Sekce

Galerie

http://www.stmivani-ff.cz/gallery/thumbs/Sn%C4%9Bn%C3%AD.jpg

Já a Ještěrka.

Praktikuju ve firmě.

A zase já a Ještěrka.

 

Velký dík Linfe za korektury ♥

6. Dokonalej život

 

„Ještěrko?“

„Hm,“ zavrněla a požitkářsky se protáhla.

„Když jste si myslela, že jsem teplej, proč jste se mnou byla, slečno Adamsová?“ zeptal jsem se a sklonil se nad ní.

Zrudla, polkla a vykulila na mě ty velký zelený oči.

„Tak ven s tím,“ vybídl jsem ji.

„Já… myslela… chtěla jsem,“ další polknutí. „Přála jsem si, abys… nebyl,“ to poslední slovo špitla tak tiše, že jsem ho málem přeslechl.

Víte jak je běžci, kterej vyhrál svůj první závod? Vědci, co právě dostal Nobelovu cenu? Tak to není nic proti tomu, jak pyšně jsem se v týhle chvíli cítil já. A dal jsem to svý krásný holce patřičně najevo. Ale jestli si myslíte, že jsme to odpoledne zašli dál, tak to se teda pletete. Nejsem žádnej vzornej skautík, ale Eve mi stála za víc, než mý předchozí známosti na jednu noc a já se rozhodl, že… co vlastně?

Styděl jsem se před ní a pořádně. Ona byla tak dobrá, krásná a poctivá, že kdybych se na ní hned vrhnul, asi bych si připadal jako úplnej zvrhlík. A krom toho, i když to fakt nerad to přiznávám, ale párkrát jsem nebyl až tak zodpovědnej a vyspal jsem se s holkou bez ochrany. Kdyby ode mě Eve něco chytila, asi to bych nepřežil. Takže jsme se to odpoledne jen líbali. Nádherně, krásně a dlouze. A já byl šťastnej jako blecha v mým vlčím kožichu. Konečně můj život dostal nějaký pevný koleje.

Už jsem nepotřeboval nic, všechno jsem měl. Vysněnou školu, která mi šla, dva kámoše, který mě drželi v lajně, a nejdokonalejší holku na světě. Bellin obraz v mý mysli blednul rychleji, než bych si kdy představil, a jednoho dne jsem se přistihnul, že už vzpomínka na ni nebolí, že už na ni myslím prostě jen jako na kamarádku, která prosvištěla mým životem a zvolila si svou budoucnost. Eve byla tak jiná, tak odlišná od věčně vážný Belly. Ta jakoby tenkrát ani nepatřila do jednadvacátýho století.

Získal jsem krásnou, chytrou a vzdělanou holku. Studovala historii, naprosto nepraktickej obor ve kterým se nedaj vydělat velký prachy, ale co? Ani já, ani ona jsme po nich nebažili. Neplánovali jsme budoucnost, maximálně tak co budeme dělat příští tejden. Jak jsem se dřív nudil, teď měl den najednou málo hodin. Školu a učení jsem nezanedbával, to by mi Eve nedovolila, a dál jsem navštěvoval fitko, protože už by mi ten pohyb fakt chyběl. A taky jsem začal dělat, i když jen na pár hodin tejdně. Eve dělala na půl úvazku ve fitku, ale jen od pondělí do pátku. Zbytek volna patřil mě a mý ještěrce. Ve všední dny času moc nebylo, uznávám, ale víkendy byly naše. Tahala mě na koncerty, na výstavy, do kina, dokonce i do divadla. Díky jejímu vlivu jsem přestával bejt buranskej indián ze zapadlý vesnice na kraji států. Ona si mě vychovávala. Strašně rád jsem poslouchal, jak mi zapáleně vypráví o vzdálených zemích, jejich historii, kultuře. Milovala Egypt a toužila se tam po škole podívat. Slíbil jsem si, že pojedu s ní.

***

Místní továrna firmy North American Bus Industries, mě přijala jako praktikanta, a jak už bylo jasné z názvu, zabývala se výrobou autobusů. Firemní politika byla férová. Vyhlídli si studenta, protáhli ho po všech provozech, a když se osvědčil, nabídli mu po škole stálej flek. Takhle si vychovávali zkušený a loajální pracovníky, který o výrobě věděli všechno. Byl jsem přijatej do zkušebny, kde se testovaly prototypy. Pan Brown, můj mistr, byl asi padesátiletej černoch a hlavně machr, co rozumí svý práci. Taky byl u firmy už třicet let.

„Koukej,“ začal první den. „V auťácích je krize, to víš. Každý si pořizuje japonský dvoulitry a našich oblud, co žerou dvacet litrů na sto kiláků, by se nedotkli ani klackem. Autobusy mají pozici o fous lepší. Za prvé se to Číňani ještě pořádně nenaučili a za druhý, čím bude benzín dražší, tím víc se bude jezdit veřejnou dopravou. No a navíc jdou naše autobusy na africkým kontinentu docela na odbyt. Jsou na jejich podmínky připravený, kdežto ta asijská rachotina se rozsype pět minut po tom, co na ní vítr foukne hrst písku. Jenže, kámo, aby to ti naši mazlíci vydrželi, musí projít stovkami hodin zkoušek a testování. A od toho jsme tu my. Takže ti teď ukážu diagnostiku, a kdybys něco nevěděl, tak se zeptej, ať není zbytečnej průšvih, jo? Já jsem Brown, ty Black, takže spolu jako barevný snad budeme vycházet, ne?“

První týden jsem byl jako v nějakým sci-fi filmu, a přemýšlel jsem, jestli ty složitý mašiny vůbec zvládnu. Mistra jsem se chodil ptát tak často, až jsem se bál, že mě popadne za límec a vyrazí se mnou dveře. Ale on mi trpělivě znova a znova všechno vysvětloval.

Minul tejden, druhej, třetí a já se ptal míň a míň. A na konci třetího týdne mě mistr pozval do hospody. Prý celá zkušebna chodí každý druhý pátek na pár drinků a zvou mě mezi sebe. Hm, dokážu si s nima posedět a nenapít se? A co na to chlapi?

No, když jsem si objednal jen nealko drink, slíznul jsem si pár poznámek o mrňatech, ale jinak mi to vcelku nikdo nevyčítal. A já zjistil, že mi ten chlast zas až tak moc nechybí. Takže večer proběhl docela v pohodě a já byl rád, že mě ti lidi vzali mezi sebe.

V tomhle kolotoči jsem absolvoval ještě jednu důležitou návštěvu. A to u Eveiných rodičů. Bydlela u nich, což není u holky jejího věku zrovna obvyklý. Když jsem se jí na to zeptal, dostalo se mi jednoduchýho vysvětlení.

„Bydlíme čtvrt hodiny od mé fakulty. S našima si rozumím, tak co. Platí mi školné, nemusím mít studentskou půjčku a na svoje záliby si vydělám ve fitku. Prostě samá pozitiva.“

Jo, možná samý pozitiva, ale já měl pocit, že lezu do vlčího doupěte. I když tam bych asi bez problémů zapadl. Naštěstí byly její rodiče ze stejnýho těsta jako můj táta. Pan Adams byl restaurátor. Měl svou dílnu a jeho žena mu vedla účetnictví. Ve volným čase chodil na ryby a koukal na fotbal. S Billym by si rozuměl. Bál jsem se, jestli jim nebude vadit, že jejich dcera chodí s indiánem, ale okamžitě mě přijali.  Měli ještě dvě starší dcery, Caroline a Katherine, ale ty už byly vdané a z domu. Jedna žila tady v Seattlu a druhá, to mě podrž, na Havaji. Když jsem jim řekl, že je moje starší sestra taky vdaná na Havaji, nechtěli tý náhodě věřit. Vlastně to byla sranda. Já dvě starší ségry, Eve dvě starší ségry. Dokonce se mi dostalo tý výsady, že mě vzala do svýho pokoje. To nebyl ten krcálek, ve kterým jsem spal doma já. Tohle byla velikánská místnost. Ale jestli jste čekali volánky, kraječky a spoustu titěrných holčičích blbin, tak to vás musím zklamat. Spíš to tam vypadalo jako v pracovně nějakýho historika. Všude plno starejch knih, na zdi velká historická mapa tehdejšího známýho světa, zarámovaný papyrusy s hieroglyfama. Bylo jasný, že milovala historii. Na první pohled.

***

Jednoho dne, to už jsme spolu chodili měsíc, mě Eve znova pozvala k nim. Na celej víkend. Že prý rodiče letí za Kathy na Havaj. Okamžitě mi došlo, co to pozvání znamená. A tak jsem zatnul zuby a navštívil jednu kliniku. Vyšel jsem odtamtud klidnej a s dobrou náladou.

V pátek večer jsem netrpělivě zazvonil u domovních dveří. Otevřela mi a já marně přemýšlel, jak se dává čelist k sobě. Tohle nebyla Eve, jakou jsem znal. Praktická holka věčně oblečená v džínech a triku, bez mejkapu a dalších serepetiček. Mezi dveřmi stála nádherná bohyně. V krátkých přiléhavých šatech, s hlubokým výstřihem, od kterýho jsem nemohl odtrhnout pohled… zelený oči zvýrazněný tak, že i za skly brýlí zářily jako dva smaragdy… víc už nevím, protože jsem ji chytil do náruče a kopnutím zavřel dveře.

Vynášel jsem ji do prvního patra jako nějakej zatracenej Casanova z retro filmu. Na zem jsem ji postavil až v jejím pokoji. Okamžitě se mi začala sápat po bundě.

„Eve, prosím tě… vydrž chvíli… musím ti něco říct…,“ zamumlal jsem, ale nepřestával ji líbat. Ztuhla mi v náruči a potom se z ní vymanila. Dívala se na mě tak vyděšeně, že jsem se musel usmát. Koukám, že ji ta teorie o mý údajný homosexualitě ještě nepustila.

„Ne, miláčku, opravdu nejsem teplej,“ odpověděl jsem na její nevyřčenou otázku. Sedl jsem si na kraj její postele a vzal si ji na klín. Koukal jsem zblízka do jejích krásných očí a přemýšlej jak začít.

„Jacobe, ty mě děsíš,“ zašeptala, když jsem dlouho mlčel.

„Eve, ještěrko,“ začal jsem a pak už se ze mě valily proudy slov. „Nejsem žádnej andílek, než jsem tě poznal, měl jsem pár holek, teda vlastně spíš známostí na jednu noc a nebyl jsem vždycky úplně opatrnej. Tak jsem ti radši něco přinesl,“ sáhl jsem do náprsní kapsy a vytáhl složenej papír.

„Co je to?“ zeptala se s náznakem hysterie v hlasu.

„To je lékařská zpráva o tom, že je pan Jacob Black tělesně zdravý a netrpí žádnou známou chorobou, včetně pohlavních. Neptej se mě na to, co jsem kvůli tomu musel podstoupit,“ zaprosil jsem.

V očích se jí zaleskly slzy. Vyděsilo mě to.

„E…Eve?“

„Jakeu, ty seš úžasnej kluk, víš to?“ popotáhla nosem. A já se musel usmát. Kdybys tak věděla všechno, Eve.

Pak už jsem ale myslel na jiný věci. Na to, jak moje holka skvěle líbá, jak nádherný jsou její prsa, a jak mi skvěle pasuje do náruče. A hlavně že milování s ní je naprosto dokonalý, nejlepší, jaký jsem kdy zažil.

Jsem klikař. Mám dokonalej život.

předchozí kapitoladalší kapitola

Přidat komentář

Autor:

Text:

Komentáře

1

Jalle

16)  Jalle (26.05.2013 20:05)

pán Brown sa mi veľmi páči

Pilly

15)  Pilly (24.06.2012 15:37)

GinaB

14)  GinaB (13.06.2012 15:02)

Ten tvůj Jake je naprosto roztomilej a teď právě i naprosto šťastnej a zamilovanej. Tak si říkám, co se asi stane... Copak sis na něj přichystala????

13)  ada1987 (07.06.2012 12:09)

MisaBells

12)  MisaBells (28.05.2012 11:36)

i když tam hopsáš v týdeních rozletech, pořád to neztrácí šmrnc, paní! Paráda! A než jsem se podruhé nadechla - konec kapitoly... chjo, tohle je pech. A zase se můžu těšit dál. A těším!

11)  E.T. (27.05.2012 20:35)

Nádherná kapitola suprové povídky. Jen je škoda, že jsou tak dlouhé mezery mezi jednotlivými díly.

10)  marcela (27.05.2012 16:25)

Je to naprosto dokonalý,jenom se začínám mírně děsit,co bude dál.

Kamikadze

9)  Kamikadze (27.05.2012 08:50)

přidávám se k Marcelce ale jinak moc hezkej dílek těším se na další

maryblack

8)  maryblack (27.05.2012 00:36)

Ivuško, děkuju za krásný počteníčko Ale musím souhlasit s Bosorkou

Empress

7)  Empress (27.05.2012 00:34)

Jupííí, ďalšia Sfinga
Milujem tvojho Jakea
S Eve im to začalo tak krásne klapať, tak som len zvedavá, aké komplikácie si pre nich "ukuchtila"
Inak paráda ako vždy

Lenka326

6)  Lenka326 (26.05.2012 21:37)

To bylo krásně klidné a romantické . Jake se konečně dočkal, má dokonalou holku, dokonalé zdraví a dokonalej život. Moc mu to přeju, jen čekám, s čím nás zaskočíš příště :D
Ale tohle bylo opravdu moc hezké a to překvápko by možná mohlo ještě chvíli počkat...;)

Marvi

5)  Marvi (26.05.2012 21:26)

No teda Jacobe, tobě se daří. A jak najednou i došel k závěru, že Bella si vybrala svou budoucnost, no vidíš, pro jedno kvítí slunce nesvítí. :D :D :D
Takže co teď bude? Čím se to bude komplikovat? Jsem zvědavá a moc se těším na další díly.
Nádhera Ivuš!!!

SarkaS

4)  SarkaS (26.05.2012 21:14)

Jakeu, Jakeu, ty máš ale kliku. Skoro bych řekla, přímo z pr...e kliku. Krásné Sfinuš

Kamci

3)  Kamci (26.05.2012 21:05)

krásný

Bosorka

2)  Bosorka (26.05.2012 20:25)

Čím mu ten dokonalý život pokazíš, drahá autorko?
Ani nevíš, jak mě potěšilo, když jsem viděla, že je další Ivuška ;)
Ale mám jednu velikananáskou výtku! Tys de facto pohanila ty jeho předchozí známosti! :D

Linfe

1)  Linfe (26.05.2012 20:22)

Já dneska takhle zbytek už víš :-)

1

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek