22.01.2011 [13:15], Soutez, +Soutěže, komentováno 17×, zobrazeno 2697×

Téma: Emmett tajným pekařem

Autor: Evelyn

Počet bodů: 56 + 8

„Ještě dvanáct dní,” zajásala rozzářená dívenka zlomek vteřiny poté, co otevřela oči.

Domem se nesl její veselý smích. Od prvního prosince každé ráno začínalo stejně. Jen počet dní se měnil. Každý den to číslo bylo o jednu nižší. Nessie se přesto zdálo, že čas se vleče zoufale pomalu. Dobrovolně chodila spát hned po pohádce, kterou Edward dočítal s neochvějnou pravidelností úderem osmé hodiny večerní. Dříve se odchodu do postele bránila a chtěla zůstat vzhůru jako celá její rodina. Teď Edwarda skoro popoháněla, aby četl rychleji. Dávno pochopila, že až se vyspinká a vzbudí, bude nový den a Vánoce se o kousek přiblíží. Budila se časněji a časněji. Dnes ještě ani nevyšlo sluníčko.

Vyskočila z postele a jen v růžovém pyžamu s beruškami, které ji pro tuhle noc pořídila teta Alice, a chlupatých bačkůrkách se rozeběhla do obývacího pokoje. Stál tam zatím neozdobený vánoční stromeček. Věděla, že Santa dárky nosí, až když stromeček září barevnými světýlky a honosí se lesklými koulemi, perníčky, dřevěnými ozdobami a řetězem ze sušených jablek. Maminka jí vysvětlila, jak to je. A z loni si Štedrý den a následné rozbalování dárků pamatovala, jenže tenkrát bylo všechno zahalené oparem strachu a obav. Po celém domě se pohybovali neznámí lidé, kteří jim přijeli pomoct. Teta Alice a strejda Jasper někam zmizeli a nikdo o nich nic nevěděl. Vytvořit vánoční atmosféru bylo nemožné. Letos se ale celá rodina rozhodla, že jí to vynahradí. Tohle měly být její první opravdové Vánoce.

Seskákala po schodech a jako po ledě se sklouzla po plovoucí podlaze a smykem zastavila jen metr před stromečkem. Napětím ani nedýchala. Se zavřenýma očima nakrčila čelo a našpulila rty. Usilovně si přála, aby až oči otevře, pod stromečkem našla alespoň jeden balíček. To by přeci nebyl podvod. Jen takové zpestření jejího těšení se. Jen jeden malý dárek. Úplne maličký…

Pomalu pootevřela jedno oko. Úzkou šterbinkou se dívala na zem pod stromečkem, ale skrz chvějící se řasy nepoznala, jestli je ta zelená šmouha balíček, nebo jen spodní větev. Oko zase zavřela a soustředila se na své přání. Pak se zhluboka nadechla, pozpátku odpočítala tři a rychle otevřela oči.

Pod stromečkem až na trochu opadaného jedličí nic neleželo. Zklamaně si povzdychla a svěsila ramena. Umiňovala si, že nebude plakat. Už je přece velká holka. I když jí bylo jen patnáct měsíců, vypadala jako šestiletá a rozumu měla víc než leckterý dospělý. Ale Vánoce a Santa jsou prostě Vánoce a Santa.

Posmutněle se odšourala do kuchyně. Se zavrzáním odtáhla židli od stolu a posadila se. Lokty se opřela o desku stolu a bradu si položila na dlaně. Bez valného zájmu se dívala oknem ven a nenadšeně sledovala sněhové vločky dopadající na už dávno bílou pokrývku země. Ve světle vydávaném tisícovkou maličkých žárovek vypadala okolní krajina jako postříkaná barevnými cákanci. Teta Alice s asistencí strejdy Emmetta dům nazdobili minulý týden. Pro Nessie to bylo překvapení. Maminka si dům pořádně prohlédla a tiše zamumlala, že je to hrozný kýč a celkově přehnané. Tatínek na ni syknul a významně stočil pohled k Nessie mezi nimi. Té bylo úplne jedno jestli je to kýč, nebo ne, líbilo se jí to a nadšeně tetě a strejdovi zatleskala.

Ani vzpomínka na maminčino zasténání a dloubnutí loktem do tatínka doprovázené tichým zašeptáním, že tohle Nessie podědila po jeho straně rodiny, jí nezvedlo náladu. Milovala svoje rodiče a zbožňovala tohle láskyplné špickování mezi nimi, ale tajně doufala, že když tatínek ví, jak moc by chtěla alespoň jeden dáreček dostat před Vánoci (a vědět to musel, protože tatínek ví všechno, i to, co se nahlas neřekne), nějak to se Santou zařídí. Jednou v nějakém filmu slyšela, že Santa je jen vymyšlená postavička a věří na něj jen malé a hloupé děti. Nessie ale věděla, že hloupá byla ta paní, která to v televizi říkala. Když totiž mohli existovat upíři, kterých byl jejich dům plný, a vlkodlaci, mezi které patřil i její Jake, zcela jistě a bez pochyb byl i Santa. A  protože se taky řadil mezi nadpřirozené bytosti, mohl by se s ním tatínek skamarádit a zařídit ty nejlepší dárky.

Při té představě se zasnila. Živě viděla tatínka, jak s tím jeho pokřiveným úsmevem, který na něm maminka tak milovala, předává Santovi Nessiin dopis a ještě k němu doplňuje dárečky, na které ona sama zapomněla, ale někdy na ně myslela.

Byla tak zabraná do způsobu, jak tatínka přesvědčit, že kamarádit se se Santou je báječný nápad, že úplne přeslechla zavrzání ledničky.

„Nessie? Co tu děláš? Jsou teprve čtyři hodiny ráno,” probral ji ze zamyšlení strejda Emmett.

Poplašeně k němu vzhlédla. Stál u ledničky, v jedné ruce držel šlehacku a ve druhé jahodový sirup. A tvářil se, jako kdyby ho přistihla při něčem přísně tajném.

„Strejdo, na co to máš? Ty přeci nejíš a posledně ses tu ušklíbal a krčil nos, když mi mamka  dělala vafle,” podivila se Nessie a když Emmett neodpovídal, narovnala záda a významně si založila ruce na prsou. Zvedla obočí a nasadila výraz Já čekám, který odkoukala od tety Rose.

„No, víš, to… to je pro tebe. Chtěl jsem ti udělat snídani,” vykoktal Emmett a zářivě se na svou neteř usmál.

„Tak to ti nevěřím. Jsou čtyři hodiny ráno, tos sám říkal, a já normálně vstávám až v sedm. Do té doby by mi to vystydlo. A navíc, ty mi nikdy neděláš snídani, protože neumíš vařit,” smetla jeho sdělení pod stůl a aby svým slovům dodala váhu, našpulila rty, což taky odkoukala od tety Rose.

„Já že neumím vařit? Já? Teď jsi mě ranila,” zvolal Emmett a dramaticky si se dotkl hrudníku na místě, kde měl srdce.

Nessie se zahihňala.

„Tak co s tou šlehackou a sirupem chceš dělat, strejdo?” vyzvídala dál. Nikdy se nedala a celá rodina občas nevěděla kudy kam, když Nessie trvala na vysvětlení něčeho, co jí nebylo úplne jasné. Dětská tvrdohlavost se u ní projevovala s upíří silou.

„To ti nemůže říct, protože pak už by to nebylo překvapení,” mrkl na ni a sám na sebe byl hrdý, jak si se situací poradil.

„A pro koho je to překvapení? Určitě pro mě, když mi to nemůžeš říct, že jo?” radostně zavýskla Ness.

Emmett povadl. I když uvažoval hodně rychle, nemohl přijít na nic, čím by ji mohl chtít se šlehackou a sirupem ve čtyři ráno překvapit. A její logice se nedalo nic vytknout, ani najít v ní skulinku.

„Sakra, Emmette, já nahoře čekám celá rozechvělá touhou a ty se tady vybavuješ s Nessie,” vešla do kuchyně Rose. I když vešla nebyl ten pravý výraz. Spíš by se hodilo říct vdupala. Byla bosa, rozcuchaná a oblečená jen do průhledného župánku sotva pod zadek, který nic moc nezakrýval. Vypadala úžasne. A neobvykle. Nessie spadla brala a zírala na ni s otevřenou pusou.

„A ty se tu vybavuješ s Nessie,” zopakovala sama po sobě Rose, když jí konečně došlo, co to vlastně řekla a proč. Kdyby mohla zčervenat, byla by v tu chvíli rudá jako rajské rajčátko.

„Teto, ty jsi skoro nahatá,” zkonstatovala Nessie fakt, který si Rose uvědomovala až moc dobře.

„Zrovna jsem se chystala do vany, víš, zlatíčko,” usmála se Rose sladce a najednou vypadala úplne nevinně. Ness ale nepřesvědčila.

„Takže čekám rozechvělá touhou je nějaký tajný kód pro koupání?” skepticky se zamračila.

„Emmette,” zasténala Rose, protože moc dobře věděla, kdo Nessie učí kódovat a vytváří si s ní signály, za kterými se skrývají výzvy k různým lumpárnám.

„Tak jo, Nessie. Chtěl jsem ti jako překvapení upéct nějaké cukroví, když se na ty Vánoce tak těšíš. Přistihla jsi mě při činu,” zkusil Emmett poslední zoufalý pokus o změnu tématu. Vyprávět své neteřince o všech aspektech lásky se mu ani za mák nechtělo a doufal, že ještě několik let tohle téma nepřijde na přetřes, a taky věděl, že až se vrátí Edward s Bellou z jejich pravidelného nočního lovu, roztrhali by ho na miliony nepatrných kousíčků.

Vlastně už se na to trhání skoro připravoval, když v tom se Nessie vymrštila ze židle a skočila na něj. Jen přirozené upíří reflexy mu umožnily chytit ji a zároveň se po nárazu jejího drobného tělíčka nesložit k zemi.

Nessie ho pevně objala a lípla mu pusu na bradu, výš nedosáhla. Celá zářila a oči se jí leskly. Položila mu dlaň na tvář a ukázala mu, jak velikou radost má, že někdo její nadšení pro Vánoce chápe. Beze slov se mu přiznala, jak moc ji mrzí, že Santa ignoruje její dopisy, které mu každý večer nechává za oknem, aby jí alespoň jeden malý dáreček přinesl dřív. Jako takovou záruku, že ty letošní Vánoce budou takové, jaké mají být, že se nic nezkazí. Že tentokrát nepřijde žádná zlá armáda a nebude ji ani nikoho jiného chtít zabít. Že všechno bude opravdu v pořádku.

Ukázala mu, jak moc ho má ráda za to, že on jí chystal překvapení. Dokonce se styděla, že mu to tak trochu pokazila.

A Emmett se styděl, protože do kuchyně šel pouze pro šlehacku a sirup, které by na Rosaliině nahém těle byly sladké a lákavé i pro upíra. Původně ho ani nenapadlo, že by pro Ness něco pekl. Vlastně nikdy, ani jako člověk, se nezdržoval u sporáku. Neměl ani tušení, jak se používá trouba a co se do cukroví dává.

„Babička má támhle ve skříni takovou tlustou kuchařku, můžeme se podívat, jestli tam nebude nějaký zajímavý recept,” plánovala Nessie, která dočista zapomněla na polonahou tetu Rose i svou skepsi ohledně strejdovy přítomnosti v kuchyni. Zapomněla na šlehacku i sirup, které Emmett bleskově schoval. Zapomněla i na to, že strejda neumí vařit a nejspíš ani péct.

Emmett na to v žádném případě nezapomněl, ale ani za nic by Nessie nezkazil radost. Ani ho nemrzelo, že Rose využila Nessiina zaujetí vidinou cukroví a právě se nahoře oblékala. Snad prvně za jeho upíří existenci mu nevadilo, že z příjemných aspektů manželství pro jednu noc sešlo.

Emmett z poličky sundal velkou modrou knihu se zdobným zlatým nápisem Kuchařka. Společně si s Nessie zběžně prolistovali kapitoly zabývající se předkrmy, polévkami, hlavními chody, svátečním jídlem, dezerty i občerstvením na párty. Úplne na konci knížky objevili, co hledali. Dvacet stran receptů na Vánoční cukroví.

Nessie se sbíhaly sliny i při pouhém pohledu na barevné obrázky těch dobrůtek. Vanilkové rohlíčky, vosí hnízda, perníčky, zázvorky, linecká kolečka…

„Medvědí tlapky!” zvolala Nessie pobaveně a zatleskala. „Strejdo, ty musíme upéct. Já vím, že ty je jíst nebudeš, ale jsou to medvědí tlapky,” smála se a Emmett se musel usmívat nad její radostí.

Kromě medvědích tlapek vybrali medové ptáčky a čokoládové tučňáky. Emmettovi spadl obrovský kámen ze srdce, když zjistil, že každý recept obsahuje kromě ingrediencí a způsobu, jak je dávat dohromady, i dobu pečení a teplotu trouby. Zodpovědně a svědomitě svoji neteř poučil, že se nemá přibližovat ke sporáku a holýma rukama se dotýkat plechů. Nessie byla na pečení tak natěšená, že by mu slíbila a odkývala snad cokoliv, jen aby už začali.

Emmett si po vzoru kuchařů z televize kolem pasu uvázal bělostnou zástěru a trochu ho mrzelo, že kuchařskou čepici doma nemají. Podle návodu připravil suroviny i nádoby, v nichž se měly míchat, šlehat a mixovat.

Kuchařka uváděla, že tlapky mají být asi dva centimetry velké. Nessie s až neuvěřitelným elánem patlala kuličky velikosti jablka a Emmett se snažil vytvořit tlapu reálné velikosti. Vzájemně si své výtvory kritizovali a své vychvalovali jako vzor, jak má cukroví vypadat.

Z medových ptáčků se stali medoví motýli. Formičku ve tvaru ptáčka nebo něčeho podobného Emmett nenašel. Nessie ale naštěstí uznala, že je vlastně jedno, jestli to bude ptáček nebo motýl. Hlavně aby byli voňaví, jak slibovala kuchařka, a rozplývali se na jazyku.

Tučňáci tučňáky vzdáleně připomínali, dokud je Ness nepolila čokoládovou polevou. Teprve když se figurky sesunuly a ztratily tvar, pochopili s Emmettem, proč se měla nechat čokoláda trochu vychladnout, což se jim předtím zdálo zbytečné.

Zatímco se v troubě peklo cukroví a v myčce myla hromada nádobí, které během příprav zašpinili, Emmett seděl s Nessie u stolu, oba s moukou a cukrem ve vlasech, a spokojeně sledovali, jak jejich výtvory nabývají na velikosti. Domem se nesla vůně cukroví a Nessie cítila, jak na ni vánoční atmosféra dýchá. A nepotřebovala k tomu už žádný dárek před Štedrým dnem.

Najednou byla hrozně ospalá. Sladká vůně a teplo v kuchyni její únavu jen podpořily. Když Emmett vyndal první plech a tlapky potřel rozšlehaným vajíčkem, Nessie si položila hlavu na stůl a zavřela oči. Usnula během pár vteřin.

Emmett kuchyni tiše a rychle uklidil a Nessie odnesl zpátky do postele. Opatrně ji položil a přikryl dekou. Plyšového vlka, se kterým od loňských Vánoc spala, jí přistrčil blíž. Instinktivně ho chytla a objala. Emmett si s úsmevem pomyslel, že dokud takhle objímá plyšového vlka, je všechno v tom nejlepším pořádku.

Neodolal a před tím, než po špickách odešel, dal Nessie pusu na čelo.

Od prahu pokoje ho pozorovala Rose. Opírala se o rám dveří a nepřítomně se usmívala. Upíři nemohli plakat, ale nyní se Rosalie leskly oči.

„Byl bys báječný táta,” zašeptala rozechvěle, když ji její muž objal.

„A ty ta nejlepší máma,” políbil ji do vlasů a přitiskl k sobě blíž.

„Nejsme rodiče, ale být oblíbená teta a úžasný strejda taky není k zahození,” přemohla Rose vzlyk a usmála se, protože to, co říkala, myslela upřímně.

„To rozhodně, lásko. A jako ti nejskvělejší strejda s tetou vysvětlíme zbytku rodiny, že to, co se vzdáleně podobá obrázkům z té kuchařky, je opravdu cukroví a je ještě lepší než od profesionálních cukrářů.”

„Myslím, že to ani nebude potřeba. Jsem si totiž jistá, že pro Nessie to bude to nejlepší cukroví, jaké jen může být.”

Nemýlila se.

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

1

17)  nicolecullenhale (25.11.2011 13:41)

Co víc dodat Jeden velký potlesk

15)  Silvaren (26.01.2011 08:11)

Moc krásná povídka, má úplně úžasnou vánoční atmosféru. To cukroví vonělo až sem. A jsem strašně ráda, že pro jednou nebyl Emmett jen za rodinného klauna.

14)  Lenka326 (23.01.2011 13:31)

Úžasně voňavá vánoční povídka, Emmett je skvělý strejda, dokonce kvůli Nessie odložil plnění manželských povinností . A Nessie a její nedočkavé vyhlížení Vánoc...úplně ji v tom pyžamku a papučkách vidím. Povedla se ti skvělá kombinace humoru a něžných citů. Gratuluju k umístění, zasloužíš si to

13)  Alda (23.01.2011 13:31)

Evelynko,moc pěkné.Nemůžu říct nic jinýho než krásné,skvostné a úchvatné . Děkuju.

12)  Karolka (22.01.2011 22:47)

Bylo to krásně něžné, sladké a voňavé, jako to cukroví. Tvoji Nessie jsem úplně viděla.

11)  sfinga (22.01.2011 17:50)

Evelýnko, moc a moc ti gratuluju Tohle bylo jiné kafe, než ten můj pokus Jsi extratřída

10)  Evelyn (22.01.2011 17:41)

Děkuji moc a moc
A jako správného egocentrika by mě hrozně zajímalo, jestli jsem byla jako autor k poznání

7)  kytka (22.01.2011 15:46)

Tak to bylo super. Moc pěkné.

5)  Nosska (22.01.2011 13:36)

Skvělé, ostatně, jako každý příběh od Tebe

4)  plyshovymedvidek (22.01.2011 13:35)

to bylo ale krásnýýý chudák emmet prvně zapoměl na manželské povinnosti a šel patlat cukroví, srdíčko opravdu se ti to povedlo a gratuluju k druhému místečku

3)  Janeba (22.01.2011 13:34)

Evelynko, tak šlehačka a sirup?!! Ještě že to ty malý nedošlo a velká to vzala s úžasným přehledem! Nádherná povídka, pro pekaře Emmeta mám slabost! Jaj a ten závěr!!!
Děkuji!!

2)  Bosorka (22.01.2011 13:24)

A ty se tu vybavuješ s Nessie!..... skvělé! Živě jsem si to uměla představit!

1)  Hanetka (22.01.2011 13:23)

Ó, ty dětská bezelstnosti! I Emmetta donutíš zapomenout na hrátky a pustit se do kuchaření... Paráda!

1