Sekce

Galerie

http://www.stmivani-ff.cz/gallery/Sn%C4%9Bn%C3%AD.jpg

Novej život bolí.

Mark a Jonah.

A ještě někdo…

4. Au, to bolí…

Ráno jsem se probral a věděl, že je něco jinak. Že něco má bejt jinak. Pak jsem zaostřil svůj pohled na stůl a tam stála prázdná flaška. Posmívala se mi. Nojo, ty sny… ty voňavý sny o upírce Belle, ve kterých mi domlouvá! Já si v noci slíbil novej život!

Vyhrabal jsem se z pelechu a kouknul na hodinky. Bylo šest ráno. Mark klidně pochrupoval, když jsem se oblíkal do trika a volnejch kalhot. Běžecký boty jsem neměl, snad mi budou stačit kotníkáče. Stejně je venku hafo sněhu.

Jo, slyšíte dobře, já se rozhodl, že si půjdu zaběhat. Bláznivej nápad, co? Připadal jsem si jak malej skautík, když plní bobříka zdatnosti.

Vyběhl jsem poklusem před kolej a vydal se první prohrnutou cestou, která vedla do blízkýho parku, kam chodil běhat snad každej. Zima mi nebyla, i když už jsem neměl vlčí teplotu. Jenže… neuběhl jsem ani pět set yardů a začalo mě píchat v boku a v plicích se mi rozhořel oheň. To snad ne??? Prokrista, vždyť jsem ještě před půl rokem v pohodě běhal desítky mil. A jak je to dlouho, co jsem absolvoval běh do hor s Bellou v náručí? Nedalo se nic dělat, musel jsem zastavit, opřít se rukama o kolena a v předklonu se vydejchat. Tak moje fyzička dostala teda pořádně na prdel. To mi těch pár měsíců flákání teda stálo za to!

Znova jsem se rozběhl a nepovolil, dokud jsem neuběhl tři míle. Naprosto schvácenej jsem se doplazil na kolej a zůstal stát ve dveřích pokoje, abych se vydejchal. Srdce jsem měl až v krku a lapal po každý molekule kyslíku. Mark se právě dooblíkal, ale zůstal stát s rukou na zapínání džín a vyjeveně na mě koukal.

„Ježíš, cos vyváděl?“

„Zkoušel… jsem běhat… ale asi jsem z formy… přestal jsem s pitím… v noci…“ dostal jsem ze sebe a lapal po dechu.

Mark se rozesmál.

„Ty vole, to ti to trvalo. Už jsem myslel, že se z prima kamoše stává násoska a flákač. Připravoval jsem si na tebe bejsbolku, že tě s ní pořádně klepnu po tý tvý tvrdý palici.“

„To to se mnou bylo tak zlý?“ vyjevil jsem se.

„Jo, dost. Chlap, kterej na začátku semestru šrotil učení a jezdil za tátou domů, najednou víkend co víkend chlastal, honil holky, který za to nestály, a na učení se vysral natolik, že prolít u zkoušek.“

Koukal jsem na něj a nevěděl, co říct.

„Prostě ses urval z řetězu. Můj brácha takhle blbnul taky, člověče.“

„A jak dopadl on?“ zeptal jsem se.

„Blbě, předloni to napálil ožralej do stromu. Přežil, ale je na vozejku,“ řekl posmutněle.

Najednou mi došly všechny ty Markovy smutný pohledy a vyčítavý řeči. On se o mě bál. A já se zastyděl. Opravdu je tohle můj vysněnej život? Bella měla pravdu. Můj sen měl pravdu.

Stáhnul jsem ze sebe propocený triko a vzal si ručník.

„Jdu pod sprchu.“

„Dobrej nápad, smrdíš jak mokrej pes,“ rozchechtal se a já po něm tím trikem mrsknul.

Po deseti minutách jsem se vrátil čistej, převlečenej, oholenej.

„Hele, v kolik ti dneska končí poslední přednáška?“ zeptal se mě Mark.

„Ve čtyři.“

„Prima, mě taky. Takže v pět tady, kamaráde. Něco s tebou uděláme,“ prohlásil a pak mě popohnal na snídani.


Celej den mi bylo divně. Byl jsem urvanej, nesoustředěnej a podrážděnej. Byl jsem rád, když denní penzum učení bylo za mnou a já se mohl vrátit domů. Tam na mě čekal Mark.

„Tak jdem, mladej a vem si sebou peněženku. Teda, jestli jsi všechno neprochlastal.“

Urazil jsem se.

„No no, jen se hned neurážej.“

Sebral z postele tašku a pobídl mě k odchodu. Vyrazili jsme a navigoval mě do nejbližšího krámu se sportovním oblečením. Tady se ujal vedení. Donutil mě vyzkoušet si snad tucet sportovním bot, bezpočet cvičebních souprav. Div za mnou nelezl do kabinky, holomek jeden. V tuhle chvíli mi připomínal tu mrňavou upírku Alici. Co vím, ta taky dokázala takhle řádit. Nakonec jsme odcházeli z obchodu dvěma páry bot, třema teplákovejma soupravama a nějakýma tričkama. Suma sumárum jsem byl o tři stovky lehčí.

„A kam teď?“ zeptal jsem se.

„Do jedný tělocvičny, kde dělá můj Jonah. Pomůže ti,“ zněla jeho odpověď a já se vyděsil. Bylo to na mě asi vidět, protože mě Mark začal uklidňovat.

„Jestli si myslíš, že tě vedu do nějakýho teploušskýho doupětě, kde si všichni říkaj brouku a ojedou tě, tak to teda nemusíš mít strach,“ usmíval se.

Slyšet mýho teplýho kamaráda takhle shazovat svou sexuální orientaci, to bylo tak šíleně vtipný, že jsem se neudržel a rozesmál se.


Vešli jsme do prosvětlenýho vestibulu. V recepci seděla štíhlá holka s rezavými vlasy.

„Ahoj, Marky, jdeš za Jonahem? Má práci.“ Přivítala mýho kámoše jako starýho známýho.

„Já vím, Eve, vedu mu klienta,“ odpověděl.

Posunula si na nose brýle a změřila si mě rentgenovým pohledem.

„Budete k nám chodit pravidelně?“ zeptala se.

Pokrčil jsem rameny: „Asi jo, když už mě se tenhle lump přitáh.“

„Tak až se domluvíte na hodinách, stavte se tady, vyplním vám průkazku a domluvíme se na způsobu platby. Tady máte klíč od skříňky, Marky vám ukáže, kde to je.“

Poděkoval jsem ji a pak mě Mark zatáhl do šatny. Donutil mě, abych se převlíkl do tepláků a trika a obul si tenisky. Potom mě vystrčil do tělocvičny. Manévroval se mnou jako s malým chlapečkem. Se mnou, kterej měl bejt Alfou!

Tělocvična vypadala jako každá jiná, posilovací stroje, cvičenci a několik trenérů. K jednomu z nich, mě Mark přivedl. Poznal jsem v něm kluka, se kterým se tenkrát líbal. Byl dost vysokej, vymakaný tělo, ale od pohledu žádnej steroidovej vymatlananec.

„Ahoj, měl bys na nás čas?“ pozdravil ho Mark, ale žádný „žhavý“ přivítání se nekonalo.

„Vydržíte deset minut? Už tu končíme,“ oznámil Jonah a otočil se ke cvičenci.

„Tak pane Crowforde, pro dnešek dost a teď si dáme cviky pro uvolnění.“

Během doby, než Jonah ukončil hodinu, jsem se koukal po tělocvičně. Všude samý chlapi. Když jsem se na to zeptal Marka, vysvětlil mi, že ženský mají svou posilovnu. Že prý chlapi mají tendenci se před ženskými předvádět a naopak a že to posilování za moc nestojí. Hm, tohle vypadá na seriózní podnik.


„Tak co pro vás můžu udělat?“ optal se Jonah.

„Tohle je můj spolubydlící Jacob. Jacobe, můj Jonah,“ představil nás Mark.

„Ahoj“, podal mi ruku a já ji stiskl.

„Jake pár měsíců řádil a poklesla mu fyzička, tak jsem ti ho přivedl,“ vysvětloval Mark a já se bůhví proč najednou styděl.

Jonah si mě vzal stranou a vytáhl nějaký papíry. Vyptal se mě na zdravotní stav, jak jsem doteď sportoval, i ten můj chlast, no vytáhl toho ze mě dost. Potom mě zahnal na běžící pás, požádal, abych si svlíkl tričko, přilepil na mě nějaký elektrody a spustil pás. Pomalu mi přidával rychlost, zátěž, a když viděl, že mám dost, ukončil to.

„Není to s tebou špatný. Srdce ti pracuje dobře, tep v normálu, jen jsi zlenivěl a projevuje se to přehnané pití alkoholu. Jak jsi mi to líčil, doma ses hodně pohyboval venku, v terénu, měl jsi cvičení zadarmo. No a ono ti to teď schází. Neboj, to doženeš. Do příští návštěvy ti vypracuju tréninkový plán. Jen ti budeme muset trochu vyčistit organismus.“

Už jsem se viděl, jak se loučím se stejkama a cpu se zrním, brr.

Naštěstí Jonah pokračoval: „Vynechej smažená jídla, hranolky a takový, maso si klidně dej, ale grilovaný a k němu salát a nějakou bramboru, omez cukr a sladký limonády a dobrý by bylo, kdyby sis na recepci koupil tohle proteinový pití. A Jakeu, žádnej chlast, jasné!“

„Měl jsem chuť před tím o hlavu menším klukem srazit podpatky. Rozenej generál.

Ve zbytku hodiny mě prohnal ještě po pár posilovacích strojích a nakonec mi předvedl dechový cvičení. Domluvili jsme se, že sem budu chodit v pondělí, ve středu a v pátek. To měl na mě volný okno. Po mě měl dneska ještě jednoho kluka a navrhl nám, jestli bychom na něj nepočkali, že bychom si pak mohli skočit na večeři. Nebyl jsem proti.

Šel jsem se osprchovat a převlíct a Mark na mě zatím počkal v recepci.

„Tak co, budete k nám chodit?“ přivítala mě recepční.

„Budu, slečno, jdu se domluvit co a jak.“

„Tak vystavíme průkaz, potřebuju váš řidičák.“

Naskenovala ho, v počítači vypsala moje personálie, vytiskla průkazku a pak ji zatavila do průhledný fólie. Jen jsem zíral, jak jí to jde od ruky. Domluvili jsme se, že platbu budu provádět vždy koncem měsíce, podle počtu lekcí a dalších odebraných služeb. Pak jsem si u ní koupil první balík toho dopručenýho pití a jedno na místě zrovna vyžahl. No, že by to teda mělo nějakou chuť, to se zrovna říct nedalo, ale aspoň to nebylo hnusný. Než jsem se nadál, uběhla hodina a byl tu Jonah. Teprve teď jsem si ho pořádně prohlíd. I když jsem chlap, musel jsem uznat, že je pohlednej a k Markovi se tak nějak hodil.

Zašli jsme do blízký restaurace a já si objednal podle Jonahovy rady grilovaný maso s bramborou a salátem a na zapití minerálku. Chutnalo mi to, kupodivu. S klukama jsem jen tak klábosil, vysvětlovali mi, jak je to s cvičením a tak a já se najednou přistihl že ve společnosti těch dvou gayů, je mi líp než s mou bývalou partou. Tihle kluci si totiž na nic nehráli.

Druhej den mě probudil budík zase v šest. Aúúú, cejtil jsem všechny svaly, dokonce i ty, o kterých nevím že je mám. Naposled mi takhle blbě bylo těsně před tím, než jsem se začal měnit ve vlka. Vzpomněl jsem si, že mi včera Jonah říkal, že to asi přijde, protože se mi do svalů vyplaví kyselina mléčná. Přemoh jsem se, oblík si běžecký věci a vyrazil do parku. Tentokrát jsem se tak nehnal a běh prokládal rychlou chůzí.

Najednou mě do zad trefila sněhová koule a ozvalo se vítězný zaječení. Otočil jsem se a vyinkasoval druhou do ksichtu. Když jsem si protřel zalepený oči, zjistil jsem, kdo je pachatel.

Pár stop ode mě stále recepční Eve.


předchozí kapitoladalší kapitola

Přidat komentář

Autor:

Text:

Komentáře

1

Jalle

13)  Jalle (26.05.2013 19:45)

guľa do hlavy len to dokáže Jaka zaujať

Pilly

12)  Pilly (24.06.2012 15:16)

Twilly

11)  Twilly (11.04.2012 14:33)

Ty jo, normálně jsem se s Jakem zadýchala, Ivuško. Tohle cvičení, čéče... a hele Eve vystrkuje rožky, co?

Moc moc moc hezký, Ivuško

wuzinka

10)  wuzinka (10.04.2012 21:23)

Kamci

9)  Kamci (10.04.2012 21:05)

:)

Lenka326

8)  Lenka326 (10.04.2012 20:44)

No konečně!!! Skvělé, že se vzpamatoval a začal se sebou něco dělat. A díkybohu za dobrého kamaráda. Eve? Že by našel spřízněnou duši? Těším se na další pokračování.

ambra

7)  ambra (10.04.2012 20:30)

Takže stačí, když Eve vypadne z práce a serióznost mizí? No, jsem zvědavá, jesli to bude zrovna ona, kdo Jakeovi bude kontrolovat zlepšující se fyzičku;) . Taky bych si dala říct . Takže startovací krize je pryč? Už se pohneme k lepšímu? Těším se! Marky se mi líbí čím dál víc .

Marvi

6)  Marvi (10.04.2012 18:57)

O jeje Jacobe, že by další ženská??? Ale tentokrát to bude bez chlastu doufám, jen by mě zajímalo jestli ta Bella byla jenom halucinace, ale nejspíš asi ne. Těším se na pokráčko, to je jasné :D :D :D

maryblack

5)  maryblack (10.04.2012 00:22)

Tak Eve? ;) Ivuško bylo to super, jsem moc ráda, že šel Jacob do sebe a neuchlastá se nám. Moc hezký

MisaBells

4)  MisaBells (10.04.2012 00:00)

Do háje, Eve? Kruci... parádní dílek! Jen ať mu pěkně nandá, darebačka. Ale v šest ráno? Brrr...

Kamikadze

3)  Kamikadze (09.04.2012 23:00)

Eve? to jako Evelyn? Ivuš, ty jsi nepolepšitelná :-D ale neboj, nevadí, zpátky ke kapitole, no, konečně se nám chlapec vzpamatoval, že mu to ale trvalo, co? moc hezký :-)

Empress

2)  Empress (09.04.2012 22:50)

Tak Eve, hej?
Ivuška čítanie som si ako vždy užila a som nedočkavá na ďalšie písmenká

SarkaS

1)  SarkaS (09.04.2012 22:34)

Má on den, kdy nepotká nějakou ženskou? Ale tahle mi je sympatická, dala mu koulí do ksichtu hned zkraje

1

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek

Eclipse still