Sekce

Galerie

/gallery/koření.jpg

Mám toho dost. To se fakt nic nedá vyřešit bez tragédií a šoků a nových lidí na scéně? Fakt ne? Chci zpět do Austrálie. S Cinny! Anebo ne - ta mě naštvala. Chci sám! Úplně sám!

 

57. kapitola - Sraz

„Fíha, to je ale výška,“ kvíkl jsem a zakymácel se na kraji rokle.

„Děláš si prdel?“ zajímal se Chris a pomalými mravenčími kroky se ke mně přibližoval. Přimhouřil jsem na něj oči.

„Jestli do mě drkneš…“ zavrčel jsem varovně. Chris zvedl ruce v sebeobraně.

„Ani na tebe nesáhnu, fakt!“ přísahal a olízl si dva prsty, které vycapil do vzduchu.

„Co tu jako děláme?“ syčel jsem a preventivně odstoupil od okraje.

„Čekáme,“ vysvětlil táta.

„Na co?“ nechápal jsem.

„Spíš na koho,“ opravil mě Jacob a líně sebou praštil do trávy. Utrhl úzké stéblo a vrazil si jej do koutku úst.

„Čůrají na to žáby a ty to pak žvýkáš,“ šklebil se Danny.

„To ti nakecal kdo, zase? Od kdy žáby čůrají?“ smál se Jake.

„Od té doby, co mají močový měchýř?“ napadlo Joshe a Jacob trávu vyplivl s divným výrazem ve tváři.

„Na koho čekáme?“ mručel jsem znovu.

„Uvidíš a nemel,“ nabádal táta a neustále se díval směrem k lesu.

„Možná přijde i kouzelník,“ řekl významně Josh a Chris se začal smát.

„To mi připomíná ten vtip,“ hýkal. „O tom cikánovi, jak jde do samošky a chce tašku.“

„Kde tebe ta holka vyhrabala? Nenakupovala ve stejném krámě, co Rosalie?“ ryl do něj Danny.

„Proč jako?“ nechápal Chris.

„Protože jsi stejný aušus jako Emmett.“

„Blbečku. Pojď mi to říct do očí!“ vrčel Chris.

„To by sis musel stoupnout na hodně vysoký pařez, abys mi viděl do očí.“

„Tak si lehni, dupnu ti na hrb,“ řehtal se Chris.

„Já vám dupnu na hrb oběma, jestli nezmlknete,“ sykl táta.

Moje upíří uši zaznamenaly pohyb mezi stromy. Napjal jsem se. Vdechl jsem vůni a ve směsi pryskyřice, jehličí, mechu a čerstvého kyslíku s příměsí vlkodlaka, poloupírů a upíra jsem ucítil zvláštní vůni. Možná bych ji měl i znát, napadlo mě. Byla mi povědomá. Ale odkud?

Větve pod kohosi nohami znovu praskla a u jednoho mohutného kmenu se objevila silueta. Lidská silueta. Přimhouřil jsem oči a zvažoval, co víc by pro mě bylo nebezpečné. Ta osoba, nebo skok do té rokle, kde na dně byla voda?

Černý stín se změnil v dívku s dlouhými vlasy.

„No tě pic,“ hekl Danny a Chris instinktivně couvl. Táta se naopak rozzářil a vyšel dívce vstříc. Jacob se v trávě narovnal a začal se zajímat o jiné stéblo trávy. Všichni, jako kdyby najednou nevěděli, co se sebou.

„Ahoj, jsem rád, že jsi to stihla.“ Táta byl jak cukrová vata. Nejen já, ale i ostatní se tvářili – divně. Jakože překvapeně, nebo uchváceně? Ne, překvapeně. To bylo to správné slovo. Blondýně se v pramíncích odrážela oranžová a její gepardí chůze dávala jasně na vědomí, že tu před námi rozhodně nestojí obyčejná smrtelnice.

„Ahoj, pánové,“ vzdychla. Konsternovaně jsem na ni zíral do chvíle, že se moje oči setkaly s jejími. „Ty jsi Peter?“ Zavrtěl jsem srabácky hlavou.

„Jo, to je můj syn.“ Blondýna se na mě zářivě usmála a já se přistihl, že mám bradu o pár pater níž a široko daleko není nikdo, kdo by mi ji naroloval zpět.

„Povedl se ti, Dawide,“ hlesla. Fajn, konečně jsem našel to, co mi zasunulo bradu zpět. Dawid? Vyměnil jsem si zmatený pohled s Chrisem a Dannym. Jacob jen protočil panenky. „Ahoj, Jacobe.“ Jake sebou trhl, jako když mu pod nehet vrazíte – au myšlenka – třísku.

„Čau,“ sykl a vstal. „Taavetti, vědět, že dorazí… Ona… Zůstal bych doma jako Edward. Mohl jsi to říct. On to mohl říct. Někdo to do háje mohl říct. Jdu zpět a ty doufej, že tady nic nevyvede,“ vrčel a mizel mezi stromy. Najednou se zastavil a obrátil k nám čelem. „Nebo ne. Někdo tu musí zůstat a ohlídat vás.“

„Nepotřebujeme hlídat,“ sykl táta.

„Taavetti! Mohl bys mi laskavě říct, jak je tohle možné? Zešílel jsi? Jak dlouho? Jak… Proč? Do háje! Co tady chce?!“ štěkal pořád Jacob. Upírka i my ostatní jsme je sledovali jako na tenisovém mači.

„Je to moje přítelkyně,“ odpověděl v klidu táta.

„Tak to zkus vysvětlit své manželce,“ vysmál se mu Jake.

„Nevšiml sis náhodou něčeho?“ odsekl mu táta.

Zatím, co se ti dva štěkali o mé matce a té divně krásné upírce mezi nimi, zaslechl jsem Chrisovo sténání:

„Tak tohle na srandu fakt nevypadá.“

„Neboj, neboj. Třeba si vletí do vlasů a bude srandy jako Kilimandžáro,“ mumlal tiše Dan.

Nechápavě jsme se s Chrisem po něm otočili. Vypadal jako před velkou akcí. Oči navrch hlavy a hltal každé jejich slovo.

„A pak se všichni diví, že nechci děti. Jen ta představa, že by jedno z nich mohlo podobat tomuhle,“ mručel Chris a rukou mávl směrem k Danielovi. „Ani náhodou,“ zakončil to. Chystal jsem se odpovědět nějak opravdu vtipně, ale předběhl mě Jacob – nevtipně.

„Já ti dělat křoví pro randění fakt nebudu!“ vrčel.

„Jaké křoví?“ vyhrkl táta.

„Jaké randění?“ Hlas mi přeskočil o celé dvě oktávy.

„No, tak to bychom asi měli. Říkala jsem ti, že mi to neodpustí, Dawide. Jacob ne a jak se tak rozhlížím, nevidím tu ani Edwarda, nebo Emmetta s Jazzem. Měla bych jít.“

„Ani náhodou. Počkej. Emm s Jasperem ještě nedorazili a Edward… Vždyť víš, jaký je. Vyprávěl jsem ti o něm, ale on to bere. Viděl to u mě všechno a věří mi. Jinak bych tu nebyl. To jen Jacob dělá vlkodlaka.“

„Jdi do prdele,“ štěkl Jacob.

„Jacobe. Já tu nejsem, abych vám ublížila,“ vymlouvala se ta bloncka. A já sakra pořád nevěděl, jak se jmenuje. Přitom jsem se přistihl, jak si ji prohlížím. Měla fakt pěkné vlasy. Dlouhé a jako denní slunce, ale já měl raději západ slunce v kratším provedení. I postavu měla hezkou. Štíhlou, prsatou a vůbec křivolakou. Přesto bych upřednostnil malý zadeček s akurátními prsy do dlaně… Ježíš! Ještěže tu není Edward!

„Jacobe, vždyť má zlaté oči, nevidíš to?“ zastával se jí táta.

„Vidím, nevidím. To, co jsem naposledy viděl, bylo, jak jí lámeš vaz a odděluješ její hlavu od těla a tradá – stojí tady a nic jí není! Jak to?“ řval vzteky.

„Nenechal jsem ji uhořet. Hodně mi tehdy pomohla.“

„Do prčic už s vámi! O co tady jde? Kdo to je? Co se děje?“ vyhrkl jsem a namířil si to k nim. Zatímco táta na mě udělal gesto pojď blíž, Jacob naopak zvedl ruku na znamení zastav se. Super, tak koho poslechnout? Koho se víc bát? Hlavy rodiny, nebo hlavy „Státu“?

Ta zvláštní blondýnka se na mě usmála – zase – a vyšla mi vstříc. Nechala je oba za sebou a natáhla ke mně ruku. Pravou.

„Jsem Sophie.“ Svraštil jsem čelo. Mělo mi to něco říkat? „Znám Dawida od jeho přeměny.“ Ee, pořád nic. „Byla jsem zčásti u toho.“ Samá voda. „Byla jsem na straně Rumunů.“ Ahá! Moment, kdo jsou Rumuni? S otázkou ve tváři jsem se zvědavě otočil na tátu.

„Rumunská skupina se tenkrát pokusila převzít moc nad trůny. Stefan a Vladimir se chtěli ujmout vlády a sesadil Cullenovy. Sophie jim pomáhala a v závěrečné bitvě jsem ji porazil právě já.“

„Něco mi tu nesedí,“ hekl jsem.

„A to je dobře!“ ujal se slova Jacob. „Nemá to sedět. Tohle celé je špatně, chápeš? Sophie by měla být mrtvá. Měla shořet s ostatními těly. Nechápu – a ostatní to nejspíš taky nepochopí – jak se tomu zmetkovi povedlo, že si nikdo nevšimnul, že není v hromadě!“

„Sophie je moje kamarádka, Jacobe. Od počátku. Sice to tak nevypadalo, ale byla na mojí straně. Psali jsme si, volali a teď – po několika letech – se konečně sešli. Myslím si, že je to ideální chvíle.“

„Přeskočilo ti? Ideální chvíle? Čekal jsem něco jiného. Něco, jakože vyrazíme do nočního baru a opijeme ho, nebo se objeví někdo jiný, ale Sophie? Ty si nepamatuješ, co umí?“ mručel Jake.

„Pamatuju. Nejspíš jsi to ty, kdo zapomněl, že mi podpálila ruku.“

„Imaginární oheň,“ zašeptala mým směrem Sophie. Nejspíš jsem to potřeboval, protože jsem zíral jak chleba z tašky.

„Pořád to nechápu,“ vzdychl jsem.

„Sophie ti pomůže,“ vysvětlil táta a já ani nevím proč, ale mezi řádky jsem viděl jakési nenápadné sdělení typu: Utěší tě její náruč, nebraň se a zapomeň. Uvolni se.

Cože! No, vůbec!

Instinktivně jsem couvl. Táta se zamračil. „Copak?“ zajímal se.

„Nepotřebuju pomoct, táto! Takovouto pomoc fakt ne.“

„Co?“ Fajn, očividně mám to dlouhé vedení z obou genetických stran.

„Ehm… nechci se vám do toho motat, ale mám pocit, že tě Peter pochopil jinak, Dawide. Ostatně – znělo to jinak, než mělo,“ špitla Sophie. Napadlo mě, co na ni řeknou doma. Zejména máma. Proč nemohl jít Edward taky? Copak by ho Bella bila? Za tuhle? Sice byla hezká, ale na Cinnamon, Anise nebo Bellu neměla.

„Sakra,“ zaklel táta, když mu to došlo. „Myslel jsem, že ti pomůže s hledáním, ne, že ti vyplní postel!“ sykl. „Jak tě něco takového napadlo? Fakt si myslíš, že bych ti cpal holku do postele? Já?“

„Pardon,“ kuňkl jsem. Táta jen nevěřícně vrtěl hlavou.

„Znám Osirise, Petere. Kdysi pro mě měl slabost, což je v tuhle chvíli dobře. Dawid mi říkal, že se tvé přítelkyně…“

„Kamarádky!“ opravil jsem ji spěšně. Ještě pořád jsem si nebyl jistý, jestli mám o mně a Cinny někomu říct – a hlavně, jestli tam mezi námi něco vůbec je.

„Ou… Tak tedy: Tvé kamarádky rozhodly, že je najdou. Je to tak?“ dořekla to.

„Asi ano. Nebo alespoň tak si to doma myslí. Já sám nevím, kde jsou a proč.“

„Dlužím Dawidovi za to, že mě nenechal uhořet. Pomůžu vám.“

„Nemáme zájem,“ vrčel Jacob.

„Ale jo – máme,“ sykl jsem. „Máme velký zájem, Jacobe. Já ty dvě chci najít. Chci je mít v bezpečí a u sebe, chápeš? Takže máme zájem.“ Tohle bylo snad poprvé, co jsem sebral Jacobovi řeč. Jupí!

Kromě toho, že se tu objevila Sophie, jsem zjistil další věc. Její dar nebyl jenom imaginární oheň, ale dokázala být – skoro – jako Bella. Totální a absolutní štít. Na všechno! Tak mi to popsal táta, když jsme mluvili o plánu, jak ty dvě najít.

„A proč tu jsou ostatní?“ zajímal jsem se. „To jakože ochranka?“ Kdyby mi na to kývl, docela by se mě to dotklo.

„Ne, to ne. Sophie není jediný dnešní host, víš?“ ujistil mě táta.

„Já to říkal, že přijde i kouzelník,“ radoval se Josh.

„Bohužel, kouzelník nedorazí, Joshuo, ale když se nadechneš, tak asi už poznáš, kdo je další na seznamu,“ vzdychl Jacob a složil hlavu do dlaní. „Já debil na to kývl. Já jsem takový pako. To není možný,“ mručel si pod vousy.

„Mohl by mi tu někdo vysvětlit, proč se trmácím až sem?“ vrčel dívčí hlas z lesa.

„Je to úchylný,“ hekl další.

„Mohly jsme klidně jet autem, ale to se nehodilo, co? Nebo tunelem! Takové pohodlí, první třída a místo toho…“ Zase ten první.

„Jsme tady,“ křikl táta. Měl jsem chuť mu dělat antiozvěnu a ječet: Nejsme tady.

„Taave!“ vyjekla – zase další – blondýna.

„Ahoj, Tanyo. Konečně. Kde jste takovou dobu?“ mručel táta.

„Kate objevila zkratku, víš? Vzala to přes polovinu Kanady,“ vrčela a probodávala sestru pohledem.

„Tak mi to uklouzlo, no,“ bránila se. „Ahoj, vy ostatní,“ zasmála se, aby odlehčila situaci.

„Ahoj,“ culili se Josh, Danny a Chris. Jacob měl stále hlavu v dlaních a já si přál být Skye. Použít tu její sobeckou mlhu a…

„Co ta tady dělá?“ vyjekla Tanya a nahrbila se v zádech.

„Říkala jsem ti, že tu něco smrdí,“ sykla vedle ní naježená Kate.

„Dámy, klid. Sophie je na naší straně,“ tišil je táta.

„No, tak to abychom se začali bát, ne?“ odfrkla Kate.

Tak proto Edward nešel, ahá! Absolutně jsem tu jejich roztržku ignoroval a nebyl jsem sám. Sophia se na mě mile usmála a mrkla.

„Jak je z toho chceš dostat?“ ptal jsem se jí.

„Nejsou v nebezpečí, neboj se. Pokud ho nenašly, což se nejspíš nestalo, tak se neboj. Osiris je…“ zarazila se, protože nejspíš hledala nejvhodnější slova, „jiný.“

No, tak to jsi mi pomohla, fakt.

„Jiný?“ ozval se Jacob, který dal přednost naší diskuzi před hádkou těch ostatních. „Podle popisu Edwarda je to obr a Anise taky neříkala, že by to byl nějaký miláček.“

„Není. Tedy – ne pro ty, co to s ním neumí.“

„No super,“ hekl jsem. „Ty to s ním doufám umíš,“ ujišťoval jsem se.

„Sophia je – jak to jenom říct?“ vložil se do toho táta.

„Nejsem upírka, chápete?“ všichni – jako jedno tělo – jsme zavrtěli hlavou. Nechápeme. Sophia vzdychla a vyměnila si s tátou frustrovaný pohled.

„Sophia je poloupírka. Její dar je ale tak silný, že o jejím původu nikdo nepochybuje, dokud mu nedá důvod.“

„Pořád nechápeme,“ promluvil Josh za ostatní.

„Je to komediantka, podívejte se na ni. Na co si hraje? Na mocnou poloupírku? Dceru bohů?“ mručela Tanya.

„Je dobře, že o tom mluvíš, Tanyo,“ vzdychl táta.

„No tak to pr! Nehodláš nám tady naservírovat, že Sophia je dcera Osirise?“ rozesmál se Jacob.

„Napadá tě jiné vysvětlení toho, že dokáže utlumit tlukot srdce tak moc, až ho neslyší upíří uši? Nebo jak je možné, že – přestože je poloupírka – má tak silný dar? A na závěr, pokud máš jiné vysvětlení, pověz mi, kolik upírů znáš, co mají více darů?“ zajímal se táta a Jacob se s každým slovem mračil víc a víc.

„A do prdele,“ hekl Chris. „Ty jsi tedy ségra Cinnamon?“ Sophia se jako první podívala na mě, než kývla. Zase mi začalo hučet v hlavě, pískat v uších a nohy mi pustily kořeny.

„Moje matka byla jednou z Osirisových kněžek, nebo jak tomu říkáte. Vybral si ji a vzal do lože. Je to skoro dvě stě let. Zalíbila se mu a chodil za ní každou noc, dokud se nezačala měnit vlivem těhotenství. Jeho ego se už na ni nedokázalo koukat, jak tloustne, bledne a umírá. Při porodu zemřela a poté mě vychovaly ostatní kněžky. Byly to fanatické osoby. Vyvolávaly mého otce zpět a byly schopné se obětovat. Vrátil se. Po sedmi a půl letech. Jako kdyby si kontroloval své stádo. Měl šílený vztek, že jsem holka, ale když jsem mu ukázala, co umím… Získala jsem si jej a víme jeden o druhém.“

„Nechci být rejpavý, ale kolik vás do prčic je?“ zašeptal šokovaný Jacob.

„Nevím. Až teď, když se ozval Dawid, jestli neznám nebo jsem neslyšela o Osirisovi, jsem zjistila, že mám sestru. Možná nás je mnohem víc.“

„Tady to bude jiné, holka. Osiris Rory zlomil vaz. Vraceli jsme se v čase, abychom ji zachránili, ale nikdo neví, proč to udělal.“

Sophia se zamračila.

„Napadá mě jen, že se něco kolem něj stalo špatně. Proto chtěl vracet čas.“

„Jo, ale co to bylo?“

Nastalo zvláštní ticho. Všichni se pokoušeli přijít na důvod jeho postoje k tomu všemu. Proč?

předchozí kapitoladalší kapitola

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

1

20)  nathalia (22.02.2011 18:14)

sfinga: vsak ja nic narikam, verim, ze to ma Misabells nejak vymysleny :o) Necemu se divit musim ne? Kdybych se nemela cemu divit, pak by ta povidka nejspis nebyla zajimava (o:

nesie8

19)  nesie8 (22.02.2011 12:50)

Lilien

18)  Lilien (22.02.2011 10:50)

Ty chlapi s tej rodinky sú nejaký závislí na tých babách nie? Stále sa tam objaví nejaká nová:D :D
Inak, možno som len nepozorná, mám v tom už totiž pekný guláš ale kde sú naše zvieratká?

krista81

17)  krista81 (22.02.2011 00:18)

Pááni, tak v tom mám pěknej chaos
Ale to se časem poddá snad

Sophii jsem vážně nečekala, popravdě jsem čekala nějaký lov atd....
A sestry z Denali? Co ty tam?
A Cinny má sestru možná několik?

Začíná to nabírat nečekaný směr a jsem moc zvědavá čím nás ještě překvapíš

Moc se těším na další.

Fanny

16)  Fanny (21.02.2011 22:46)

Krásná kapitola jen jsem se do toho trochu motala... Ale už možná chápu, tak uvidím, jestli se mi ty spekulace potvrdí.

15)  Guneska (21.02.2011 21:18)

Asi proto, že miluje, opravdu miluje Cinny mámu, ne? To jsou telata...
Jinak teda na žádnou Sophii si nepamatuju, mám v tom pěknej guláš, ale když to říkáš ty A pěkné pěkné překvapení, já čekala bordel a ono nic

Bosorka

14)  Bosorka (21.02.2011 20:32)

Rejpu dobře, rejpám ráda ;) Paule braň mě!

sfinga

13)  sfinga (21.02.2011 20:28)

Nojo, hnidopišky, máte pravdu, ale je to Míšina povídka a co si tam vymyslí, je jen a jen na ní, ne?

Jacobe, vem si je

Bosorka

12)  Bosorka (21.02.2011 20:26)

Sfin - ale tohle byla jen poloupírka

sfinga

11)  sfinga (21.02.2011 20:21)

Nathalia: A od kdy? Upíra můžeš roztrhat kolikrát chceš, pokud ho nespálíš, sroste!
Miško, show must go on!!!

10)  nathalia (21.02.2011 20:14)

Nezamotala ses do toho? Prece pokud by poloupirku roztrhali tak je po ni ne? :o) Taky moc nechapu co tam dela Tanya, ale predpokladam, ze to mas promysleny, takze se na to moooc tesim!!!!
Kazdopadne jinak moc super dil!!!

Anna43474

9)  Anna43474 (21.02.2011 19:45)

Echm... Jsem kapku zmatená a přemýšlím, jak to jen dokážeš, vždycky mě takhle poplést
Sophia??? Fíha, lepší překvápko než kouzelník
Trochu se bojím, protože k těm starým přibývají nové neosvětlené otázky... Míšó!!!
TKSATVO

8)  Niki (21.02.2011 19:40)

jejda to se nám to trošku zamotává....ale mě by se třeba líbilo kdyby Cinny čekala mimčo s Petem.. to by bylo překvápko...

semiska

7)  semiska (21.02.2011 19:35)

Edward věděl moc dobře, proč tam nechodit. ;) Více dětí Osirise? To jako že Cinny bude mít více sourozenců? Tak to bude ještě hodně zajímavé... PRoč chtěl Osiris vrátit čas?

6)  kamčí (21.02.2011 19:34)

páni! kněžky, sestry,...nemůžu se dočkat, co bude dál

5)  Alorenie (21.02.2011 19:33)

ty mi dáváš! Cinny má sestru?! a co...to...jak...to...prostě ty víš co! mám malý dotaz...Tanya nic neumí. co tam dělá?

4)  Lucie (21.02.2011 19:28)

Jula

3)  Jula (21.02.2011 19:14)

No tedy, Cinny má sestru :) :) :)
A Tanya s Kate jsou tam proč???

Marketa

2)  Marketa (21.02.2011 18:54)

1)  Scherry (21.02.2011 18:52)

1

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek