Sekce

Galerie

/gallery/Padlý anděl.jpg

Romantický večer s romantickou nocí.

(15+)

… Jessica nebyla Jessica.

Pohybovala se ladně, skoro jako Alice. Měla zvláštně hnědé oči a bělejší pokožku. A byla upír.

„Oni už ji našli?“ podivil se Ben, čímž na sebe strhnul naši pozornost.

„Jak našli?“ zeptal se Edward.

„Ztratila se na začátku prázdnin. Její rodiče nahlásili zmizení. Nikdo nevěděl, kde je,“ vysvětlil. Vyměnili jsme si s Edwardem chápavé pohledy a znovu se zadívali na Jess. Edward kývnul někde ke stolu sourozenců a vstal ze židle. Společně s ním vstali i Jasper a Emmett, a všichni se vydali k Jessice.

„Můžeme si promluvit?“ zeptal se Edward. Přikývla a společně odešli z jídelny. Střelila jsem pohledem k Rose a Alice, a ty jen vyděšeně zíraly. Chvíli jsem uvažovala, ale potom jsem vyběhla za nimi. Dohnala jsem je až na parkovišti. Jediná Jessica ke mně byla otočená čelem a zvláštně si mě prohlížela.

„Proč jsi tady?“ zeptal se Jasper.

„Přišla jsem se pomstít,“ řekla znuděně a stále si mě prohlížela. Konečně si mě všimli i kluci.

„Neublížíš jí,“ zavrčel Edward.

„Neboj. Ji jsem na mysli neměla,“ uklidnila ho a na chvíli se odmlčela. „Ty nejsi člověk,“ hypnotizovala mě pohledem.

„Proč chceš zabít Taylora?“

„Máš něco proti?“ zeptala se ho nepřítomně. Neodpovídal. „Možná ho přeměním. Uvidíme. Podle toho, jakou náladu budu mít. Krom toho, byla by to pomsta i za vás, ne?“ řekla a potom se jí na tváři rozlil úsměv. „Ty jsi pravý opak nás, že ano?“ zeptala se se smíchem. „Jsi anděl.“ Němě jsem přikývla. Byla vážně dobrá, Cullenovým jsem to musela říct sama.

„A vy spolu chodíte?“ ukázala na Edwarda a na mě. „Anděl a upír? To je jako ze špatné pohádky,“ uchichtla se.

„To teď není důležité,“ ušklíbl se Emmett. „Jsi novorozená. Jak odoláš lidské krvi?“ Na tohle jsem vůbec nepomyslela. Bylo lehké nemyslet na takové věci, když znáte jen upíry vegetariány. Tedy, znali jste do téhle doby.

„Má v sobě blok,“ odpověděl fascinovaně Edward. Tohle jeho omámení se mi vůbec nelíbilo. Žárlila jsem. Jasper po mě střelil pohledem a hned po něm Edward. Usmál se a přitáhl si mě k sobě.

„Jaký blok?“ ptal se Emmett dychtivě.

„Může zablokovat všechny upíří schopnosti – rychlost, sílu, sluch, nebo třeba touhu po krvi,“ vysvětlil. „Velice užitečný dar.“

„To ano,“ přitakala Jessica. „Ale teď, jestli mě omluvíte, mám nějaké věci na práci.“

„Počkej, nemůžeš zabít člověka,“ zastavil ji Edward.

„Myslím, že mi v tom nemáš jak zabránit…“ usmála se a pokračovala v cestě. Mezitím už k nám doběhli ostatní.

„To jí nemůžeme dovolit,“ zhrozila se Alice.

„Nemáme jí v tom jak zabránit,“ vzdychl Jasper a objal ji.

„Raději půjdeme do tříd,“ řekl Edward, vzal mě kolem pasu a táhnul mě ke škole. Stále jsem uvažovala na Jessicou. Nestihli jsme se ani zeptat, kdo jí to udělal, nebo proč chce zabít Taylora. Co to je za pomstu?

„Nemysli na to,“ zašeptal mi Edward do ucha.

„Chce zabít člověka. Jak bych na to nemohla myslet?“ zašeptala jsem nazpátek.

„Ten člověk se tě pokusil znásilnit. Nemělo by ti ho být líto.“ Povzdechla jsem si. „Krom toho ho nezabije. Chce ho přeměnit,“ dodal.

„To je dobře nebo špatně?“

„No, vzhledem k tomu, že se potom chce vydat do Jižní Ameriky, daleko od nás, tak nejspíš dobře,“ odpověděl. Přikývla jsem a věnovala pozornost učiteli, který právě vešel do třídy.

 

„Uvidíme se zítra,“ křikla na mě Alice, zatímco jsme s Edwardem mířili k jeho autu.

„Jasně,“ usmála jsem se a nastoupila.

„Zůstaneš dneska u mě?“ zeptala jsem se v nadějí v hlase.

„Musím si ještě něco zařídit,“ řekl a já posmutněla, „ale přijdu brzo,“ slíbil.

„Dobře,“ usmála jsem se a dál jsme jeli mlčky.

Před domem jsme se snad půl hodiny loučili. Ani jednomu se nechtělo od toho druhého, ale nakonec to Edward nevydržel.

„Čím dřív se rozloučíme, tím dřív budu u tebe.“ Po těch slovech jsem vystřelila z auta a ukázala mu směr, kterým má jet. Slyšela jsem jeho harmonický smích a auto se rychlostí blesku oddělilo od příjezdové cesty, kde před chvíli parkovalo. Smutně jsem se za ním dívala, a když zmizel z dohledu, vešla jsem do domu.

Udělala jsem si trochu těstovin a i s talířem si sedla do obýváku. V televizi nic nebylo, tak jsem si pustila nějaký film na DVD. Naštěstí mě dostatečně zabavil, takže jsem si uvědomila, kolik je hodin, až když se ozvalo zaklepání na dveře.

Rychle jsem vystřelila ke dveřím, div jsem se nezabila. Otevřela jsem je a skočila Edwardovi kolem krku. Jeho ledové paže mě sevřely a nadzvedl mě ze země.

„Chyběl jsi mi,“ zašeptala jsem se stále zavřenýma očima.

„Ty mě taky,“ odpověděl. Po chvíli mi došlo pár skutečností. Silnější paže, kratší vlasy, širší hrudník, otřásající se tělo a… Emmettův hlas. Do háje! Rychle jsem otevřela oči a zatlačila mu do hrudi.

„Ale no tak,“ řekl smutně. „Nejdříve mě objímáš a potom chceš, ať tě pustím?“

„Moc dobře víš, že jsem čekala někoho jiného!“ řekla jsem mu naštvaně a založila si ruce na hrudi.

„Jaspera?“ zeptal se, čímž si ode mě vysloužil pohlavek.

„Co tady děláš?“ zeptala jsem se nasupeně.

„Přivezl jsem ti návštěvu,“ řekl a trhl hlavou doleva. Teprve teď jsem si všimla, že tady je i někdo jiný.

„Ahoj,“ usmála se nejistě.

„Ahoj,“ odpověděla jsem zaraženě.

„Tanya si s tebou chtěla promluvit, tak jsem se nabídl, že jí ukážu, kde bydlíš,“ usmál se zářivě Emmett.

„Spíše mě má kontrolovat,“ ušklíbla se Tanya.

„Ehm… dobře. Tak… pojďte dál,“ řekla jsem a odstoupila ode dveří.

„Ne, bude to v rychlosti,“ zarazila mě Tanya. „Jenom jsem ti chtěla říct, že se nemusíš bát. Pochopila jsem, že Edwarda miluješ a on miluje tebe, takže vám to nemíním kazit. Chci aby byl Edward šťastný. A to je s tebou,“ usmála se.

„Já… děkuju,“ opětovala jsem jí úsměv.

„Mohly bychom být kamarádky?“ zeptala se a s očekáváním na mě upřela své zlaté oči. Beze slova jsem přikývla.

„No, tak my půjdeme, než nás tady lapí Edward,“ řekl Emmett a vydal se ke svému Jeepu.

„Tak ve škole,“ usmála se Tanya a následovala Emmetta. Dívala jsem se za nimi, než mi zmizeli z dohledu. Potom jsem se vrátila zpátky k televizi a znovu se zažrala do filmu.

Z toho mě opět vyrušilo zaklepání. Vyběhla jsem ke dveřím, ale tentokrát jsem se pozorně podívala, kdo za nimi stojí. Naštěstí to byl Edward, tak jsem se mu vrhla kolem krku.

„Chyběl jsi mi.“

„Ty mě taky,“ řekl zaskočeně a obmotal kolem mě ruce. Donesl mě až do obýváku a posadil se se mnou na pohovku.

„Proč z tebe cítím Emmetta?“ zeptal se zamračeně.

„Víš, ty jsi tady nebyl a já měla takovou chuť-“ začala jsem, ale přerušilo mě jeho zavrčení. Rozesmála jsem se a přitáhla se blíž k němu.

„Co si o mě myslíš?“ zeptala jsem se na oko naštvaně. „Byl doprovodit Tanyu.“

„A ta tady dělala co?“ zeptal se naštvaně. Povzdechla jsem si a povyprávěla mu celý příběh, i s nechtěným objetím Emmetta, čemuž se smál.

„Ty jsi žárlil,“ zasmála jsem se nakonec.

„A divíš se? Emmett je schopný všeho.“

„A já?“ zeptala jsem se udiveně a nadzvedla obočí. Povzdechl si a přitáhl si mě na klín.

„Promiň,“ zašeptal a políbil mě. Nejdříve to byl lehký polibek, ale později se čím dál více prohluboval. Položil mě na pohovku a lehl si nade mě. Rukou mi zajel pod tričko a ze rtů se mi vydral sten.

„Edwarde?“ zašeptala jsem mezi polibky.

„Hmmm…?“

„Nahoře je to pohodlnější,“ řekla jsem a znovu si ho přitiskla co nejvíce k sobě. Bez váhání mě vzal do náruče a než jsem se nadála, zavíral dveře mého pokoje.

Pomalu mě položil na postel, jako bych byla porcelánová panenka a opatrně si lehl nade mě. Ruce mi semkl nad hlavou a přejížděl mi z dlaní až k pažím a zpátky. Po chvíli odtrhl své rty od mých a vpíjel se mi do očí. Když už to bylo nesnesitelně dlouho, vymanila jsem si jednu ruku a za límeček košile si ho přitáhla zpátky. Cítila jsem, jak se mu koutky vyhouply do lehkého úsměvu a začal mě líbat ještě zběsileji. Jednou rukou mě hladil po stehně a druhou pevně svíral lem mých šatů. Cítila jsem miliony malých motýlků poletujících mi v podbřišku a to mravenčení vyvolávalo ještě větší touhu.

Přetočila jsem se nad něj a obkročmo si na něj sedla. Chytil mě za stehna a dál drtil moje rty ve vášnivém polibku. Začala jsem mu rozepínat košili a rty se přesunula na jeho krk. Konečně jsem rozepnula i poslední knoflíček a košile letěla na druhý konec místnosti. Rty jsem se mu přesunula k uchu a zašeptala tiché „Miluji tě.“ To stačilo k tomu, abych opět ležela pod ním.

Rty se přesunul do mého dekoltu a políbil snad každý kousíček mé nahé kůže. Jeho ledové rty se snažily hasit ten oheň, který ve mně před chvíli zažehly, ale nedařilo se jim.

Kousala jsem si dolní ret a užívala si ten nával vzrušení a touhy. Když zajel rukou pod šaty až k mému zadečku, unikl mi tichý sten. To, jako  by ho popostrčilo, strhnul je ze mě a vrátil se k mým rtům.

„Líbily se mi,“ zašeptala jsem oblouzněna jeho polibky.

„Zavázely,“ zavrčel a jazykem obkroužil mé rty. Nechtěla jsem zůstat pozadu a ruce jsem přesunula na pásek jeho kalhot. Jenom tiše zavrčel a polibky mi přesunul na krk.

Když se mi konečně podařilo odepnout knoflík a rozepnout zip, v rychlosti jsem je stáhla nohou a odkopla mimo postel. Ruce jsem přesunula na jeho záda a nehty ho jemně škrábala.

Projížděla jsem každý jeho sval a užívala si vědomí, že patří jenom mně. Odpoutal se z pasti mých rtů a hladově si mě prohlížel. Nakonec strhnul i poslední látku, která nám zavázela a znovu mě políbil. V ten samý okamžik, co spojil rty, spojil opatrně i naše těla. Bolestný výkřik jsem umlčela v polibku a potom už mě zachvátila jenom rozkoš. S každým dalším pohybem moje tělo pohlcovala neuvěřitelná touha a vzrušení. Teprve teď jsme byli jedna osoba, jedno tělo… jedna duše. Teď jsme byli dokonalí.

 

Leželi jsme vedle sebe a Edward mě šimral pírkem z polštáře po rameni.

„Budu ti muset koupit nové,“ usmál se a podíval se na tu spoušť kolem. Všechny moje polštáře byly roztrhané a my byli poseti tisíci pírky.

„Asi jo, na příště,“ usmála jsem se a zlehka ho políbila. Tiše zasténal.

„Neprovokuj. Teď nemám co trhat,“ zaúpěl.

„Pod postelí mám ještě dva,“ uchechtla jsem se. Zvědavě se překulil až ke kraji a zvedl přehoz. Šáhnul pod postel a vytáhl polštáře, o kterých jsem mluvila.

„Ty jsi byla připravena?“ nadzvedl tázavě obočí.

„Spíše ujíždím na polštářích,“ usmála jsem se a políbila ho. „A na tobě,“ dodala jsem. To už mě však zase začal líbat po celém těle.

předchozí kapitoladalší kapitola

Přidat komentář

Autor:

Text:

Komentáře

1

nikolka

3)  nikolka (22.11.2011 23:49)

tuším sa rysuje problém, a nie celkom maličký
a ech... ááááááá - pierka !!!

ODCULTI

2)  ODCULTI (28.08.2011 05:19)

jess a upir problem snad nezjisti o tom tvaletaku

Karolka

1)  Karolka (20.07.2010 18:29)

hung ech he? co to aha, komentář...

1

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek