícenině, kterou jsem prý schopen vytvořit, ale Jasper ji uklidnil. A tak jsem doma sám se šestiletou holčičkou, kterou musím zabavit a slušně.

„Nessie, v televizi dávají Perníkovou chaloupku, nechceš se dívat?“ zeptal jsem se s nadějí.

Horlivě zakývala hlavou, až se jí rezavé kudrlinky roztřásly. A tak jsme koukali spolu.

„Strejdo?“

„Copak je?“

„Na Vánoce se pečou perníčky, že jo?“ zeptala se.

„Jo, pečou. Teda, aspoň co si vzpomínám, maminka mi je kdysi pekla,“ zavzpomínal jsem.

„A chaloupky z perníku taky?“

„Jasně.“

„Strejdo, upečeme si ji?“ Nessie na mě udělala psí kukuč. Kdo by mohl odolat, že?

„A vlastně… proč, ne?“ rozhodl jsem se hrdinně a zasedl k internetu. Vygooglil jsem snad milión obrázků a stránek. Vybral jsem si jednu hezkou chaloupku i s receptem a vytiskl si ho.  Hm, mouka, med, koření, vajíčka a další. Bleskově jsem Nessii teple oblíkl a posadil do džípu. A už jsme uháněli do obchodu. Netroškařil jsem a nakoupil všechno ve velkým. A navrch Ness obrovský lízátko, který milovala. Dostal jsem ulepenou pusu. Sladší odměnu bych ani nemohl dostat.  A už jsme frčeli domů a rovnou do kuchyně.

Což o to, začátek nebyl těžkej. Recept byl pro amatéry, jako jsem já, takže byl vyvoslenej do všech podrobností. Stačilo se ho jen držet. Jen se mi toho zdálo trochu málo a tak jsem množství surovin vynásobil dvaceti.  Těsto jsem vymíchal taky rychle. No jo, moje síla a rychlost. Nikdo jim neodolá, tak jak by mohlo těsto. Potom následovala těžší fáze. Vyválet ho. Na vál se nevešlo. Na pult taky ne.

No nic. Posadil jsem Ness na linku.

„Hele, princezno, hezky mi zazpívej, ju? Ať se mi dobře válí.“

Nessie spustila. Nevím, kde tu písničku sebrala, ale představte si, že mi k vyvalování těsta začala zpívat:

V tej naší ááálejíí, švestky se vááálejííí...

Já se válel taky, ale smíchy.

A jakže jsem si poradil? Jednoduše. Válel jsem na podlaze. Když jsem rozlomil už druhý váleček a další doma nenašel, došel jsem do garáže a přitáhl odtamtud ocelovou trubku.  Stejně jsem se musel hlídat, abych ji nerozlámal, ale těsto bylo ef – ef. A pak jsem začal vykrajovat pláty. Samozřejmě tak, aby se vešly na plech. Někde jsem vykrojil srdíčka jako okna, nožem samozřejmě, mám jistou ruku a formička je pro ženský. Práce mi šla od ruky, jen ta trouba pekla podle svýho. Pečení mi zabralo celý dopoledne a kus odpoledne.  Uff, konečně bylo hotovo.

„Nessie, koukni se prosím tě, čím se to lepí dohromady.“

„Ušlehá se bílek s cukrem, strejdo. Tím se to taky zdobí, koukej, “ strčila mi papír pod nos.

„Bílkem? To se mi nezdá, jak to proboha může držet pohromadě? Umíchali jsme bílky a cukr, a já začal lepit. A radši v obýváku, protože Ness to utahalo a na lince usnula. Probudila se právě, když jsem z tuhého papíru dělal kornout a naplnil zbylými bílky.

„Jé strejdo, já chci taky.“ A zase ten psí kukuč. Budu si muset promluvit s Jacobem.

Tak jsem udělal kornoutek přesně tak akorát do její ručičky a kydnul jí tam zdobící směs. A už se malovalo. Teda šikovná byla, to se musí nechat. Večer byla chaloupka dozdobená, Nessie ulepená a já měl sladký vůně plný zuby. Jak já bych si dal medvídka, ach jo. Jenomže práce hotová nebyla. Ness jsem zahnal do koupelny a potom do postýlky. Byla tak unavená, že ani nedělala lumpárny jako jindy a okamžitě usnula.

Seběhl jsem dolů a šel uklidit ten svinčík, kterej po mě v kuchyni zůstal. A znova děkoval tomu, že jsem upír, protože normálně by mi to trvalo asi týden. Konečně kolem půlnoci bylo hotovo. Ještě jsem zapadl do sprchy, převlíkl se a sedl k televizi. K ránu se vrátili naši.

První otevřela dveře Alice.

„Emme? Představ si, že jsme v Seattlu potkali Jacoba a Bi – lly – ho…pro všechny rány na světě, co to je?“

Co se tý mrňavý holce zase nelíbí?

Dovnitř se vhrnuli ostatní a začali se řehtat. To už jsem nevydržel a zařval.

„Hergot, co je tu k smíchu? Chtěl jsem Nessince udělat radost a ještě se mi smějete?“

„Emme, nezlob se, to jen… to jen…“ Jasper doslova hýkal smíchy. „Vážně, Emmette. Jsi kanón. Upéct perníkovou chaloupku DVA METRY vysokou, to je do guinessovky.“

Edward mě poplácal po rameni.

„Brácho, myslím, že tak velkou radost si snad ani naše dcera nezaslouží, že Bello?“ obrátil se na svou ženu.

„Emmette, jsi pašák.“ přidala se a dala mi pusu.

„A kuchyň je netknutá,“ pronesla uznale Esmé.

„No jo, ale teď se nám sem nevejde stromek,“ mračila se Alice.

„Tak si ho ustrojíš venku, perníková chaloupka má přednost,“ řekla najednou Rosalie a sladce se na mě usmála. Hosana!

Byly to nejkrásnější svátky. Rosalie mi odpustila, Alice s námi nemluvila, Nessie si neustále hrála v chaloupce a já u rodiny stoupl v ceně.

Závěrem zbývá vysvětlit, jak dopadla chaloupka.

Po svátcích se na ni vrhla smečka a celou ji sežrala. Ani jim nevadilo, že jsem jako pojidlo, do bílků přidal epoxidové lepidlo.

A Nessie se už těší, že jí příští Vánoce upeču zámek. Nevíte někdo, jak se z perníku dělá padací most?

Přidat komentář

Autor:

Text:

Komentáře

1

8)  ada1987 (26.04.2012 20:42)

genialne

nicolecullenhale

7)  nicolecullenhale (25.11.2011 15:15)

Já chci Emma jako strejdu!:D :D

MisaBells

6)  MisaBells (22.01.2011 19:32)

Já chci taky chaloupku, prosíííím. 4 plus 1 ideální, a splachovací záchod a elektriku a teplou vodu a... tebe jako bonus! Budeš mi číst na dobrou noc svoje povídky!!!! Jůůůů! K narozeninám, jo? Miluju tvoje povídky.

Hanetka

5)  Hanetka (22.01.2011 12:27)

Paráda! No jo, Emmett, ten aby neměl velké oči! A Cullenovým se do obýváku vejde ledacos, mají prostoru dost!
A víš co? Na ten zámek bych fakt byla zvědavá!

Lucie

4)  Lucie (22.01.2011 10:01)

3)  Tru (22.01.2011 09:37)

Padací most z perníku Skvělé

Janeba

2)  Janeba (21.01.2011 23:33)

Sfingo, vážně se mi moc líbí představa perníkové chaloupky 2 metry vysoké! Tedy než začnu hysterčit, jestli já nebo chaloupka!
Děkuji!!

1)  Mia (21.01.2011 23:06)

Jestli tohle bylo ,,až" na 8.místě, tak už se moc těším na další ,,lepší" povídky . Tohle bylo naprosto kouzelné, úplně mě to dostalo. Krásná, oddechová povídka, moc se povedla

1

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek