Sekce

Galerie

/gallery/koření.jpg

Fakt nesnáším, když jsem sprostý a ještě víc, když brečím. No uznejte, že brečící chlap je ostuda... Jenže...

 

54. kapitola - První bouřka

Druhou noc, když jsme leželi v posteli a vypadalo to, že se dál než k láskyplným objetím nedostaneme, jsem přemýšlel. Dovolil jsem si nechat myšlenky rozutéct a pohrát si s variantami, co by kdyby. Cinnamon mi ležela s uchem přitisknutým na břiše a já jí vískal ve vlasech. Měl jsem plnou hlavu otázek a nejspíš jednou dojde na to, abych je řekl nahlas. Jenže teď jsem byl docela srab. Ještě jsem netušil, co bude dál. Snad poprvé jsem se obával budoucnosti. Jednu z otázek za mě vyřešila Cinny.

„Co řekneme doma?“ zašeptala ochraptělým, nepoužívaným hlasem a její dech mě pohladil na podbřišku.

„Cože?“

„No, řekneme to doma?“

„Já ale nevím, o čem mluvíš,“ přiznal jsem a Cinnamon zvedla hlavu, aby se mi podívala do tváře.

„O čem mluvím? Přece o tobě a o mně!“

„Ale ono není žádné: Ty a já,“ mručel jsem. Cinnamon několikrát naprázdno zalapala pusou. Než mi však stihla vpálit jednu ze svých peprných poznámek o mém IQ nebo umístění mozku – samozřejmě řádně zdegenerovaným – v jiných partiích, pokračoval jsem: „Jsme my.“ Zrudla. „Od teď jsme prostě jen my, Jonatánku.“

„Kdože?“ vydechla.

„Miláčku,“ opravil jsem se, protože Jonatánek ji nejspíš moc nepotěšil.

„Ne, to jsi neřekl.“

„Synonymum.“

„Ne! Co jsi říkal?“

„Nic,“ lhal jsem a schválně volil nejkratší odpovědi. Naučil jsem se, že čím delší, tím víc se do toho motám. Nechtěl jsem se momentálně motat.

„Co je Jonatánek?“ vrčela.

„No vidíš, že jsi mě slyšela!“ Sakra, moc dlouhý! Moc dlouhý!

„Tak co to je?“

„Druh jablka.“

„Skvělý. Takže já jsem jablko?“

„Víš, jak vypadá jonatán?“ zavrněl jsem a začaly se mi sbíhat sliny jen z pomyšlení na tu chuť. Stáhl jsem si ji do náruče a omotal se kolem jejího těla, jako kdyby byla peřina. Zatížil jsem ji pravou nohou. Rukou jsem ji objal kolem pasu a druhou jsem udělal to samé, jen zespod. Její záda jsem si přitiskl k hrudi. „To je krásný, rudý a neuvěřitelně moc šťavnatý jablko.“

„Plné pecek a červů,“ mručela.

„Ta semínka jsou náhodou úžasná. Rodí se z nich život a ti červíci, co se tam občas objeví… jsou to holt chlapi, chtějí taky svoje jablíčko,“ zastal jsem se jich.

„Takže ten tvůj je červ a já mám být jeho jablíčko, nebo co? Jsi nechutnej,“ šklebila se.

„Ten můj není červ!“ Au, moje ego! Tohle se říká chlapovi?

„Já nejsem jonatán!“

„Odvolej červa,“ sykl jsem.

„To znělo jako kdybych ho na tebe poštvala já, a přitom mám spíš pocit, že on jde po mně,“ zasmála se. Jen vteřinu mi trvalo, než mi její slova došla.

„Momentálně jsi vyhlásila válku a my s tebou nemluvíme.“

„My?“

„Já a červík!“ odpověděl jsem a svraštil čelo co nejvíc, abych se nerozesmál. Zato Cinny se otřásala v tichém smíchu. „Nesměj se nám,“ vyhrkl jsem a nezvládl své sebeovládání. Rozesmál jsem se nahlas. To už povolila i Cinnamon. „Sice se tu smějeme, ale my jsme vážně ranění. Přirovnala jsi nás k červům.“

„Já ne. To vy jste se k nim přirovnali sami. Ty jsi začal s tím, že já jsem jablko a červíci je mají rádi.“

„Ale to bych musel být červ já!“

„Ty mě máš rád?“

„Vlastně ne…“ uvažoval jsem a vychutnával si její ztuhnutí. Humor ji přešel. „Miluju tě,“ zavrněl jsem jí do vlasů, když se mi jí zželelo. Usmíval jsem se, ale můj výraz se pomalu měnil. Z úsměvu to šlo do šklebu, ze šklebu do zamračení a ze zamračení do mírného šoku. Postupně se k tomu přidávala i hysterie, jelikož stále mlčela a žádné věty typu: Taky tě miluju, nebo já tebe taky, nepadly.

„Cinny?“ vyhrkl jsem. „Cinnamon, řekni něco,“ prosil jsem. „Cokoliv!“

„Fakt cokoliv?“ ozvala se. Uf, žije.

„Jo.“

„Tak jo: Chci najít Osirise s Ewe.“

„Můžu si svou odpověď znovu rozmyslet?“ úpěl jsem. Cinny se mi vymanila ze sevření. Pořád mi dlužila odpověď.

„Dokud tohle nebudu mít jisté, nechci… Nemůžu… Všechno se tím změnilo, Petere.“

„Nemyslím si. Prostě jen máš ještě biologické rodiče. Zřekli se tě, ne?“

„Nezřekli. Svěřili mě jen do výchovy Skye. Ewe byla tehdy novorozená a Os se o ni chtěl postarat.“

„Jo, ale nezapomeň, že kvůli tomu zabil moji mámu,“ mručel jsem.

„Já vím. Jen mám prostě pár otázek, na které mi nikdo doma nedokázal odpovědět. Třeba proč jsem zrzka, když Skye je tmavovlasá a Manu taky.“

„Jsi zrzka,“ vrčel jsem. „Mně asi nevadí, že jsi zrzka,“ vyhrkl jsem a až pak jsem si uvědomil, že to asi asi nebylo nejlepší.

„Jo asi?“ Takže to nepřehlédla.

„Co se vztekáš? Tobě taky asi nevadí, že já tě miluju a ty mě ne,“ prskal jsem a vstal z postele.

„Ty jsi tak sebestředný, Aamu. Co si myslíš, že těch pár posledních hodin bylo? Dala jsem ti to nejcennější a tobě je to málo? Jaký větší důkaz mojí lásky chceš?“

„Chci to alespoň jednou slyšet,“ zašeptal jsem. Jen jednou. Víc nechci. Jednou…

„Až tomu budeš ochotný uvěřit, uslyšíš to z každého gesta, činu a pohledu, který udělám.“

„To je pí.. blbost,“ odfrkl jsem si.

„Asi jo, máš pravdu. Jak mě něco takového mohlo napadnout?“ zavrčela.

„Promiň, ale fakt si nemyslím, že je dobrý nápad hledat ty dva.“

„Já je prostě chci najít. Pomůžeš mi?“ prosila.

„Nedělej to. Je to zbytečný.“

„Tak pomůžeš?“ naléhala. Když jsem sklopil oči a neodpověděl, vzdychla a odešla. Prostě si zabalila tašku a uprostřed noci zažádala o jiný pokoj a já vůl ji nechal.

Další den ráno zavolala máma.

„Petere, pojeďte domů, protože tahle rodina je na odstřel,“ štěkala.

„Cože?“ nechápal jsem, ale cosi uvnitř mi říkalo, že to smrdí.

„Nakonec se všichni rozhodli pro tunel.“

„A to si to nemohli rozmyslet, než jsme vyjeli! Super, takže já tady trajdám dva dny jen tak? Ke všemu se Cinnamon? Super! Fakt pecka!“ ječel jsem.

„Taky jsi tam mohl trčet sám,“ připomněla mi máma.

„To by bylo rozhodně milejší než tohle,“ vyhrkl jsem ukvapeně. Měl jsem vztek, že po mně chce nějakou honičku za fatamorgánou. Co si tím pomůže? Kdyby nebylo těch dvou, Osirise a Ewe, mohl tohle být dost hezký výlet. Ale ta hádka… Za zády jsem zaslechl tiché vzlyknutí a s mobilem v ruce se otočil. Jasně, že tam stála. Kde jinde by v tuhle debilní situaci mohla být, než za mnou?

„Cinny…“  zaúpěl jsem ve snaze jí to vysvětlit, ale ona jen zavrtěla hlavou a zabouchla dveře při odchodu.

„Mami, pak zavolám,“ vyhrkl jsem do sluchátka a vyběhl na ní. U jejího pokoje jsem se neobtěžoval klepat a vzal jsem za kliku. Tak nějak jsem nepočítal s tím, že by bylo zamčeno. Možná proto jsem políbil dřevo a s klením do něj kopl.

„Otevři!“ vrčel jsem. „Lásko, no tak… Já to tak nemyslel. Byl jsem naštvaný a ty sama jsi řekla, že jim to nebudeme říkat…“ Tedy tak jsem to alespoň pochopil já.

„Cinnamon, prosím…“ Nic.

„Miláčku,“ úpěl jsem, ale nedostal jsem absolutně žádnou reakci.

„Vyrazím ty dveře. Fakt to udělám.“ Ticho.

„Sedám si tady a čekám. Jednou budeš muset vyjít ven.“

Jak jsem řekl, tak jsem udělal. Jenže já idiot si neuvědomil, že jsme v přízemí. Došlo mi to až ráno, když jsem se probudil se ztuhlým krkem. Opodál stál jakýsi páreček a zvědavě si mě prohlížel. Vstal jsem a znovu na ni zaklepal, než mi ta skutečnost o přízemí docvakla naplno. Sakra. Vběhl jsem na recepci a vyžádal si klíč od jejího pokoje.

„Slečna se před hodinou ale odhlásila,“ vyhrkla recepční.

„Jak – odhlásila?“

„No, zaplatila za svůj pokoj a odvezl ji taxík. Sama jsem ho volala.“

„Taxík?“ Asi jsem si u těch dveří nezablokoval jen krk.

„Ano. Taxík.“

„Kurvafix,“ zaklel jsem. „Pardon,“ omluvil jsem se vzápětí vyděšené recepční. Dost jsem řval. „Odhlaste mě, jdu se zabalit. Jsem tu za deset minut, díky,“ křikl jsem přes rameno a mířil do pokoje. Naházel jsem věci do tašek a vytočil mezitím číslo do vily. „Mami, je pryč!“ zavyl jsem.

„Kdo je pryč?“ nechápala.

„Cinnamon.“

„Jak pryč?“ Ahá, tak konečně vím, po kom mám tak dlouhé vedení.

„Prostě pryč. Odešla, aniž by mi cokoliv řekla. Nevím, kde je. Jak ji najdu?“

„Bože můj, co jsi jí zase řekl?“ vrčela.

„Já?“ vyhrkl jsem. „No…“

Tak jsem jí to vyklopil. Kromě toho, že jsme spolu spali a já ji miluju, kdežto ona mě asi ne a vymlouvá se na čas.

„Zavolej do té taxislužby a my se tam pokusíme dorazit. Zeptám se Skye, jestli jí Cinnamon nevolala. Pak ti zavolám.“ Sluchátko ohluchlo. Zaplatil jsem hotel a sedl do auta. Jenže kam jet? Zkusil jsem vytočit její číslo, ale vypnula si mobil.

„Přestaň!“ vrčel jsem na telefon v ruce. „Okamžitě si ho zapni, nebo až tě najdu, ohnu tě přes koleno a uvidíš výchovnou lekci ala Jacob!“ pokračoval jsem ve svém monologu. Přece není tak blbá, aby odešla kvůli jedné větě! Vytočil jsem číslo taxi služby, jak mi poradila máma.

„Dobrý den, potřebuju číslo taxíku, který před hodinou vezl mladou slečnu z hotelu Gonn.“

„Je mi líto, ale tuto informaci nemůžeme poskytnout,“ vymlouvala se dispečerka. Ty…

„To tedy můžete. Jsem policista a ta dívka je hledaná zlodějka.“ Ukradla mi srdce!

„Podejte si žádost.“

„Poslouchejte, madam. Já na tohle fakt nemám čas. Potřebuju to číslo taxíku, a jestli mi jej nedáte, tak se osobně postarám o to, abyste nejen nesehnala práci, ale přála byste si být mrtvá, rozumíme si?“ vrčel jsem. Vysaju ti krev, ty… Jak já jsem byl nerad vulgární!

„Podejte si žádost,“ zopakovala a zavěsila. Krávo!

Vytočil jsem číslo Edwarda. Nikdo jiný mě v tuhle chvíli nenapadl. Možná ještě strejda Jazz, nebo Bella… ti měli kontakty.

„Pete, co je?“ Jeho hlas zněl vyděšeně. „Našel jsi ji?“

„Ne a v té podělané taxislužbě mi nic nechtějí říct!“ vzlykl jsem. Do háje, zase bulím. Já ji přerazím. Ta holka ať mi raději pár století neleze na oči. Ne! Blbost! Ať mi okamžitě na ty oči přijde! Cinnamon, kde jsi?

předchozí kapitoladalší kapitola

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

1

19)  Judy (17.02.2011 11:18)

Bomba!
Už se těším na další.

krista81

18)  krista81 (16.02.2011 00:20)

Proč jsou chlapi takoví idioti ?
Ach jo, Petere. :p

A tak to hezky začalo rozhovorem o jablíčku a červíkovi

Snad se to brzy uklidní a zase bude dobře

maky21

17)  maky21 (15.02.2011 22:00)

Aj!! tak se to ke konci nechýlí..

Cinny mě ale naštvala.. takhle tam jít sama.. ale zase za to může Peter, že? :D Ono je to těžký se vyznat :D

Tak co, najde je?

Budou se vůbec k ní chtít přiznat?

16)  nathalia (15.02.2011 20:30)

:D :D :D to je dokonaly :D ten taky nevi co poradne chce :D :D :D bavila jsem se, bylo to napinave i romanticke!!! No proste fakt super!!!!

15)  AMO (15.02.2011 19:32)

No ty mi dáváš kapky... teď tu sedím a jsem z toho vyřízená
přímo hysterická... určitě chce najít pravé rodiče a o průšvih je zaděláno
Já chci zpátky hovory o jablíčku a čevíčkovi
PPPrrrooosssííímmm... už kousek klidu, nejsem nejmladší, tak ať mě neklepne

sfinga

14)  sfinga (15.02.2011 18:36)

Ach jo, psychologie ženské duše ti nikdy nešla, co Pete? Tys prospíval jen v anatomii a biologii
Hochu, hochu, nebudeš to mít lehký, najít Cinny, a hlavně říct rodině, že je fuč. Ti tě asi sežerou, hlavně Skye
Nezávidím ti to

Bosorka

13)  Bosorka (15.02.2011 18:30)

Proč se ve mně pere touha prohodit Petera oknem a zulíbat ho?

Marketa

12)  Marketa (15.02.2011 18:28)

Jula

11)  Jula (15.02.2011 18:25)

Chudák Peter, konečně se zamiloval a teď tohle
Cinnamon trochu přehání
Těším se na další kapitolku

10)  kamčí (15.02.2011 18:19)

dva malí urážliví puberťáci, koukám:)

9)  Alorenie (15.02.2011 17:11)

To je ale...nebudeme jmenovat. naprosto toho našeho Petíka chápu, jenže Cinny zase dělá krávu. to je zléé!

Anna43474

8)  Anna43474 (15.02.2011 16:51)

No to teda Cinnamóóón Kam ses poděla, zrzoune?! Grr
TKSATVO

Lilien

7)  Lilien (15.02.2011 16:04)

nieee :(

6)  Méďo (15.02.2011 15:50)

je to super....ja sa tu celý čaas smejem na pačitač.......asi som totalne bláznivá......

5)  Niki (15.02.2011 15:33)

ale no ták... já říkala ať je moc netrápíš.. ale jinak červík byl úžasný

Fanny

4)  Fanny (15.02.2011 13:01)

Ten je z ní dost mimo a chudák jí nemůže najít. Ale může si za to sám, měl jí vysvětlit včas!

Mili

3)  Mili (15.02.2011 12:05)

Super, už se těším na to tóčo až ji najdou

milica

2)  milica (15.02.2011 11:50)

Ten Peter, to je ale v..! :p :p :p
Měl by mít na tu jeho pusu zbrojní pas
Vůbec se nedivím že utekla, chudák holka :( :(

semiska

1)  semiska (15.02.2011 09:14)

Tak to bylo teda něco. Je fakt, že si měl Pete malinko víc přemýšlet, co z té pusy vypustí. Nedivím se, že Cinny se urazila a zdrhla. Někdo to chlapi prostě poserou... Snad ji najdou a ona bude v pořádku. Dnešní drama na jedničku.

1

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek