Sekce

Galerie

/gallery/koření.jpg

Autorka: Pokud čekáte další myšlenkové pochody Peteho, tak čekejte... Dnes se ale nedočkáte. Nejen, že mi z jedné strany do hlavy buší Pete, ale přidala se k němu i Cinnamon, takže jí dávám prostor. (Alespoň zjistíte, kde je.) Dále bych Vás chtěla poprosit o trochu zdrženlivosti. Začala mi dovolená a tudíž odkládám psaní na dobu "až se mi bude chtít". Možná vyjde nový díl zítra, možná za dva dny a možná až na konci dovolené, což je 5. března. Takže papa a pracujícímu lidu - zdar!

 

55. kapitola - Tak takhle ne!

Odmalička mi do hlavy bylo vtloukáno, že ze sebe nikdy – za žádnou cenu – nesmím nechat dělat blbce. A on ho ze mě udělal. Absolutně jsem selhala. Zradila jsem svoje zásady, svoji víru a vše, co jsem se naučila. Rozbil mě jedinou větou na miliony kousků a já hlupák se nechala.

Možná proto jsem vylezla brzy ráno z okna hotelového pokoje a zdrhla. Ať se staví na hlavu, blbeček. Slyšela jsem jeho prosby, výhružky a sliby přes dřevěné dveře. Jenže k činům se neměl, což bylo jeho mínus. Kdyby ty dveře doopravdy vylomil, možná bych se rozhodla jinak, ale takhle… Seděla jsem na zadním sedadle taxíku a po tvářích mi tekly slzy. Vztek, zahanbení, zrada. Tolik pocitů, že být to vánoční ozdoby na stromeček a já být tím stromečkem, zhroutila bych se pod jejich tíhou. Asi jsem i byla ta jedle. Možná.

Cesta až sem trvala něco přes dva dny autem. Tolik času jsem neměla. Až Peter zjistí, že jsem pryč, zalarmuje celou rodinu. Tak hloupý, aby si to nechal pro sebe, není. Budou mě hledat a najdou mě, takže jsem musela zvolit rychlou akci. Jeho rozhovor po telefonu mi dodal odvahy. Ještě chvilku předtím jsem zvažovala, že mu o pomoc řeknu. Povím mu, ať jde se mnou a pomůže mi najít Osirise s Ewe.

„Jste v pořádku?“ Taxikář si mě měřil přes zpětné zrcátko. Uvědomila jsem si, že brečím a hystericky se do toho pláče směju.

„Koukejte se prosím na cestu,“ odsekla jsem a znovu se začala smát. „To snad není možný,“ hihňala jsem se. „Já jsem normálně hysterická.“

„Nechcete panáka?“ Ten chlap byl fakt neodbytný.

„Nechcete se starat o své, prosím? Vážně, ignorujte mě,“ zavrčela jsem a probodla jeho pohled ve zpětném zrcátku očima. Boj se, Albánče! Zase jsem se začala smát. Musela jsem se zhluboka nadechnout a vydechnout, abych se uklidnila. Zabočil ještě párkrát, než jsme se dostali k letišti. Podala jsem mu jednoho z prezidentů a vypadla z taxíku. Přes hlavu jsem si přetáhla kapuci a vytáhla mobil. Zavolám mu a povím mu, co si o něm myslím. Tohle si do rámečku nedá, to teda fakt ne, vrčela jsem v duchu a hledala jeho číslo, když mi do zorného pole padla postava u informací. Zůstala jsem zamrzle stát uprostřed pohybu, s prstem na zeleném tlačítku. Ta holka měla do poloviny zad ebenové vlasy. Vínový overal s černými kozačkami do poloviny stehen a tašku u nohou. Svraštila jsem čelo a ta dívka se napjala. Natočila nepatrně hlavu a podívala se přes rameno mým směrem. Měla sluneční brýle, ale já jí do očí lehce viděla. Vykulila je, když mě uviděla.

„Anise?“ zašeptala jsem. Černovláska mávla na toho mladého muže na informacích, vzala si jakési papíry a vydala se ke mně. První myšlenka byla – uteč! Jenže nohy, ty dvě bestie v botaskách, zůstaly stát.

„Co tu děláš?“ sykla. „Nemáš být s Peterem? Kde je? Je tady taky?“ zajímala se a u svého tichého projevu mě stihla obejmout a rozhlédnout se.

„Není tady. Je v hotelu.“

„Tak proč tam nejsi s ním? Co se děje?“

„Nemáš být v Kanadě a lovit srny?“ zajímala jsem se.

„Nemáš být s Peterem a vyzvedávat svatební hosty?“ vrátila mi.

„Je to idiot,“ ulevila jsem si a vztekle strčila ruce do kapes. Anise povytáhla obočí.

„Idiot? Pete? Tak jo, co ti udělal? Co je?“

„Nic.“

„Nic?“

„Ne, nic.“

„Tak co?“

„Heh…“

„Cinny, mluv.“

„Ne. Nic to není.“

„Ne? Tak ne, no.“

„Idiot,“ sykla jsem znovu.

„Peter?“

„Kdo jiný?“

„Proč je idiot?“

„To je fuk.“

„Je?“

„Nech toho!“ okřikla jsem jí. Začala se smát. Vzala mě kolem ramen a vedla ven.

„Znám ho o trochu déle, než ty, Cinny. Možná bych si i troufla říct, že jej znám líp, než jeho vlastní rodina, protože se mnou se necítil v pasti.“

„Jakože já ho utiskuji?“ vyjela jsem a setřásla její ruku z ramene.

„A utiskuješ?“

„Přestaň mi prosím pořád odpovídat otázkou! Hele, Anise. K věci. Co mi chceš o Peterovi říct? Budeš se ho zastávat, přestože nevíš, co udělal? Já totiž musím jít. Za chvíli mi letí letadlo do Evropy a…“

„Kamže?“ vyhrkla šokovaně.

„Jdu hledat Osirise s Ewe.“

„Pomátla ses? A vůbec… Jak je chceš hledat? Copak jsi mě vůbec neposlouchala? Nedokážeš je najít! Oni najdou tebe, to ano, ale ty je nikdy, když nebudou chtít.“

„Tak se budu modlit, aby chtěli. Je to táta s mámou, chápeš?“

„Proč s tebou nejde Pete? To je ten důvod? To je to, proč je idiot?“

„Jo. Ne. Asi, teda… Já nevím, neví to. Vlastně to ví, ale… Je to idiot.“

„Aha,“ zasmála se znovu. „A co třeba já? Já bych ti k ničemu nebyla?“

„Ty?“ vyhrkla jsem překvapeně. „Počkej, když už jsme u tebe, tak co tady děláš?“

„V podstatě to samé, co ty.“

„Zdrháš?“

„Hledám Ose s Mathewem.“

„S kým?“ vyhrkla jsem. „Kdo je Mathew?“ Anise se zhluboka nadechla a převyprávěla mi příběh o své životní lásce. „Aha.“

„Třeba budu mít štěstí a odpustí mi, ale musím začít u posledního místa, kde jsem je viděla.“

„Jedu s tebou. Když najdeš Mathewa, najdeme i Ose a Ewe!“

„Nehrň se do toho, Cinny. Osiris je… je to prostě zapšklý, suchý upír. Je tak moc… Nebyl by dobrý otec.“

„Kdyby to byla taková zrůda, proč by mě dával na výchovu? Mohl mě nechat někde umřít, ne?“

„To mohl.“
„Proč to neudělal?“

„Miluje Ewe a je dost inteligentní. Uvědomil si nejspíš, že kdyby zabil její dítě, přišel by o ni.“

„Jaká je Ewe?“ zajímala jsem se.

„Ewe? Když jsem ji viděla, šel z ní strach. Byla novorozená, žíznivá a nic ji nedokázalo zastavit, když něco chtěla.“

„Měla dar?“ zašeptala jsem zvědavě.

„Nevím o žádném, ale Osiris jich měl snad deset. Ti, co se s ním setkali a měli tu čest, že přežili, vyprávěli legendy o tom, že on je původcem nás všech. Jeho dary se nesly genetickou řadou dál, vyvíjely se, zdokonalovaly… Jen si představ, kolik jich musí tedy mít, když je každý dar jedinečný.“

„Jedinečný sotva. Znám například dva štíty a o dalším jsem slyšela z legend.“

„A všechny tři jsou stejné?“ znejistěla mě Anise.

„Bella má psychický štít, Renata měla fyzický a Skylar má… Říká tomu sobecká mlha.“

„Tak vidíš, Cinny. Nejsou stejné. V něčem se všichni liší. Ale Osiris se do toho vejde sám. Je to jako kdybys spojila celou Cullenovic rodinu do jediné bytosti.“

„Začínám se bát,“ hekla jsem.

„To je dobře. Teď se otoč a jdi za Peterem. Buď hodná holka,“ prosila. Možná, že kdyby neřekla to o té holce, tak bych strachy poslechla, ale takhle jsem se rozhodla nebýt hodnou holkou.

„A co ty? Ty tam jdeš? Sama? Co když ti ublíží?“

„Když mě odmítne Mathew, tak mi to bude stejně jedno, Cinny. Říkáš, že je Pete idiot, ale co bys dělala, kdybys o něj přišla?“

„Skákala dva metry vysoko,“ odsekla jsem. No vážně. Teď a v tuhle chvíli bych to udělala. Tedy myslím.

„Letadlo do Amsterodamu bude mít hodinové zpoždění. Omlouváme se a děkujeme za pochopení…“ tvrdil hlas z reprobeden na zdech.

„Do prčic,“ sykla jsem. Anise si mě změřila pohledem.

„Taky Holandsko?“ vyhrkla.

„Jo. Ty taky?“

„Pojď, koupím ti kafe a ty mi hezky povíš, co se za ty bláznivé dva dny stalo. Jo, víš, kde bys mohla začít? Třeba u toho, co za trest dostal Edward s Taavettim. Děsně mě to zajímá a nikdo mi to doma nechtěl říct.“

„Fajn, povím ti to, ale ty mi řekni, jak ses odtamtud dostala?“

„Prostě jsem vyrazila na lov, kousla do jelena, vydávila to ze sebe a práskla do bot.“

„Kolik lidí jsi zabila?“ zašeptala jsem zvědavě.

„Ou… Asi stovku, možná dvě.“

„Za ty dva dny!“ zděsila jsem se.

„Ježíš, to ne! Za celý život!“ bránila se. Zhroutila jsem se s úlevou na židli. „Jak tě tohle napadlo?“

„Já ti ani nevím, hele.“

„Za ty dva dny ani jednoho. Ta srna byla fakt síla, ale dodržím to. Jen mě asi místo Pearl budeš hlídat ty,“ ušklíbla se na mě.

„Takže mě bereš s sebou?“ Fakt mě to potěšilo.

„Jo, ale vypni mobil. Nějak se tím probijeme a do svatby Rory jsme zpět. Vlastně, otázkou zůstává, jestli nějaká svatba bude…“

„Ale jo, bude. Jen je musí nechat vycukat,“ smála jsem se.

„Tak co dostali za trest?“

„No, Taavetti dostal zákaz vstupu do ložnice, prý je upír, tak může vegetovat, kde chce.“

„Ale tomu asi těžko zabrání Rory, když bude v noci spát, ne?“ smála se.

„Dostal hlídače, ale ten ještě nepřijel,“ kuňkla jsem.

„Nepř… Jakože Setha?“ vyhrkla, a když jsem kývla, začala se smát. „Chudák!“

„Patří mu to, neměl lhát.“

„Já myslela Setha. Přijede a přijde k tomu jako slepý k houslím. Vždyť se ti dva nemusí.“

„Seth je splachovací, co říkala Skye.“

„A dál? Co Edward?“

„Tam to bylo horší,“ hekla jsem. „Dohadovali se dlouho. Dokonce padl návrh, že by dostal na starost Tanyu, ale měla jsi vidět Bellu, jak nabobtnala. Takže se to zamítlo. Ještě, že tam byla Skye. Měla na něj takovou pifku, že vyhrkla jeho ortel. Až přijede Alice, bude s ní chodit po obchodech, shánět svatební dary a vyjde jí ve všem vstříc. Nemluvě o tom, že Edward i Taavetti budou s Nessie a Bellou vybírat svatební menu.“

„Jakože chutnat? Oni? Upíři?“ vyjekla překvapeně Anise. „Tu vaší famílii fakt není radno si rozčertit, co?“ hekla vyděšeně.

„Pozdě,“ usmála jsem se na ní. Tím, že jsme se zdekovaly obě, jsme si o průšvih řekly docela hlasitě. Ještě je varianta, že to nikdo neslyšel, což by nebylo prvně.

„Dámy a pánové, prosíme, nastupujte prosím do letadla směr Amsterodam…“

předchozí kapitoladalší kapitola

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

1

13)  nathalia (17.02.2011 21:49)

Dokonale!!!!! Jsem rada, to byl pohled Cin,.. takze holky nam zdrhaji :D fakt super!!!

krista81

12)  krista81 (16.02.2011 23:39)

Uf, samozřejmě Ti přeju moc hezkou dovolenou, ale pevně doufám, že další kapitolka bude dřív než 5. (to je táááák strašně daleko )

...............a teď ke kapitolce:
Jsem ráda, že Cinny není někde sama a je s ní Anise, snad jí bude trochu brzdit a nic se jim nestane Možná najdou rodiče Cinny a taky Mathewa a možná taky ne, tak to bude taková holčičí jízda
A Peter snad nevyvede žádnou hloupost
Tresty jsou perfektní - Taav trošku zkrotne a Edward no nakupování s Alice a ochutnávání jídla - vážně nevím co je pro upíra horší

Tak se budu těšit na další kapitolku, doufám, že brzo

Fanny

11)  Fanny (16.02.2011 20:58)

Heh, a tohle je jako konec? Docela by mě zajímalo jak přežiju tu dobu, než bude další kapitola. A doufám, že bude dříve než 5.3., protože já tak trochu nevím jestli ten den přežiju.:D Jinak napínavá kapitola s perfektním závěrem:D

10)  Lucie (16.02.2011 20:49)

Jula

9)  Jula (16.02.2011 20:22)

Tak to jsem zvědavá na setkání Cinny s rodiči
Hezkou dovolenou

8)  kamčí (16.02.2011 18:27)

chudák edward, nákupy s alice ho asi nenadchnou.
no a jsem taky zvědavá na holky jak dopadne jejich pátrání

7)  Niki (16.02.2011 14:00)

úžasné.... ale mrzí mě, že od Peta utekla... měli být spolu...

6)  AMO (16.02.2011 13:33)

Jsem zvědavá jaký průšvih si holky vykoledují :D :D :D :D
Budu držet palečky ať Anise najde svou lásku a Cinny ať o tu svou nepřijde. Jinak nádherné tresty...hlavně s tím jídlem

P.S. A mimo to... přeji Ti krásnou dovolenou a užij si to!!!

milica

5)  milica (16.02.2011 12:27)

No tak to bude ještě zajímavé. Anise a Cinny
Užij si hezky dovolenou, načerpej síly a brzy se nám vrať

4)  Scherry (16.02.2011 11:33)

Moc hezké, to ale Cinny nenapadlo, že o ni Os s Ewe nestojí?? Snad to dopadne dobře

3)  lucka (16.02.2011 11:21)

to bude ještě veselo přeji pěknou dovolenou

semiska

2)  semiska (15.02.2011 23:08)

Holky jdou na vpastní pěst,jo? Jen aby se obě nedostaly do maléru. No a i kdyby, snad je Alice uvidí. ;)
Zlatí, dovču si užij, relaxuj, užívej volna, žádnej stres, jenom lehárko a pohodička,jasný?

Anna43474

1)  Anna43474 (15.02.2011 21:54)

Heh, takže zdrhnou spolu??? Mnóóó... to bude ještě maso Tak já si tu jdu zatím vyběhat ďůlek
TKSATVO

1

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek